Recenze
Miasmata - recenze
16. 1. 2013
|
Lukáš Grygar
Občas se člověku rozsvítí, až když se pořádně uhodí do hlavy. Miasmata mi po prvním setkání přišla jako katastrofa. Do práce s ní jsem se pustil mezi svátky a uprostřed horečky, kterou jsem marně uplácel paraleny, a chtělo se mi pochopitelně umřít. Protože hrdinou hry také cloumají vysoké teploty, mohl bych tomu říkat Stanislavského metoda recenzování, ale namísto toho jsem radši vypnul počítač a zalezl pod duchnu.
Waking Mars - recenze PC verze
11. 1. 2013
|
Lukáš Grygar
Je na Marsu život? ptá se David Bowie rok předtím, než pro jistotu nazve svou doprovodnou kapelu Pavouci z Marsu. Nedávno vyvráceným nálezům z Curiosity navzdory - ten kdyby věděl! Probudit Mars tu znamená propadnout do hlubin jeskyně, kam se lidem koncem jedenadvacátého století zaběhla robotická sonda 0CT0. Po jejích (osmi) stopách pátrá kosmonaut Liang a s jetpackem na zádech odhalí rozsáhlou podzemní síť, kde ho vzápětí uvězní sesuv půdy. Nebo přesněji: kde VÁS uvězní sesuv půdy.
Giana Sisters: Twisted Dreams - recenze
12. 12. 2012
|
Jakub Kovář
Zdá se, že v čistých plošinovkách má v poslední době navrch Mario a Rayman. Na velkých distributorech nezávislé sestry Giany však ukazují, že i velké ikony herního průmyslu se musí bát neotřelých nápadů a odvážných vývojářů stavících na penězích z Kickstarteru.
Fable: The Journey - recenze
19. 10. 2012
|
Lucie Jiříková
Když studio Lionhead, v té době ještě s vizionářským Peterem Molyneuxem v čele, oznámilo pokračování série Fable pro Kinect, jímala většinu fanoušků hrůza. Ne že by byl Peter neschopný, naopak. Bohužel však proslul také tím, že má smysl pro nápady, které v běžném světě moc nefungují. A hra Fable: The Journey je toho jasným důkazem.
Borderlands 2 - recenze
18. 9. 2012
|
Jakub Kovář
Komiksová RPG střílečka Borderlands si mezi hráči zaslouženě vydobyla status rozhodně ne dokonalé, ale nesmírně zábavné záležitosti a na druhý díl se čekalo s nemalým očekáváním. Čekání už je však u konce, veškerá reklamní masírka může jít stranou a vy se už v pátek budete moci vrhnout zpátky do (zprvu mrazivého) objetí Pandory. Co vás čeká?
The Dark Eye: Chains of Satinav - recenze
10. 8. 2012
|
Lucie Jiříková
Das Schwarze Auge je německou alternativou Dungeon & Dragons, která se hlavně v zemi svého vzniku těší velké oblibě. Logicky tedy člověk při videoherní adaptaci takového námětu očekává, že se bude pohybovat v ranku RPG her nebo přinejhorším zabrousí do strategie. Většinou tomu tak i bývá, ale tentokrát ne. Namísto šablony výživného RPG se totiž nová hra z prostředí Das Schwarze Auge navlékla do podoby klasické point and click adventury.
Deadlight - recenze
31. 7. 2012
|
Lucie Jiříková
Postapokalyptický svět je, snad i díky neutuchajícím předpovědím o konci světa, momentálně dost oblíbené téma. Vedle filmů nebo knih si ho za vlastní bere i spousta videoher. Také nezávislé španělské studio Tequila Works se rozhodlo přihřát si na této popularitě polívčičku, jen to vzalo trošku z jiného konce – na rozdíl od většiny titulů s tímto námětem nepřináší first-person akci ani RPG, ale velmi zajímavou 2D plošinovku Deadlight.
Tony Hawk's Pro Skater HD - recenze
24. 7. 2012
|
Lucie Jiříková
Svými početnými úspěchy v závodech na rampách se Tony Hawk proslavil již v mládí – byl první, komu se povedlo udělat otočku o 900°, první kdo předvedl 360 varial McTwist a nechyběla ani další prvenství, díky nimž si ho možná všimla i firma Activision. Z jejich spolupráce pak vznikla série proslulých skateboardingových her, která Tonyho Hawka proslavila ještě více a jeho jméno vyryla do paměti i těm, co do té doby neměli o skateboardingu ani potuchy.
