Recenze

Battlefield 3: Armored Kill - recenze

Recenzování DLC Armored Kill k Battlefield 3 jsem se bál. Asi žádné DLC (ani hektická zběsilost Close Quarters) nezosobňovalo tolik věci, které jsem v Battlefield 3 nevyhledával. Veliké tankové bitvy, mohutné souboje na nebesích a post pěšáka jako krmiva pro kulomety a kanóny. Když totiž mluvíme o likvidaci obrněnců, vždy jsem to dělal pěšmo, mimo kokpit či pomíjivé bezpečí tanku. Na druhou stranu, jelikož jsem 99 % času odehrál za engineera, mám ze všech těch platfusáků největší šanci se v tomhle pancířem skřípajícím DLC chytit. Engineeři spolu se scouty (SOFLAM) budou hlavní hranou třídou.

Battlefield 3: Close Quarters - recenze

Když se Battlefield 3 rozhodl sebrat Call of Duty, pokud ne rovnou trůn pro krále stříleček, tak alespoň jablko a nějaké ty další tretky, bylo jasné, že v mnohém chce jít stejnou cestou. Kampaň byste tedy obsahově nerozeznali, ale multiplayer si udržel svůj specifický styl, který podle mě a mých chutí ten z Call of Duty o dva stupně převyšuje. Tedy pokud neholdujete zběsilejšímu, cvoklejšímu a perky nabitějšímu stylu hraní bez taktiky, což nemyslím jako kritiku, protože všichni hrajeme hry pro něco jiného.

Battlefield: Bad Company 2 - recenze

Vyzyvatel megahitu Modern Warfare 2, který se chce svézt na vlně zájmu o vysoce kvalitní, přiměřeně realistické vojenské FPS. Jak dopadla hra pro jednoho?

Battlefield Bad Company mega-recenze

Humorný příběh sebranky provinilých vojáků, kteří jsou zásadně nasazováni do pochybných operací. Ostatní se do nich nehrnou, protože sliby o možnosti téměř kompletní devastace prostředí nelhaly. Čím dalším v singlu překonává Call of Duty?

Battlefield 2: Special Forces - recenze

Nikoli obvyklou nastavovanou kaši, nýbrž radikální změnu stylu vnáší do této multiplayerové akce datadisk se speciálními jednotkami Navy Seals, SAS či Specnaz, které jsou vybaveny šikovnými nástroji pro pohyb i boj.

Battlefield 1942: Secret Weapons - rec.

V druhém datadisku pro Battlefield 1942 si hlavně po síti zaválčíte s výzbrojí, která se poněkud vymyká sériové výrobě a byla použita buď jen jako prototyp, či zůstalo pouze u fantazie a konstrukčních výkresů.

Red Alert 2

Command & Conquer: Red Alert 2 - recenzeAutor:BergyPublikováno: 2.listopadu 2000Je to...

Battlefield: Bad Company 2 - Vietnam - recenze

Hraní Battlefield Bad Company 2 (recenze) má účinek jako velký hrnek kávy. I když budete válčit pozdě do noci, všechna střelba, exploze granátů, projíždějící tanky a budovy hroutící se v oblacích prachu se tak intenzivně zařezávají do mozku, že ničí jakékoli myšlenky na spánek. Za takovým zážitkem stojí jedinečný pohon hry – engine Frostbite, který předvádí destrukci prostředí v nevídaném měřítku. Jedním výstřelem z RPG nebo granátometu zničíte půl baráku, pokácíte strom nebo alespoň rozstřelíte povalující se bednu.

Battlefield 1942: Road to Rome recenze

Po pěti měsících od vydání především multiplayerové akční hry BF1942 je tady datadisk s přízviskem The Road To Rome, který vás v šesti mapách a s novou bojovou technikou zavede na Apeninský poloostrov.

Battlefield 3: Back to Karkand DLC - recenze

Battlefield 3 se neoficiálně zakotvil na špičce potravinového řetězce v oblasti multiplayerových vojenských stříleček. Ne, že by sem tam nevykoukl nějaký nedodělek či připomínka, ale celková povaha negativ na této složce hry vypovídá o zatraceně dobře propracovaném a hlavně komplexním multiplayeru, kde se najde prostor pro hráče s různými preferencemi, návyky a vlastně i cíli. Dokonce, když si hráči konečně zvykli na to, že scout není sniper, od nějž se čeká celokolové zakempování na jednom místě a spokojené ostřelování, při němž jen kynete z nedostatku pohybu, dala se i tahle třída postupem času pořádně do pohybu.

