Recenze

Days Gone – recenze

Deacon St. John, bývalý člen seriózního motorkářského gangu, milující manžel, veterán, drsný, ale přátelský chlap, který umí nenávidět i odpouštět. Tak právě s tímto charismatickým týpkem s kšiltem pevně otočeným dozadu jsem strávil desítky hodin, které byly zcela mimo má očekávání. Ve většině případů to myslím v dobrém, ale Days Gone bohužel chybí „tradiční“ perfektní dotaženost playstationových exkluzivit.

PlayerUnknown’s Battlegrounds – recenze

PlayerUnknown’s Battlegrounds. Když jsem tohle podivné jméno poprvé slyšel, ani ve snu by mě nenapadlo, že se z téhle multiplayerové střílečky stane taková supernova. Kdybyste mi řekli, že okrajový žánr battle royale díky ní exploduje do olbřímích rozměrů, asi bych se nuceně zasmál a v kapse vytáčel číslo na Chocholouška. A už vůbec bych vám nevěřil, že tahle vyvraždovačka bude bavit mě samotného. Vyráží mi dech, že je to všechno pravda. Vyráží mi dech, že je PUBG tak skvělá.

Final Fantasy XV: Windows Edition - recenze

Final Fantasy XV byla v době svého vydání pro konzole, tedy před necelým rokem a půl, parádní hra, vůči které ale řada hráčů vznášela více či méně oprávněné výhrady. Jednak se vedly sáhodlouhé polemiky, zda je nový přírůstek právoplatným zástupcem značky, ale hlavně zůstávala jistá pachuť z díla, které při nejlepší vůli nešlo prohlásit za zcela dokončené. Kdo by čekal, že se s vydáním hry pro Windows v těchto klíčových bodech něco změní, samozřejmě by se mýlil. Na druhou stranu se jedná o nejbohatší a nejkrásnější Final Fantasy XV, jakou jste si doposud mohli zahrát. To nakonec vůbec není špatná nabídka, protože kvality hry jsou přese všechno nesporné.

Shrek Forever After - mega-recenze

Oblíbený zlobr podepsal něco, co neměl, díky čemuž se octnul v alternativní realitě, kde je vše vzhůru nohama. Oslík ani Fiona ho nepoznávají, království zmítá chaos...

Trackmania United Forever CZ - recenze

Patrně jen skalní fandové dokáží bez váhání správně určit, zda je hra v titulku plnohodnotná nebo jen update, přídavek, remake, datadisk či snad kompilace. Těm ostatním vše objasní pokec dvou běžných hráčů.

Age of Mythology - recenze

Někomu by se mohlo zdát, že Age of Mythology je dalším dílem slavné ságy Age of Empires, ale v první české recenzi se dozvíte, proč jde o nejoriginálnější RTS posledních let a proč je lepší než Warcraft 3.

Žhavé léto 3 a 1/2 - recenze

Smolař Honza Majer je zpátky! Po dvou dílech Horkého léta vás tentokrát bude bavit ve Žhavém létě 3 a půl z prostředí amerického zapadákova. Jak se česká akční adventura s 8 druhy meziher povedla, zjistíte jen u nás!

Guild Wars - mega-recenze

Onlinovky má řada lidí spojené s placením měsíčních poplatků, ale co když se objeví hra, která může v lecčems konkurovat velikánům jako World of Warcraft či Everquest II, ale přitom vás její hraní nebude nic stát?

Skull and Bones – recenze

Yohoho! Yohoho?

RIM: Battle Planets - recenze

Po letech vývoje dokončila německá firma TriNoDe svou hru RIM: Battle Planets, která přináší osvěžující novinky jako postupné ničení jednotek nebo kombinaci prvků z tahových a real-time strategií.

World of Warcraft: Wrath of Lich King rec.

Druhý datadisk k nejpopulárnějšímu západnímu MMORPG s 11 miliony předplatitelů a zároveň nejrychleji prodávaná PC hra všech dob. Je k tomu snad potřeba něco dodávat?

Dawn of War II: Chaos Rising - recenze

Po záplavě Tyranidů čelí celý sektor nové hrozbě - krvelačnému démonu Chaosu a jeho bizarním pohůnkům. Vytrvají Blood Ravens či podlehnou zakázanému ovoci?

Zeno Clash - recenze

Původně nezávislá hra zabodovala, že se ji chopili i tradiční distributoři a nedávno u nás vyšla česká verze. O důvod víc, proč se k mixu pravěku a punku vrátit.

Throne of Darkness - recenze

Nevydařených kopií Diabla jsme tu už měli nepočítaně, ale Throne of Darkness z prostředí japonských samurajů má šanci na úspěch.

Warhammer Online - mega-recenze

Vrhli jsme se do víru boje, dobývali pevnosti a stali se součástí nekonečného konfliktu Řádu a Chaosu. Válka přichází a World of Warcraft konečně získal vážného konkurenta, ne-li přemožitele. Waaagh!

Guitar Hero II - mega-recenze

Coby rocková hvězda, která se skutečnou kytarou v ruce objíždí virtuální kluby, začnete hudbu vnímat úplně jinak než dosud. To vše díky hře vhodné na večírky s přáteli, jejíž nápad je v době stagnujících žánrů oživením.

