zavřít

GDC 2017: Oregon Trail - nejúspěšnější výuková hra všech dob

PC

- Téma autor: Petr Poláček Komentáře: 0

Když se řekne výukový software, zachytí uši řady hráčů sprostou nadávku nebo minimálně alespoň označení pro něco nudného, ošklivého, ale hlavně neherního. Praxe však může být, a také v některých částech světa je, poněkud jiná než u nás, kde využití her různého charakteru do skutečné výuky kulhá na všechny čtyři nohy (i když se to díky hrám typu Československo 38-39 mění). Krásným příkladem je legendární hra Oregon Trail, která všem pokusům o výuku s pomocí hraní her vyšlapala cestu.

Když se Dan Rawitsch zeptal několika stovek lidí v sále, kdo z nich zná Oregon Trail, zvedli ruku prakticky všichni. Když dotaz specifikoval na „Kdo zná Oregon Trail ze školy,“ zůstaly prakticky všechny ruce nahoře. Krom té mé, protože jsem do školy nechodil v USA, Oregon Trail jsem poznal až o mnoho desítek let později v rámci samostudia videoherní historie, a něco jako počítač jsem vlastně ve vybavení mé základní školy nikdy neviděl. V té chvíli mi došlo, čím je vlastně Oregon Trail tak významný počin – stovky tisíc mladých lidí v USA totiž hra od tří nadšených (tehdy budoucích) učitelů nejenom učila významný historický moment historie USA, ale také je vůbec poprvé v životě seznámila s počítačem, potažmo s něčím, čemu se dnes říká hra nebo videohra. Není tedy od věci se podívat do historie fenoménu, kterým Oregon Trail bez debaty je.

Oregon Trail je dítě trojice Don Rawitsch, Bill Heinemann a Paul Dillenberger. Různých verzí a pokračování hry se prodalo přes 65 milionů kopií, přestože šlo dlouhá léta o čistě výukový a komerčně nešířený software – nebo spíš aplikaci pro velké sálové počítače. Hlavou projektu byl a je Don Rawitsch, který v rámci své učitelské praxe chtěl studenty učit o migraci obyvatel z východu severní Ameriky na západ po roce 1800 způsobem, který by je bavil. Kterým by téma podal zajímavě. Nejdříve tedy celou hru vytvořil v podobě stolní (s ohledem na velikost spíš obývákové) hry ve stylu Dungeons & Dragon s kartičkami, mapou a vším okolo. Když to jeho dva kolegové viděli, protože bydleli ve stejném bytě, napadlo je, že by něco podobného šlo předělat do podoby počítačového programu. A bylo zaděláno na úspěch.

Big Daddy

Když je řeč o počítačovém programu, nebavíme se ale o hře na disketě, flashce nebo CDčku pro osobní počítat nebo notebook. Nezapomínejme, že v šedesátých a sedmdesátých letech měly počítače podobu obrovských sálových dinosaurů bez displejů, kteří se usadili na velkých univerzitách, nebo školních okrscích. A jednotlivé školy či jednotlivci se k těmto počítačům připojovali prostřednictvím klasické telefonní linky a modemu. Aby měla každá škola svůj počítač? Nemyslitelné.

Bill Heinemann a Paul Dillenberger každopádně uměli BASIC, Don Rawitsch se staral o design. Všichni tři měli přesně dva týdny, aby hru naprogramovali a nadesignovali, respektive nabušili do počítače, což ale probíhalo trošku jinak než dnes. Programování i hraní totiž probíhalo na dálku a bez okamžitého feedbacku. Zadávání kódu (a následně i hraní) totiž probíhalo tak, že se kód psal přes Teletype – klasický psací stroj, který zvládal elektronickou komunikaci s počítačem. Když se třeba podařilo naprogramovat funkci, vydal Teletype zvuk jako zvonek na kole. Tímto způsobem, vlastně naslepo, se trojici podařilo za dva týdny vytvořit verzi 1.0, a Rawitsche čekal den D – zkouška hry v praxi. 

51654-teletype_teaser

Rozdělená třída

Hraní Oregon Trail v té době probíhalo tak, že Rawitsch připravil do třídy Teletype (vstupní zařízení v podobě psacího stoje), zavolal centrální počítač, rychle propojil Teletype s počítačem s pomocí modemu, a pak nechal jednu část třídy „hrát“. Proč uvozovky? Protože hraní probíhalo následovně: někdo napsal příkaz na stroji, odeslal ho Enterem do vzdáleného počítače, a když neudělal chybu, tak počítač poslal zpět odpověď, která se vytiskla na papír. Nezapomínejme, žádný displej to nemělo, nacházíme se v roce 1971, konkrétně je 3. prosince 1971. Aby Rawitsch uspokojil všechny, rozdělil třídu do skupinek. Jedna absolvovala svou cestu do Oregonu u terminálu, další si četla dostupné informace o migraci lidí na západ Ameriky, třetí se možná dloubala v nose, ale to je jedno. Podstatné je, že pro prakticky všechny žáky šlo nejenom o první pořádné setkání s vypočtení technikou, o které si mysleli, že je určená jenom pro složité matematické operace, ale hlavně šlo o první setkání s něčím jako hra. Samozřejmě to všechny strašně chytilo.

