Jaký byl a co přinesl League of Legends World Championship 2015
zdroj: tisková zpráva

Jaký byl a co přinesl League of Legends World Championship 2015

11. 11. 2015 19:39 | Téma | autor: Daniel Kremser |

16 týmů, 4 evropské metropole, více jak 1,5 milionu dolarů prize pool a na konci noví králové kompetitivní League of Legends scény. Nejen to přinesl The 2015 World Championship, který na konci října v berlínské Mercedes Benz aréně uzavřel více jak měsíční kolotoč vítězství a proher, z nichž vzešel vítězně celek SK Telecom T1 a zapsal se tak do historie kompetitivního LoL jako dvojnásobný světový šampion. Jako celek, který v celém turnaji prohrál jednu jedinou hru a stal se tak symbolem znovunastoleného kralování asijského regionu - minimálně na další rok. Vedle toho ale letošní turnaj Worlds přinesl i mnoho emotivních okamžiků, zklamání i překvapení a zase trošku změnil esport jako takový.

Napříč Evropou 

Když se začátkem října otevřely dveře pařížské Dock Pullman arény, jen málokdo očekával, že se následně v Londýně, Bruselu a konečně Berlíně odehraje vedle očekávané dominance SKT T1 tolik překvapení a potenciálně revolučních událostí, které mohou celou kompetitivní scénu výrazně proměnit. Už jen rozlosování skupin neslibovalo mnohé a mělo do semifinále poslat podle očekávání hlavně korejské a čínské týmy s tím, že finálová dvojice je minimálně na papíře zcela jasná.

Standardně pojatý formát turnaje na 4 skupiny, z nichž vždy postoupily dva týmy do vyřazovacích bojů ve výsledku papírové předpoklady zcela ignoroval a přinesl hned několik překvapení, respektive zklamání. Letošek se totiž rozhodně nenesl pouze ve znamení očekávané a zcela nelítostné dominance pozdějších vítězů. Úspěch SKT T1, které v korejském finále doplnili Koo Tigers totiž nezopakovali jiní favorité a velkým tématem letošního Worlds bude ještě dlouho zklamání trojice čínských týmů. Obzvláště superhvězd z jednoho z nejbohatších týmů Edward Gaming, respektive momentálně v Číně kralujících LGD.

Druzí jmenování už ostatně pohořeli ve skupině, kde se mimo jiné potkali s americkými TSM, dalším velkým, avšak alespoň částečně předvídaným zklamáním turnaje, a překvapivými postupujícími - Origen. Jestli totiž Čína jako region zcela pohořela, domácí evropské týmy to překvapivě a navzdory očekávání všech dotáhly až do semifinále, což na maximálně rok staré celky, bez větších týmových zkušeností vůbec není špatné.

Třeba Origen za sebou mají pouze jeden LCS split a na velkém pódiu se tak jako tým ještě rozkoukávají. Když ale i největší superstar současného League of Legends mid-laner SKT T1 Faker po včerejším vítězství prohlásil, že právě výkonů druhého evropského celku Fnatic si cení nejvíce, rozhodně věděl proč. Evropský region opět potvrdil, že má co nabídnou hlavně co do talentovaných a zkušených individualit, a zároveň ukázal, že po Koreji následuje na mapě esportu právě Evropa.

Možná se tedy nelze divit, že za sebou tyto týmy nechaly i velikány jako ED, či další americký celek Cloud 9, který se na Worlds vůbec probojoval navzdory všem nepříznivým okolnostem a nakonec i zachraňoval jinak zcela marný severoamerický region - vítězové NA LCS - CLG totiž nebyli schopní postoupit ani z nejlehčí skupiny, přestože byli papíroví favorité. C9 ale nebyli jediným týmem odsouzeným k prohře. To samé totiž celý turnaj platilo o letos zformovaném týmu Koo Tigers, který si nakonec s legendárním Fakerem a jeho bandou zahrál finále.

