Hádanka hned na úvod. Co se stane, když se sejde pět nezávislých vývojářů v jedné místnosti? Poskytnu vám malou nápovědu: záleží na roce, ve kterém se sejdou. Kdyby k tomu došlo v roce 2008, budou si notovat, jak se jim skvěle daří, protože mohou své výtvory prodávat na Steamu nebo Xbox Live bez potřeby vydavatele. Kdyby se sešli v roce 2011, budou ještě pořád nosit na tváři úsměv, ale zároveň si postěžují, že her vychází nějak hodně a je těžší se prosadit, pokud je Steam, Sony, Apple nebo Microsoft nepromují na homepage. V roce 2013 by už měli mírně nakyslé úsměvy, protože většina jejich prodejů se odehrává jenom během slev, no a když se sešli během GDC 2016, tak už rovnou hovořili o tzv. indiepokalypse – konci distribuce nezávislých her, jak ji nyní známe. Hrozí ale skutečně něco podobného? Nebo si jen i tvůrci nezávislých her musí připustit, že úspěch se nedostaví automaticky, když udělají dobrou hru, jen proto, že je „nezávislá“? Titulek článku na otázky ústy tvůrců sice odpovídá, ale závěr je též potřeba podložit argumenty. Tady jsou.

Dnešní rozcestník vás snad (ne)přiměje navléct si prasečí masku a jít vraždit! Měl by však ve vás vyvolat nadšení z hardcore old school RPG, ke kterým Jeff Vogel, na rozdíl od Brendy Brathwaite a Toma Halla, Kickstarter nepotřeboval. Počtete si, jak zní jedna neobarvená labuť – což je dada jako Dáda, abyste se následně pustili do neprobádaných koutů duší umělcových. Napřed však, podle mě, jeden z nejstylovějších poutáků našeho portálu: