Deskovka Draftosaurus – recenze draftu bez karet
zdroj: Vlastní foto autora

Deskovka Draftosaurus – recenze draftu bez karet

8. 5. 2021 14:30 | Deskové hry | autor: Patrik Hajda |

Draftosaurus

2–5 hráčů | 15–20 minut | od 8 let | česky, bez textu

Draft. Magické to slůvko pro jeden z mých nejoblíbenějších herních mechanismů. Stačí ho zaslechnout a už se otáčím jeho směrem. Na postupném výběru karet z nabídky rotující kolem stolu od hráče k hráči je prostě něco neskutečně přitažlivého a málokdy mě hra využívající tento způsob příjmu nových komponent zklame.

Na draftu stojí – nepřekvapivě, vzhledem ke svému jménu – i deskovka Draftosaurus. Jak už název napovídá, draftovat se budou dinosauři, a to doslova. Zapomeňte na karty, tady si z látkového pytlíku vytáhnete hrst figurek, které posléze postupným vybíráním zabydlujete ve své vlastní zoo, ve svém vlastním Jurském parku.

Každý výběh má však svá pravidla. V Jednodruhovém lese mohou být tvorové jen jednoho druhu, ve Stepích lásky je záhodno mít dinosaury v párech a jak je na tom Ostrov samotářů, snad není potřeba dodávat.

Každý z výběhů chcete mít co nejplnější, abyste za něj na konci hry inkasovali co největší porci vítězných bodů. Ale nebude to tak jednoduché. Jednak musíte mít štěstí, že vám ostatní hráči pošlou dinosaury, které zrovna potřebujete, a jednak potřebujete kliku na to, aby vám na kostce padl vytoužený výběh.

Draftosaurus zdroj: Foto: BGG

Kostka je putovní a hráč, který s ní hází, je jejího omezení zproštěn – umístí si nového dinosaura, kam se mu jen zlíbí. Ale ostatní hráči se musejí řídit kostkou, která může zavelet například to, že v daném kole jsou k dispozici pouze výběhy na levé straně řeky. A když už je řeč o řece, do ní se odeberou všechna nebohá zvířátka, na která není ve výbězích místo (za jeden bodík jako cenu útěchy).

Dohromady ve hře proběhnou dvě svižná kola, a protože z podstaty draftu hrají všichni hráči najednou, konec nastane za nějakých 15–20 minut. Pak už jen sečtete vítězné body za jednotlivé výběhy, přičemž některé mohou zohledňovat i výběhy soupeřů, a určí se vítěz.

Draftosaurus je na první pohled krásná malá hra se skvělou grafikou a hezkými dřevěnými dinosaury. To by vám mělo napovědět, že se jedná o hru pro menší hráče a potvrdí vám to i jednoduchost pravidel a průběh celé partie.

Draftosaurus zdroj: Foto: BGG

Na hru jsem se vážně těšil (fakt ty drafty miluju), zlákala mě představa, že pro jednou budu draftovat něco jiného než karty, ale ve výsledku jsem se spíš spálil. Draftosaurus je totiž poměrně suchou hrou, která je až příliš náhodná.

Tady nemá moc smysl promýšlet nějakou strategii. Ano, znalost rotujících dinosaurů je užitečná. Můžete si udržovat v paměti přehled o počtech různě barevných ještěrek a počítat šanci, že se k vám kolem stolu ještě dostanou, a vy tak dokončíte rozpracovaný výběh. Jenže ve chvíli, kdy se k vám dostanou, se hodí kostkou, která vám je zakáže do daného výběhu umístit.

Náhoda v kostce je až příliš určující, povětšinou umožňující interakci jen s polovinou z dostupných výběhů, takže nabýváte pocitu, že nad svým rozhodnutím nemáte takovou kontrolu. Dinosaura prostě umístíte na nejlepší z možných míst, které máte momentálně k dispozici, a ne tam, kam byste skutečně chtěli.

Tento fakt mi zabránil si Draftosaura naplno užít a odcházel jsem od něj docela sklesle. Nepomohla ani druhá strana hráčských desek se zimními výběhy, které jsou o něco zajímavější a nabízejí nepatrnou míru interakce mezi hráči.

Draftosaurus zdroj: Foto: BGG

A vyloženě zklamaný jsem odcházel z partie pro dva. Vím, že spousta hráčů má obecně problém s draftováním ve dvou hráčích, které je mnohem strategičtější než v jiném počtu, když přesně víte, jaké karty/dinosaury/jiné komponenty vám soupeř pošle, ale mně to naopak plně vyhovuje. Jenže Draftosaurus strategičnost vyňal i z tohoto režimu tím, že hráči vedle draftování další dinosaury z ruky ještě vyřazují, aby soupeř nemohl s ničím počítat.

Draftosaurus mi nepřijde jako hra vhodná pro zkušené hráče, a to ani jako výplňovka, kterou by tito harcovníci vytáhli mezi kolosálnějšími deskovkami. Pravděpodobně nejsem cílovou skupinou této hry, která svou grafikou, jednoduchostí a náhodností míří spíš na mladší hráče, které možná nebude tolik trápit, že nad svou zoo mají pramalou kontrolu. Napovídá mi to i fakt, že dostat normální dospělou ruku do titěrného pytlíku plného dinosaurů je docela boj…

Nejnovější články