Recenze
Devil May Cry 4: Special Edition - recenze
10. 7. 2015
|
Aleš Smutný
V rámci současné vlny remasterů všemožných her z PS3 (respektive X360) pro PS4 (respektive Xbox One) se objevují kusy, nad nimiž člověk nemůže skrýt překvapené potěšení. Přesně do tohoto ranku spadá i Devil May Cry 4: Special Edition, kterou v nové verzi, sedm let po vydání originálu, skoro nikdo nečekal. Tím spíš, že se předělávky dočkal i nedávný reboot DmC – Devil May Cry z pera Ninja Theory. Ale Nero, Dante a bonusově trio dalších bojovníků je nakonec tady a nabízí dnešním hráčům možnost zažít odlišnou generaci bojovek, ale společně s tím i některé designové postupy, které během let poněkud zastaraly.
Kerbal Space Program - recenze
27. 5. 2015
|
Ladislav Loukota
Poslední dobou už přestává platit pravidlo, že je k hraní leteckých simulátorů je nutné naučit se zpaměti celý manuál a optimálně ještě projít půlročním intenzivním výcvikem. Kerbal Space Program (homepage), hybrid mezi „leteckým“ simulátorem kosmické lodi a inženýrským simulátorem raketového inženýra, však do této nové vlny rozhodně patří. Davy zapálených fanoušků si titul ostatně získal už během vývoje. Někdy snad příliš zapálených. S vydáním finální verze hry, která zaujala i zástupce NASA, se totiž ukázalo, že Kerbal Space Program může působit jako překomplikovaný projekt ve stylu starých simulátorů, do jehož hraní je třeba investovat příliš mnoho času a úsilí, abyste se vůbec odlepili od země. Je tedy Kerbal Space Program vhodná volba pro někoho, kdo hru doposud ignoroval?
Assassin's Creed Rogue - recenze
26. 11. 2014
|
Jan Olejník
Poněkud šokujícím odhalením pro mě bylo, že Assassin's Creed Rogue je již sedmým/osmým (protože vyšla ve stejný den s Unity) dílem v hlavní sérii her o prastarém řádu asasínů, která v šestém dílu (Black Flag) zažila odklon směrem k pirátským dobrodružstvím. A právě na Black Flag nový Rogue nepřímo navazuje. Nejen příběhově, protože (bohužel) komplet opisuje i herní mechanismy a odehrává se povětšinou i ve stejném prostředí. Zatímco si tedy tvůrci Far Cry 4 dali záležet, aby hra zůstala nejen věrná svému předchůdci, ale přinesla i dostatek novinek, při hraní AC Rogue jsem si připadal, že znovu hraju Black Flag – navíc v horší grafice.
Endless Legend - recenze originální strategie
4. 10. 2014
|
Ondřej Švára
Představit si svět, ve kterém neplatí skoro žádná pravidla, a vše ku prospěchu věci překračuje stanovené meze, není nic obtížného. Stačí zavřít oči a nechat si něco zdát. Mnohem těžší je ale podle snů vyrábět počítačové hry. Například tahové strategie, které by byly zábavné, ale nikoliv povrchní, a také jasně pochopitelné, a přitom jim nescházely široké herní možnosti. Endless Legend je v tomto ohledu skoro ideálním dílem a splňuje definici herního snu, na jaký se dlouho čekalo. Pravidla překračuje s grácií a navíc si vymýšlí svá vlastní. V dobrém slova smyslu jsme hráli princeznu Koloběžku - Endless Legend je tahovka, ale přitom s realtimovými prvky, a zároveň komplexní budovatelský simulátor, kterému však přes veškerou složitost nechybí charisma, smysl pro detail a osobité kouzlo. Hledáte-li svéráznou alternativu k Civilization, tady je.
Broken Age: Act 1 - recenze
22. 1. 2014
|
Pavel Dobrovský
Když Ron Gilbert najímal před mnoha lety Tima Schafera do LucasArts, prokázal hernímu světu a adventurnímu žánru velkou službu. Během své kariéry se Schafer vyprofiloval jako návrhář s nevídaným komediálním talentem a zároveň jako zdatný scénárista i nekonvenční manažer studia Double Fine. Ať už je to Day of the Tentacle, Full Throttle, Psychonauts nebo Brütal Legend, vysoce kvalitní scénář, humor a chaotický vývoj jsou pro Schaferovy hry typické. Jedno bez druhého nedokáže existovat a Broken Age je skvělým příkladem a do značné míry i současnou špičkou tvorby studia Double Fine.
