Gabriela Šuterová

Dojmy: Těšte se na Borderlands 3, na anarchii a tuny kulek

Opuštěná elektrárna kousek od centra Londýna, hořící barely a pár starých, těžce upravených aut, která by směle mohla účinkovat v Mad Maxovi. Na nich je nastříkaný symbol Vaultu – to kdybyste náhodou pochybovali, o jaký pouštní svět s příchutí postapokalyptična se tu jedná. K baru vás přitáhne růžový neonový nápis „MoXXXi’s“, pod kterým na zdi visí trofej z nějaké té pandorské fauny. Všude je skoro tma, prosycená kouřem a záblesky několika málo světel dotvářejících atmosféru. Zkrátka a dobře ideální podmínky pro Borderlands 3 Press Tour.

Velká proměna Drakensang Online - o obtížných úpravách F2P systému a cestě k plnohodnotné onlineovce

Drakensang Online působí mezi prohlížečovými hrami tak trochu jako zjevení. S 3D grafikou je tato diablovka lákadlem pro kohokoliv, kdo nedisponuje potřebným hardwarem k rozběhnutí velkých a náročných MMORPG s klasickým klientem. Pomyslnou vadou na kráse hry byl ovšem free to play model, na jehož adresu padlo ze strany hráčů mnoho ostrých slov. Po několika letech provozu nicméně i tvůrci sami dospěli k názoru, že nic se nemá přehánět, a celou hru během uplynulého roku upravili do podstatně přívětivější podoby. Drakensang Online ušel za 3,5 roku dlouhou cestu, která si zaslouží trochu pozornosti. O změnách, které hru postihly v posledních měsících, ale též o změnách, které teprve přijdou (viz nedávný článek), jsem se pobavila s producentem hry Jonathanem Lindsayem.  

Dojmy z hraní: jízda s Claptrapem v Borderlands The Pre-Sequel bude opět divoká (a zábavná)

Gearboxu se už s vydáním prvního dílu Borderlands povedlo skloubit absurdní humor, komiksovou stylizaci a solidní herní mechanismy do zábavného a těžce návykového celku. Hráči tenhle potrhlý projekt kvitovali s povděkem, a přímo tak zapříčinili vydání druhého dílu (a tuny DLC). Příběhově ucelenější a celkově vyleštěnější Borderlands 2 zaznamenala ještě větší úspěch, takže nevyhnutelně přichází další nášup hláškujících robotů, ujetých dialogů a pološílených nepřátel v Borderlands: The Pre-Sequel.

Kouzelná plošinovka Ori and the Blind Forest se snaží být zábavná i obtížná

Plošinovku Ori and the Blind Forest jsem na seznamu Gamescom prezentací měla uvedenou jako poslední a nakonec se z ní vyklubal jeden z nejhezčích zážitků celé výstavy. Ve vzduchu totiž viselo nefalšované nadšení vývojářů, kteří odešli z velkých studií, aby mohli konečně dělat hry podle sebe. Pokud se vám zdá, že jde o typickou mantru nezávislých vývojářů, co vlastně neměli na stánku Microsoftu co pohledávat, máte pravdu. Jenže Ori bez nadsázky a pochyb je nezávislá hra, navzdory logu Microsoftu v traileru a patičce webové stránky hry. Tvůrci z Moon Studios si nadále zachovávají nezávislost a pracují v malém týmu sedmi lidí – snad i proto trval vývoj desetihodinového dobrodružství lesního ducha Ori čtyři roky! Zdá se ale, že výsledek bude stát za to!

Halo televize a drobná ochutnávka Master Chief kolekce

Halo univerzum má ve Spojených státech prominentní postavení a Microsoft k němu s tímto vědomím přistupuje. Proto mě nijak nepřekvapilo, když výkonná producentka Halo zahájila prezentaci na letošním Gamescomu představením zcela nového produktu, který nás všechny jistě zajímá víc, než nějaké záhadné Halo 5: Guardians. Oním produktem je Halo Channel.

Forza Horizon 2 směřuje na plný plyn k zábavnému arkádovému zážitku

„Znovu a lépe“ by mohlo znít heslo Playground Games. Studio plné velkých jmen z oblasti vývoje závodních her vytvořilo svou první hru pod hlavičkou jedné z nejcennějších značek Microsoftu, a prodejní výsledky byly natolik uspokojivé, že jim přiklepli i vývoj pokračování. A jak to s druhou inkarnací arkádové Forzy vypadá? Z mého pohledu tak sluníčkově, že bych si možná měla pořídit sluneční brýle.

