Recenze

Doom Eternal – recenze

Je půlnoc a já konečně dohrál Doom Eternal. Po téměř 30 hodinách mám oči podlité krví, rozdrcená klávesnice kliká z posledního a těším se, že konečně ulehnu do nebeského klidu. Jenže ne a ne zabrat. Tepovku odhaduju na 100+ a mysl je stále ve střehu, připravena ve zlomku vteřiny uskočit, změnit směr, vystřelit, rozdrtit démonickou lebku. Hrát nového Dooma je do značné míry intenzivní workout. Pravda, bicáky, jako má Doomguy, nikomu před monitorem nenarostou, ale frenetická akce rozpumpuje váš organismus a nedá vám spát. Doslova.

Warcraft III: Reforged – recenze

Když elfští kováři znovu zkuli zlomený meč Narsil, byla to ve Středozemi veliká událost. Aragorn pobíhal od bitvy k bitvě, hulákal něco o Plamenu západu a žádný skřetí kapitán ani bohatýr mu nemohl stát v cestě. Kdyby se vykování Andúrilu zhostili v Blizzardu, rozčarovaný syn Arathornův by Helmův žleb bránil s pozlaceným klacíkem v přibližném tvaru meče, a ještě by za něj Elrondovi musel vypláznout měsíční plat hraničáře.

DOOM III - recenze #2

Peklo vtrhlo i na domácí trh a v druhé, velmi podrobné recenzi máte šanci zjistit, jak dopadly vlastnosti DOOM III jako příběh, hratelnost, atmosféra, nepřátelé, zbraně nebo multiplayer z trochu jiného úhlu pohledu.

DOOM III - recenze #1

DOOM III patřil mezi nejočekávanější hry všech dob a když konečně vyšel, vyvolal opravdové šílenství. Pojďte se proto podívat, jestli dokáže vedle špičkové grafiky a hororové atmosféry nabídnout i zábavnou hratelnost.

Darksiders III - recenze

Takhle dlouhé intro je jako stvořené pro ztrátu pozornosti. Tuhle cimrmanovskou parafrázi jsem si říkal několikrát během asi tříminutového úvodu vedeného neuvěřitelně monotónním hlasem, který se snaží zasvětit hráče do Darksiders III. Pokud si dáte tu trpělivost a budete správně rozeznávat jednotlivá slova ztracená v absurdně hlubokém hlase, dozvíte se něco málo o čtyřech jezdcích Apokalypsy, vedoucí úloze Charred Council a především o velice netrpělivé jezdkyni Fury, se kterou se pustíte do záchrany lidstva.

DOOM III: Resurrection of Evil recenze

Přesně podle očekávání dorazil datadisk k oceňované hře DOOM III, aby nabídl ještě intenzivnější akci, další zbraně, nové nepřátele a mocný artefakt. Podaří se mu oslovit i ty, které původní hra nechytla?

Doom - recenze

Nastartujte Škodu Favorit, do rádia nacpěte audiokazetu s Nirvanou, případně si pusťte třeba Volejte řediteli nebo Kolotoč. Proč? Abyste navodili tu správnou atmosféru! S novým Doomem se totiž vrací nejen oblíbené zbraně a démoničtí nepřátelé z prastarého originálu, ale především i pořádná dávka devadesátých let. Možná s překvapením zjistíte, že dvacet let stará hratelnost může v dnešní době působit nečekaně svěže.

Kingdom Hearts III – recenze

Nezasvěceným fanouškům se série Kingdom Hearts opravdu špatně popisuje. Jedná se o velmi netradiční mix Disneyovek a japonských kreslených seriálů a her říznutý hlubokým a neskutečně melancholickým příběhem, originálním soubojovým systémem a zábavnými RPG prvky. V pořadí třetí díl, který je příběhovým zakončením sedmnáctileté ságy, je naprosto fantastickým mixem všech typických prvků této série.

DOOM 3: BFG Edition - recenze

Většinu herních návratů nemá smysl hodnotit. Na to jsou remaky a remasterované edice až příliš pochybným byznysem. Pokud je vůbec o čem psát, většinou se staré klasice ukřivdí už v samotném studiu, které v honbě za rychlými penězi stráví více času střiháním reklamních trailerů, než skutečným oživováním mrtvého. A novinář pak musí za slabou přidanou hodnotu hru pokárat, přestože ji třeba dříve miloval Pokud se takové Crazy Taxi od Segy vrací na současné konzole a je to zároveň jeho největší i jediný trumf, je před takovou iniciativou lepší odpojit gamepad.

Diablo III - recenze

Uplynulo dvacet let a Zlo s velkým Z opět povstalo. Na Nový Tristram padla hvězda a zabořila se do katakomb místního kláštera, což samozřejmě nevěstí vůbec nic dobrého. Vy, coby hrdina bez bázně a hany, se na místo velké události jdete podívat. Záhy zjistíte, že malé městečko je obléháno hordami nepřátel a tyhle stvůry mají na svědomí i zmizení místního mudrce, nám ne úplně neznámého Deckarda Caina. Je jasné, že spojení s tímhle chlápkem nebude znamenat nic jiného, než že osud říše je opět v rukou jednoho bezejmenného bojovníka.

Postal III - recenze

Postal III je hrou divnou, zvláštní, absurdně zábavnou, nehratelnou, graficky odfláknutou a naprosto nepochopitelně zabugovanou. Zcela upřímně, pokud se jí vyhnete, o nic zásadního ve svém životě nepřijdete, i když první dojem nebyl úplně zoufalý.

Dark Souls III - recenze

Prázdné siluety, duté zvuky a zem bez slitování. Zesnulý věk, skomírající První plamen a naděje žijící jen v srdcích těch nejnaivnějších. Prázdné trůny a nadcházející období mrtvého popela, doba konce. Deprese, strádání a děs. Radujte se a bojte se, vyšla fantasy hra, která je temná jak inkoustová obloha za bezměsíčné půlnoci. Vyšla Dark Souls III.

Galactic Civilizations III - recenze

K dobývání hvězd a herního mainstreamu se letos vrátila Galactic Civilizations III. Věrní fanoušci oblíbené galaktické série sice čekali více důležitých změn než jen třeba lepší grafickou podívanou, ale přesto, nebo právě proto, oslovuje aktuální díl širokou hráčskou základnu. Galactic Civilizations se tak musí líbit všem, kteří si nechtějí vesmír pouze představovat, ale touží jej na vlastní oči poznat. Pohledné a také přehledné herní prostředí navíc giganticky nabobtnalo a hra se chlubí i velkorysým editorem, stále se zdokonalující umělou inteligencí a přísunem nových příběhových kampaní.

Eschalon: Book III - recenze

Nehrál jsem první ani druhý díl Eschalon, ale velmi podobný Avadon 2: The Corruption mě dostal před časem na kolena. V kontextu mnoha událostí z poslední doby tvrdím, že dělat RPG hry jako nezávislý vývojář může být kouzelné pro obě strany - hráče i vývojáře.

Assassin's Creed III - recenze

Ze starého kontinentu na nový. Z vrcholu lidské tvořivosti a architektury, která vyráží dech, do malebné divočiny a puritánsky ubíjejících dřevěných měst. Z tajného boje mezi asasíny a templáři do boje jednoho národa s druhým, kde se výše jmenovaní prolínají spíše nezřetelně. Z politických pletek ve Středomoří ke zrodu Spojených států amerických. Od lakonického a arogantního muslima, přes šarmantního a ironického Itala k indiánskému míšenci.

Dungeon Siege III - recenze

Svět už není, co býval. Roky dané jistoty a základní pravidla berou za své a mizí kdesi v nenávratné historii herního průmyslu. Prosím vás, tuhle větu si zapamatujte a opakujte si ji u každého dalšího odstavce. Dohráním třetího a bez uzardění lze říci, že i dlouho očekávaného pokračování autor tohoto článku rozhodně nevyřešil dilema, zda strávil čas u naprosto fantastické RPG mlátičky, anebo u dalšího pokusu herních vývojářů snažících se přiblížit hry lidem, kteří zrovna včera narazili v magazínu o životním stylu na inzerát propagující PS3 nebo Xbox360.

Posel smrti III - recenze

Můžete se snažit jak chcete, můžete být sebelepší člověk, ale vaše minulost vás nakonec vždy dostihne. Tak by bylo možné shrnout "poselství smrti", které nám před osmi lety naservírovalo české studio Unknown Identity. Dodnes s přehledem nejlepší adventura, která v našich končinách vznikla, byla původně plánována jako uzavřený příběh tragického hrdiny Samuela Gordona a jeho rodiny. Ale jak už to tak bývá, člověk míní a vlastníci autorských práv na značku mění. Společnost DTP se s původními českými autory nerozešla v nejlepším a její touhu po pokračování úspěšného příběhu museli uspokojit němečtí vývojáři z Cranberry Productions. Ti roztáhli svůj vlastní příběh do dvou dílů a vykutali Posla do moderní podoby trilogie táhnoucí se přes dvě desetiletí...

