Vzkříšení Titanfall 2 - jak příkladná péče tvůrců udělala z výborné hry skvělou a také úspěšnou
Příliš mnoho her, drsná konkurence, únava značek, nepříliš průrazný marketing… Těžko říct, proč Titanfall 2 při vydání nezaznamenal žádný velký úspěch. Konec loňského roku byl asi prokletý, protože očekávání svých vydavatelů nenaplnily ani další vysokorozpočtové tituly včetně Watch Dogs 2 a Infinite Warfare (i když rozhodně nešlo o komerční propadáky). V něčem se však hra od studia Respawn od výše uvedených liší - díky příkladné podpoře vývojářů je Titanfall 2 čím dál lepší.
Observer dýchá atmosférou Blade Runnera nejenom díky Rutgeru Hauerovi
Hlavním hrdinou polského psychologického sci-fi thrilleru či hororu Observer je futuristický detektiv Dan Lazarski, který nejenže mluví, ale také vypadá jako představitel jedné z nejikoničtějších postav filmového kyberpunku. Jméno Roy Batty (nebo také NEXUS-6 N6MAA10816) bude snad už na věky věků evokovat jedinečného Rutgera Hauera (a naopak), jenž mu propůjčil svou fyzickou podobu. A zatímco si jeho bladerunnerovský kolega Harrison Ford letos zrekapituluje svou úlohu Ricka Deckarda, Rutger si zde bere na svá bedra daleko komornější, ale zato pro nás hráče možná ještě zásadnější roli. Aby toho však nebylo málo, Observer si nepůjčuje jen image legendární postavy veleúspěšné adaptace jisté povídky, zabývající se problematikou androidních snů (pozor trol!), ale také rovnou i její temný, anachronický vizuál budoucnosti, nahlížené optikou osmdesátek minulého století.
Beta Destiny 2 ukázala, že jde v prvé řadě o jedničku v novém kabátě
Ať už patříte mezi fandy Destiny, nebo vás naopak nechává tato hra chladnými, jedno musíte Bungie nechat. Podařilo se jim vytvořit povedený kult se strhujícím světem, který možná nefungoval úplně bez chyb, ale i to stačilo na kasovní úspěch a tříletou jízdu konzolovými vodami. Po zahrání bety Destiny 2 se mi ale tak trošku chce říci – bohužel. Dosavadní úspěch totiž Bungie utvrdil v tom, že všechno dělají správně a beta dvojky napověděla, že čtvrtý rok značky Destiny bude velmi podobný třem předchozím, akorát s číslovkou 2 namísto dalšího datadisku. Samozřejmě to nemusí být nutně špatně, ale beta kvůli tomu rozhodně hráče ze židlí nezvedla.
Dojmy z hraní: Destiny 2 pobaví staré i nové Guardiany
V daleké budoucnosti dorazil k lidstvu tajemný Traveler, který dovolil lidstvu prozkoumávat daleký vesmír. Traveler, posel světla a naděje, byl pronásledován Temnotou, která si ho ke konci našla a téměř ho zneškodnila. Na jediné, co se zmohl, bylo vyrobit hromadu malých robotů, kteří doprovázejí Guardiany, a mají na starosti obranu posledního města na Zemi po velkém konfliktu. Zároveň jsou poslední nadějí, jak postavit lidstvo zpět na nohy. Vítejte v Destiny 2.
Dojmy z hraní: Prey má všechno - plánování, utíkání, skrývání i hektické přestřelky
Plížil jsem se rozbořenou chodbou vesmírné stanice Talos-1 a tajil dech. Oči mi co chvíli sjely k velkému francouzskému klíči, který jsem používal jako nouzovou zbraň na blízko. V inventáři mi sice ležela pistolka a zbraň, co střílí lepidlo, ale náboje? Veškeré žádné. A v tu chvíli jsem to spatřil. Na jednom ze stolků byly vedle sebe položené dva nevinně vypadající hrníčky na kafe. V duchu jsem bojechtivě zařval, vrhnul se na hrnky a začal do nich bušit jako šílenec v očekávání, že jeden z nich se co nevidět promění v mimozemšťana. Nestalo se. Jedinou obětí celé situace bylo pár kusů porcelánu.
GDC 2017: Tacoma vzbuzuje příjemné vzpomínky na nepříjemné zážitky ze System Shock 2
Tvůrci z Fullbright Company si díky walking simulátoru Gone Home vybudovali úspěšnou, ale kvůli tématu hry pro značnou část herní obecně i kontroverzní, reputaci. Bez ohledu na to, jestli první hru studia považujete tematicky za poplatnou době, nebo za progresivní kus videoherního umění, nelze zpochybnit jednu věc: Steve Gaynor a spol. umí vyprávět příběhy, které vzbuzují emoce. Příběhy, které mají pointu. Příběhy, které zdánlivě popírají klasickou strukturu vyprávění, ale zároveň jsou pečlivě řízené a dokáží hráče oslovit. Další projekt studia, sci-fi adventura Tacoma, pod výše uvedené nejenom přidává podpis, ale hlavně snahu studia o vyprávění osobních příběhů rozvádí a doplňuje o minimálně jednu herní rovinu. Když to zjednoduším, Tacoma je mnohem více klasická hra než Gone Home. Zároveň jde ale o stejně silný zážitek, jako Gone Home. Díky postavám. Díky prostředí. Díky nelineárnímu vyprávění. Díky atmosféře. Díky herním systémům. Díky ovládání. Díky …a tak dále.
