Recenze

Day of Defeat v2.0 - recenze

Nebaví vás čekat na Team Fortress 2? Vyzkoušejte novou verzi Half-Life modu Day of Defeat, která je obrovským překvapením a posunuje realitu ve hrách z 2.světové války o notný kus kupředu.

Day of Defeat: Source - recenze

S příchodem Source enginu, na kterém běží Half-Life 2, se Valve rozhodli transformovat do nové grafiky a fyziky i známé multiplayerové módy, mezi něž patří druhoválečná týmová akce Day of Defeat. Jaká je?

Vampire: Bloodlines - recenze

Srk srk... Chtěli jste někdy zažít, jaké to je být upírem? Máte šanci ve Vampire: The Masquerade - Bloodlines, akcí okořeněném RPG z originálního prostředí, které je navíc postavené na licencovaném enginu Half-Life 2.

Still Life - recenze české verze

Ve volném pokračování detektivní adventury Post Mortem se vžijete do role Gustava McPhersona a jeho vnučky, kteří řeší související vraždy v současném Chicagu a v Praze roku 1929. Jaký je český překlad od Cenegy?

Crime Life: Gang Wars - recenze

Gangy, zbraně, brutalita, násilí, drogy, rvačky, chlast, ženský, válka, teritorium, hip-hop, krev, tagy a čest. Taková jsou klíčová slova pro akční hru Crime Life, která měla být něčím mezi GTA a Street Fighterem.

Red Faction - recenze

O Red Faction se mluví jako o možném nástupci Half-Life díky Geo-Mod enginu. Jak dopadla plná verze hry, se dozvíte v této exkluzivní recenzi.

Counter-Strike: Global Offensive - recenze

Před dlouhými 13 lety spatřil světlo světa mod pro Half-Life, který takříkajíc změnil pohled na multiplayer střílečky. Do světa Unreal, Quake a dalších borců se probudil nedomrlý, minimálně z pohledu tehdejších multiplayerových velikánů, tvor. Dalo by se říci ošklivé káčátko. A přece, jak už to tak na světě chodí, se právě ono největší měrou zasadilo o upozadění extrémně rychlé deathmatch akce a masové nastolení taktičtějšího týmového deathmatche. Samozřejmě je řeč o Counter-Strike, který se nyní dočkal skutečného nástupce.

Shadow Warrior 2 - recenze

Čistokrevné akce z pohledu první osoby bývaly žánrem, od kterého jste s určitou jistotou mohli očekávat posouvání designových i technologických hranic. Podařilo se to hrám jako Doom, Quake, Unreal či oběma dílům Half-Life. V posledních letech je však počet vycházejících nepřikrášlených řežeb minimální. Proto se nešlo ubránit jistému smutku, když vyšlo najevo, že druhý díl hry od polského studia Flying Wild Hog, která v roce 2013 zasáhla fanoušky tradičních FPS jako blesk z čistého nebe, svou žánrovou vyhraněnost opouští. Stížnosti nicméně nejsou namístě - Shadow Warrior 2 už sice není čistokrevná střílečka, ale hra je to stále skvělá.

Amnesia: The Bunker – recenze hrůzného hororu

V prvoválečných katakombách po vás něco jde

Vampyr – recenze

První světová válka končí a nad londýnským obzorem bude brzy svítat. Důvodů k radosti byste však mnoho nenašli. Sluneční svit odhalí prázdné ulice neutěšeného města svíjejícího se v křečích epidemie španělské chřipky. A jako by to nestačilo, v temných stínech se plíží další, daleko horší hrozba. Na toto jeviště vstupuje Jonathan Reid, prominentní chirurg a přední britský specialista na transfúze, který se právě probudil ve zkrvavené košili na hromadě mrtvol a netuší, co se mu stalo. Vítejte v akčním RPG Vampyr od tvůrců oceňované adventury Life is Strange, studia Dontnod.

Cities XL - mega-recenze

Na začátku bylo SimCity. V jeho šlépějích jde pokračování City Life, které sází na placenou MMO koncepci s planetami plnými měst od živých hráčů. + VIDEA

Gunman Chronicles

Gunman Chronicles - recenzeAutor:XentarPublikováno: 8.prosince 2000Co napsat o hře,...

Singles - recenze

Simulace života pro dospělé - tak nazývají tvůrci hru Singles: Flirt Up Your Life, která se točí hlavně kolem vztahů a mezilidských interakcí včetně sexu bez obalu. V čem je lepší než The Sims a kde naopak zaostává?

Cities XL 2011 - recenze

Příběh téhle hry jako kdyby byl ztělesněním nepoučitelnosti některých vývojářů. Původně šlo totiž o online hru s názvem Cities XL (recenze), která stavěla na úspěchu staršího povedeného SimCity klonu City Life (recenze). V Cities XL měli hráči z celého světa na jedné planetě budovat svá města a propojovat je pak pomocí obchodu nebo dokonce spolupracovat na budování některých budov.

