Recenze

Horizon Call of the Mountain - recenze

První vlaštovka na PSVR2 

Dead Rising 2: Off the Record - recenze

Každý má rád peníze a kdo tvrdí, že ne, pravděpodobně ho netlačí jejich nedostatek. Jsou ale lidé a hlavně videoherní společnosti, které peníze doslova milují bez ohledu na to, kolik už jich nahromadily. A jednou takovou je Capcom, která svým dojením hráčů (neustále nové verze Street Fighter IV, předražená DLC, placená „dema“, minimální rozdíly ve verzích Marvel vs. Capcom atd.) začíná být pověstná. Když si vezmete, že právě čtete úvod recenze v pořadí již čtvrté Dead Rising 2 hry (počítám-li Case Zero a Case West), mluví to v podstatě za vše. A pokud tajně doufáte, že na rozdíl od ostatních dílů není Off The Record určen pouze k ždímání hráčů, doufáte špatně.

Horizon Forbidden West – recenze PC verze

PC port prakticky bez chybičky

James Bond: 007 Nightfire - recenze

Tajný agent jejího veličenstva James Bond se přes knihy, filmy a konzole konečně dostal i na osobní počítače v akčním Nightfire. Jak dopadla plná verze a jak si stojí ve srovnání s No One Lives Forever 2?

Captain Speaking 2002 - recenze

Rádiová komunikace mezi piloty a dispečery byla až donedávna ve Flight Simulatoru opomíjena, což napravuje tento přídavek, v němž možná odhalíte i příčiny srážky letadel nad Bodhamským jezerem.

Wolfenstein II: The Diaries of Agent Silent Death - recenze

Ve válečných zápiscích s podtitulem The Diaries of Agent Silent Death se odhalují další tajemství z okupované Ameriky. Pointa však chybí. Spíše se potvrdil podivný kurz bonusové série, která do akční pecky Wolfenstein II: The New Colosuss dodává recyklovaný obsah, krátkou herní dobu a čím dál nesmyslnější nápady, jak ničit nacisty. Po demoliční zábavě z minula se přihlásila stealth hratelnost, se kterou Machine Games ukázali, jak hluboko lze po tvůrčí stránce klesnout.

Sayonara Wild Hearts – recenze

Co si má hráč představit pod pojmem „herní popové album“? Hudební hry jsou tu s námi od počátků herní historie a jejich forma je veskrze proměnlivá. Ať už jste někdy poskakovali na taneční podložce Dance Dance Revolution, učili se na kytaru s Rockbandem, odpočívali u oblíbených písniček v Audiosurfu anebo se dojímali nad genialitou Rez, jedno je jisté – žádná z nich netěžila tenhle žánr až do morku tolik, jako to dělá Sayonara Wild Hearts.

Adrift - recenze

Vesmír je nádherný, ale zároveň nebezpečný a kupodivu i nudný, jak naznačuje "simulátor stavu beztíže" Adrift. Objevíte v něm netušenou krásu Země při pohledu z oběžné dráhy, ale budete bojovat s ustavičným nedostatkem kyslíku a bohužel i s absencí zábavy. Vývojáři se totiž natolik vyčerpali tvorbou skvělé virtuální reality, že kromě grafiky se už jejich hra nemá čím pochlubit. Adrift je technologické demo bez duše.

GreedFall – recenze

Mám rád pavouky. Dělají záslužnou práci, ale málokdo je umí ocenit. Jakmile se mi nějaký objeví v domě, hned se ho snažím zachránit před některým z panikařících členů domácnosti a pustit nebohé stvoření ven. Pavouci si zaslouží pochopení a uznání, a přesně takhle se snažím stavět i ke studiu Spiders, autorům nepříliš povedených her jako Technomancer nebo Bound by Flame. Tentokrát se rozhodli opustit jim dobře známé prostředí Marsu a vyměnit je za viktoriánské fantasy, s nímž chtějí onoho uznání dosáhnout i u širší veřejnosti.

Mass Effect: Andromeda - recenze

Neustále se zrychlující doba letí takovým tempem, že se to zdá od posledního dílu epické sci-fi RPG série Mass Effect být jen chvilka. Věřili byste ale, že už je to celých pět let? Zatímco můžeme sledovat neustále postupující technologický pokrok, který přináší nové a nové vymoženosti v podobě hardwaru i služeb, některé věci se nemění a možná až trochu přešlapují na místě. Mass Effect: Andromeda přichází po tvůrčí pauze, po níž by naivní člověk čekal o to vyšší míru invence a hru, která by restartem série mohla získat tolik potřebnou svěžest. Jenže…

Mortal Kombat Legends: Scorpion’s Revenge – recenze krvavého animáku

Filmový Mortal Kombat měl v kinech premiéru před čtvrt stoletím a pořád se objevuje na předních místech žebříčků nejlepších adaptací počítačových her. Ne snad, že by byl až tak dobrý, ale režisér Paul W. S. Anderson pochopil, co po něm publikum chce. Ve hře si parta bojovníků dává stylově po držce a když se bude to samé dít na plátně, nikoho to neurazí.

Bleeding Edge – recenze týmové mlátičky

Týmové multiplayery založené na spolupráci jsou dohasínajícím trendem posledních několika let, který z herního chvostu velmi nekompromisně vyšouply battle royale. Skupinovky to mají těžší: Ne vždycky máte po ruce pár kamarádů ochotných si s vámi zahrát, měly by tedy stejně dobře dokázat propojit a bavit cizince, kteří se zrovna potkali, i partu přátel, kteří se chtějí odreagovat společně. Přijít s něčím novým a hráče pořádně nadchnout je čím dál tím těžší s každým odehraným titulem, v žánru kooperací snad ještě těžší než jinde. Mám přes 300 hodin v Overwatchi a v Bleeding Edge jen 15. A teď už do něj nechci investovat ani minutu navíc.