Zkazka o zábavných hodinách se velmi rychle rozšířila na škole, kde Rawitsch vykonával učitelskou praxi. Jeho kolegové z úplně jiných oborů si vymýšleli pro vedení škola historky, aby ospravedlnili vypůjčení Teletype pro své třídy. Nervalo dlouho a studenti byli ochotní obětovat svůj osobní čas, aby si v rámci nepovinné školní aktivity mohli Oregon Trail vyzkoušet. První setkání s hrou bylo elektrizující, ale zároveň i poučné. Jak Rawitsch dodává: „Oregon Trail naučila studenty demokracii.“ Jak? Jednoduše, aby daná skupina stihla Oregon Trail odehrát od začátku do konce, musela se organizovat. Kdo uměl nejrychleji a nejpřesněji psát, zadával příkazy do Teletype. Další lidé ve skupině organizovali hlasování o tom, co se má udělat dál. Další vysvětloval konsekvence… Kdyby skupina sedmi až osmi studentů nebyla organizovaná a hádala se a překřikovala, co se má do počítače zadat, ničeho by nedosáhla, a hru by nedohrála, což nikdo nechtěl. Bez zásahu učitele se tedy skupiny studentů naučily rozdělovat role a o zásadních rozhodnutích hlasovali – demokracie v praxi.

259183-h1

Piš jako o život

Hraní ovšem probíhalo zcela jinak, než si dnešní hráč představuje. Ostatně, psal se rok 1971. Probíhalo to nějak takto. Teletype vytiskne začátek hry, hráč zadá údaje (jak dobře jíst, jít lovit, zastavit, navštívit pevnost, koupit si něco za peníze apod.), pak počítač hráči v dalším tahu předhodil výsledek voleb, většinou to byly nešťastné události. Hráč na to musí reagovat. Počítač pak vypočítá, jak je na tom hráč se zásobami, jak se projevilo jeho rozhodnutí apod. Každý tah zabere dva týdny, hra tedy končí po zhruba 10 nebo 12 tazích.

Oregon Trail byla v mnohých ohledech nejenom první first-person adventurou, ale i první first-person střílečkou. I když textovou. Když se hráč (skupina hráčů) rozhodl, že osazenstvo dostavníku vyšle na lov, aby si tím zajistil jídlo, došlo na střílení. Počítač pak nejdříve vypsal na papír příkaz „Type Bang (POW nebo BLAM). Hráč musel co nejrychleji vypsat slovo BANG a odenterovat ho. Když udělal chybu, nedostal žádné jídlo. Když to udělal správně, ale pomalu, dostal trochu jídla. Když to zvládl rychle a dobře, dobře se najedl.  A dobře se najíst, to byl v Oregon Trail základ. Byly to krásné doby.

Jakmile skončil semestr, Rawitsch se posunul jinam, a jeho program bylo třeba z počítače vymazat. Naštěstí si zdroják vytiskl a schoval – hodil se mu. I když se několik let nic nedělo.

da9cd5c2b7b7981a7862cb8dade8

Nová doba

V roce 1974 Rawitsche zaměstnala státní organizace Minnesota Educational Computing Consortium (MECC), která se na svou dobu příkladně starala o šíření povědomí o výpočetních technologiích na školách. Rawitsch této příležitosti využil, pustil se do studia historických pramenů a Oregon Trail zásadně obsahově vylepšil. Zkoumal historické prameny, zkoumal deníkové zápisky lidí, kteří absolvovali celou trasu. Snažil se do simulace zapracovat i fakt, že domorodí obyvatelé Ameriky – indiáni lidem během migrace pomáhali, což bylo v přímém rozporu do té doby přijímaného názoru. Ostatně, na otázku, co by dnes udělal jinak odvětil, že by udělal i verzi Oregon Trail z pohledu domorodců. I díky aktivitám MECC se z Oregon Trail stal na dalších několik let nejstahovanější a nejpoužívanější software – nejenom v rámci školní výuky, ale obecně. Domácnosti v té době ještě přístup k osobním počítačům neměly. A když ho díky počítačům Apple na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let získaly, tak prodeje Oregon Trail tvořily značnou část tržeb Applu.

Dokonce i u nás v ČR a SR známe grafickou verzi Oregon Trail, která vznikla v roce 1992, a ani to nebyla původní grafická verze, která je k dispozici od roku 1979. Devadesátková verze totiž byla pirátsky předinstalovaná na spoustě tehdejších PC, což je vlastně pocta původním tvůrcům. Hra s čistě americkou tematikou se rozšířila po celém světě. Jako seriózní výukový nástroj každopádně sloužila v US školách do roku 1995. Od roku 1971. Neuvěřitelné.

Oregon Trail však není výjimečná jenom jako první masivně rozšířená edukativní hra, nebo hra obecně, ale i jako jedna z prvních ukázek sofistikovaného herního designu. Don Rawitsch sice přiznal, že design původní verze vznikal až ve druhém sledu za programováním, ale zároveň dodal, že i přesto se podařilo dosáhnout spektakulárních výsledků. A lze s tím jenom souhlasit. Však už první verze servírovala různé nemoci a další události podle toho, kde na trase se hráč nacházel. Později tvůrci algoritmus upravili, aby dával větší smysl – šance na setkání s jezdci byla větší v blízkosti osídlení apod.

hqdefault

Pořád žije

Oregon Trail si v současné době můžete zahrát na mobilech a tabletech, ale nejde o verzi, která by jakkoli souvisela s úvodní výukovou verzí. Jde o arkádu, která drtivou většinu věcí a událostí zjednodušuje. Lepší bude, když si na Abandonware webech najdete původní verzi. Nebo si zahrajte některý ze spin-offů. Třeba postapo záležitost Organ Trail. A to doporučuje i Don Rawitsch, jako jeden z původních tvůrců.

Tagy: výuka retro GDC 2017 GDC 2017 - live

Zdroje: vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.

Hledáme nové členy týmu, pokud umíš programovat, pojď mezi nás. Více informací.