Prezentace AMD CES 2022 rozhodně nebyla chudá. Firma se vytasila s několika novými produkty, z nichž technologicky nejzajímavější jsou nová APU Ryzen 6000 s integrovanou grafikou povýšenou (konečně!) na aktuální architekturu RDNA2. Lisa Su si na pódiu neodpustila ani malou ochutnávku nové generace procesorů Ryzen 7000 s jádry Zen4, ale ty se plánují k vydání až v druhé půli tohoto roku, podle mého skromného názoru nejspíše až v jeho závěru. Potenciální kupce by pak mohla zajímat nová grafika nižší třídy. Ale popořadě.
APU Ryzen 6000
Ačkoli se jedná o mobilní čipy určené do notebooků, jde o dlouho očekávaný technologický upgrade, protože firma nahradila již starší architekturu grafického čipu VEGA tou aktuální RDNA2. Co taková grafika dokáže, už víme z dedikovaných Radeonů anebo z APU nových konzolí, kam se architektura RDNA2 dostala na zakázku už v předstihu.
Osvěžení neproběhlo pouze u integrovaného grafického jádra, ale rovněž v procesorové části. Nově APU nese jádra Zen3+ postavená na 6nm výrobním procesu TSMC. Premiérová je i podpora paměti DDR5 (či nízkonapěťových LPDDR5). Přechod na pokročilejší výrobní proces je důležitý zvláště u notebooků, kde umožní snížení spotřeby, a tím i vyšší výdrž na baterii. Z tohoto důvodu byly provedeny na jádrech ještě další optimalizace, takže se AMD mohlo pochlubit, že notebooky osazené novými APU Ryzen 6000 se obejdou bez zásuvky až 24 hodin.
Tradičně se APU od AMD dělí na řady „U“ s TDP 15–28 W (nízkonapěťová do úspornějších notebooků) a „H“ s TDP 35–45 W, kterou najdeme ve strojích zaměřených na vyšší výkon anebo v herních noteboocích. Podobně jako v minulé generaci se v nomenklatuře se objevuje i písmeno „X“, které značí možnost TDP 45 W ještě dále překročit.
Nejvyšší modely s povoleným TDP budou schopné vytáhnout takty až na 5 GHz, tudíž můžeme od nových přírůstků očekávat vysoký výkon. To samé se týká nové integrované grafiky RDNA2, která nese až 12 výpočetních jader s takty až 2,4 GHz, a díky novým pamětem DDR5 má také podstatně vyšší propustnost videopaměti. Ta byla u integrovaných řešení vždycky Achillovou patou, protože integrovaná grafika postrádá samostatnou paměť a data musí odkládat do pomalejší operační paměti. Každé zrychlení RAM tak do určité míry pomůže i výkonu GPU.
zdroj:
Foto: AMD
zdroj:
Foto: AMD
Ve srovnání s minulou generací APU přinese grafika RDNA2 údajně dvojnásobný výkon ve hrách. Nadějně to vypadá i ve srovnání s konkurencí, kde si iGPU s 12 výpočetními jednotkami podá i dedikovanou GeForce MX450, tedy entry-level řešení, které se osazuje coby výkonnější zobrazovadlo do úspornějších notebooků. Dohromady bude mít taková konfigurace podstatně vyšší TDP než pouhé APU s integrovaným GPU, takže jde o hezký výsledek. Otázkou ale jsou absolutní hodnoty FPS, tedy to, zda jsou představované tituly na APU dobře hratelné. Ale to se dozvíme až z nezávislých testů.
zdroj:
Foto: AMD
zdroj:
Foto: AMD
Notebooky osazené novými APU by se měly na trhu začít objevovat letos v únoru.
AMD Radeon RX 6500 XT
Už podle čísla v pojmenování se asi dovtípíte, že nová grafika od AMD nebude žádný trhač železa – v nabídce se zařadí na nejnižší výkonnostní příčku.
Bude založena na novém čipu Navi 24, který využije plně, nepůjde tedy o žádnou ořezanou verzi. I tak jde ale o GPU poloviční oproti Navi 23 (AMD Radeon RX 6600 a 6600 XT) a tomu bude odpovídat i výkon. Alespoň trochu by to mohly vyvážit oznámené takty, které budou dosahovat 2600 MHz (game clock), což je činí nejvyššími v nové generaci.