C&C: Renegade - multiplayer recenze

Multiplayer Command & Conquer: Renegade ve stylu módu Team Fortress Classic je natolik zajímavý, že si zaslouží vlastní recenzi, ve které jsme zohlednili i patch přidávající do hry nové mapy s vrtulníky.

Star Wars: Empire at War - mega-recenze

Ve vesmírné strategii od tvůrců Command & Conquer prožijete původní trilogii SW ve své režii a přiložíte ruku k porážce Impéria nebo pomůžete Darth Vaderovi s rozdrcením rebelů. Přiloženy videa s Hvězdou smrti.

Dangerous Waters - recenze

Moderních námořních simulátorů se rodí poskrovnu a o to více potěšil příchod hry Dangerous Waters, která je nástupcem Sub Command. Jak těžké je vládnout mořím a oceánům z hlubin, z hladiny i ze vzduchu?

C&C: Renegade - recenze

Asi každý hráč real-time strategií Command & Conquer snil o možnosti přepnout se do pohledu z očí nějaké jednotky na bojišti a právě to je obsahem první 3D akce z dílny Westwoodu - Renegade.

11-11: Memories Retold – recenze

První světová válka je pořád originální zasazení, i když po Battlefieldu 1 a Valiant Hearts už to není tak hrami neprozkoumaná epocha. Příběhy, k jejichž napsání vybízí, nicméně pořád odvyprávěny nebyly. Explorační adventura 11-11: Memories Retold právě o špičkovém vyprávění osudu dvou vojáků znepřátelených stran je. A přestože nepřekvapí tím, že se osudy mladého kanadského fotografa Harryho a postaršího německého otce a šikovného mechanika Kurta protnou, jde o příběh, který v srdcích všech hráčů určitou stopu zanechá.

Star Wars: Battlefront - recenze

Battlefield 1942 přenesený do světa Hvězdných válek. Tak by se dala stručně charakterizovat single/multi střílečka Star Wars: Battlefront, jejímž největším plusem je možnost ovládat vozidla či stíhačky známé z filmů.

Enemy Territory Quake Wars - mega-rec.

Mimozemští kyborgové napadli Zemi, lidstvo vytvořilo celosvětovou vojenskou koalice GDF a … začala válka! Mohla vůbec příběhová multiplayerová akce s reáliemi Quaka a principem Battlefieldu dopadnout špatně?

Red Orchestra: Ostfront 41-45 - recenze

Po vzoru Day of Defeat se původně UT mod přeměnil v samostatnou multiplayerovou hru, která se odehrává na Východní frontě a svým důrazem na realistické válčení uspokojí zejména ty, kterým Battlefield připadá arkádový

Mothergunship - recenze

Kdy naposledy jsem si zahrál jednoduchou, efektní střílečku, u níž bych se nemusel zdlouhavě učit ovládání konkrétní postavy, nebo nešlo o klon Call of Battlefield? S čistým svědomím můžu říct, že si nevzpomínám. Ale pak je tu MOTHERGUNSHIP, která vám už jen názvem ve verzálkách dává jasně najevo, že je dobrá.

Warhawk - recenze

Sliboval bitvy stovek letadel nad obrovským bojištěm, kořeněné unikátním senzorovým ovládáním. Po změnách konceptu se z něj vyklubal klon Battlefieldu aneb první konzolová hra s dodatkem „online-only“.

Conan Unconquered – recenze

Conan Unconquered pochází z rukou vývojářů studia Petroglyph, jehož zakládající členové za sebou mají například legendární Command and Conquer nebo Star Wars: Empire at War. K nim se jako vydavatel přidal Funcom, který je mimo jiné známý svými hrami právě ze světa Conana. Pokud tedy spojíme tyto 2 ingredience, vychází nám vůbec první realtime strategie z univerza bájného barbara.

Divided We Fall - recenze

Musíme si pomáhat není jen známý český film, ale také princip, na kterém je postavena filozofie této staronové taktické realtime strategie inspirované druhou světovou válkou. Historické kořeny tohoto titulu totiž sahají hluboko do roku 1997, kdy se objevila onlajnovka s názvem Chain of Command ještě ve vektorové grafice. Tu o pár let později vystřídal její klon Call of Combat, který je přímým předchůdcem právě recenzované hry. Jak tedy vidíte, tradice má u Divided We Fall poměrně silnou úlohu.

