Daphne Maurer z McMaster University v Kanadě rozjela výzkumný projekt, v němž jako studované objekty figurují pacienti s šedým zákalem. Cílem bylo posoudit adaptaci jejich zraku po určité době hraní akčních her.


Zvoleným testovacím žánrem byly přesněji řečeno FPS a vybraným zástupcem Medal of Honor. Jeden měsíc měli pacienti za úkol hrát pětkrát týdně dvě hodiny. Víc ne, prý z důvodu, aby se nestali na hře závislými. Dá se ale předpokládat, že důvodem byla potřeba přesného měření strávené doby. Výsledky byly velmi překvapivé.

Po oněch čtyřiceti hodinách hraní se pěti pacientům ze šesti skutečně zrak zlepšil. Byli schopni lépe rozeznávat tváře i provádět obtížnější oční testy, které dříve nezvládali. Studie jasně říká: „Ze všech měřených vlastností, se po hraní akčních her dvě třetiny z nich zlepšily“. Je to o to zajímavější, že testovanými subjekty byli dospělí lidé s dlouhodobými problémy ze zákalem.

Podle vedoucí projektu je důvodem akčnost a interaktivita těchto her. Pro studii je klíčový tento závěr: „Vizuální nervový systém je v dospělosti stále dostatečně plastický, takže buď vytváří nová nervová spojení nebo obnovuje ta nefunkční. A to by mohlo platit pro většinu zrakových poruch“. Doposud se totiž soudilo, že lepší výsledky testů u hráčů byly způsobeny produkcí adrenalinu a dopaminu, nicméně toto by poukazovalo na mnohem složitější změny v organismu.

Maurer se nyní rozhodla pracovat na perfektní nenásilné akční hře, která by se zaměřila na prvky vylepšující zrak. Takže se za nějaký čas asi můžeme dočkat experimentální léčby pomocí hraní. Až vám tedy někdo bude příště říkat, že si tím sezením u her kazíte oči, odkažte jej na tuto studii.