Day of Defeat: Source - recenze

S příchodem Source enginu, na kterém běží Half-Life 2, se Valve rozhodli transformovat do nové grafiky a fyziky i známé multiplayerové módy, mezi něž patří druhoválečná týmová akce Day of Defeat. Jaká je?

Counter-Strike: Source - recenze

Jelikož v Half-Life 2 zatím chybí plnohodnotný multiplayer, kompenzují nám ho Valve Software alespoň předělávkou osvědčeného Counter-Strike do moderního Source enginu. Jak výrazně se liší od slavného originálu?

Doom Eternal: The Ancient Gods, Part One – recenze

Ještě pekelnější, ještě božštější

Pro Evolution Soccer 2011 - recenze

Nastal fotbalový podzim, hurá. FIFA 11 vpadla na PC s novou silou (recenze), nadšením a krví, nedávno nás potěšil Football Manager 2011 (recenze) a zbývá tedy Pro Evolution Soccer se stejnou číslovkou. Jako každý rok se dva nesmiřitelné tábory ultraortodoxních příznivců a odpůrců digitálního fotbalu vrhají do bezcílného boje, čí značka je lepší.

Lost Planet - mega-recenze

Na sněhových pláních ztracené planety se pustíte do války s monstrózními mimozemšťany ve sci-fi akci, která se pyšní nevídanými efekty a pochází od tvůrců Resident Evila. Čtěte první recenzi nejzajímavější hry měsíce!

Global Operations - recenze

Rádi byste si zkusili obdobu Counter-Strike i ve hře pro jednoho hráče, ve které se stanete součástí speciálního komanda? Přímo pro vás by byly určeny Global Ops, ale nejdříve si raději přečtěte varování.

Elex - recenze

Gothic. Téhle, v srdci Evropy neuvěřitelně populární, hře jsem zasvětil velkou část svého dospívání a dlouhé roky jsem byl velice jsem aktivním členem neméně neuvěřitelné komunity kolem serveru Gothicz.net. Ten funguje dodnes, a to navzdory faktu, že poslední Gothic vytvořili Piranha Bytes v roce 2006. Od té doby vytvořili tři díly kvalitativně rozporuplné série Risen a letos přichází s novinkou, která na první pohled boří jejich zaběhnuté zvyklosti. Elex totiž na hráče míří sice tradiční hratelností, ale především laserovými puškami. Vítejte v postapokalyptické sci-fi.

Tales of Arise – recenze vynikajícího RPG

JRPG ve znamení kvalitní jistoty

Ratchet & Clank: Rift Apart - recenze

Kterak Pavel udělil svou první desítku

Unreal Tournament 2004 - recenze

Více než stovka map, nový mód Onslaught s vozidly a vznášedly, návrat Assaultu, vyladěný engine a dosud nejlepší boti. To vše společně se spoustou vychytávek dělá z UT2004 nového krále multiplayerových akcí.

Arma 3: Global Mobilization - Cold War Germany – recenze

Arma 3 od svého vydání v roce 2013 ušla dlouhou cestu a i když se zdálo, že se po loňském vydání DLC Tanks přiblížila ke konci svého životního cyklu, opak se ukázal pravdou. Bohemia Interactive se v půlce dubna vytasila s oznámením nového DLC Global Mobilization, které se zároveň stalo prvním oficiálním third party dodatkem pro třetí Armu.

Order of Battle: Pacific - recenze skvělé tahovky

Téma druhé světové války má jednu obrovskou výhodu. Skoro každý ji alespoň v hrubých faktech zná a rychle se zorientuje v situaci. Jasně víte, že záporák je ten s knírkem, že vlajka s červeným sluncem rozzlobila Ameriku a v základech máte přehled také o bojové technice. Je to vlastně takové domácké prostředí, k němuž rychle přilnete a cítíte se v něm jistě. Tahová strategie Order of Battle: Pacific toho využívá a zároveň dokazuje, že hex a tahy mohou být v moderním provedení stále přitažlivé.

Resident Evil 4 (GC) - recenze

Posun série z vyčpělého žánru survival-horor do vod third-person stříleček ji prospěl tím spíše, oč je nový Resident dynamičtější a atmosféričtější. Vyhlížíte-li nějakou stylovou akci, jste na správné adrese!

Battlestations: Midway - recenze

Vody Pacifiku jsou během války velmi zrádné. Můžete být na bitvu perfektně připraveni – mít na stanovištích stíhačky, bombardéry, lodě i ponorky a přesto nezvítězit, což názorně dokazuje tahle arkádová námořní simulace.

Left 4 Dead - mega-recenze

Přemýšleli jste někdy, jak přežít zombie apokalypsu? Konec snům, předvěďte svůj um a zachraňte si život spolu s třemi kamarády při úprku před bečkou slizu, který po vás bude zvracet i vyplazovat jazyk. JEN NA TISCALI

Tony Hawk Pro Skater 3 - recenze

Po šesti měsících od vydání Tony Hawka 3 pro konzole máme konečně i na PC možnost zakusit kvalit této hry, která nadchne jak skalní fandy, tak i běžné hráče s mlhavými znalostmi skateboardingu.