Ohledně těchto procesorů Intelu však zbývá vyzřešit ještě jednu zásadní věc a to, jakou hodnotu nakonec dosáhne jejich ztrátové teplo. Podle konečných specifikací Intelu to není tak hrozné a ve srovnání s konkurencí už vůbec ne. Následující tabulka tak vyvrací řadu mýtů a spekulací.

• Athlon 64 3200+ Clawhammer, 2.0 GHz, 0.13 mikronu, SOI, 512 KB cache: 70 Wattů
  
• Athlon XP 3200+ Barton, 2.2 GHz, 0.13 mikronu, 512 KB cache: 76.8 Wattů
  
• Pentium 4 Northwood, 2.8 GHz, 0.13 mikronu, 512 KB cache: 85 Wattů
  
• Pentium 4 Northwood, 3.06 GHz, 0.13 mikronu, 512 KB cache: 100, maximálně 105 W
  
• Pentium 4 Prescott, 3.4 GHz, 0.09 mikronu, 1 MB L2 cache: 86, maximálně 93 W

Pokud si dobře všimnete, je ztrátové teplo Athlonu 64 a Athlonu XP prakticky totožné. Samozřejmě, bereme-li v potaz procentuální rozdíl ve frekvencích a přeneseme-li jej i na rozdíl ve ztrátovém teple. To je velmi překvapivé, protože při výrobě Athlonu XP není využívána technologie SOI. Lze to vysvětlit například tak, že hromadná výroba za použití technologie SOI asi ještě není na příliš dobré úrovni nebo že jádro Athlonu 64 obsahuje navíc některé části, které se více zahřívají (řadič, atd.).

V celkovém srovnání je dále třeba brát v úvahu, že obecně více hřejí ty procesory, které mají větší L2 cache, neboť ta zpravidla zabírá více jak polovinu celkové plochy jádra a je prakticky permanentně vytížená. Takže z tohoto úhlu je na tom Prescott poměrně dobře. Ztrátové teplo kolem 80-100 Wattů lze ještě za dobré konstelace hvězd uchladit vzduchovým chladičem. Alespoň zatím. V případě současného trendu dramatického zvyšování interních frekvencí procesorů se za čas i AMD dostane do bodu, ze kterého není návratu.

Co se týká výkonu, jádro Prescottu po svém svém předchůdci jistě zdědí řadu pozoruhodných vlastností. Výbornou prediktivní jednotku, dále schopnost vykonávat instrukce na přeskáčku a mimo pořadí, instrukce pozastavovat a předcházet vymazávání pipeline, které devastuje výkon. Pak tu máme technologii "Hyperthreading", která zase umožňuje jednomu procesoru chovat se, jako by se jednalo o procesory dva. A zapomenout bychom neměli ani na "Drive" stupně v pipeline, umožňující řídit signály zkratkami doslova napříč procesorem a snižovat tak výpočetní dobu až o tři čtvrtiny. I z tohoto úhlu pohledu se zdá, že rozdíl ve frekvencích AMD a Intelu zůstane nezměněn a že 3.0 GHz Athlon 64 bude svým výkonem více/či méně odpovídat Prescottu 4.0 GHz.