Nezávislý rozcestník – v duně fouká, v lese houká

iPad iPhone PC MAC

16. 10. 2011 v 10:52 - Téma Autor: Marek Král Komentáře: 0

Svět je rozdělen na dvě polokoule… ehm, co jsem to jenom… Na co se dnes podíváme? Na strategii předdunovského věku? Space Invaders na disco kouli? Jak dnes vypadá hard NES? Na lukostřelce Archera? Nebo jak vypadají místa, kde se nezávisle tvoří? Rozcestník tu stojí jen a jen pro vás.

nezavislypoutak

Strategie alla Transformátoři

O letošní výstavě Penny Arcade jsem se na stránkách Games již letmo zmiňoval (vizte Nezávislý rozcestník). Vypíchl jsem i několik skvělých titulů, které byly na výstavě k dohledání a jaké si návštěvníci mohli s chutí zahrát. Nějak mi při tom všem ale proklouzla báječně vypadající AirMech; a to by se mělo napravit!

AirMech připravuje šestice nadšených vývojářů z Carbon Games. Žánrově jde zcela očividně o akční strategii z let, kdy videoherní svět ještě neovládla Duna II (1992) a všichni další mlaďoši, co přišli po ní. Ne ne, AirMech vzdává hold strategii, jaká vyšla do světa krátce předtím, než to u nás ‚padlo‘ a než byl Václav Havel zvolen prezidentem Československa – ona strategie se jmenuje Herzog Zwei a vyjma moderních emulátorů se dá hrát primárně na platformě Sega Genesis / Master System.

AirMech, stejně jako tehdy Herzog Zwei, buduje strategii od základu na centrální řídící jednotce, kterou jedinou můžeme na mapě aktivně ovládat. V současné podobě vypadá jako Optimus Prime, který zapomněl na to, že je americkým tahačem a dal se na létání. V roli stíhačky tak budeme přenášet čerstvě vyrobené kusy tančíků, obrněných vozítek, útočných děl, a tahat je po mapě přesně tam, kam bude potřeba. Stejně jako u strategií nového typu se i tady budou dobývat neutrální území, drtit nepřátelské základny a hájit vlastní zadnice – jenom se nebude po všem zběsile klikat myší, nýbrž akorát létat i převážet, a když půjde do tuhého, tak se proměníme v brutální masomlýnek. O zbytek by se pak měla postarat umělá inteligence, štěstí, osud a hvězdy nad hlavou, chcete-li. Datum vydání je sice zatím v nedohlednu, ale na dobré věci si snad všichni rádi počkáme.

Vesmírní vetřelci v rytmu disca tančí si

13. října na App Store dosvištělo pokračování arkádové řady Crossfire. Tentokrát se jmenuje Super Crossfire a z výše zmíněného je takřka jasné, že je určeno pro přenosné platformy typu iPhone, iPod a iPad. Dá se pořídit za směšných 19 korun. Otázkou zůstává: o co v ní jde?

Napřed ale pamětníkům zahraji trochu na city: hry v sérii Crossfire produkuje člověk, jenž si před rokem v březnu založil maličkaté nezávislé studio Radiangames. Ten člověk se jmenuje Luke Schneider a ve videoherní branži se pohybuje už dobrých 12 let. Fanoušci sérií Descent nebo Red Faction se s ním znají velmi důvěrně – právě on stojí za jejich návrhy. A byl to možná právě Descent, jenž Schneidera připoutal k vesmíru a nostalgii, že teď tvoří jednu retro-střílečku za druhou; což není vůbec špatně!

