Recenze

Oxenfree - recenze

Pohlazení příjemných pastelových barev, klidné mořské vlny objímající trajekt a parta náctiletých, kteří si chtějí náležitě užít volno. Co tomu chybí? No jistě, skupinová fotka na levoboku a pak už vzhůru na pláž s chladicím boxem plným piv a veselými sušenkami v ruksaku. Taková je startovní premisa adventury Oxenfree od studia Night School Studio tvořeného převážně ex-zaměstnanci Telltale Games a Disney.

Battlefield Hardline - recenze

Jestliže jsem dojmy ze singleplayeru končil výčtem negativ, v případě multiplayeru začnu s pozitivy. Navzdory rozporuplným dojmům z bety nakonec zvládla hra více hráčů udržet Battlefield Hardline nad vodou, a přestože výsledek není perfektní, je až překvapivě dobry. Pokud tedy kupujete Battlefield jen kvůli multilayeru, pak nemusíte ztrácet naději. Autoři totiž na rozdíl od singlu v multiplayeru tolik neexperimentovali, přerod klasické BF hry v něco nového realizovali jen napůl, a přes dílčí chyby dokáží s odřenýma ušima nabídnout poměrně zábavná multiplayerová klání.

Civilization IV - recenze

Díky již třetímu remaku legendární tahové strategie se budování civilizace opět stává na omak příjemnějším a na pohled líbivějším. Neměl by se ale raději evergreen Sida Meiera uvelebit v muzeu po boku ostatních mumií?

Neverwinter Nights - recenze

Tvůrci legendární série Baldurs Gate nám konečně naservírovali další očekávané RPG Neverwinter Nights, které vychází z třetí edice pravidel Dungeons & Dragons a potěší nejen singleplayerem.

Tony Hawk Pro Skater 4 CZ - recenze

Tony Hawk, praotec moderních akčně-sportovních her se vrací v plné síle již počtvrté a od včerejška si jej můžeme vychutnat i u nás díky lokalizované verzi od CD Projektu, o jejíž zhodnocení jsme doplnili loňskou recenzi.

Tales from the Borderlands – recenze 2. epizody

Tři a půl měsíce! Skoro čtvrt roku trvalo čekání na druhou z pěti epizod Tales from the Borderlands. Ostuda. Vynásobte ten čas třemi a dostanete interval, během něhož jiná studia zvládnou udělat kompletní hru. Telltale Games mají zkrátka moc velké oči, nabrali si příliš mnoho projektů (aktuálně dělají na šesti titulech!) a zoufale nestíhají (nebo je omezují smlouvy s vlastníky licence, ale to se nikdy nedozvíme). Jaká je pointa epizodického modelu, když epizody rozdělují čtvrtletní propasti, během nichž spolehlivě zapomenete rozjetý příběh? Tales from the Borderlands zkrátka nemá cenu kupovat po epizodách - raději počkejte na konec roku, kdy snad série vyvrcholí. Když totiž pominu příšerný vydavatelský plán, půjde dost možná o jednu z nejlepších adventur poslední doby.

Metro: Last Light - recenze PC verze

Jak to říkal Pavel Bém, tunely jsou vděčná věc. Vinou se do tmy a co v té tmě číhá, to už je na vaší pověrčivosti a strachu z neznáma. Dmitrij Gluchovský vzal tunely z nejtunelovatějších, síť moskevského metra, která je ohromující i strašidelná sama o sobě, a napěchoval ji lidmi, mutanty a paranormálními jevy.

Phoenix Wright Ace Attorney: Dual Destinies - recenze

Dobře, tak titulek „Ticho v soudní síni!“ se k téhle hře zrovna moc nehodí. Co se týče série Ace Attorney, tak nic není dále od pravdy. Tady v soudní síni rozhodně ticho není, spíš to tu vypadá jako na boxerském mači. Lidé ječí a vykřikují „námitka!“, chřestí řetězy, tikají bombami, piští a démonicky se pochechtávají. Spíš než v soudní síni to tu vypadá jako u pojízdných kolotočů. Nebo v pavilónu kuriozit.

Paradise Lost – recenze zahozené příležitosti

Polské dítě v nacistickém bunkru

Bleeding Edge – recenze týmové mlátičky

Týmové multiplayery založené na spolupráci jsou dohasínajícím trendem posledních několika let, který z herního chvostu velmi nekompromisně vyšouply battle royale. Skupinovky to mají těžší: Ne vždycky máte po ruce pár kamarádů ochotných si s vámi zahrát, měly by tedy stejně dobře dokázat propojit a bavit cizince, kteří se zrovna potkali, i partu přátel, kteří se chtějí odreagovat společně. Přijít s něčím novým a hráče pořádně nadchnout je čím dál tím těžší s každým odehraným titulem, v žánru kooperací snad ještě těžší než jinde. Mám přes 300 hodin v Overwatchi a v Bleeding Edge jen 15. A teď už do něj nechci investovat ani minutu navíc.

Moonlighter - recenze

Jak to, že když v RPG zajdete do obchodu, vždycky dostanete nabídku nových zbrojí, zbraní a lektvarů? Kde se berou? Že by si je prodavači sami vyráběli kadencí dvaceti kusů za odpoledne? Co vás nemá, po nocích prolézají kobky a bojují s monstry, aby pak přes den měli výbavychtivým hrdinům co nabídnout a tím odlehčit jejich naditým měšcům. Alespoň tedy v akčním rogue-lite lehce RPG obchodním manažeru Moonlighter od studia Digital Sun.