Korejský svět 

Jestli totiž něco přesně vystihuje ryze korejské finále, do kterého se zmíněná dvojice probojovala přes kt Rolster a Fnatic, respektive ahq a Origen, pak je to střet dvou absolutně protichůdných světů. Na jedné straně vítězové Worlds z roku 2013, světové superstar s monstrózní organizací v zádech, a na té druhé odepisovaný tým, který v Koreji nikdo nerespektoval a začínal v malém bytě na předměstí Seoulu.

SKT a Koo Tigers skutečně nemohou být více odlišní a berlínské finále to rozhodně ukázalo, když se hned několikrát dotklo nejen problému korejské dominance, ale především samotné radosti z hraní. Zatímco SKT totiž ukázalo chladnou a vypočítavou tvář progamingu, kdy nemůžete mít ani přítelkyni, protože by vás příliš rozptylovala, Koo světu ukázali, že to jde i bez slávy a lze si přitom i trošku užít.

Bohužel se jim to ale nakonec navzdory sympatiím mnoha fandů a skandující arény nepodařilo - milion dolarů pro vítěze (Koo se musejí spokojit s „pouhými“ 250 tisíci) a místo v síni slávy League of Legends si z Německa odváží nejen Faker, který je slovy jedné z předních osobností scény MonteCrista hráč, co se rodí jen jednou za dekádu a bude tak již navždy legendou, stejně jako celý SKT T1 tým.

Letošní vítězství je ale bezesporu důležité i pro SKT jako organizaci. Loni se totiž na Worlds tým nedostal a letošek tak skutečně byl povinností, kterou se podařilo splnit téměř dokonale. Fanoušci se tak mohou těšit na již druhou sérii SKT T1 Championship skinů a podle prvních informací ze závěrečné tiskové konference to vypadá na Renektona a Elise.

Daleko zajímavější je ale asi příběh Koo, kteří se dali dohromady teprve před rokem a na velký úspěch stále ještě čekají. Jakkoli je totiž druhé místo na celém světě skvělým umístěním, nejde o vítězství. Jak prozrazuje MonteCristo: "V Koreji si nezískáte respekt fandů, pokud nevyhráváte. Vítězství je jediná cesta ke slávě a respektu a není tedy divu, že je tomu podřízeno, podobně jako v případě SKT, úplně všechno. Vůbec nezáleží na tom, že hráči samotní za sebou mají mnoho individuálních úspěchů, když se týmu nedaří."

To ostatně potvrdil i top-laner Marin, který mimo jiné prohlásil, že z celé Evropy tým za poslední měsíc cestován vidět jen letiště, tréninkové místnosti a 4 arény. Zajímavostí je, že celé finále a hlavně následná ceremonie se nesly ve znamení mírné pachuti z toho, že SKT T1 zvítězili 3-1 a výsledek tak není dokonalý a dominance absolutní. 

Menší, ale povedený 

Dokonalý ale rozhodně nebyl ani World Championship, který byl letos podle slov mnohých fandů i přímo v Berlíně skromnější a menší než bylo v minulosti zvykem. Finále pro 17 tisíc fandů se ostatně jen těžko může měřit se stadionem pro 40 tisíc z minula a stejně tak i pouhé CGI intro trošku bledne závistí při porovnání s živým vystoupením Imagine Dragons. Zdá se, že Riot začínají šetřit a kompetitivní scéna si dokáže žít vlastním životem i bez nutnosti rozhazovat  stamiliony. Jde tak na jednu stranu bezesporu o skvělou zprávu, ale trocha megalomanství k Worlds vždy patřila a nezbývá než doufat, že příští rok to zase bude větší.

