|
 James
Bond se svým typickým šarmem a nonšalantností přistoupí k dámě sedící
u baru a suše prohlásí: "Bond, James Bond." Dáma se stejnou lehkostí odpoví:
"Off, fuck off." Krom toho, že jste se na začátek recenze alespoň trochu
zasmáli má tento vtip také druhý význam. Vystihuje totiž velmi přesně
polohu, jakou ke hře 007 Nightfire zaujme většina rozumných hráčů. Pokud
se vám tedy někdo bude s Nightfirem vnucovat, nezbývá, než mu odpovědět
stejným stylem, jako to udělala výše zmíněná moudrá žena.
Nešlo začít jinak, protože až příliš často jsou vidět názory nebo nedej
bože recenze nekritických fanoušků agenta 007, kteří nevnímají Nightfire
takový, jaký ve skutečnosti je. Osobně se na všechny bondovky rád podívám
a jedná se o příjemně nenáročnou zábavu, dokonce se povedl i poslední
díl Die Another
Day se spoluúčinkující Halle Berry. Avšak snaha přenést kvalitu ze
stříbrného plátna na monitor obvykle selhává a u Nightfire jsme jen dalšími
svědky, že toto pravidlo patří v herní branži k nejspolehlivějším. Tvorbu
si vzal na starost Gearbox, který se brilantně uvedl na scénu před několika
lety datadiskem pro Half-Life: Opposing Force a např. také bezchybně převedl
z PS2 na PC Tony Hawk's Pro Skater 3.
Problém je v tom, že se Gearbox zřejmě v poslední době trochu přecenil,
ale o tom až za chvilku.
• Filmečky
Úvod hry je jedna z mála pozitivních stránek, kde na hráče čeká velmi
stylové intro, které se skutečně honosí bondovskou atmosférou a doprovází
jej stylová hudba s ženským vokálem. Příběh je klasický - zachraň svět
a pokud možno po cestě sbal co nejvíc žen z kterékoli bojující strany.
Nic víc, nic míň, příběh se alespoň ke konci trochu zkomplikuje. Hodilo
by se na tomto místě probrat i ostatní filmečky, které lze zhodnotit jedním
slovem - zvláštní. Drtivá menšina je provedena jako enginové animace a
tyto nelze než pochválit. Po zbytek času nás však provází předrenderovaná
videa mizerné kvality, vedle které vypadá standard MPEG-1 jako výkřik
moderní techniky. Filmy dále mají úžasnou zpomalovací schopnost - po skončení
každého z nich si totiž můžete pár vteřin odpočinout, než dostanete možnost
se podívat zpět do hry.
Náplň misí je různá od klasických vyvražďovacích, přes ochranné až
po stealth, kdy se musíte vyhnout jakémukoli kontaktu s nepřáteli nebo
bezpečnostním zařízením. I když jsem se čas od času dobře bavil, většina
času je bohužel zaplácnuta plněním tupě lineárních úkolů, které někdy
nezahrnují ani špetku napínavé akce, která by ovšem měla být základním
stavebním kamenem hry.
• Herní lokace
a cíle misí
Nightfire pokračuje alespoň v dobré bondovské tradici zajímavých prostředí.
S protivníky se tak budeme potýkat napříkad v horském zámečku, Japonsko
se nám představí v tradičním i moderním pojetí, na tropickém ostrově potkáme
spoře oděné ženy a nechybí ani obligátní výlet do vesmíru. Úkoly se oproti
tomu drží v zaběhnutých stopách, většinou máte za cíl infiltrovat určitý
objekt, něco nebo někoho v něm najít a následně utéct. Často se v Nightifire
vyskytují různé časově ohraničené úkoly, např. ostřelování nepřátel, zatímco
vaše kolegyně startuje letadlo, nebo jízda na střeše výtahu, kdy na vás
doráží bojová helikoptéra.
 Stealth mise
jsou velmi slabé, většinou není ani třeba si dávat pozor, vystačíte se
střelbou. Někdy musíte najít různé věci poházené po úrovni, které máte
pouze vypsané dle umístění. Jak má ale bez mapy člověk vědět, kde je hledat?
Škoda, že PC verze Nightfire neobsahuje alespoň závodní levely ve stylu
Need for Speed nebo jízdu na sněžném skútru z konzolových verzí hry, které
by mohly přidat špetku zábavy.
Po chvíli hraní jsem si všiml zcela neobvyklé věci - u Nightfire se mi
dělalo špatně od žaludku. Ano, nejspíš si stejně jako já vzpomenete na
doby Wolfensteina 3D, kdy nadšení hráči údajně omdlévali z přemíry realistické
grafiky. Ne, tento případ se u Nightfire rozhodně neopakuje. Jde o způsob,
jakým se vámi ovládaný Bond pohybuje, a věřte mi, že to je opravdu něco
strašného. Dlouhou dobu jsem Half-Life engine chválil za jaksi gruntovní
pohyb postav, žádné podivné bruslení á la Q3.
Nightfire bohužel tuto krásnou vlastnost obrací přesně opačným směrem
a předvádí nám něco jako pohyb opilce v akci. Nevím, opravdu nevím, jak
Bondův pohyb popsat lépe, minimálně vám však bude stejně zle jako po propité
noci. Tento pocit mě přešel až zhruba po 2 hodinách hraní, díkybohu že
alespoň tak. Doslova tedy mohu doporučit, ať se Nightfire vyhnou hráči
se slabším žaludkem, nemuselo by se jim hraní vyplatit.
• Další nepříjemnosti
Tím však Nightfire s podobnými problémy nekončí, další na řadě je oblíbené
prolínání polygonů. Toho si během hraní užijete až až, obzvláště vypečená
je možnost "vstoupit" do nepohybujících se osob, a to dokonce i nepřátel.
