„Co vám budu povídat, bylo to snad nejhorších pět minut mého života,“ říká hlubokým hlasem a se zřetelnou nadsázkou jeden z nejsympatičtějších a nejvýraznějších vývojářů, které jsme letos měli možnost na GDC 2017 vidět. Jason VandenBerghe vypráví o chvíli, kdy na E3 2013 zahájil Microsoft svou tiskovou konferenci záběry z nové hry Ryse od Cryteku. „Deset let jsem jezdil na E3, přemlouval producenty snad ze všech firem, a zároveň se děsil toho, aby někdo nepředstavil něco podobného,“ směje se Jason. Směje se proto, že v roce 2013 už na svém vysněném projektu rok pracoval a před pár týdny jej pod názvem For Honor dokončil. A právě složité cestě za hrou, která do značné míry funguje v rámci svého vlastního žánru, se VandenBerghe věnoval ve své přednášce.

Když se řekne výukový software, zachytí uši řady hráčů sprostou nadávku nebo minimálně alespoň označení pro něco nudného, ošklivého, ale hlavně neherního. Praxe však může být, a také v některých částech světa je, poněkud jiná než u nás, kde využití her různého charakteru do skutečné výuky kulhá na všechny čtyři nohy (i když se to díky hrám typu Československo 38-39 mění). Krásným příkladem je legendární hra Oregon Trail, která všem pokusům o výuku s pomocí hraní her vyšlapala cestu.

Když se mluví o vizionářích, většina konverzací se postupně stočí k lidem jako Steve Jobs, Salman Khan, Larry Page, Mark Zuckerberg nebo Elon Musk. Lidí, kteří svými vizemi úspěšně mění svět kolem sebe je ale mnohem víc a patří mezi ně i John Hanke – zakladatel vývojářské společnosti Niantic. A ještě než se začnete rozčilovat nad tím, jak se můžeme porovnávat přínos Hankeho hitu Pokémon Go se SpaceX nebo iPhonem, zamyslete se nad čísly, které na Game Developers Conference 2016 představil Hankeho kolega z Nianticu Dennis Hwang. Při cestě za chycením 88 miliard pokémonů nachodili lidé s aktivně spuštěnou aplikací Pokémon Go více než 8,7 miliardy kilometrů! Vzdálenost delší než jaká dělí Slunce od Pluta urazili hráči (hra dosud zaznamenala 650 milionů downloadů) jen díky tomu, že Hanke a jeho lidé věřili v to, že zvládnou změnit způsob, jakým používáme mobilní telefony. „Chtěli jsme ukázat, že mobily mohou být mnohem víc, než jen zařízeními na volání, emaily nebo čtení webu,“ řekl na GDC 2017 Dennis Hwang a pokračoval popisem cesty, která obrovskému úspěchu Pokémon Go vedla.

Čas letí. Jeden rok o hře napíšete, že podle záběrů na videu atraktivně kombinuje brutální souboje s kyberpunkem, a za dvanáct měsíčků už si můžete svá tvrzení ověřit v praxi. Jednou, dvakrát, třikrát, čtyřikrát …jsem bídně v jedné fázi dema chcípal, protože jsem pokaždé zapomněl použít některou z moc hezky navržených herních mechanik typu štít, bleskový přesun, granát zpomalení a tak dále. Byla to ale moje chyba – tělo odvyklo brutální akční výzvě, kterou Ruiner nabízí hned po několika proběhnutých metrech úvodní lokace, kde jde vlastně ještě o tutoriál. Ani v něm se ale hra s nikým nemazlí, zatímco jej bez čekání obalí parádní brutální atmosférou, o kterou se starají efekty, ale hlavně dotažená stylizace a pulsující soundtrack. Ruiner připomíná šikovným grafikem opečovanou verzi Hotline Miami,, ale nejde o klon – ve většině prvků si tvůrci Ruiner kráčí moc hezky vlastním směrem.

Poslední dva roky byla bezesporu největším trendem skloňovaným na Game Developers Conference ve všech pádech a souvislostech virtuální realita. Ani rok 2017 není výjimkou, a to přesto, že zájem mezi vývojáři a hlad po novinkách evidentně trochu opadl. VR systémy nastupují po fázi nadšení do fáze střetu s realitou. Zatímco jednoduchá řešení typ Google Cardboard už v podstatě vyklidila scénu a ve střední kategorii se o přízeň publika perou velmi úspěšně mobilní VR od Samsungu a dalších firem s čistě herně zaměřenou PlayStation VR, v high end segmentu dochází k velkým změnám. Jednou z nich je jednoznačný trend postupného příklonu herních vývojářů k řešení od HTC / Valve na úkor Oculusu od Facebooku. HTC Vive je podle dat z průzkumu pořádaného GDC momentálně nejpreferovanější VR platformou mezi vývojáři a tímto faktem se samozřejmě nezapomněl na své přednášce pochlubit ani prezident pro Viveport v HTC Vive Rikard Steiber.

Pro mnohé čtenáře byla redakční volba hry Owlboy za nejlepší akční hru roku 2016 překvapivá. Ať už proto, že je to "jenom" plošinovka. Nebo proto, že je to "jenom" pixel-artová plošinovka. Nebo proto, že podobné hry se přeci nemohou rovnat vysokonákladové produkci od velkých firem, týmů a studií. V redakci si to ale nemyslíme, protože rozhodující je obsah a jeho kvalita, což jsou vlastnosti, které se v případě řady her rodí velmi těžko. V případě hry Owlboy celých deset let, během nichž se hra od studia D-Pad, a hlavně Simona Andersena výrazně proměnila - vzhledem, obsahově, ale i po technologické stránce.