Letošní ročník totiž jinak nabídl mnoho emotivních momentů, nejednou dokonce pódium pokropily i slzy. Nejemotivnějším momentem celého měsíčního kolotoče ale překvapivě není prohra Koo Fighters či decimace evropských nadějí v semifinále, ale moment už ze skupinové fáze - dokonce i neherní. Již v Paříži totiž po vypadnutí TSM ukončil svou kariéru po více jak 5 letech legendární top-laner Dyrus. Neubránil se spolu s celou arénou a všemi fandy slzám během dlouhé rozlučkové řeči, která musela zlomit srdce všem fandům TSM.

Finále rozhodně nepostrádalo atmosféru velké sportovní akce a jen těžko by lidé neznalí progamingu odhadovali, že jde o herní akci. Už jen pódium umístěné uprostřed arény a postavené z ohromných velkoplošných obrazovek bylo ostatně světovým unikátem - nikdo podobné nemá. Riot také již tradičně nezklamal co do organizace a jak přenosy, tak i vše přímo na místě bylo vždy profesionální a na úrovni velkých etablovaných sportů. Obzvláště komentář zprostředkovaný snad všemi známějšími tvářemi kompetitivní scény jasně ukázal, že Riot to s progamingem myslí vážně.

Podobně seriózní ale byli i fanoušci. Finále se tak mimo jiné neslo i ve znamení cosplayů snad všech známějších postav přímo ze hry a mnozí se také po finálovém zápase neubránili slzám. Obecně vzato byl nejen Berlín, ale i celá měsíční jízda skrze Paříž, Londýn a Brusel neopakovatelným zážitkem, který ve světě progamingu hledá srovnání jen těžko - podobných akcí se ročně koná jen hrstka a spočítali byste je na prstech jedné ruky. 

Ve znamení změn 

Pro kompetitivní scénu letošní turnaj Worlds a jeho výsledek rozhodně budou znamenat mnoho změn - už nyní je patrné, že novinky se chystají i v samotné hře. Například neúspěšný a extrémně ambiciózní tým TSM, který celou dobu cílil právě na finále, se hned po turnaji rozloučil se 4 hráči a do nové sezóny nastoupí jako téměř úplně nový celek.

Změnu by ale potřeboval celý severoamerický region. Šampionát totiž ukázal, že styl hraní postavený na teamfightech v late game na zbytek světa nestačí. Podobně se asi můžeme těšit i na velké změny v Číně, která si vzhledem k pověsti momentálně druhého nejbohatšího regionu právě po NA, nemůže podobná selhání dovolit.

Jeden z nejznámějších komentátorů Phreak to glosuje následovně: "Američtí fanoušci jsou určitě zklamaní a něco se musí změnit. Nejsem si ale jistý, zda vůbec Amerika ví, co je špatně, protože to samé, co letos, se děje téměř každý rok." Další hvězda scény Montechristo vidí spásu právě v Koreji, která League of Legends kraluje již roky a podle ryze korejského finále to na změnu v blízké budoucnosti nevypadá. Staronoví korejští šampioni SKT T1 dokazují, že progaming a LoL je více než o zábavě spíš klasickou prací, které se musí podřídit vše. Až pak můžete vyhrát!

Částečně to už pochopila Evropa a úspěch týmů Fnatic i Origen to potvrzují. Oba týmy porozuměly současné meta game a uzpůsobili tomu nejen svou strategii, ale i styl hraní jako takový, což týmy z Ameriky a Číny nedokázaly. To tak může do budoucna značit daleko větší důraz na trenéry a podpůrný tým odborníků okolo, kteří týmům umožní být daleko flexibilnější. Ostatně už v letošní LCS se stali trenéři nedílnou součástí všech týmů. I letos tak World nakonec vysílá poselství nejen o korejském parním válci SKT T1, který jednoduše všechny přejel zcela fenomenálním způsobem, ale také o další profesionalizaci scény, což slibuje nejen skvělou podívanou i pro příští rok, ale třeba i nové sponzory. Už teď je ostatně do celého kolotoče masivně zapojena Coca-Cola.

Nejnovější články