Monochroma – recenze

Umělecky působící černobílý design, inspirace v Limbo a výrazně proklamovaná alegorie na alternativní kapitalistická 50. léta, to vše nám mělo být dostatečným varováním. Ani tak ale nikdo nemohl tušit, jak moc elitářským titulem logická plošinovka Monochroma nakonec bude. Tahle hra není pro netrpělivé, tolerantní hráčské duše, které nejsou připravené u hraní trpět, rozčilovat se a možná i plakat.

Portal - recenze & video

Jeden z nejzvláštnějších herních zážitků od dob osmibitů - to je logická hříčka na Source enginu aneb poslední titul obsažený v Orange Boxu + jeho celkové zhodnocení.

Counter-Strike: Condition Zero - recenze

Po mnoha odkladech a třech změnách vývojářů konečně přichází Condition Zero, předělávka nejpopulárnější síťové hry do singleplayeru. Dostavil se zázrak nebo jde o vyhozenou tisícovku jen za starý známý CS s boty?

Afterfall: Insanity - recenze

Budoucnost lidstva není považována za nějakou procházku růžovým sadem. Pokud by se navíc měl našinec řídit vyhlídkami herních vývojářů z Polska, pak by se asi velmi záhy rozhodl pro dobrovolný odchod ze světa. Pokud nás totiž nebudou terorizovat emzáci, roboti či decimovat jaderné války, pak nás budou chtít alespoň požírat zmutované zombie. O tom, jaké by to mohlo být, se můžeme dozvědět z hororové akční adventury Afterfall: InSanity.

Blood: Fresh Supply - recenze remasteru kultovní střílečky

Klenot z dílem Monolith Productions jménem Blood se již ve své emulované, na moderních systémech hratelné, podobě objevil v nabídkách GOG i Steamu. Pokud jste jej však na některé z uvedených platforem vyzkoušeli, jistě jste si všimli, že v mnoha ohledech nezestárl zrovna nejlépe. Atari, které vlastní práva, proto zajistilo remaster titulu, jenž nakonec dostal podtitul Fresh Supply.

Until Dawn - recenze

O Until Dawn jsem toho věděl už před vydáním hodně, ale dojmy nebo videa mě stejně nedokázaly připravit na to, co se stalo, když jsem zatáhl žaluzie, vzal papír a tužku do ruky a vložil Blu-ray do konzole.

Wolfenstein II: The New Colossus - recenze verze pro Switch

Wolfenstein II: The New Colossus od MachineGames vyšel loni v říjnu a za necelý rok svého života stihl posbírat řadu nominací i prestižních ocenění. Na hrudi se mu blyští třeba medaile za akční hru roku z The Game Awards 2017. Možnost vzít si s sebou takhle povedený titul na cesty či do postele sice zní na papíře úžasně, ale port na Nintendo Switch ukazuje, že ne všechny hry mají na handheldu smysl a že zkrátka není každý den posvícení.

Halfway - recenze

Změna k horšímu je tradičním hybatelem sci-fi žánru. Nejeden příběh začíná tím, že se kdysi mírumilovný svět promění v rizikovou zónu a logika i bezpečnost odjedou na dovolenou. Když se všechno bláznivě otočí a svačiny začnou požírat své strávníky, tak je zle. I v taktické akci Halfway bojuje hrdina proti světu, který už není jako dřív. Není přátelský, ani normální a náš nešťastný přeživší z kolonizátorské lodi Goliáš musí bojovat nejen proti hordám zmutovaných vojáků, ale také se svou vlastní myslí, která byla nesportovně vygumována, aby nasazování světa na staré koleje bylo mnohem, mnohem obtížnější.

Titanfall 2 - recenze

Respawn Entertainment jsou zpátky a podle šablony „větší a lepší“ vysoustružili pokračování, co se v drsné konkurenci neztratí. Titanfall 2 má navíc nelehkou úlohu, protože jako nejmladší otloukánek jde proti starším a zavedenějším značkám. Leckdo by se mohl ptát, jestli na špičku žánru všechny ty novinky ve dvojce stačí. Rovnou odpovím, že stačí. Zatímco byl první díl čistě multiplayerovou akcí s viditelně omezeným obsahem i rozsahem, Titanfall 2 všechno nafukuje, rozšiřuje a mění. Tvůrci, kteří svého času vytvořili šablonu pro singleplayer i multiplayer ve válečných akcích, vstoupili znovu do stejné řeky a vytvořili dílo na úrovni her Gears of War, Call of Duty nebo Battlefield.