Space Quest II: Vohaul's Revenge

!!! PŮVODNÍ HRA MÁ 9/10, REMAKE 7/10 !!!

Řekněme si to na rovinu. Poctivě zrecenzovat remake hry, která poskvrnila mé dětství tolika hodinami strávenými jejím hraním, je docela oříšek. Kolik z mého hodnocení je nostalgie, a kolik opravdové kvality hry? S tím se bohužel ale nedá nic moc dělat, tedy dost keců, jdeme k věci.
Space Quest II je jedním z dílů mé nejoblíbenější série adventur. Série sleduje příběhy vesmírného uklizeče Rogera Wilca, který zrovna moc rozumu nepobral. SQII není zrovna nejmladší kousek, protože spatřil světlo světa už roku 1987. Toto je doba, kdy hrám vládlo mnoho „PC“ platforem jako Atari, Amiga a také IBM PC kompatibilní platformy s 286 a 386 procesory s DOSem. Já jsem měl na začátku devadesátých let přístup k posledním dvěma jmenovaným a série SQ patřila mnoha hrám, které v té době šly „sehnat“ naprosto bez problémů.
Pokud něco v SQII bylo poplatné době vydání tak to bylo hlavně grafické zpracování a ovládání. EGA (Enhanced Graphics Adapter) poskytoval zobrazení v 16 barvách, které šlo vybrat ze škály 64 barev v rozlišení až 640x350. Docela síla v porovnání se zhruba šestnácti miliony typického RGB. A reálné rozlišení? Ve většině případů 320x200. Něco aspoň trochu srozumitelně a zároveň stylově zobrazit tedy bylo nesmírně náročné. Ranným „questům od Sierry“ se to nedařilo vždy, ale převážně ano.
Ovládaní SQII bylo také dnes prakticky nepředstavitelné. Nešlo o známé point & click, ale o kombinaci textového parseru a šipek, tedy něco jako starý Zork s grafickým rozhraním. To co jste chtěli udělat jste museli i napsat. Můžete to považovat za otravné, ale pokud si chcete osvojit základy angličtiny…a mluvit jak tatar, tak něco takového opravdu oceníte. Ranné questy od Sierry si s parserem hodně vyhrály. Mohli jste totiž psát různé šílenosti a třeba i nadávat vývojářům a hra na to byla schopna zareagovat nějakou vtipnou odpovědí.
Blbnout je u questů je velmi důležitá část herního zážitku. Jednou z hlavních kratochvil bylo např. cílené vyhledání smrti, protože ta byla vždy vypravěčem nějak zábavně okomentována. Ovládaní dokonce častému umírání silně napomáhá. Málokdo se odhodlá vás nechat spadnout z mostu, když kliknete na druhou stranu, i když přímá cesta má v sobě nějaké ty díry. Ve SQ se vám ještě navíc vypravěč otevřeně vysměje. Když hru ovládáte šipkami tak něco takového očekáváte daleko spíš než u point & click. Co očekáváte u point & click je maximálně smrt při manipulaci s nestabilní munici atp.
Nakonec i Sierra udělala kompromis a od čtvrtého dílu SQ přešla na point & click. S umíráním v něm ale možná ještě přitvrdila oproti starším dílům. Od čeho máte save a load, že ano? K přechodu na point & click došlo k velké nelibosti Scotta Murphyho, který byl jedním ze dvou hlavních postav za SQ. Původně i čtvrtý díl měl mít parser. Jako určitou náhradu měli hráči k dispozici dvojici zvrhlých akcí, která se stala pro SQ charakteristickou: ochutnat a očichat. Tyto akce neměly prakticky žádné využití při řešení hádanek, ale sloužily jen k pobavení. Koho by napadlo, že olíznout eskalátor může být taková sranda? Remake SQII sice používá point & click, ale tyto akce naštěstí zachovává a poskytuje tak tu samou zábavu, i když bych radši, kdybych mohl lízat víc věcí.
Co vše tedy remake přináší? Na první pohled je vidět VGA grafika, slyšet soundtrack a plný dabing a nakonec k ošahání nové puzzly. Rozeberme si teď jedno po druhém.