Podle prezentovaných grafů by měla karta výkonnostně překonávat GeForce RTX 1650 nebo Radeon RX 570, což ji odhadem staví někam na úroveň GTX 1060 6 GB. Cenovka 199 USD odpovídá základní herní grafice i umístění mezi GTX 1650 (150 USD původní cena) a GTX 1060 (299 USD původní cena), i když bych samozřejmě raději viděl významnější posun v poměru cena/výkon, přece jen srovnáváme s již celkem obstarožními kartami. V dnešní době by ale hráči určitě vzali zavděk i takovou nabídkou, pokud by se na trhu karta udržela a nestala by se okamžitě předraženým hardwarem jako u zbytku grafik.
Tomu by mohla paradoxně pomoci kapacita paměti, která je sice na rok 2022 už malá, nicméně by mohla ohradit těžaře, neboť 4 GB VRAM údajně na efektivní dolování Etherea již nedostačuje. Získávání kryptoměn moc nerozumím, takže nevím, zda je to domněnka správná, podpořilo ji však v rozhovoru i samotné AMD. Buďto jde o marketingovou rétoriku na uklidnění hráčské obce, anebo na tom něco opravdu bude.
Grafika dorazí na trh již brzy, a to 19. ledna v edicích třetích stran (svůj referenční model AMD neplánuje). Osobně jsem celkem zvědavý, jak si čip poradí s novými hrami, i třeba ve spolupráci s hojně propagovaným upscalem AMD FSR, takže se těším na recenze.
Nejvýkonnější herní procesor podle AMD
Než si připomeneme blížící se Ryzeny 7000 s jádry Zen 4, podíváme se ještě na další novinku, která ale zůstala tak trochu na půl cesty.
AMD má rozpracovaný koncept 3D V-cache, technologie, která umožňuje umístit mezipaměť CPU vertikálně nad již existující osazení, tedy vytvořit takzvanou sendvičovou strukturu. To umožní zvětšit kapacitu cache, protože takové množství by se při běžném uspořádání do procesoru fyzicky nevměstnalo.
Předpokládal jsem, že na 3D V-cache bude chtít AMD založit celou řadu procesorů, ale firma vydala na CES pouze jeden model: Ryzen 7 5800X3D. Na něm se AMD snaží demonstrovat výhody technologie, která se, zdá se, projevuje především ve hrách, odtud tedy rétorika o nejvýkonnějším herním CPU.
Ryzen 7 5800X3D je vlastně v základu „obyčejný“ Ryzen 7 5800X, odpovídá tomu počet jader i vláken. Ke 32 MB L3 cache standardně přítomné v chipletu Ryzenu ale novinka přidává ještě 64 MB vertikálně umístěné cache, tedy celkem 96 MB. Zajímavé je, že oproti Ryzenu 7 5800X klesly novému modelu takty, a to na 3,4 GHz (základ) a 4,5 GHz (boost), což je o 400 MHz, respektive 200 MHz méně.
Nicméně i tento hendikep zvětšená cache přebíjí, alespoň co se her týče. V nich můžeme očekávat údajně až 15% nárůst výkonu, čímž by Ryzen 7 5800X3D vskutku nahradil na nejvyšší výkonnostní příčce Intel Core i9-12900K. TDP zůstalo stejné jako u odpovídajícího osmijádra bez 3D V-cache (105 W), takže nelze říci, že by výkonnostního skoku AMD dosáhlo třeba zvýšením spotřeby.
Ale jak už to u testů prezentovaných firmami bývá, výsledky jsou vybrané především tak, aby ukazovaly produkt v tom nejlepším světle, proto je třeba brát taková prohlášení s rezervou a počkat si na nezávislé recenze. Procesor ještě nemá blíže stanovené datum vydání, AMD jen mluví o „jaru 2022“, takže i na testy si ještě počkáme.
A co nového kolem Zen 4 a další generace Ryzenů 7000 do desktopu? Inu, nic moc, snad jen, že je stále v plánu vydání v druhé polovině tohoto roku. Lisa Su také prozradila, že máme čekat takt 5 GHz na všech jádrech.
Jen pro pořádek, nová generace má nastoupit s novou paticí AM5, která již nebude typu PGA, tedy s piny na procesoru, ale LGA stejně jako Intel, tedy s piny v patici. Postavena by měla být na 5nm výrobním procesu TSMC, ponese nová jádra Zen 4 s podporou DRR5 a PCIe 5.0. Na nadcházejících Ryzenech je každopádně zajímavý jejich rozvaděč, který má na poměry IHS velmi členitý tvar. Proč tomu tak je, není ještě známo, snad bylo potřeba maximalizovat plochu pro odvod tepla anebo to může být úplně jiný důvod, to se v budoucnu určitě ještě dozvíme.