Take on Helicopters: Hinds - recenze
3. 4. 2012
|
Tomáš Jung
Bojový vrtulník Mi-24 je jednou z ikon her Operace Flashpoint a ArmA. V každé válečné simulaci stvořené Bohemia Interactive se s ním setkáte, v každé s ním můžete létat a bojovat. Však je to vrtulník, ke kterému mají v BI velmi blízko, třeba tím, že mají možnost zajít na vojenské letiště a do detailu tento stroj prolézt.
Ridge Racer - recenze
13. 3. 2012
|
Petr Poláček
Vývojáři na všemožných platformách nebojují pouze se správným a špatným nasazením mikrotransakcí, ale hlavně s tím, jak celý tento systém podat hráčům tak, aby jej nevnímali jako arcizlo. A tvůrci z Namco Bandai tento svůj boj v případě titulu Ridge Racer pro PS Vita totálně projeli, přestože hra samotná je zábavná a nabízí adrenalinové závodění s driftem, na který jsme u her pod touto značkou zvyklí.
Afterfall: Insanity - recenze
10. 12. 2011
|
Karel Drda
Budoucnost lidstva není považována za nějakou procházku růžovým sadem. Pokud by se navíc měl našinec řídit vyhlídkami herních vývojářů z Polska, pak by se asi velmi záhy rozhodl pro dobrovolný odchod ze světa. Pokud nás totiž nebudou terorizovat emzáci, roboti či decimovat jaderné války, pak nás budou chtít alespoň požírat zmutované zombie. O tom, jaké by to mohlo být, se můžeme dozvědět z hororové akční adventury Afterfall: InSanity.
Uncharted 3: Drake's Deception - recenze
24. 10. 2011
|
Václav Rybář
Filmovatění her je pro někoho morem, pro jiného vítanou evolucí, ale rozhodně je postupujícím trendem. Může to vést k frustraci nad tím, že v Call of Duty každé tři minuty střílíte, abyste další dvě sledovali testosteronové dialogy, případně něco, co se bortí, aby vám to uvolnilo cestu do dalšího koridoru. Ale když se to povede, otevírá to zcela nové dimenze zábavy a sepětí s herními hrdiny.
Football Manager 2012 - recenze
17. 10. 2011
|
Aleš Smutný
O rybaření se říká, že je to svět tichých bláznů. Na hráče fotbalových (no, teď už spíše jednoho fotbalového) manažerů se část hráčské obce dívá podobně. S jednou výjimkou. Nejsme tišší. Naopak, jsme jedni z výrazově nejexpresivnějších „žánrových“ hráčů, kteří nadávají, dělají na nebohý monitor vulgární gesta, chytají se za hlavu, vystřelují ruce do nebes, halekají, radují se z prostého nápisu a všeobecně působí jako blázni, přestože ta hra vypadá tak bezelstně. Ale není, vážení přátelé, bezelstná ona není!
Battle(field) Academy - recenze
6. 10. 2011
|
Tomáš Jung
Slavná tahová strategie Steel Panthers je už hodně velký herní důchodce. Chodí o berlích, avšak stále žije. Společnost Slitherine k tomuto staříkovi přistoupila, berle mu podkopla, ale nenechala ho spadnout na hubu. Ozářila ho světlem mládí, nechala ho pochopit potřeby soudobých hráčů, čímž vznikla kouzelně zábavná tahovka Battle Academy (donedávna ještě Battlefield Academy, než si toho v EA všimli :), která dělá válečnictví přístupné takřka komukoli.
Bastion - recenze
8. 8. 2011
|
Pavel Válek
Supergiant Games jsou sice v herním průmyslu nováčci, ale hned jejich první hra dokázala způsobit pořádný zájem ještě před vydáním. Akční RPG Bastion dostalo na E3 2011, zejména díky nádherné grafice a unikátnímu zapojení komentátora veškerého děni, více jak patnáct ocenění v kategorii nejlepší stahovatelná hra a na nás je rozhodnout, zda tehdy nešlo o předčasné oslavy.
Mount & Blade: With Fire & Sword - recenze
29. 7. 2011
|
Aleš Smutný
Jan Skrzetuski, pan Podbipieta, Jurij Bohun, pan Wolodyjovski... pokud vám tato jména nic neříkají, pravděpodobně pro vás nebude mít Mount & Blade: With Fire & Sword to kouzlo, jaké tvůrci zamýšleli. Nic to však nemění na tom, že byste si měli onoho Sienkiewicze přečíst, chátro nehodná! Ale zpátky ke hře, která, ač by teoreticky měla být lepší než původní titul či Warband, to prostě nezvládá.
