Recenze

Ratchet & Clank: Nexus - recenze

S příchodem „soňáckého“ next-genu je na čase dokončit všechny resty stárnoucí generace, a tak se pod voňavou jedličkou mohl kromě šestého dílu závodního Gran Turisma blýsknout také slavný intergalaktický chlupáč Ratchet. Příznivci arkádového běsnění si v jeho společnosti spokojeně mručí již více než deset let a „péestrojkovou“ etapu série Ratchet & Clank nedávno uzamknul epilog s názvem Ratchet & Clank: Nexus.

Nexus: The Jupiter Incident - recenze

Původně to měla být Imperium Galactica III, pak Galaxy Andromeda a po letech odkladů a změně vývojářů se z této strategie nakonec vyklubal Nexus, v němž okusíte nevděčnou roli kapitána vesmírného plavidla.

Wildstar - recenze

Planeta Nexus vyžaduje pozornost všech vyspělých bytostí z vesmíru. Je bohatá na suroviny a minimálně dvě frakce se nově objevený svět snaží ovládnout. Zvolíte si jednu ze stran, přistanete a začnete plnit všelijaké úkoly, která vás posunují na vývojovém žebříčku stále kupředu. Takhle stručně můžete charakterizovat onlineovku Wildstar, která nabízí staré a osvědčené herní mechaniky, ale v novém kabátu.

Randal's Monday - recenze

Pokud vám vyhovuje humor populární komedie Clerks a teorii zlomené páteře při pokusu o sebeuspokojení citujete i ze spaní, zřejmě už pár týdnů vyhlížíte klasickou point-and-click adventuru Randal's Monday. Tato hra totiž na Clerks neodkazuje jenom stylem humoru, ale též dabingem Jeffa Andersona, představitele filmového Randala. Právě dabing je přitom jednou z mála věcí, které lze na výtvoru studia Nexus pochválit. Ve všem ostatním, hlavně ve zneužití geekovské kultury, totiž hra selhává.

Ashes of Singularity - recenze

V lednovém povídání o ambiciózní strategii Ashes of Singularity jsem věštil několik věcí. V prvé řadě multiplayerové zaměření, dále pak zrádnou umělou inteligenci, ale také technologickou nadřazenost zajištěnou enginem, který podporuje masové bitvy, z nichž by i Peter Jackson měl radost. V něčem jsem měl pravdu, v něčem o poznání méně. Ashes of Singularity ale pořád platí za kvalitní RTS a hned si řekneme proč.

Orcs Must Die! - recenze

Smrdí vám orkové a rádi je vykoupete v jejich zelené krvi? Tak to jste na správné adrese, protože jich v Orcs Must Die! zmasakrujete několik tisícovek a rozhodně se u toho nebudete nudit, neboť zapojíte hbité ruce i mozek. Jde totiž o mix 3rd person akce a strategie typu tower defense, což v praxi vypadá následovně: na začátku každého levelu očíhnete terén a zjistíte, kde jsou vstupní brány do pevnosti, kterými se orkové valí, a kde jsou „Nexy“, do nichž se za žádnou cenu dostat nesmějí.

Heroes of Ruin - recenze

Vydat hru, která si za největší vzor bere Diablo, právě v době, kdy se třetí díl pekelné legendy vřítil do obchodů a většinu hráčů ještě (pořád) nepustil ze svých osidel, je šílenství a zároveň geniální marketingový plán. Šílenství proto, že vaši hru s ním budou všichni přímo porovnávat a zákonitě tak budete mít velice silnou konkurenci. Geniální plán to pak může být za předpokladu, že svou hru vydáte na nějaký handheld a zaútočíte na oslabené hráče cestovní verzí jejich oblíbeného žánru.

Simon the Sorcerer 4 CZ - recenze

Je mladý, vtipný a tam, kde ostatní hledají objížďky, on projíždí rovným směrem. Takový je kouzelník Simon, který se po nevydařené 3D odbočce vrací ke koření adventur.

Transport Tycoon - recenze

Když Chris Sawyer oznámil port původního Transport Tycoon na mobilní zařízení, zaplesalo mé nostalgické srdéčko. S původní hrou jsem strávil opravdu nepěkné množství času, který už dnes samozřejmě nemám. Na mobilní verzi TT jsem si ho ale našel, když v ní byl zainteresovaný Chris Sawyer - stvořitel skvostu, který dodnes hrají tisíce lidí v OpenTTD variantě. Nyní už mám ale o Sawyerově podílu na vývoji hry své pochybnosti a bojím se, že šlo jen o marketingové mazání oldschool medíku kolem pusy.

Heroes of the Storm - recenze

Blizzard si tentokrát ukousnul své asi největší sousto. Ambice Heroes of the Storm totiž není malá: zpřístupnit komplexní žánr MOBA širokému okruhu hráčů. Cílem firmy tedy nejsou stávající hardcore hráči League of Legends a DotA 2, ale spíše všichni ostatní, co zmíněné hry doposud nehráli. Při honbě za tímhle cílem se vývojáři nebáli do "posvátného" žánru pořádně říznout, hezky ho přešít a výsledkem je přístupnější alternativa DotA 2. A můžou za to právě zmíněné radikální zásahy.

URU: Path of the Shell - recenze

Aby se alespoň nějak využil obsah ze zrušené multiplayerové části URU: Ages Beyond Myst, byl přepracován do datadisku. Pro příznivce logických adventur by však bylo lepší, kdyby raději vůbec nevznikl.

World of Warcraft: Wrath of Lich King rec.

Druhý datadisk k nejpopulárnějšímu západnímu MMORPG s 11 miliony předplatitelů a zároveň nejrychleji prodávaná PC hra všech dob. Je k tomu snad potřeba něco dodávat?

Quake IV - recenze

Vypadá jako DOOM 3, ale není to DOOM 3. Koncepčně se zapomněl v minulém století, přesto se nehraje špatně. DOOM 3 byl klaustrofobickým hororem, on zpracovává válku. Kdo to je? Zjistíte v tradičně první české recenzi...