Borderlands 3 – recenze

Letos je to deset let od vydání prvního dílu ujetého vesmírného looter shooteru. Borderlands si za ty roky vybudovaly slušnou fanouškovskou základu, vznikla z nich adventura od Telltale i jeden samostatný díl vyvíjený jiným studiem. Kromě svérázného humoru vynikají i specifickou komiksovou stylizací, takže spousta hráčů, mě nevyjímaje, Borderlands 3 vyhlížela s velkým očekáváním. Vždyť dvojka platila za jednu z nejlepších kooperativních stříleček vůbec!

Devil May Cry 5 – recenze

Červený kožený kabát, svižné tempo elektrických kytar, olbřímí meče i frajerské hlášky pronášené zády k explodujícím hlavám pekelné havěti. Devil May Cry se po originálním, ale fanoušky nepříliš vřele přijatém pokusu o restart od studia Ninja Theory vrátil k původním vývojářům a od prvního traileru bylo očividné, co nám chce Capcom říct: „Dante je zpátky i se vším, co jste na něm milovali“.

Okami HD - recenze

Právě letos je tomu 10 let co Okami poprvé vyšla v Evropě (a Austrálii), ačkoliv v Japonsku a Spojených státech se hra prodávala již o rok dříve. Okami se velmi rychle stala miláčkem kritiků, ale bohužel ani nadšené recenze hře nepomohly k oslnivým prodejům. Můžeme spekulovat, zda na vině mohlo být mimo jiné rozhodnutí vydat hru na PlayStation 2, i přesto, že PlayStation 3 již klepal na dveře. Naštěstí Capcom nenechal tento klenot zapadnout, a od svého vydání se Okami dočkala resuscitace hned několikrát. Tentokrát v rámci titulu Okami HD.

Drakensang Online - recenze

Diablo je kultovní klasika, která založila subžánr takzvaných ..no diablovek. Podobnost se svým vzorem mají jednotlivé hry různou. Může to být izometrická kamera, může to být hratelnost zaměřená na vybavení a méně na jiné prvky RPG žánru, může to být identická grafika nebo může být daný titul v podstatě identický. Drakensang Online (homepage) spadá do poslední kategorie, a pokud máte nějaké Diablo za sebou (zejména pak třetí), budete se při hraní Drakensangu hry potýkat s výrazným pocitem déjà vu.

Watch Dogs - recenze PC verze

Bez pár dní přesně před dvěma lety během E3 2012 ohromil Ubisoft veřejnost prezentací demoverze hry, která vzbudila všeobecný zájem. Watch Dogs zaujala zpracováním prostředí, otevřeným světem a zejména hackováním coby hlavní zbraní. S každou další informací či ukázkou se zaujatý šum stupňoval, protože pesimismu a přehnané marketingové kampani navzdory, hra zkrátka vypadala dobře. Vydání v listopadu 2013 hráči netrpělivě očekávali s vírou, že si zahrají první „skutečnou next-gen hru“. Měsíc před vydáním však přišla zpráva, že se vydání „hackovacího GTA“ posouvá o půl roku. Vzhledem k tomu, že Ubisoft přišel nejen o atraktivní možnost vydat hru společně se startem nových konzolí, ale též o lukrativní vánoční období, zavrtal se červ pochybnosti hluboko pod kůži snad každému. A zcela oprávněně, jak potvrdila hra samotná.

Ryse: Son of Rome - recenze

Bude to velké, bude to skvělé, bude to exkluzivní, bude to na Xbox One a grafické pozlátko posichruje logo Cryteku na obalu. Tak nějak zněla marketingová omáčka nového hack and slash počinu Ryse: Son of Rome, od kterého si Microsoft bezpochyby sliboval konkurenta God of War. A že novinka nevypadala vůbec špatně.

Knack - recenze

Psal se 20. únor 2013 a hráčská obec měla poprvé nahlédnout pod pokličku next-genu. Představení nového PlayStationu ale nebylo zdaleka jediným, které se ten večer odehrálo. Mark Cerny, hlavní architekt PS4, ukázal demo hry Knack, pod kterou se podepsal jako producent. Knack se na první i druhý pohled tváří jako povinný titul pro celou rodinu. Má naivní barevnou grafiku, slibuje snadné a chytlavé ovládání a dobrodružný výlet do fantastického světa. Co víc si vlastně od takové hry přát.