Call of Juarez: The Cartel - recenze
26. 7. 2011
|
Václav Rybář
Call of Juarez série prošla s novým dílem zásadní plastikou. Není to ale takové to napravování povislých víček nebo nenápadná botoxová řachanda do čela. Naopak se dá říct, že vizuálně hra vypadá o fous nebo dva hůř než její předchůdce. Překopávalo se však hlavně zevnitř, ostatně sousloví „moderní western“ hovoří samo za sebe. A věřte, že na papíře to ještě zní mnohem lépe než ve skutečnosti.
Rise of Flight - recenze
18. 7. 2011
|
Tomáš Jung
Simulátory letadel z první světové války mají jednu velkou výhodu. Asi ji rozpoznáte už při prvním pohledu do kokpitu Nieuport 28.C1. Z podlahy kouká železný klacek, kterým se letadlo řídí, dole pedály a tam, kde byste očekávali palubní desku, se nejistě šklebí jediný budík. Létat s takovým strojem tedy nevyžaduje znalost přístrojů, stačí nastartovat motor, dát plný plyn, a aniž byste byli obtěžováni nějakým nastavením klapek či zatažením podvozku, tak v mžiku letíte.
SOCOM 4 - recenze
5. 7. 2011
|
Aleš Smutný
Čtvrtý díl oblíbené taktické střílečky se dostavil, pokusil se nás dostat kombinací staromilství a nových prvků a... tak trochu zklamaně odešel. Anebo možná u vás v obýváků zůstal, to záleží na vašich preferencích v oblasti multiplayeru. Faktem ale je, že SOCOM 4 není ani v singleplayeru ani v multiplayeru žádný excelentní zážitek, byť se situace v druhém jmenovaném aspektu poměrně dynamicky mění a vyvíjí.
F.E.A.R. 3 - recenze
26. 6. 2011
|
Vilém Koubek
Je docela paradoxní, že hra, která svým názvem představuje příslib děsu a hrůzy, vešla ve známost hlavně díky neskutečně intenzivní akci plné nadčasových efektů. Jednička prakticky ukázala veškeré soudobé konkurenci, jak se to má dělat. Dvojka na druhé straně neukázala konkurenci takřka nic. Sice těžila z původního, byť omlazeného enginu, ale graficky ani herně již ohromit nedokázala.
Back to the Future: Epizody 1 & 2 - recenze
10. 3. 2011
|
Lukáš Grygar
Je to sice jen šest tónů, ale stačí: úvodní “jingl” Návratu do budoucnosti zježí chlupy každému, kdo si legendární filmovou trilogii zamiloval. Obsahuje příslib tajemna i dobrodružství, které se s cestováním proti proudu času úzce pojí. Tím, že seriálová reinkarnace časových trampot Martyho McFlye startuje právě povědomým hudebním trylkem, na sebe ale její tvůrci berou velkou zodpovědnost. Sahat na ikony chce odvahu a jen málokterý film symbolizuje kultovní hollywoodské osmdesátky lépe než právě Návrat do budoucnosti.
Shaun White Skateboarding - recenze
1. 12. 2010
|
Matěj Habarta
Zlaté časy her s nálepkou Tonyho Hawka jsou dávno pryč. Po skvělém experimentu EA, který si vystačil i bez tváře slavné persony a s jednoduchým a úderným názvem Skate, to v současnosti skoro vypadá, že trůn jím zůstane navždy obsazen. Znenadání však začíná být v ohrožení a díky lásce Shauna Whitea k prknům – ať už takovým či makovým – vzniká nový konkurenční boj a trůn náhle čelí ohrožení.
Dance Central - recenze
10. 11. 2010
|
Miloš Bohoněk
S děravou výmluvou, že by to kolidovalo s mým zaběhnutým tréninkovým programem, jsem se na střední vyhnul tanečním. Teď to draze kompenzuji se sestřičkou, která mile prohlásila, že jestli ji na maturitním plese nevyzvu k tanci, tak mě tam ani nepozve. Jinými slovy: k vykrucování v rytmu hudby jsem nikdy moc nepřičichl, třebaže oku mému lahodí velice a tradičně těm šikovnějším na parketě závidím. A možná právě proto si mě taneční záležitost Dance Central od Harmonixu tak získala.