Breach - recenze netradiční střílečky

Rozmazlený multiplayerem v Call of Duty: Black Ops i Battlefield: Bad Company 2 jsem se pustil do téhle na první pohled bradavičnaté ošklivky. A pěkně jsem se z počátku proklínal. Obyčejná, čistě onlinová střelecká soutěž v ošklivém prostředí, zvuky připomínající starý Quake a malý počet serverů, to vše působilo depresivně i uboze.

Titanfall 2 - recenze

Respawn Entertainment jsou zpátky a podle šablony „větší a lepší“ vysoustružili pokračování, co se v drsné konkurenci neztratí. Titanfall 2 má navíc nelehkou úlohu, protože jako nejmladší otloukánek jde proti starším a zavedenějším značkám. Leckdo by se mohl ptát, jestli na špičku žánru všechny ty novinky ve dvojce stačí. Rovnou odpovím, že stačí. Zatímco byl první díl čistě multiplayerovou akcí s viditelně omezeným obsahem i rozsahem, Titanfall 2 všechno nafukuje, rozšiřuje a mění. Tvůrci, kteří svého času vytvořili šablonu pro singleplayer i multiplayer ve válečných akcích, vstoupili znovu do stejné řeky a vytvořili dílo na úrovni her Gears of War, Call of Duty nebo Battlefield.

Tannenberg – recenze

„Něco visí ve vzduchu,“ říkali si znepokojení obyvatelé v ulicích evropských měst. A měli pravdu – byla to první světová válka. „Něco visí ve vzduchu,“ říkali si znepokojení vojáci v rozbahněných zákopech. A měli pravdu – byl to jedovatý plyn. V Tannenbergu se stanete těmi druhými, rozklepanou bandou chlapíků, co se snaží nedýchat smrtící vzduch a neumřít po zásahu jedinou kulkou. Je to zábava.

Capcom Digital Collection - recenze

Capcom Digital Collection je na první pohled docela výhodná kompilace osmi arkádových her vydaných (nejenom) na XBLA. Řadím se mezi lidi, kteří kompilace moc nemusí. Vždycky mi totiž přijde, že utrácím i za hry, které mě nebaví. Tohoto pocitu mě bohužel nedokázali zbavit ani lidé z Capcomu. Na DVDčku se tentokrát nachází: Super Street Fighter II Turbo HD Remix, Final Fight: Double Impact, Super Puzzle Fighter II Turbo Remix, 1942: Joint Strike, Bionic Commando Rearmed 2, Flock!, Rocketmen: Axis of Evil + přídavek Rocketmen: It Came From Uranus a Wolf of the Battlefield: Commando 3.

Hybrid - recenze

Myslíte si, že už jste přišli na kobylku všem multiplayerovým akčním hrám? Hybrid vás z tohoto šeredného omylu hodně rychle vyvede. Jde o unikátní titul, který svým neotřelým zpracováním dokazuje, že i na plně obsazeném bitevním poli, jemuž vévodí takoví giganti jako Gears of War, Battlefield nebo Call of Duty, je stále ještě dost místa pro zdravou konkurenci.

Grey Goo - recenze RTS, co se zasekla v čase

Vzpomenete si alespoň na patero solidních real-time strategií, které vyšly v posledních pěti letech? No jasně, zaprvé StarCraft II, potom je tu nepříliš povedená Planetary Annihilation, a dále? Snad Company of Heroes 2, která se ale vymyká typickému sci-fi zasazení žánru, nebo Ultimate General: Gettysburg? Říct, že poslední roky byly pro fanoušky real-time strategií zklamáním, by bylo podhodnocením situace. Právě studio Petroglyph se však žánr snaží resuscitovat se svým nadějně vyhlíženým sci-fi RTS Grey Goo. 

Meridian: New World - recenze

Realtimová strategie je v posledních letech jev téměř nevídaný. Minimálně mezi takzvanou AAA produkcí. Jestliže prapor tahovek drží třeba Civilizace nebo Heroes, realtime strategie se mohou spolehnout snad jen na StarCraft II. A tak se hráči musí poohlédnout jinde, což znamená, že loví ve vodách nezávislé tvorby, kde se to bohužel hemží tituly, které trpí nedostatkem financí i ryze tendenčním pojetím. Přesně taková je i hra Meridian: New World, která je na první pohled zajímavá, protože ji má na svědomí jeden vývojář, ale hned vzápětí člověka zklame na všech frontách.