The Legend of Zelda: A Link Between Worlds – recenze
7. 12. 2013
|
Miloš Bohoněk
Jaká konzole měla letos nejlepší exkluzivní hry? Xbox 360? Zív. PlayStation 3? Lepší. Nintendo 3DS? No jistě! Japonský handheld chytil druhý dech a v průběhu celého roku nabízel excelentní tituly, jaké si jinde nezahrajete, a které představují pádný důvod pro pořízení samotného zařízení. Silná sezóna odstartovala s takřka dokonalou strategií Fire Emblem: Awakening a pokračovala s Luigi’s Mansion: Dark Moon, Donkey Kong Country Returns 3D, Animal Crossing: New Leaf nebo Pokémon X & Y. A koncovka? The Legend of Zelda: A Link Between Worlds. Skvostnější finále si Nintendo ani nemohlo přát.
Mount & Blade: Warband - Napoleonic Wars - recenze
1. 8. 2012
|
Aleš Smutný
K máločemu jsem přistupoval tak opatrně, jako ke komerčnímu modu (či DLC) Napoleonic Wars pro vynikající, nedostižnou a nedoceněnou hru Mount & Blade: Warband. Už dříve se ukázalo, že modderská komunita sice této hře prospívá, ale když už vyjde nějaký ten komerční mod, není to úplně na skákání do stropu. Ukázkovým případem budiž With Fire and Sword. Navíc, když vám někdo servíruje čistě multiplayerový mod, hned máte tendenci ho podezírat, že chce hodně koláčů za málo práce, nebo tak nějak. Krom jiného vás tím totiž připraví o možnost popojíždět po mapě Evropy jako žoldák během Napoleonských válek, což se neodpouští.
Sonic the Hedgehog 4 Episode II - recenze
24. 6. 2012
|
Lucie Jiříková
Ježek Sonic se proslavil jako hlavní postava v sérii 2D plošinovek her určených pro 16ti bitové konzole Sega. Od té doby se řadí mezi celebrity herního průmyslu a byl obsazen do desítek dalších rolí, které však jeho slávu dále nešířily - naopak. Obzvlášť některé 3D tituly dopadly přímo otřesně. Minulý rok ale slavil Sonic své 20 narozeniny a vypadá to, že se konečně umoudřil - vrátil se zpět k tomu, co mu jde nejlépe. Návrat do éry ježkovi největší slávy načala dosti diskutabilně Sonic the Hedgedog: Episode I, ale nyní jej už bez protestů stvrzuje Sonic the Hedgedog: Episode II. Nové dobrodružství má všechny přednosti původních dílů a najdeme v něm i čerstvé, šikovně zapracované, nápady.
Splinter Cell 3D - recenze
29. 4. 2011
|
Jan Vitík
Tom Clancy se v první várce her na nové 3DS objevuje hned podruhé, tentokrát ovšem s jinou značkou. Kromě Ghost Recon: Shadow Wars tak dostává svůj třetí rozměr i Splinter Cell se supertajným agentem Samem Fisherem v hlavní roli. Ubisoft si chtěl zřejmě pojistit úspěch a místo nějakého nového spinoffu se pustil do remaku kritiky nejoceňovanějšího dílu celé série, tedy Chaos Theory z roku 2005. Sázka na jistotu však tentokrát nevyšla, protože samotná konverze napáchala až příliš nenapravitelných škod. Nutno podotknout, že právě tento díl se již tehdy (rok 2005) dočkal kapesní verze pro handheld DS od Nintenda, která také nijak slavně nedopadla, a právě 3D verze si nese až moc společných rysů.
Mortal Kombat - recenze
28. 4. 2011
|
Václav Rybář
Dějové kejkle u posledních Mortal Kombatů začaly až nebezpečně připomínat zápletky Ordinace v růžové zahradě a dokonce ani crossover Mortal Kombat vs. DC nedosáhl podobných kvalit jako konkurenční Marvel vs. Capcom. Jeho třetí díl na Street Fighter IV enginu je mimochodem pro Mortal Kombat solidní konkurencí. Oba pojí 2,5D herní systém (3D postavy v 2D ringu), ale tam, kde si Capcom hraje a kombinuje mnohdy nezkombinovatelné - v dešti orgastických megakomb - tam se Mortal Kombat pokorně vrací ke svým kořenům a servíruje snad nejmacatější kampaň jednoho hráče, kterou jste kdy v bojovce zažili.