Super Crossfire se dá přirovnat k Space Invaders – jenomže tančí v rytmu disca, je barevná, až oči přecházejí a navrch ještě bortí zajetou tradici. Když totiž v Super Crossfire tak zvaně teče do bot (nebo spíš přesněji: když ve stíhací kabině začíná být horko), není nic jednoduššího, než si převrátit hrací plochu, využít moment překvapení, vpadnout nepřátelům do zad a střílet z druhé strany. Tahle novinka arkádový boj Space Invaders neuvěřitelně nakopává, jelikož dobře funguje a navíc se na to moc dobře kouká. Ale co já bych tu povídal: video už řekne všechno podstatné. Krásnou tečkou budiž fakt, že se rovněž pracuje na verzích pro PC a Macintoshe. Retromilci, vískejme si!

Tvrdost 8bitů

Brazilští nezávisláci Danilo Dias a Pedro Paiva milují staré hraní. Konzole třetí generace, to je jejich, hlavně Famicom/NES a Sega Master System. A mají pravdu, když říkají, že tenkrát se hrálo jinak. A protože jim ‚to jinak‘ v současných videohrách chybí, zhostili se nelehkého úkolu křísit staré tuhé hraní, jakého bylo na 8bitech/16bitech požehnaně.

Oniken je retro, jak má být a skládá poctu takovým vypalovačkám, jako byly Ninja Gaiden (1988), Power Blade (1991) nebo Shatterhand (1991), jehož hudba byla už tenkrát pěkně zabijácká! Od Oniken nečekejte žádnou pomocnou ručičku ani dudlíček – tady se mydlí zleva-doprava, a pokud na to nemáte, tak na to prostě nemáte. Momentálně se vývoj nachází v beta fázi, z čehož vyplývá několik skutečností: chybí předěly mezi jednotlivými úrovněmi, dosavadní počet úrovní se rovná třem, na hudbě se ještě bude pracovat, Oniken je freeware!

Kdo miluje hry ze staré školy a koho baví jejich občasný návrat, toho by měl Oniken těšit. Pokud vám v něm stále ale ‚něco‘ chybí, nestyďte se s tvůrci podělit o své dojmy a přihodit i pár vlastních vylepšení – ocení to nejenom oni.

Chlapec z Ottawy: „Lukostřelec, to jste vy!“

Gabriel Verdon z Ottawy hodlá příští rok vydat moc pěknou 2D plošinovku z raného středověku. Žánrově tak představuje lumberpunk (sekery a topůrka, hluboká tma a zvuky lesních rohů), a jelikož se hlavní hrdina jmenuje Archer, je po něm prozatím pojmenována celá hra. Seznamte se.

Archer znamená (mimo toho německého jména) lukostřelec, a protože lukostřelci povětšinou rádi střílí z luku, bude hra s luky, toulci a šípy pracovat především. Nejrůznější nástrahy a hádanky herního světa tak budeme řešit právě vystřelenými šípy: vykutálení lesní banditi zrovna někoho věsí na provaze – pokud mu chceme pomoct, pak musíme pořádně a rychle napnout tětivu; do už tak tmavého hvozdu přišla noc – zapálíme si nasmolenou cupaninu na košíčku šípu, trochu natáhneme a za ohnivého světla pokračujeme pomalu dál; v lese narazíme na vysokou věž, přes dveře to nepůjde, ale vršek je tak akorát pobouraný, abychom se o něco pokusili – na šíp navlíkneme pevné lano s kotvou, zamíříme na rozbořenou část věže, napneme tětivu a když se zadaří, budeme v následujících okamžicích objevovat skryté kouty pevnůstky.

Navíc les, to je atmosféra sama: křik ptáků; v dálce duní bubny, že někdo někomu vypaluje vesnici; slyšíte zvuky šelem; všudypřítomná potemnělost; do kostí vlezlý chlad. A také trpělivě číhající smrt. Lesní bojůvky by prý měly být osobní záležitostí, nikoli jen přístupem k shluku pixelů, které je třeba vybít. Hra rovněž nabídne možnost svého hrdinu náležitě vyparádit – pokud například přežijeme vřavu s lesními bandity, můžeme je pak pochopitelně ošacovat: stříbrnou náušnici si píchnout do ucha, na hlavu narazit z kůže vydělanou frygickou čapku, k pasu připevnit ostrou kudlu, do toulce nasázet plný počet šípů, posbírat rozkutálené mince, vzít si bochníček chleba a lahodně vypadající sušené maso nebo opodál smutně ležící ručně vyřezávanou píšťalku. Kouzelné na tom bude, že předměty v inventáři na sobě jasně uvidíme, čímž se můžeme kochat i vzájemně jasně odlišit. Jenom čas ukáže, jak moc se to celé povedlo, jak si stojí příběh, hudba i atmosféra. Do té doby sledujme ukázková videa a kontrolujme ukazatel vývoje – momentálně se nacházející na úrovni 10 procent.