Medal of Honor - recenze
11. 10. 2010
|
Dan Vávra
Série Medal of Honor letos slaví už jedenácté narozeniny. Za ta léta nás EA obdařila celkem šestnácti díly a datadisky na PC, konzole a handheldy. Nepřímo vděčíme této hře i za další válečnou mega sérii a zároveň největšího konkurenta - Call Of Duty, kterou mají na svědomí původní tvůrci MoH: Allied Assault (Vince Zampella a Jason West, dnes opět spolupracují s EA se svým novým týmem Respawn Entertainment).
Sang-Froid: A Tale of Werewolves – recenze
17. 3. 2014
|
Jakub Kovář
Občas vám sítem propadne nějaká malá, ale dobrá hra. Přesně tím případem je Sang-Froid: A Tale of Werewolves a proto se k ní vracíme. Nejde ji nedoporučit. Na divokém severu, v zasněžených lesích Kanady, se občas ozve zavytí, při němž tuhne krev v žilách. Sofistikovaně se tvářící bílí kolonizátoři sice povídačky o vlkodlacích odbývají mávnutím ruky, ale minimálně tři sourozenci vědí svoje. Josephinu totiž postihla záhadná nemoc, která ji zároveň dává věštecké schopnosti.
Yoshi's New Island - recenze
13. 3. 2014
|
Miloš Bohoněk
„Plošinovka od Nintenda“ představuje stejný punc kvality, jako „hodinky od Švýcarů“ nebo „buchta od babičky“. Řemeslu skákání a hopsání ve hrách asi nikdo nerozumí lépe, ale i mistr tesař se někdy utne. Nebo jinak: mistr tesař občas ani netne a nechá za sebe tnout někoho jiného. Yoshi's New Island má na svědomí studio Arzest, které sice dlouhodobě spolupracuje s Nintendem, jenže výsledek značí, že roztomilého dinosaura vedení kolem Satoru Iwaty odsunulo na vedlejší kolej.
SteamWorld Dig - recenze
1. 3. 2014
|
Ondřej Švára
Nechybělo mnoho a SteamWorld Dig by vypadala jako Tenkrát na západě. Vžijte se do toho - ostré prérijní slunce se opírá do zpocených čel desperátů, Lola cmrndá jednu kořaličku za druhou a starý koloniálník vrací nazpátek vždycky jenom knoflíky. V zapadlém koutě vyprahlého světa jde prostě všechno trochu pomalu a jinak. Nebetyčná nuda, řekl by nezúčastněný pozorovatel. Ale on je to vždycky spíš jen klid před bouří.
The Sun at Night - recenze
26. 2. 2014
|
Ondřej Švára
Možná není tak slavná jako Lassie, ale lidem posloužila mnohem víc. Lajka, potulný pes z moskevských ulic, byla na konci padesátých let obětována pro výzkum vesmíru a jako první živý tvor se prolétla po oběžné dráze Země. Už se ale nevrátila. Původně to mělo být proto, že Sověti zapomněli „vynásobit zásoby dvěma“ (nebyla vyvinuta technologie pro návrat), ale ve skutečnosti Lajka zahynula v kokpitu vlivem stresu a přehřátí.
The Last of Us: Left Behind - recenze
23. 2. 2014
|
Jiří Pavlovský
Na některá DLC se člověk těší, některá jsou mu ukradená a některá mu naženou větší strach než když na něj vyskočí vetřelec, co má nasazenou masku Jasona Vorheese a v ruce drží DVD s kompletní filmografií Zdeňka Trošky. The Last of Us a rozšiřující příběh DLC Left Behind patří zrovna do té poslední kategorie a asi všichni tušíme proč.
Mr. Bree+ - recenze hardcore plošinovky
2. 2. 2014
|
Ondřej Švára
Na úvod trocha upřímnosti. Mr. Bree+ není hra fotogenická, tudíž ani přímočaře atraktivní. Navíc ji provází stigma webové flashovky, jakých se na internetu válí miliony. Proto ji někteří z vás hned záměrně přehlédnou. Ano, pan Bree je roztomilé prasátko z webu, co se rádo napichuje na rožeň, a to kdovíjak exkluzivní dojem nedělá. Navíc se vrací v regulérní počítačové předělávce, za kterou už musíte platit.