Mafia III: Faster, Baby! - recenze

Není potřeba sáhodlouze připomínat, že Mafia III nedopadla zrovna dvakrát slavně. Byla to průměrná městská akce, která sotva držela pohromadě, nudila opakováním obsahu, a dokonce jsme ji (společně se čtenáři) prohlásili za zklamání loňského roku. Tvůrci se, dle vlastních slov, snažili v příběhovém DLC Faster, Baby! vyjít vstříc stížnostem a požadavkům fanoušků. Jak moc se svým přídavkem opravdu trefili, kam bylo potřeba, je nicméně diskutabilní a do jisté míry subjektivní.

Mafia III - recenze PC verze

Pokud jste posledních minimálně několik týdnů nestrávili na pustém ostrově, nesnažili se otevřít okno do vlastní duše na náhorní plošině v Tibetu, nebo se právě nevrátili z misijní činnosti v Africe, pravděpodobně víte, že třetí Mafie nemá, krom názvu, žánru a několika postav, s původními dvěma hrami v podstatě nic společného. Odehrává se na konci šedesátých let minulého století ve fiktivním městě na jihu Spojených států a hlavním hrdinou není kloboukem ozdobený elegán, ale lehce psychotický mládenec Lincoln Clay.

Age of Wonders III - recenze

Palcát nebo kouzlo? Člověk nebo ork? Age of Wonders hry ke strategickému žánru vždy přistupovaly nanejvýš velkoryse. Tak jako kdysi Santini zdobíval své kostely, i autoři pozapomenuté herní série dbali na košatost, kudrlinky a viděli věci zeširoka, řekl bych z mnoha tvůrčích perspektiv. A výsledek byl vždy ohromující.

Diablo III - recenze konzolové verze

Mít slabost pro konspirační teorie, myslel bych si, že Blizzard to svým nejvěrnějším hack’n’slash fanouškům udělal snad schválně, jen aby je znova popíchl. Když Diablo III vypustilo studio před rokem na domácí PC platformu (viz recenze PC verze), prodalo se sice během prvního dne kolem čtyř milionů kopií, ale pověsti jedné z nejúspěšnějších PC her historie předcházela pověst jedné z nejkontroverznějších. I prostý singleplayer vyžadoval neustálé připojení k internetu, „občas“ vyskočil Error 37, zmizel LAN, přibyl požadavek registrace na Battle.net, legendární předměty padaly jednou za uherský rok a v neposlední řadě tu byla rozporuplná aukční síň s reálnými penězi.

Assassin's Creed III: Liberation - recenze

Assassin's Creed to opět zkouší na handheldech, a tentokrát by to nemuselo dopadnout katastrofálně i díky tomu, že na PS Vita už máme dva analogy. Do čela pokusu o dobytí neobsazené výspy se tak v Assassin's Creed III: Liberation staví sličná asasínka Aveline a její dobrodružství probíhá víceméně paralelně s děním, které jste mohli sledovat ve „velkém“ Assassin's Creed III. Všechny majitele výkonného handheldu, který stále nenaplnil nemalá očekávání, logicky musí zajímat, zda se konečně dočkali pořádného a plnohodnotného Assassin's Creed titulu „do kapsy“. A jak pro tuto hru bude typické, odpověď je ano i ne.

Fable III - recenze PC verze

Jistě. Měl bych začít něčím vznešeným. Lidé na vzletná slova čekají, neboť za těch sedm let získali neochvějný pocit, že k Fable tak nějak automaticky patří. Jenže už loni na podzim Martin k Molyneuxově značce superlativy šetřil. To když recenzoval třetí díl pro Xbox 360 a zarazila jej opravdu příliš nízko nastavená obtížnost a také mělkost celého, pouze na oko rozvinutého herního konceptu. Nyní, po polovici května, vychází „pécé“ port a ten měl být v mnoha ohledech lepší.