Divinity II: The Dragon Knight Saga - recenze
9. 12. 2010
|
Vilém Koubek
Nebudeme daleko od pravdy, řekneme-li, že druhý díl této RPG série zapadl ihned po vydání. Cestičku si k němu našli snad jen fanoušci Beyond Divinity (recenze) a Divine Divinity (recenze), kritiku nechala hra víceméně chladnou a zbytek světa upíral své zraky spíše k Dragon Age: Origins (recenze). Není proto divu, že při příležitosti vydání datadisku připravili tvůrci krásné balení s podtitulem Dragon Knight Saga, v němž naleznete jak původní hru, tak navazující datadisk Flames of Vengeance. A jelikož jsme i my na Divinity II v době vydání trochu pozapomněli, připravili jsme pro vás plnohodnotnou recenzi původního titulu i datadisku.
Songs of Silence – recenze nejinovativnějšího nástupce Heroes of Might & Magic
4. 12. 2024
|
Michal Krupička
Audiovizuálně překrásné dílo
The Legend of Zelda: Echoes of Wisdom – recenze osvěžujícího spojení tradice a inovace
26. 9. 2024
|
Šárka Tmějová
Zelda nebude sedět v koutě
Star Wars Outlaws – recenze akční adventury z otevřeného světa Hvězdných válek
28. 8. 2024
|
Šárka Tmějová
Zlodějka v zajetí stereotypu
War Hospital – recenze nekompromisně depresivního tycoonu bez stavění
13. 1. 2024
|
Adam Homola
Vítejte v pekle
Kingdom Come: Deliverance 2: Odkaz kovárny – recenze přídavku z Kutné Hory
15. 9. 2025
|
Šárka Tmějová
Z rytíře hrdým kutilem
Monster Hunter Stories 3: Twisted Reflections – recenze spin-offu, který se vyrovná hlavním dílům
25. 3. 2026
|
Michal Krupička
Co měl Monster Hunter udělat už dávno
Terminator 2D: NO FATE – recenze akce ze staré školy
12. 12. 2025
|
Jakub Malchárek
Hasta la vista, baby!
Final Fantasy VII Rebirth – recenze PC verze skvělého JRPG
12. 2. 2025
|
Michal Krupička
Jak dopadl prostřední díl remaku na PC?
Death Stranding 2: On The Beach – recenze
23. 6. 2025
|
Šárka Tmějová
Kurýrství s duší i výbušnými psy
Blue Prince – recenze ohromující puzzle adventury
7. 5. 2025
|
Patrik Hajda
Okamžitá klasika, budoucí legenda
The Elder Scrolls IV: Oblivion Remastered – recenze
28. 4. 2025
|
Jakub Malchárek
Návrat do Cyrodiilu po 19 letech
Ixion – recenze „Frostpunku ve vesmíru“
12. 3. 2023
|
Pavel Skoták
Přežije vaše kolonie uprostřed ničeho?
Potion Craft – recenze alchymistického simulátoru
13. 1. 2023
|
Jakub Malchárek
Recepty nech doma, tady se vařením cestuje
Darkest Dungeon 2 – recenze očekávaného pokračování
28. 7. 2023
|
Michal Krupička
Podruhé a tentokrát úplně jinak
Game Builder Garage – recenze tvůrčí hry, která není hrou
10. 6. 2021
|
Pavel Skoták
Dřímá ve vás kreativita?
Starbound - recenze
7. 9. 2016
|
Ladislav Loukota
Zatímco herní svět řeší No Man’s Sky, vyšla bez většího humbuku na konci července verze 1.0 jiné podobné hry. Řeč je o Starbound, sandboxovém survivalu, který po pěti letech vývoje konečně v „plné“ verzi servíruje své možnosti širokým masám. Jak si hra stojí z pohledu fanouška sci-fi i žánrově nevyhraněného hráče? A nejde jenom o další obrovskou hru s procedurálně generovaným obsahem, která začne brzy nudit? Na všechno si odpovíme.