Grim Dawn - recenze

Ach, diablovky. Hned po pastičkách a kocourech největší postrach myší. Žánr, který světu přinesl nový druh hudby: tiché a nikdy neustávající “klik-klik-klik-klik-klik”, doplňované hlubokými tóny zuřivého klení pod vousy. A taky žánr, jehož dosud nepřekonaný vrchol podle mnohých přišel už před mnoha lety s prvními dvěma hrami série, které mu daly jméno. Udělat dobrou klikací mlátičku podle vzoru Blizzardu prostě není jen tak. Ani když opravdu jste Blizzard, o čemž hráče přesvědčilo Diablo III. Ale pokud vás už omrzelo po sto osmdesáté zachraňovat dědka z klece, neházejte zkrvavený obouručák do žita. Protože je tu Grim Dawn.

Plants vs. Zombies: Garden Warfare 2 - recenze

Když před sedmi lety vyšla tower defense hra Plants vs. Zombies, těžko by někdo předpověděl, že to tahle zdánlivá ujetost dotáhne až na konkurenta klasických multiplayerových stříleček, tradičně spjatých s válečnou tématikou. Garden Warfare 2 totiž skutečně je plnohodnotnou střílečkou se vším, co k multiplayerové akci patří. Oproti předchozímu dílu tak nabobtnala do rozměrů normální hry. Otázka ale zní, nakolik je nový obsah evolucí, a nakolik nastavovanou kaší.

Strider - recenze

Možná jste si toho nevšimli, ale nacházíme se v době, kdy se z recyklace stala každodenní realita. Velké vydavatelské domy namísto vývoje nových značek opakovaně sahají do rukávu a vynášejí trumfy, kterými nás bavily v devadesátých letech na arkádových automatech nebo starých konzolích. Vyjde to levněji a navíc ke hře přitáhnou pozornost pamětníků.

Aura 2: The Sacred Rings - recenze

Neohrožený hrdina Umang pokračuje ve svém úkolu přesně tam, kde minule skončil. Pro nás to znamená jediné – spoustu nových puzzlů v pokračování povedené adventury na způsob Mystu.

Deus Ex: Human Revolution - recenze

Moment, kdy jsem propadl Deus Ex? Dole v centrále UNATCO po dokončení prvního úkolu. Hlava plná dojmů z nitra Sochy Svobody, sžívání se s agentem, vlastní kancelář. Autonomní cvrkot kolem mne, ať už ho mají na svědomí pendlující vojáci nebo robotický vysavač. A do toho, jakoby mimoděk, zazní hudbou v podkresu pět basových tónů. Nějakým obtížně sdělitelným způsobem (psát o hudbě rovná se tancovat o architektuře, tvrdí klasik) se právě téhle pětce podařilo do sebe zkomprimovat herní zážitek, který následoval.

Desperados 3 – recenze

Kovboj, doktor a kurtizána se vplíží do baru…

Shade: Hněv andělů - recenze

Temná third-person akce plná magie, s možností přeměny do démona a souboji se slizkými bestiemi je konečně na trhu v české verzi. Dokázala naplnit ambice nebo jde o tisící klon Tomb Raidera, který zaspal dobu?

Modern Warfare 2 - mega-recenze

Opět sází na dramatickou atmosféru a adrenalinový prožitek, který je místy přespříliš chaotický a někdy i kýčovitý. Přesto to nikdo jiný lépe neumí.

Resident Evil: Revelations 2 – recenze (celé hry)

V nekonečné sérii Resident Evil se zase jednou blýsklo na lepší časy. Krom toho, že se Capcom rozhodl vydat hru rozsekanou na epizody, rovnou zkusil přihodit i několik významných pomrknutí na fanoušky původních dílů. Při dávkování jedné epizody na týden jsem však občas měl pocit, že sedím na horské dráze. To když se nadšení z napínavé kapitoly náhle proměnilo v rozčarování – z nejrůznějších důvodů. V konečném důsledku ale naštěstí Revelations 2 dopadla dobře.

Teenage Mutant Ninja Turtles - recenze

Sice vylezli z kanálu, ale to ještě není důvod nad nimi ohrnovat nos. Obzvlášť, když čtveřici želváků probudili ze spánku tvůrci Perského prince. Právě s ním má filmová hra mnoho společného, byť je zjednodušená a týmovější

Gran Turismo 5 - recenze

Bylo, nebylo, před pěti lety vyšla skvělá hra Gran Turismo 4 (recenze), která zábavně simulovala průřez historií automobilů na konzoli PS2. Za tu dobu jsme ochutnali placené demo GT5 Prologue (recenze), vánoční soutěžní demo GT Academy a na akcích bylo možné si zahrát například s Mercedes Benz SLS AMG na Nordschleife.

City Bus Simulator 2010 - mega-recenze

Po vydařených simulátorech metra se pustili do ztvárnění práce řidiče MHD na hlavní třídě Manhattanu. Jak těžké je ovládat autobus a proč otravuje štípání lístků?

A Bird Story - recenze

Ačkoliv A Bird Story zdálky, zblízka i ze všech dalších úhlů vypadá jako 16-bitové JRPG, davy fanoušků herních příběhů nemohly do listopadového vydání projektu dospat. Jedná se totiž o další titul (otázkou je, zdali mu říkat "hra") od Kana Gao, tvůrce fantastické adventury To The Moon. Tentokrát nás tklivě melancholická A Bird Story zavede do dětství a vystřílí přitom opět pořádný zásobník emocí. Navzdory velmi krátké herní době a minimalistickému pojetí celkového zážitku se však hodnocení hry neobejde bez široké a ukecané cesty herními i jinými médii.