Fable III - recenze X360 verze

"Tohle je revoluce!" křičí oficiální internetové stránky třetího dílu Fable. Nejde přitom o další provokativní vyjádření zakladatele Lionheadu Petera Molyneuxe směrem k novinářům, kteří si v posledních letech rádi vypůjčují jakýkoliv z kontextu vytržený výrok, aby ukázali, že Molyneux není nic jiného, než nafoukaný mluvka. Slogan se vztahuje k příběhu Fable III a rozhodně není nadsazený.

God of War III Remastered - recenze

Zatímco Microsoft se stále snaží v konzolové válce vyjít hráčům co nejvíc vstříc prostřednictvím zpětné kompatibility pro Xbox One, Sony využívá svou vedoucí pozici a sází na PS4 jedním remasterem za druhým. Z šuplíku minulosti vytahuje PS3 hity, prohání je lehkou omlazovací kúrou a šup s nimi na pulty obchodů. Pokud je vám z tohoto trendu už náležitě zle, God of War III Remastered vám od nevolnosti zrovna nepomůže. Ale pokud jste původní hry nehráli, to už je jiná.

Diablo III: Reaper of Souls - recenze

Tak jsme se konečně dočkali, milované i proklínané Diablo III se dočkalo prvního velkého datadisku Reaper of Souls, který by měl spoustu věcí napravit, přidává mnoho nového obsahu včetně nového aktu i módu a také novou postavu - Crusadera. Takže, podařilo se tvůrcům uchlácholit některé popuzené fanoušky?

Diablo III: Rise of the Necromancer - recenze

Zklamání. Nerad začínám recenzi takovým negativním slovem, ale zklamání bylo zkrátka tím prvním pocitem, který jsem měl z obsahu DLC pro Diablo III s názvem Rise of the Necromancer. Proč? Obsahem balíčku je totiž „jen“ postava nekromanta. Žádné nové kapitoly příběhu nebo rozsáhlé lokace k prozkoumání, což název tak trochu naznačuje. Ale víte co? On je ten probouzeč mrtvých sakra velkej frajer!

Dark Souls III: The Ringed City - recenze

Hned v úvodu recenze, zdá se, že posledního obsahu v celé Dark Souls sérii, je třeba uvést upozornění: původní Dark Souls považuji za jednu z nejlepších her všech dob. Ostatně, řada her právě od prvního dílu DS leccos převzala nebo rovnou okopírovala. Od některých mechanismů přes estetické prvky až po celý koncept (jako například Lords of the Fallen nebo Nioh). Třetí díl je pak podle mě ve všech ohledech dotažená "soulsborne" hra, odehrávající se ve fanouškům povědomém světě. Dark Souls III je tedy z mého úhlu pohledu prakticky bezchybný titul, akorát mu chybí ten prvotní šok a úžas. Pokud jste ovšem nikdy žádnou Souls hru nehráli, právě teď s oběma DLC, tedy Ashes of Ariandel a The Ringed City, je ideální chvíle na pot, slzy, řvaní, zen, fascinaci, a nakonec i hlubokou a bolestnou lásku. S tím vším na paměti se pojďme podívat na zoubek městu, na němž se podepsal zub času, které ale přesto, nebo právě proto, přetéká zázraky.

Call of Duty: Black Ops III - recenze

Jestli je něco v herním průmyslu jisté, pak je to každoroční nálož vojenské akce v podání Call of Duty. Tedy série, která si kritiky za lpění na tradiční žánrové formě singleplayerového blockbusteru a hutného multiplayeru užila během posledních let více než dost. Pravda, částečně si za to může sama, protože poslední velká změna přišla snad s Modern Warfare. Někdy ale zkrátka není radno měnit to, co tak dlouho a nutno říci, že i úspěšně fungovalo. Může totiž vzniknout kočkopes s názvem Black Ops III, který popírá největší přednosti svých předchůdců a minovým polem očekávaní fandů i neutuchající kritiky kličkuje s takovou vervou, až zapomíná, čím vlastně chce být.

Age of Wonders III: Eternal Lords - recenze

Kvalitní herní dílo se pozná, když dokáže zůstat se svými fanoušky co nejdéle. Age of  Wonders III mezi takové projekty patří a díky přísunu nového obsahu zůstává aktuální i po roce od vydání originálního titulu. Recenzovaný Eternal Lords navíc v sobě nese (podobně jako loňský Golden Realms) všechny znaky poctivého datadisku. Přináší novou atmosféru, atraktivní obsah i zajímavé změny v hratelnosti, což dohromady zajistí spoustu hodin dobré zábavy.