14. února tomu byl přesně rok od vydání ambiciózní hry zvané Dreams. Spíš než o hru v pravém slova smyslu šlo ale o platformu, u níž mohl až čas ukázat, zda dostojí svému potenciálu. První výročí bylo dobrým důvodem se do Dreams vrátit a zjistit, jak „YouTube s hrami“ po takové době vypadá. A nesu špatné zprávy: Revoluce se bohužel nekoná. Alespoň zatím ne.
Takový byl sen
Dreams je jedinečný projekt. Zatímco na PC vesměs není problém vyvíjet hry (stačí stáhnout GameMaker, Unity nebo třeba Unreal Engine a věnovat několik hodin tutoriálům), na konzolích je něco takového pro obyčejné hráče s touhou tvořit prakticky nemožné. Ke konzolovým dev kitům se jen tak nedostanete.
Dreams tento problém řeší. Nabízí komplexní nástroje pro tvorbu her, ale i jiných uměleckých děl od obrazů přes videa po hudbu. S tímto „enginem“ se během chvilky naučí prakticky každý a vytvořit v něm třeba jednoduchou skákačku není nic náročného. Platforma má ale dost síly i na RPG v otevřeném světě a projekty s fotorealistickou grafikou (v rámci možností PS4).
Těch opravdu zajímavých projektů, které by vyloženě stály za váš čas a byly důvodem si Dreams pořídit, ovšem zase tolik nenajdete. Ať už proto, že tam vůbec nejsou, nebo proto, že jsou utopené pod obrovskou haldou nezajímavých titulů, které dohrajete v řádech minut a v tu ránu na ně zapomenete.
Pravda, i malá hra může být zajímavá – například když se z vás stane Godzilla a vaším cílem je totálně zdevastovat přilehlé město. Ale Dreams má mnohem větší potenciál než plodit takové hříčky. Potenciál, který se daří zachycovat například zdejší verzi Falloutu. Ta obsahuje věrně zpracované prostředí pustiny, dobře známé zbraně, nepřátele, počítačové terminály, loot, uživatelské rozhraní či Mistra Handyho. Tento projekt obsahuje několik lokací menšího otevřeného světa, a přestože z herního hlediska nejde o žádný zázrak (souboje nejsou vůbec zábavné, questy příliš obyčejné), jde o skvělou ukázku toho, čeho jsou Dreams s pořádnou pílí schopné.
Ale takových projektů je zde jako šafránu. Sem tam narazíte na opravdu nádhernou a propracovanou hopsačku, zajímavý puzzle či ucházející závodní hru, ale to je tak vše. Samozřejmě zde sehrává svou roli čas, rok je krátká doba na vytvoření veledíla a možná nás Dreams za pár let ještě pořádně překvapí, ale v 12 měsících k tomu nedošlo. Momentálně jste odkázaní na hraní menších projektů, mezi nimiž najdete kvalitní kousky, ale jak už zaznělo v úvodu, špatně se v tom balastu hledají.
Od počátku bylo jasné, že Dreams nebudou tak masově rozšířené. Tvořivá podstata pro spoustu hráčů není zajímavá a ti, kdo nechtěli tvořit, ale pouze hrát, měli od počátku jen málo důvodů si hru pořizovat. O jednotlivých hrách, které by hráče mohly zlákat, se nikde nepíše. A jak už jsem psal, dle mého názoru není pořádný důvod naskakovat ani teď.
zdroj: Vlastní
Předčasné zasnění
Platforma působí, jako by v ní bylo víc tvůrců než hráčů, čímž vzniká přetlak projektů, které nemá kdo otestovat, připomínkovat a vyfiltrovat na hlavní stránku (v době psaní článku bylo ve hře podle oficiálního webu méně něž tisíc hráčů, což je vážně slabota). Na hlavní stránce jsou tak mezi nejhranějšími a nejlajkovanějšími tituly hry, které v Dreams najdete od počátku, a pokud čekáte, že je vyzkoušely miliony hráčů, budete zklamaní. Nejhranější hry si vyzkoušely sotva statisíce jedinců a novinky posledních měsíců sbírají mnohem nižší hodnoty.
Za současný stav Dreams může podle mého názoru velmi špatné načasování jejich vydání. Studio Media Molecule vydalo tuto velmi ambiciózní, v jistém ohledu bezkonkurenční hru exkluzivně pro PlayStation 4 v únoru loňského roku, tedy nějakých devět měsíců před příchodem nové generace konzolí na trh. A tím ji odsoudilo k zapomnění.