Mass Effect: Andromeda - dojmy z hraní
Mockrát za život se člověku nestane, aby si v jednom týdnu zahrál dvě pokračování her, které mu kdysi (v pozitivním smyslu) převrátily svět vzhůru nohama. Mně se právě tohle poštěstilo. Zatímco Torment: Tides of Numenera si však vychutnávám po večerech v pohodlí svého pokojíčku, za Mass Effect: Andromeda jsem se musel po vzoru hrdinů vypravit do daleka, konkrétně do Varšavy. A po přibližně čtyřech hodinách hraní jsem si zpátky přivezl plnou hlavu dojmů, které jsou upřímně řečeno smíšené.
Dojmy z hraní: vyzkoušeli jsme Torment: Tides of Numenera
V poslední roce, či dvou se doslova roztrhl pytel s návraty klasických izometrických RPG, které pro velké množství dnes už odrostlých hráčů představují ony příslovečné zlaté časy herního průmyslu. Načal to Brian Frago se Wastelandem a pokračovalo to Tyranny, Pillars of Eternity či Divinity: Original Sin. Hráči si zkrátka mají z čeho vybírat a jen letos dost možná vyjdou hned 3 až 4 podobně laděné tituly. Jedním z nich bude i duchovní nástupce legendárního Planescape: Torment, který jeho tvůrci popisují jako titul, co si musíte zahrát, když už vás nebaví rozdávat headshoty. A po zhruba dvou hodinách hraní mám měsíc před vydáním pocit, že z výše uvedených her je Torment: Tides of Numenera dost možná nejpovedenější.
Destiny slaví Vánoce novým obsahem
V závěru recenze na Rise of Iron jsem si posteskl, že po roce obsahového půstu nebudu mít pro letošek žádné naděje v očekávání, že na první Destiny už se v Bungie zapomnělo. Opak je ale pravdou. Vývojáři překvapivě dostáli svým slibům. Vedle obsahových dodatků k poslednímu rozšíření či raidu přišli s oslavou Halloweenu, vydařeným vánočním Dawningem a vrací SRL i nějaké ty nové a staré zbraně a další drobnosti. Navzdory očekávání tak pořád má smysl se do hry vracet jak pro absolutní veterány, tak i pro hráče, kteří Rise of Iron odložili hned po kratičké kampani. Destiny tedy žije - stále se toho v tomto světě dá hodně zažít.
Dojmy z hraní: multiplayer Titanfall 2 je rychlá, dynamická a taktická zábava
Řadu informací o multiplayeru chystané střílečky Titanfall 2 nabídl už Adam, který si je přivezl z E3. Vystřelovací hák, pohyblivější piloti, nové druhy titánů včetně speciálních schopností, herní mód Bounty Hunt… No, však si můžete přečíst celý článek. Během Gamescomu jsem si druhý Titanfall také zahrál a v zásadě musím potvrdit to, co psal Adam – tahle hra je rychlá, dynamická, taktická. A taky prostě a jednoduše zábavná.
Hledání injekcí a útěk před monstrem - první dojmy ze sci-fi hororu Phantaruk
Není to tak dlouho, co vás Aleš seznámil s polským sci-fi hororem Phantaruk. Osamělý muž bez identity v něm pátrá po odpovědích na palubách násilně vyklizené vesmírné těžařské lodi. Samota je ubíjející, ale není absolutní: Občas se zjeví bytost, která je také osamělá, ale ve vagónu pražského metra byste s ní jet nechtěli. Zabíjí totiž všechno, co se pohne. Jediným řešením je útěk a ten budete provozovat hodně často. Aleš od hratelnosti čekal variaci na Alien: Isolation. Po zahrání ukázkové verze můžu dodat, že inspirace přichází také ze SOMA a kdo bude pátrat, ten najde i pomrknutí na System Shock a Dead Space.
Dojmy z hraní: Deus Ex Mankind Divided nezklamal, ale ani nepřekvapil
Restart série Deus Ex se před pěti lety povedl na výbornou. Human Revolution uchvátila hráče i recenzenty. Není tedy žádným překvapením, že vzniká na první pohled identické pokračování, které v řadě aspektů kopíruje předchůdce a nabídne v prvé řadě více téhož. Deus Ex: Mankind Divided totiž vypadá a hraje se stejně. Vůbec to ale nemusí být na škodu, protože tvůrci tím pádem navazují na úspěch jedničky bez jakýchkoli problémů, což je ta největší pochvala, jakou si z Los Angeles mohli odvést.
