Zatímco u virtuální reality se zdá, že problém ovládání už byl jakž takž vyřešen, u její augmentované (AR nebo rozšířené) sestřičky představuje stále svízel. Pro ty, kdo neví co to ta rozšířená realita je: Na displeji mobilu nebo tabletu je reprezentace nebo obraz vašeho skutečného okolí snímaný přes zabudovanou kameru doplněn virtuálními prvky (zprávami, grafy, ikonami aplikací atp). Potenciál je obrovský, jen je třeba najít způsob, jak AR pořádně využít. V tomto kontextu by se dalo říct jak AR uchopit.
Rukavice dotyku
Burkoň se o problematiku ovládání AR dlouhodobě zajímal. Po prozkoumání všech dostupných možností (EEG, ovládání zrakem atp) ho zaujaly inerciální měřicí jednotky – v podstatě soubor gyroskopů a akcelerometrů, které zjišťují polohu a rychlost objektu v prostoru. Rukavicím Touch posloužily jako základní stavební kameny.
Dohromady čtyři IMJ sledují polohu dlaně a tří prstů (palce, ukazováčku a prostředníčku) v prostoru. Malíček a prsteníček nemá podle výzkumníků smysl v pohybovém ovládání podporovat, protože jsou pro jeho účely nepraktické (moc gest s nimi neděláme, schválně si to vyzkoušejte). Touch vedle toho zaznamenává vzájemné dotyky prstů a na dvou z nich jsou umístěny mikrospínače pro „klikání“ nebo klidně i psaní jakousi morseovkou.
Takto vybavenou rukou navíc nebudete muset mávat ve vzduchu. Stačí jí mít položenou v klíně, na stole nebo v kapse a provádět gesta. Dobrá zpráva je to i pro ty, kteří se obávají svalů unavených pohybem, ať už neustálým máváním končetiny nebo jejím udržováním v jedné napnuté pozici. Dělat emoty bude tedy mnohem jednodušší a nebude to bolet.
Phantom OS
Podle prezentace na Kickstarteru jsou videohry až v druhém plánu, i když ve videu samotném je odkazů na hry opravdu hodně. Důležitější než libovolné aplikace je pro něj udělat to celé tak, aby Touch dobře spolupracoval s hardwarem schopným zobrazení AR.
Za tím účelem píší programátoři speciální open-source verzi operačního systému Android nazvanou Phantom OS. Jeho smyslem je plně podporovat možnosti AR ve spojení s hardwarem, na který bude instalován. Tím mohou být libovolné dedikované AR brýle (třeba i HoloLens) nebo klidně mobil vražený do nástavce před očima (Gear VR) anebo brýle pro virtuální realitu s průhledovou kamerou (Oculus).
GUI pro realitu
Když jde o praktické možnosti rozšířené reality, mluví Burkoň o vrstvách, které jako tapety pokrývají realitu. Každá vrstva slouží k jinému účelu. Buď zapnete na průhledovém displeji vrstvu historických informací o domech kolem sebe nebo vrstvu hry nebo navigační vrstvu, a tak podobně. V podstatě v době, kdy se hry snaží co nejvíce uživatelské rozhraní minimalizoat, skrz AR se naopak rozšiřuje a to ve skutečném životě.
My si vás nahrajeme
Má to ale také svá proti. Správná rozšířená realita je taková, která dýchá vlastním životem. Informace jsou do ní neustále přidávány, ale také odečítány od uživatele, který tak – doufejme, že dobrovolně a vědomě - přispívá k informační pestrosti augmentovaného světa kolem sebe. Přesně to má dělat i Phantom OS.
Sběr informací o pohybech uživatelů, o tom co vidí, jak dlouho to vidí, co používají za aplikace, ale i za reálné předměty – to je velká invaze do soukromí. Inženýrský tým samozřejmě slibuje bezpečnost všech údajů, ale že je někdo neukradne a nezneužije? To už zaručit nemůže. Představte si třeba, že byste při zapnuté AR zadávali PIN u bankomatu, dívali se při psaní hesla na klávesnici nebo si četli emaily – nahackování a zneužití dat je pak reálná hrozba.
zdroj:
tisková zpráva
Na cestě
Pokud kickstarterový projekt uspěje, budou se vývojářské prototypy rozesílat zájemcům v polovině příštího roku. Kdy půjde hardware do volného prodeje, to ještě není jasné. Podle analytiků z agentury Gartner a jejich oblíbené křivky dopadu nových technologií na společnost se AR pomalu dostává z „údolí znechucení“ na „úbočí osvícení,“ což znamená, že na „plošinu produktivity“ se vyšplhá za nějakých pět let. Mirek Burkoň a jeho tým tedy před sebou mají pěkných pár let perné práce.
