Recenze

Sensible Soccer 2006 - recenze

Codemasters oprášili legendární Sensible Soccer a obdařili ho komiksovým 3D vzhledem, ale už nějak zapomněli na umělou inteligenci, obtížnost či multiplayer, na nichž stojí i padá hratelnost a zábavnost plné verze.

Guitar Hero Live - recenze

Série Guitar Hero se během pár let své existence rozrostla na neskutečného molocha, který kromě šesti hlavních her obsáhl i nespočet různých levobočků. Jednotným prvkem pro drtivou většinu z nich však byla plastová kytara s pěti barevnými čudlíky. Nic zásadního se tedy neměnilo, pouze se obnovoval tracklist, což hráče bavilo zhruba čtyři roky, načež se celá série na dlouhých šest let odmlčela. Je to jedině dobře, protože inovace byla nutná. Dočkali jsme se tedy nové kytary i zajímavého Live režimu. A i když to po letech zase dobře šlape, některé věci umí pořádně zabrnkat na nervy.

Blood Bowl 2 – recenze krvavé sportovní tahovky

Americký fotbal u nás není příliš oblíbený a sám přiznávám, že ani mě tento sport nijak zvlášť nebere. Jeho fanoušci však shodně tvrdí, že jde o jeden z nejvíce taktických sportů vůbec. Právě pro tuhle vlastnosti si jej za základ warhammerovského sportu Blood Bowl zvolili lidé z Games Workshop. A protože mi další díl videoherní adaptace Blood Bowl nedávno přistál na disku, tak musím říct, že teď už bych se možná i na ten americký fotbal kouknul. Blood Bowl 2 totiž nabízí brutální zábavu a zcela v intencích svých pravidel zašlapává své předchůdce do virtuálního trávníku, i když má své nezanedbatelné mouchy.

Zombi - recenze

Zombie survival. Zombie akce. Kdybych se pokusil vypsat všechny existující tituly, spadající do těchto žánrů, pravděpodobně bych rozbil internet. Omezím se tak na suché prohlášení - je jich poměrně dost. ZombiU vyšla před třemi roky na Wii U a oblibu si získala (viz recenze) zejména promyšleným využitím nekonvenčního ovladače. O svou hlavní přednost tak ve verzi pro PC a nové konzole, nazvané jen krátce Zombi, logicky přichází. Dokáže však nabídnout dost zajímavé hratelnosti či herních mechanik, aby tuto ztrátu vyvážila?

Game of Thrones – recenze 5. epizody

Vyhřezlé vnitřnosti, usekané hlavy, tratoliště krve, souboje v aréně. Plus Ramsay Snow a jeho oblíbený mučící kříž, na němž z lidí odřezává kousek po kousku. Předposlední epizoda adventurní série Game of Thrones od vytíženého studia Telltale je zatím nejbrutálnější ze všech. Nese správně depresivní podtitul Nest of Vipers, a přestože z poloviny akorát přešlapuje na místě a připravuje půdu pod nohama pro završení celé série, má své opodstatnění a děj zásadním způsobem posouvá do finále.

Metro Redux - recenze

Moskevské Metro znovu otevírá své brány a mladík Arťom se vydává na nebezpečnou pouť za záchranou posledních zbytků lidské rasy. Že už jste všechny démony vybili a takřka naučnou cestu moskevským podzemním okruhem absolvovali? Možná, ale určitě ne v tak krásné a technicky bezproblémové podobě, jakou nabízí Redux verze. Napoprvé navíc nemusela být vaše exkurze podzemkou kompletní, protože Metro není příklad série, u které byste vyhlíželi každé nové DLC. Anebo možná patříte k majitelům nových konzolí a koupě Redux balíčku je pro vás v tom případě spíše povinností.

Octodad: Dadliest Catch - recenze

Svět okolo se vám zdá nudný a každodenní činnosti příliš snadné a monotónní? Co takhle se zbavit páteře, ono se ostatně neříká „Žádná páteř, žádný problém“ pro nic za nic. A když už budete u toho zbavování se obratlů, co si rovnou pořídit pár chapadel a zkusit se na svět okolo podívat očima chobotnice. Že se vám to zdá už trochu moc? Povězte to vývojářům Octodad a hlavně pokračování s podtitulem Dadliest Catch. Fakt, že v jejich hrách hrajete za chobotnici, je totiž ten zdaleka nejméně zarážející.

Forza Motorsport 5 - recenze

Plyn až na podlahu. Vůně benzínu po ránu. Pach spálených pneumatik. Stádo koní pod kapotou. Rytmické dunění osmiválce. Nejrozšířenější závodní klišé máme z krku hned v úvodu a můžeme se bez příkras podívat na nový titul rozšiřující oblíbenou závodní sérii Forza. Pátý díl se stal zároveň i jedním z prvních titulů pro Xbox One a již od prvních chvil těšil oko hráčovo pohlednou grafikou a našince i přítomností matičky stověžaté. Naštěstí dokáže zapůsobit nejen na patrioty, ale především na pravověrné závodníky.

Knack - recenze

Psal se 20. únor 2013 a hráčská obec měla poprvé nahlédnout pod pokličku next-genu. Představení nového PlayStationu ale nebylo zdaleka jediným, které se ten večer odehrálo. Mark Cerny, hlavní architekt PS4, ukázal demo hry Knack, pod kterou se podepsal jako producent. Knack se na první i druhý pohled tváří jako povinný titul pro celou rodinu. Má naivní barevnou grafiku, slibuje snadné a chytlavé ovládání a dobrodružný výlet do fantastického světa. Co víc si vlastně od takové hry přát.

