Zalepili však svůj původní záměr do obálky, natlačili to celé do prázdné lahve od rumu a poslali na volné moře, aby jim podobná myšlenka už nikdy nepřišla na rozum? Kdepak, ale ani po zkušenostech z vývoje jedničky se tvůrci při návrhu Darksiders II necítili dost silní v kramflecích na to, aby zkusili kooperaci pro čtyři hráče do konceptu zabudovat. Navíc tu byl závažný faktor v podobě samotné první hry: „Lidem se líbilo, co jsme jim nabídli v jedničce a nechtěli jsme jim to ve dvojce brát,“ nahlas uvažuje Dalton.
Napoprvé ne, napodruhé ne, ale co třeba napotřetí? Bouchnou už kreativci z Vigil Games do stolu a sborově si řeknou, že tedy teď už to ale dát musíme, jinak si o nás budou všichni myslet, že jen kecáme a skutek utek? No, Dalton neřekl, že v případné trojce kooperace bude, ale idea dělání bordelu v nápaditých kulisách postapokalyptického světa se třemi dalšími kámoši jim pořád přijde atraktivní.
Ono to ale vážně není jen tak, udělat kooperativní hru ve světě budovaném pro rozmáchlé odyseovské singleplayer dobrodružství: „Puzzly by se musely hodně předělat, protože je navrhujeme s ohledem na to, že budou pro jednoho hráče. Kooperativní hádanky by pro nás představovaly naprosto novou výzvu a navíc by se muselo vyřešit, jak by fungoval herní svět, kdyby se někdo rozhodl hrát sám (v rámci kooperativního konceptu),“ uzavřel Dalton téma kooperativní podoby Darksiders, o níž si nemyslím, že by v současné podobě hry mohla fungovat.
Rozhodně si ale dokážu představit Darksiders jako čistou multiplayerovku i se skupinovým řešením hádanek. Rozlehlé lokace v prvním i druhém díle přeci jenom poskytují spoustu prostoru k realizaci šílených kreací, kdy jeden člověk musí na jednom konci mapy udělat tohle, aby druhý člověk na jiném místě mohl udělat tamto a zbývající dva by se v tu chvíli museli soustředit třeba na ochranu těch dvou před nepřítelem.... On když o tom člověk začne přemýšlet, začnou ho napadat dost zajímavé věci!