Grafika střídá výtečnou, profesionální úroveň původních her od Sierry spolu s neskutečně amatérskými momenty a spoustou artefaktů a to i na jedné obrazovce! Občas je to neskutečně zarážející. Na jednu stranu musím pochválit skvělá pozadí s džunglí. Na druhou nevěřícně v džungli zírám na spóry s tak okatými artefakty až zůstává rozum stát. Kdyby se však tyto neduhy odstranily, byl bych nesmírně spokojený a sršel bych jen chválou.
Soundtrack stojí za zvlášť velkou pozornost, protože ho skládal člověk, který je jeden z nejpovolanějších: Brandon Blume. Na hudbě pro Space Questy se kdysi sám podílel takže není nijak mimo mísu. Kvalita hudebních podkresů je ale překvapivě jen „dobrá“. Jen občasné záblesky kvality prosvětlí nevýrazné kousky. Ty kvalitní ale zase stojí za to. Třeba podkres Vohaulovy (hlavní záporák) asteroidové pevnosti, který má přesně tu atmosféru, jakou by měl, tedy scifi a lehčího hororu.
Vzhledem k dabingu mám jednu obrovskou pochvalu a jedno otravné zamlaskání. Obrovská pochvala patří dabingu Rogera. Na první poslech zní nesmírně amatérsky, ale brzo mi došlo, že ten neskutečně kňouravý slabošský hlas k Rogerovi přesně sedí. Řekl bych, že je dokonce lepší, než původní dabér SQIV či SQVI.
Otravné zamlaskání patří bohužel vypravěči. Chybí mu ona klíčová koňská dávka pohrdání Rogerem, když komentuje každou blbost, která vás napadne. Na Garyho Owena z SQIV a SQVI nemá místní vypravěč ani ve snu. Ironií je, že před hraním remaku SQII jsem hrál Space Pirates and Zombies. Vypravěčem SPAZ je John Bain aka TotalBiscuit, či The Cynical Brit. Z jeho dabingu jsem ale také moc nadšený nebyl, protože byl jenom „odříkaný“, bez jakéhokoli vloženého kapitálu, který očividně má. Jeho občasné tirády na blbost některých lidí ukazují, že je přesně ten typ vypravěče jaký SQ potřebuje. Infamous Adventures mají tak za dva až tři roky v plánu vydat remake SQIII, takže co kdyby :).
Nové puzzly se mi z drtivé většiny líbily. Jeden v první třetině hry odkazuje na Space Quest IV s jeho vtípkem s nestabilní municí (modří už vědí). Celý puzzle je nádherně morbidní a převrací původní řešení problému na hlavu. Nové řešení je i pěkně logické a méně sází na obratnost vašich prstů. Navrch, jako by toto už nestačilo, původní řešení zde končí pěkně násilnou smrtí, což je obrovské plus pro fandu SQ. K puzzlu mám jen jednu menší připomínku. Absence některých návodných hlášek k jejímu vyřešení docela nepříjemně překvapí. Myšlenku už můžete mít správnou, ale hra vám nenaznačí, že vám něco chybí. Stačila by třeba jen nějaká nestandardní hláška, že to o co se pokoušíte nestačí. S tím souvisí i zamíchaní jedné důležité věci do bordelu na jednom stole, který po standardním kliknutí spustí hlášku, která vám sdělí, že tam nic zajímavého není, a to ani po vícerém opakování. Nutné je totiž kliknout přesně na tu věc, kterou potřebujete, ale v kostičkované grafice si nemusíte všimnout, že je to opravdu ona.
SQII není první remake EGA verze questu. Jeho předchůdce SQI přímo od Sierry, si tímto prošel také. Mě moc nenadchnul, ale ten tu nerecenzuji a nechce se mi SQII s ním porovnávat. Kolem a kolem mě remake potěšil, i když mi nepřijde že by nějak trumfoval původní EGA verzi po jiné než technické stránce. Co bych ale zadarmo chtěl, že ano?

P.S. Je možné, že brzo po této recenzi bude následovat i recenze EGA verze. To záleží jedině na tom jak se vyspím.