War on Terror - recenze

Svět svobody a lidské sounáležitosti, bez snědých pánů se samopaly. Takový ráj na Zemi máte možnost vybojovat v další RTS variaci na vděčné téma boje proti terorismu, opepřeného o trochu fiktivního „co kdyby…“

Letopisy Narnie (Chronicles of Narnia) - recenze

Ve skříni se dají nalézt různé věci. Vánoční dárky, staré ponožky, schovaný příbuzný, Saša nebo jednoduše oblečení. Ale v téhle skříni, tam najdete rovnou celý pohádkový svět Chronicles of Narnia podle knih a filmu.

Alder’s Blood – recenze

Nezabíjejte boha. Zabít boha je pěkně blbý nápad. Nietzsche to udělal, a co se mu stalo? Umřel. Stejně jako umírají všichni kacíři a bezvěrci, kterým se ve strategii Alder’s Blood poštěstilo zavraždit svého otce a stvořitele, protože z posvátné krve se rodí monstra s jediným cílem. Celkem podobným tomu, jaký kdysi měla Potopa světa.

Valkyria Chronicles 4 - recenze

Původní Valkyria Chronicles pro mne představuje nejen jeden z nejlepších titulů, které vyšly na PS3, ale také jednu z nejoriginálnějších her, které se mi dostaly do ruky vůbec. Druhý díl na PSP měl dle mého pár mušek, trojka vyšla jen japonsky a odbočka jménem Revolution nemá s kouzlem Valkyria Chronicles nic společného. Takže oznámení čtyřky jsem bral jako skvělou zprávu a možnost vrátit se k výtečné hratelnosti na velkém monitoru.

Yakuza Kiwami 2 - recenze

Takovou úrodu, jakou zažívají hráči japonské série her Yakuza, by ocenili v současné době snad všichni. Jak na běžícím pásu totiž vycházejí nové nebo předělané hry ze světa japonské mafie a jedna vedle druhé dělají sérii skvělé jméno. A tak zatímco svět čeká na novou značku tvůrců série, na níž prý pracují, je hráčům předložen alespoň remake druhého dílu - Yakuza Kiwami 2. A jde o remake s velkým R.

Mulaka – recenze

“That is not Zel… that game”. Tak se jmenuje achievement, který získáte v momentě, kdy se pokusíte rozflákat velkou hliněnou nádobu s vidinou toho, že by z ní mohl vypadnout nějaký ten penízek. Hliněné nádoby se však v Mulace rozbíjet nedají a žádné rupie z nich také nepadají. Jinak tu ale těch podobností se Zeldou najdete vskutku požehnaně. A tak je fér, že když už autoři kopírují, aspoň to skrz vtipný achievement i přiznávají.

Antihero – recenze

Od posledního Thiefa už zase utekla spousta let, a s jakou kradmostí se zahalený zloděj zjevil, tak zase zmizel. Přitom je to tolik lákavé téma, které si zaslouží další díl, ale klidně i nový přístup v jiném titulu jiného studia. To se samozřejmě děje, ovšem většinou jen na poli malých indie her. Do této kategorie spadá nyní již i „deskovka“ Antihero, která na umění zlodějství nahlíží z docela jiné perspektivy. A není to tak dobré, jak to na první pohled vypadá.

Inside - recenze

Šest let trvalo čekání na duchovního nástupce kultovní arkády Limbo. Prostřednictvím Inside se podruhé narodila čarokrásná směs snadno pochopitelné hratelnosti a dech beroucí atmosféry. A tentokrát je vše dozdobeno i špičkovou technologií. Inside je pastvou pro oči a zásobárnou emocí, ale musím si rýpnout, že zážitky mohly být delší, příběh určitější a design levelů dramatičtější. Inside není úplně dokonalá, ale stále je famózní.

Battleborn - recenze

Není to MOBA, ani střílečka. Není to Borderlands, ale ani League of Legends, a už vůbec to není spása Gearboxu. Co to je? Kočkopes s názvem Battleborn, který tak trošku dělá všechno, ale nic z toho pořádně. Tvůrci z Gearbox si tentokrát opravdu ukousli příliš velké sousto a na trh uvádí obsahově chudou hru, která fušuje do řemesla tak trošku Titanfallu, tak trošku úspěšným MOBA hrám, a leccos si půjčuje i z Team Fortress. Nic z toho ale skutečně neumí alespoň vzdáleně na podobné úrovni, jako její předlohy.

Star Wars: Battlefront - recenze

Battlefield 1942 přenesený do světa Hvězdných válek. Tak by se dala stručně charakterizovat single/multi střílečka Star Wars: Battlefront, jejímž největším plusem je možnost ovládat vozidla či stíhačky známé z filmů.

WoW: Burning Crusade - recenze 3.část

Po čtvrtroce hraní se v poslední části seriálu věnujeme novým instancím, hrdinskému módu, jiným prvkům sloužícím ke zpřístupnění svátečním hráčům a PvP bojištím či arénám.