Uli Kilian je zapsán v Guinessově knize rekordů díky složení stovky Rubikových kostek. Momentálně pracuje v animačním studiu a hraní Jurrasic Park Builder bral jako rozptýlení. Zábavu mu ale kazil fakt, že hra patří mezi otravné (alespoň pro mě neskonale otravné) freemium tituly, které chtějí, abyste jim buď věnovali každou vteřinu volného času, nebo vysolili spoustu peněz, jinak se v nich dál nepohnete.

V Jurrasic Park Builder herní měnu dostáváte za ťuknutí na dinosaura v jeho výběhu. Různí dinosauři mají různé intervaly, kdy je třeba na ně ťuknout. Počítám, že kdo nechce platit reálné peníze, tak zjistí, že třeba poslední hodinu nedělal nic jiného než že klepal virtuálním ještěrům na hřbet. Podle všeho už to ale Kiliana nebavilo (ostatně, koho by to bavilo?), prý chtěl třeba i spát, a proto se vše rozhodl vyřešit tvůrčí cestou.

Vzal Lego Technic a postavil si robota. Robot má pařát obalený tak, aby odpovídal tlaku lidského prstu a iPad jej zaregistroval. Dále je vybavený motorky, které pohybují samotným iPadem, aby prst klikal na různé ohrady jednotlivých dinosaurů. Kilian vytvořil jednoduchý prográmek, který iPadem hýbe skrze desku Arduino (a samozřejmě Lego), a ve hře si nastavil svůj park, aby byly ohrádky v jedné rovině a robot tak měl jednodušší práci.

Robot proťuká jedenáct dinosaurů v pětiminutových smyčkách, vydělá svému majiteli nějaké ty peníze a ve výsledku se Kilian za pár nocí dostal na maximální možnou částku. Takže nyní může ve hře vesele stavět prakticky cokoli. Vyvolává to ale otázku, zda hra vlastně za všechno to úsilí stojí. Přiznejme si, Jurrasic Park Builder nevypadá jako nějaký extra zajímavý titul. V tomto případě je ale tou hlavní zábavou budování Lego robota, který vyzraje nad otravnou formou herního designu.