Scenáristé se v Unity rozhodli ukázat spíše odvrácenou tvář revoluce a vyvrátit několik klišé, zaklíněných zejména v americké výuce historie. Nejde o nic extra objevného či šokujícího, ale Mélenchona přesto ideologická pozice hry rozčílila. Vyjádřil se pro francouzské rádio Inter v tom smyslu, že hra „představuje nenávist k Revoluci, nenávist k lidu a republice, která je v současném pravicovém prostředí Francie nechtěná.“

Podle Mélenchona je problém třeba v prezentaci aristokracie, která zde vypadá jako ctnostná vrstva. Politika kupříkladu popudilo i zobrazení Marie Antoinetty jako „nešťastné bohaté dívky,“ přičemž Mélenchon ji označuje za „kreténku, která se snažila uplatit politiky, aby přežila.“ Stejně tak pobuřující je dle něj zobrazení postavy Ludvíka XVI, ale úplně nejhorší je prý vyobrazení Robespierra. „Muž, který byl v určitém momentu dlouhé Revoluce naším osvoboditelem, je prezentovaný jako monstrum,“ soptí Mélenchon.

zdroj: tisková zpráva

Nespokojenost se scénářem shrnuje politik v následujícím prohlášení: „Je to propaganda, jejímž cílem je ukázat historické postavy jako barbary a krvežíznivé divochy.“ Assassin's Creed Unity zkrátka Mélenchona notně popudila a urazila. Je třeba zdůraznit, že není představitelem francouzského hlavního politického proudu. Naopak jde o neúspěšného prezidentského kandidáta, který stojí v čele v hodně doleva (i na francouzské poměry) zaměřené strany Parti de Gauche. Zároveň to ale není bezvýznamná figurka, která by na sebe potřebovala upozorňovat podobnými prohlášeními, protože mimo jiné působí v Evropském parlamentu a je bývalým ministrem i senátorem.

Popravdě řečeno, není vůbec překvapivé, že jej scénář Assassin's Creed Unity natolik popudil. Překvapivé je, že o hře ví a chce ji řešit. Mélenchon je většinu svého života přesvědčený historický materialista, pro kterého jsou základní myšlenky Francouzské revoluce takřka svaté. Revoluce a Komuna jsou ideálem principu občanské revoluce, která by měla vést k uvolnění útlaku korporací, ale také oprostit lid od obecného společenského omezování občanských svobod. Takže se dá vlastně i pochopit, proč vidí Robespierra tak kladně a bez poskvrnky. Používá kukátko politické ideologie.

zdroj: Vlastní

Obecně jde o nesmírně zajímavé téma, protože čím blíže se v historii dostáváme k moderním dějinám, tím složitější je jejich politická analýza - prosté kádrování na dobré/špatné je obtížné až nemožné. Moderní politika a sociálně-ekonomické vztahy vytváří rébus, který nejde černobíle narýsovat. Byla Francouzská revoluce dobrá či zlá? Byli aristokraté prohnilí a činy revolucionářů ospravedlnitelné? Jde o otázky, na něž nejde nalézt jednoznačnou odpověď, tedy pokud se na celou situaci nedíváte jako na ryze ideologickou záležitost.

Pro Mélenchona představuje samotná hra urážku všeho, co uznává jako společensky progresivní a činí tak v době, kdy cítí, že francouzská společnost tyto ideje zavrhuje. Mélenchon tedy okamžitě nalézá zkratku a obviňuje tvůrce z propagandy, byť jsem si celkem jistý, že většina scenáristů Unity toho o politické situaci v současné Francii ví ještě méně, než já. Logicky má člověk chuť začít argumentovat, že ve jménu revoluce se páchaly strašlivé zločiny, celá aristokratická vrstva nevysávala krev, pot a slzy rolníků a hlavně, že Robespierre možná vedl revoluci se vznešenými ideály, ale následně ji podlil krví masových poprav a teroru.

zdroj: Archiv

Ale to už je na sáhodlouhé debaty, analýzy a diskuse, které většinou stejně skončí u ideologických pohledů na to, jak má fungovat společnost, a co je v rámci snahy o prospěšnou změnu snesitelné. Mnohem více fascinující ale je, že k téhle teoretické debatě de facto vede hra. Že si zkušený třiašedesátiletý politik dal tu práci a pokud ji nehrál, alespoň si našel na internetu potřebná videa z Assassin's Creed Unity a uznal videohru za hodnou rozlícené ideologické filipiky.

Neshodil ji pod stůl jako nevýznamné médium pro okrajovou skupinu, ale bere ji v potaz, alespoň dle intenzity jeho rozlícení, na stejné úrovni, jako by jej popudil literární bestseller nebo filmový blockbuster. A to je vlastně pro Assassin's Creed Unity a herní průmysl celkem dobré vysvědčení...