Super Mario 3D World - recenze

Zatímco celý videoherní svět se momentálně hádá o to, zda je lepší Xbox One, nebo PlayStation 4, já si spokojeně hovím v obýváku na gauči a hraju skutečnou hru nové generace. Zatímco ostatní se honí za stále lepšími a lepšími technologiemi, grafikou a nesmyslnými pozlátky, já sedím na gauči a užívám si titul, který je navržen s citem pro dobu a dokáže nabídnout hodiny a hodiny nikdy nekončící a neuvěřitelně nápadité zábavy. Zatímco ostatní řeší Forzu a Killzone, já držím v ruce trošku otravný tabletoidní ovladač a užívám si Super Mario 3D World.

Anno 2070 - recenze

Budoucnost nevypadá pro naši zelenou planetu zrovna růžově. Z velké části totiž zmodrá, jak se pevnina schová pod hladinu oceánu. Ekonomika a státní uspořádání tak, jak jej dnes známe, padne. Nastane nová doba, v níž se lidstvo, rozdělené na tři vlivné frakce vybavené nejmodernějšími technologiemi, vrátí do období kolonizace a začne se prát o obyvatelné ostrovy a velmi cenné suroviny. Nepůjde však o chřestění nukleárními a dalšími sofistikovanými zbraněmi, ale spíše o válku ekonomickou, při níž se vyřádí především budovatelští stratégové. To je v kostce premisa strategie Anno 2070, která se zabývá, dnes tolik oblíbenou, environmentální tématikou a zabývá se jí zábavně.

Battlefield 3: Back to Karkand DLC - recenze

Battlefield 3 se neoficiálně zakotvil na špičce potravinového řetězce v oblasti multiplayerových vojenských stříleček. Ne, že by sem tam nevykoukl nějaký nedodělek či připomínka, ale celková povaha negativ na této složce hry vypovídá o zatraceně dobře propracovaném a hlavně komplexním multiplayeru, kde se najde prostor pro hráče s různými preferencemi, návyky a vlastně i cíli. Dokonce, když si hráči konečně zvykli na to, že scout není sniper, od nějž se čeká celokolové zakempování na jednom místě a spokojené ostřelování, při němž jen kynete z nedostatku pohybu, dala se i tahle třída postupem času pořádně do pohybu.

inFamous 2 - recenze

První inFamous se i přes drobné chybky technického rázu stal jedním z nových standardů svého žánru a zároveň i klenotem herní knihovny PlayStation 3. O to horší startovní pozici zaujímá inFamous 2, kterému předchůdce nasadil laťku opravdu pekelně vysoko. Prostoru pro zlepšení i nové nápady je ale v otevřené městské akci vždycky dost. Bohužel i bohudík zároveň, se tým Sucker Punch tvrdošíjně drží hesla, že není třeba spravovat něco, co funguje. Dokonce tak dobře, že dokáže vyvolat opravdové a nefalšované herní nadšení, jev při konzumaci současné videoherní produkce velmi vzácný.

SHIFT 2 Unleashed - recenze bývalého Need for Speed

Před několika týdny jste si mohli v prvních dojmech Shift 2 alespoň trochu osahat. Jeho kastle je povědomá, ale pod kapotou bije naštvanější a cílevědomější oturbené srdce, vzdalující se původní sérii Need for Speed za hlasitého prásknutí oktanovým bičem. Ano, jisté snahy tu byly už s Pro Street, ale až druhý Shift pouští vyhřátý pelíšek frančízy k vodě a hodlá se poprat s konkurencí sám za sebe.

Total War: Shogun 2 - recenze

Tři stovky samurajů zatížených svými nodači se řítí do kopce navzdory strategickým poučkám, navzdory dešti šípů, který se na ně snáší, navzdory linii ašigaru ozbrojených kopími, navzdory všemu. Žene je vpřed jediné – čest a rozkaz generála Jošinoriho z rodu Date, který následuje v čele kavalerie několik desítek metrů za nimi. Na vrchol kopce se dostanou sotva dvě třetiny z nich, protože díky svým mohutným zbraním nenesou tak těžkou zbroj. S výkřikem „banzai!“ se střetávají s linií kopiníků a ta se po několika okamžicích doslova rozpadá. Do rozpadlé formace se zarývají klíny jezdců a začíná masakr. Další bitva pro klan Date a jejich mocné samuraje s nodači!

FIFA 11 - recenze

Přišly nové časy. Osobně jsem alergický na pojem next-gen, ale u FIFA 11 na PC je tahle marketingová značka jednoduše na místě, jedenáctka skutečně přináší novou generaci fotbalu na PC. Tedy ono to PC je třeba zdůraznit, protože ačkoliv ve stíhacím sprintu PC verze tu konzolovou takřka dohonila, určité rozdíly tu přeci jenom jsou. Nicméně doufejme, že příští rok se už kvalita obou her srovná. Ano, letošní FIFA na konzole je o pár zatraceně zábavných prvků dál, ale o tom tu prostě nemá cenu diskutovat, pro PC fotbalistu od klávesnice je klíčové, že rozdíl mezi loňským a letošním ročníkem, to je nebe a tradiční skotský hudební nástroj.

1348 Ex Voto – recenze cesty, kterou ani láska nezachrání

Když se hra o flagelantech stane jedním z nich

Ford Racing Off-Road - recenze

Arkádová závodní série dala vale velkoměstu.

Senua's Saga: Hellblade II – recenze

Staré triky v novém kabátě

Avatar: Frontiers of Pandora – recenze technického paskvilu

Když si místo hraní trháte vlasy 

Saros – recenze akčního baletu

Vypilovaný nářez od Housemarque