zdroj: tisková zpráva

Cinemax na zjištěná čísla reaguje časově omezenou nabídkou hry (s novým patchem 1.40) za 79 Kč místo původních 599 Kč, která trvá do 13. března a je vtipně nazvaná amnestie. Mohla by se však jmenovat i charita, protože při uvedené ceně na tom tvůrci těžko cokoli vydělají. Proto jsme se rovnou zeptali Lukáše Macury z Cinemaxu, co podle něj výše uvedená čísla vyjadřují a jaký za amnestií vlastně vězí motiv:

Co pro vás 17 000 potvrzených pirátských kopií znamená? Že tu publikum je, jen je s ním třeba nějak pracovat, nebo že se nevyplatí klasické hry vůbec dělat, respektive je v ČR vydávat?

LM: Potvrdilo se to, co jsme si mysleli. Hráčů PC her rozhodně neubylo, spíš naopak. Zásadní změnou je dramatické zjednodušení stahování pirátských verzí. Nabídce bezproblémového stahovaní (přímo z webu) se dá těžko konkurovat. Klasická distribuce, česká digitální distribuce i prodej na novinových stáncích potřebují reklamu. Doba, kdy se čeští distributoři předháněli v počtu lokalizovaných her, je dávno pryč. Počet lokalizovaných PC her bude klesat a prodeje se bude i nadále přesouvat na e-shopy. Kamenné obchody se budou více soustředit na prodej her pro konzole (dopadne to podobně jako v USA). Jen s tím rozdílem, že díky malému trhu nevznikne lokální digitální distribuce, která by nabízela lokalizované hry.

Proč jste vlastně přistoupili k amnestii? Přeci jen se nedá čekat, že vám to přinese nějaké peníze.

LM: Chtěli jsme vyzkoušet, jaké množství hry je možné prodat cestou opravdu levné digitální distribuce a zároveň dát možnost hráčům, kteří mají hluboko do kapsy, vyzkoušet naši hru. A to za cenu, tak nízkou, že už nižší být nemůže. Bohužel i v dosavadním průběhu amnestie piráti vedou, naštěstí poměr již není 34:1, ale „pouze“ 2:1. Zda je to dobrá nebo špatná zpráva nechám na úsudku čtenářů.

Velmi stručně, jaké je vaše hlavní ponaučení ze všeho, co se dělo okolo Numena po vydání? Jestli nějaké je.

LM: Není racionální rozhodnutí věnovat tolik energie a peněz české verzi, ale i tak nemůžu zaručit, že obdobnou chybu neuděláme příště znovu. :)

Když se ještě jednou vrátíme k výše uvedeným číslům, tak jsou na jednu stranu vražedná, na druhou stranu však naznačují potenciál tuzemského trhu. V prostředí, kde je prodej okolo 10 000 legálních kopií (krabicovky) považován za obrovský úspěch a dosáhne jej během roku jen pár vybraných her (když už vůbec), se najednou ukazuje, že ve skutečnosti se hraní věnuje mnohem více lidi. A je otázka do pranice, jestli nechtějí platit, nebo jim nejsou vydavatelé, vývojáři a distributoři schopni vyjít dostatečně vstříc, aniž by museli na každé hře prodělat kalhoty. Pravda leží, jako obvykle, někde uprostřed.