Dojmy z hraní: singleplayer Call of Duty: Infinite Warfare bohužel nemá čím překvapit
To nejlepší, co letos Activision na E3 přivezl, je 9 let stará hra, která nakonec vypadá téměř lépe než titul, který bude značku Call of Duty reprezentovat letos. Řeč je samozřejmě o remasteru Modern Warfare, který v Los Angeles do určité míry zachraňoval pověst série. Kdyby totiž lidé z Activision neukazovali po grafické stránce parádně vypulírovanou úvodní misi právě z remasteru, zbyla by jen ukázka CoD: Infinite Warfare, která se, podobně jako třetí Black Ops, zatím jeví jako další z plejády nepříliš zajímavých Call of Duty her.
Dojmy z hraní: Titanfall 2 multiplayer je rychlý a zábavný
První Titanfall si o pokračování vyloženě říkal. Jakkoliv byl dobrý a zábavný, potenciál pro zlepšení byl přímo hmatatelný. Od širší nabídky titánů, přes pestřejší možnosti pilotů, až po víc obsahu obecně. Nemluvě o „příběhové kampani“, která vrcholem hry zrovna nebyla. Vypadá to, že vývojáři z Respawn Entertainment jsou si všech nedostatků jedničky vědomi a ve dvojce chtějí vše dotáhnout. A soudě dle prvních několika multiplayer zápasů v Titanfall 2 mají nakročeno správným směrem.
Dojmy z hraní: na pohled zajímavá ReCore se hraje jako obyčejná střílečka
Japonský veterán Kejdži Inafune nás loni oslovil zajímavým titulem ReCore, ve kterém má po vašem boku běhat roztomilý robotický pejsek. Z hratelnosti jsme toho ale moc neviděli, což se podařilo napravit letos, kdy jsem si ReCore konečně zahrál. Bohužel se ukázalo, že hra lépe vypadá než se hraje.
Dojmy z bety Mirror’s Edge: Catalyst - Faith se vrací v plné síle
Pokračování Mirror’s Edge vyjde na začátku června skoro přesně tři roky po oznámení, a osm let od vydání prvního dílu. Ve své době šlo o jednu z nejodvážnějších a nejoriginálnějších tříáčkových her od EA, ale komerčně tato parkourová first person hra s velmi specifickými souboji a vizuálem příliš úspěšná nebyla. Není tedy divu, že si museli fanoušci na dvojku počkat tak dlouho. Uzavřená beta ovšem naznačila, že dlouhé čekání nebylo marné - fanoušci prvního dílu se mají nač těšit.
Dojmy z hraní: Mad Max staví na zábavné destrukci a mlácení jako z Batmana
V současné době Warner Bros. žije především zanedlouho vycházejícím Batman: Arkham Knight, ale v záloze na zářijové vydání mají ještě jeden vzdáleně filmový kousek. Tím je Mad Max, který staví na základě stejnojmenných filmů a vezme vás na výlet do pustiny, kde jsou všichni prostě šílení. A záleží na úhlu pohledu, jestli jste vy z nich ten nejpříčetnější, nebo největší blázen. S jediným přítelem se totiž vydáváte na zteč a snažíte se zabít všechny ty magory, kteří ve vyprahlé zemi žijí.
Halo televize a drobná ochutnávka Master Chief kolekce
Halo univerzum má ve Spojených státech prominentní postavení a Microsoft k němu s tímto vědomím přistupuje. Proto mě nijak nepřekvapilo, když výkonná producentka Halo zahájila prezentaci na letošním Gamescomu představením zcela nového produktu, který nás všechny jistě zajímá víc, než nějaké záhadné Halo 5: Guardians. Oním produktem je Halo Channel.
Adrenalinový Titanfall nabízí jiný druh multiplayerového zážitku
Můj titán hoří, kontrolky ječí a mám jen několik vteřin na katapultování. Třísknu do tlačítka E, kokpit se rozdělí a letím vzduchem vstříc... protivníkovu titánovi, který mého poslal do křemíkového nebe údery pěstí. Chytám se jeho těla, odervu kryt robotického mozku a rychle do něj vypálím dva zásobníky. Teď už řvou kontrolky mému soupeři a má pár vteřin na katapultování. Bohužel se mi zamotaly prsty na klávesnici a místo elegantního seskoku jen sleduji, jak mě zabíjí přehřáté jádro explodujícího titána. Takže respawn...
E3 dojmy: Nový Wolfenstein zaujme hektickou akcí a příběhem
Patetická písnička o zasloužilých hrdinech, co vstávají z invalidního křesla a znovu nasazují život za správnou věc, ve Wolfenstein: The New Order burácí jako hymna. B.J. Blazkowicz se probouzí po dlouholeté amnézii do světa, ve kterém Třetí říše zvítězila nad Spojenci. Tím pádem nemá poloviční Polák jinou možnost než čapnout svůj věrný rotačák a začít šířit pravdu, lásku a rovnoprávnost.