A cenu za nejhezčí nezávislé studio získává?

Kolega Ben Kuchera, jehož dlouhodobě podezřívám z emigrace či jednoduše z toho, že mu v žilách koluje česká krev, a jenž je vedoucím redaktorem herního oddělení Ars Technica, dostal vynikající nápad: obeslat nezávislé vývojáře s prosbou, zda-li by nenafotili svá tvůrčí studia a k následným fotkám nepřipsali krátké komentáře co, kde a jak. Kromě úsměvného zjištění, jak se důvtipně v zahraničí dělají články, se mnohým z nás rovněž poprvé naskýtá příležitost podívat se, kde to ti nezávisláci vlastně tvoří a jak to tam u nich vypadá. Vyjma obvyklých podezřelých jako je Edmund McMillen (Super Meat Boy) či studio Mojang (Minecraft, Scrolls), můžeme v článku nakouknout do tvůrčích dílen CD Projekt RED (Zaklínač, Zaklínač 2) nebo Flying Wild Hog (Hard Reset).

Přišpendlená fotografie patří McMillenovi, který svůj tvůrčí kout přiblížil několika větami včetně této: „Toto je moje pracovna, kde dělám všechno. Moje žena si obyčejně se strojem kecne vedle mě a šije plyšová zvířátka.“ Nejsou někteří videoherní vývojáři roztomilí?

Co se všechno odehrálo, zatímco jste hráli!

  • Po recenzi Cthulhu Saves the World vyšla druhá Matějova nadšená osmička pro titul od stejných tvůrců – Breath of Death VII: The Beginning je labužnická!
  • Na iPhone 4S přitančí 1. prosince 2011 pokračování akční Infinity BladeInfinity Blade 2; iPhony 3GS a iPady si ale také budou moct zahrát.
  • Rok 2012 a švédský Paradox s sebou pro změnu přinesou titul Victoria II: A House Divided – datadisk zasazený do doby od Americké občanské války do počátků 20. století; doufejme v další vydařenou strategicko-politickou hru!
  • Petr si při hraní české iOS arkády Gyro13 vzpomněl na atmosféru svého milovaného Freelancera… a předl.
  • Russ Pitts ve svém článku na Kotaku detailně popisuje vyhrocenou situaci mezi Mojangem a Bethesdou, mezi jejich tituly Scrolls a The Elder Scrolls. Petr se snažil Pittsův článek uchopit tak, aby vypíchl to nejpodstatnější a přiblížil onen spor českému čtenáři. Vy si z něho nepochybně odnesete svůj vlastní názor a postoj k celé té záležitosti. Já osobně si opět připomněl Werichovo: „Hloupost je největší zlo.“
  • Tomáš si dal tu práci a sepsal pro vás ve svém článku seznam parádních modů do her jako Deus Ex, Half-Life 2 či Portal 2. Už jste četli?
  • Čeští nezávisláci z Amanity svou upoutávkou na Botaniculu opět dokazují, jak jsou výtvarně roztomilí a jaký mají hudební sluch; respektive to dokazují DVA hudebníci (kdo nezná, ten ať zkusí jejich Nunovó tango).
  • A kdo se směje naposled? Adventure Update pro Minecraft, jenž byl v textu Matějem řádně rozpitván!
  • Poslední komentáře

    celkem 0

    Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.