Teď tu máme PlayStation 5, který zeje prázdnotou. Je to jen pár dní, co se mi naskytla možnost získat novou konzoli za standardní cenu. Chvíli jsem o této nabídce uvažoval, ale nakonec jsem odmítl kvůli slabému seznamu nových her – Milese Moralese už jsem recenzoval, na Demon’s Souls bych neměl nervy a jen kvůli Sackboyovi a blížícímu se Ratchetovi s Clankem nebudu dávat 13 tisíc, aby mi PS5 po zbytek roku lapala prach, když mi ke všemu odložili Gran Turismo 7 na příští rok a u Horizon Forbidden West se spekuluje o tomtéž.
Jde zkrátka o, co do herní nabídky, velmi slabý start jinak skvělé konzole s fantastickým ovladačem. A protože jsem byl velmi aktivním hráčem na PlayStationu 4, nemá mi PlayStation 5 z hlediska nových her vůbec co nabídnout. Čímž se dostáváme k Dreams a jejich špatnému načasování.
zdroj:
Media Molecule
Sen o lepší minulosti
Dreams měly být launchovou hrou PlayStationu 5. Jsou totiž stejně ambiciózní jako samotná konzole, svými vysokými cíli k sobě oba produkty pasují. Kdybyste na PS5 dostali kromě Astro's Playroom nainstalované ještě Dreams, nikomu by to nepřišlo divné.
Dreams stejně jako PS5 přináší něco zcela nového a poutavého a jen sama tato hra by čerstvé majitele konzole mohla zabavit na několik měsíců při čekání na pomalu se šourající nové tituly. Na PlayStationu 5 by tvorba her v Dreams měla ještě méně bariér díky vyššímu výkonu konzole a rychlosti načítání a vzhledem k trestuhodně slabému počtu novinek by si Dreams vysloužily mnohem více pozornosti.
Ano, Dreams můžete hrát na PS5 skrze zpětnou kompatibilitu, ale kdo to teď udělá? Hlavní pozornost si hra získala v měsíci svého vydání, aby se po ní posléze slehla zem. Kdo si pořídil PlayStation 5, ten asi hned nepomyslel zrovna na Dreams. Spíš ho zajímalo těch pár nových titulů, aby si posléze dal znova jinou z výborných exkluzivit PlayStationu 4.
Hype se znovu tak snadno nevybuduje. Tvůrci se pokusili šokovat na 7 let starém hardwaru, povedlo se jim to, ale svůj výtvor nedokázali prodat dostatečnému množství hráčů. Přitom stačilo počkat a hra si mohla ukousnout mnohem větší díl pozornosti, kterou si rozhodně zaslouží. Pozornosti, kterou by jí zajistila exkluzivita a výjimečnost nové konzole a nedostatek tamějších nových her. Živě vidím alternativní minulost, ve které se těším na tajuplné, megalomanské Dreams, vidím, jak se do nich dychtivě pouštím na nové konzoli a objevuju stovky jejích her.
zdroj: Vlastní
Probuzení v lepší budoucnosti?
Platforma Dreams mohla vzkvétat. Mohla se stát dalším z velkých fenoménů. Mohla být nekonečnou studnicí kvalitního obsahu, naším denním chlebem, naším prostředkem seberealizace a prostě něčím, čím by alespoň několik měsíců žil celý svět, každý youtuber, a mluvily by o ní i světové celebrity. Místo toho o ní málokdo ví, další na ni zapomněli a z těch, kdo jí dali šanci při vydání, se k ní asi málokdo vrátí, ať už na nové, nebo staré konzoli.
Možná si na PlayStationu 5 získá novou pozornost, pokud a až vyjde v plnohodnotné next-gen verzi využívající předností nového hardwaru. Možná jde o spícího draka, který se probudí až za několik let, až všichni ti nadšení vývojáři po mnoha letech tvrdé dřiny konečně dokončí svá famózní díla. Pomohlo by, kdyby došlo na slibovanou možnost prodávat své výtvory dál, tedy kdyby se Dreams staly skutečným enginem, ne pouze uzavřeným ekosystémem.
Umím si představit, že by to Dreams mohlo zachránit. Lidé už teď mají v ruce mocný nástroj pro vývoj her na konzole, ale mohou to dělat pouze pro radost a pár zbylých nadšenců a zvědavců. Kdyby k tomu ale zacinkaly i zlaťáky, nedivil bych se vzniku mnohem sofistikovanějších výtvorů, které by se dočkaly větší pozornosti nejen v Dreams, ale i v médiích, a to by nakonec přilákalo větší davy toužící po snadném vývoji a potenciálním zisku.
Ale právě teď jsou Dreams místem, kde sice můžete naplno rozpoutat svou tvůrčí stránku, ovšem pouze s vědomím, že si váš výtvor zahraje (nebo ho uvidí či uslyší) jen hrstka lidí. Dreams na mě proto působí jako mrtvá platforma, která čeká na možné vzkříšení. A přitom by teoreticky stačilo pár měsíců počkat…