Zbytek modelu potom začne různě měnit barvy, odstíny atd. Jako třešničku
na dortu nám Nightfire nabízí nemožnost aktivovat tlačítko pro použití
v určité vzdálenosti od dveří, tlačítek. Hráč se tak snadno ocitne v roli
šílence, který pobíhá přede dveřmi a snaží se je otevřít, až se mu to
na x-tý pokus konečně zadaří. Pokud hráč nemá příliš šťastný den, Bond
se za otevřenými dveřmi zasekne bez možnosti pohybu, což nemůže vyústit
v nic jiného než quickload.
 Pokračujme
v popisu chyb, nic jiného ostatně na Nightfire člověk bohužel nalézt ve
větší míře nemůže. Zcela směšné jsou nahrávací časy, quicksave je sice
věrný svému jménu a ani nepoznáte, že se něco dělo, za to quickload může
v "dobré formě" zabrat i kolem minuty. A věřte mi, že v Nightfire dříve
či později narazíte na okamžik, kde vám nezbude nic jiného než postupovat
metodou pokus - omyl - quickload. Třeba taková Mafia se nahrávala mnohem
katastrofálnější dobu, zato aspoň rozumně hrající člověk nemusel loadovat
pozice tak často.
• AI = umělá inteligence?
Velkou měrou tomu přispívá AI, která je věrná významu svého jména - artificial.
Nic tak umělého jsme neměli snad tento rok možnost vidět. Nepřátelé v
Nightfire se na rozdíl od perfektního No
One Lives Forever 2 chovají jen a pouze dle předdefinovaných skriptů,
které jsou někdy silně krátkozraké a nepočítají s více než jednou možností
vašeho příchodu na scénu. Například mě jednou terorista čekal v tmavé
místnosti těsně za dveřmi, já jsem ovšem vstoupil druhou stranou. Nejen,
že mě nepřítel pochopitelně neviděl, ale díky tmě jsem do něj doslova
vrazil a... nic! Stál bez pohnutí na svém původním místě a čekal na smrt.
Tato ignorance se ovšem týká i zvuků střelby - kupříkladu trojici nepřátel
otočených na tři světové strany jde zlikvidovat bez toho, aby si někdo
ze zbývajících čehokoliv povšiml. Na druhou stranu vás někdy AI zmerčí
na kilometry daleko periferním viděním a začne po vás zcela přesně pálit
lehkým kulometem, který je kvůli rozptylu nepoužitelný na více jak 10m.
• Ta pravá show
Se stejnou přesností se ovšem nepřátelům povede čas od času trefit do
sebe navzájem a potom začíná pravá show. Nejzábavnější jsou v tomto ohledu
japonské levely, kde se ve stísněných prostorách pohybuje třeba 5 špatně
naskriptovaných nepřátel. Můžete si být jisti, že když vykouknete a hned
se schováte zpět, nejméně dva nepřátelé se pobijí navzájem, mají totiž
tendenci oplácet, dokud jeden z nich nezemře. Pikantní je v takovýto moment
hodit do místnosti zábleskový granát a tipovat, kolik nepřátel zbude.
Nejsem si jistí, zdali jde o další z řady bugů nebo o zamýšlené "vylepšení",
každopádně výsledek působí dost legračně a podivně.
Prakticky jediná věc, kterou AI jakž takž zvládá, je utíkání z boje. Nikdo
ale není dokonalý a tak mají nepřátelé tendenci schovat se za bedny, sloupy
atd. tak šikovně, že jim kouká dostatečný kus těla, aby se do něj dalo
trefit. Nedovedu pochopit, proč nebyly použité třeba skripty přímo z Half-Life,
jenž má úroveň AI světelné roky před Nighfirem.
• Arzenál a speciální
hračky
Zbraně se naštěstí povedly na výbornou a Gearbox ukazuje, že přeci jen
vývoj Condition Zero k něčemu bude. Každý kus arzenálu má pěkný model,
střelba je realistická a většina zbraní má také sekundární palebný mód
nebo tlumič. Dobře je zpracovaný zpětný ráz, který se však z podezřelých
důvodů projevuje pouze u vás, nepřátelé cheatují :) Kromě obligátních
pistolí, lehkých kulometů, pušek a sniperovek vás čeká i např. bazuka.
S tou se setkáme mj. během přejezdu lanovkou z horského hradu, kterážto
scéna je mi až podezřelé povědomá hned z několika nedávno vydaných her.
Nebudu je zde prozrazovat, schválně, jestli si vzpomenete.
Co by byl James Bond bez různých hraček z dílny Q. Ty se vyskytují i v
Nightfire a alespoň trochu zpestřují dosti jednotvárné mise v nepřiliš
interaktivním prostředí. Máte k dispozici například paralyzér, šipky s
jedem, dekodér na elektronické zámky, na ty normální je laser a nakonec
třeba foťák. Všechny tyto pomůcky jsou stylově ukryté např. v zapalovači,
hodinkách atd., stejně jako ve filmech. Nakonec tu máme i samodobíjeci
brýle pro noční vidění, které se hodí v tmavších úrovních.
Škoda, že je použití většiny těchto vychytávek předem nalinkované a nedostáváte
mnoho svobody, kdy a jak je použít. Například v NOLF 2, vedle kterého
je Nightfire velmi chudý příbuzný, se daly speciální pomůcky využívat
mnohem častěji a nebylo většinou předem dáno, co musíte kdy zužitkovat.
• Grafika, ozvučení,
multiplayer
 Technická stránka
hry je ošemetná. Za další hřebíček do pomyslné rakve můžeme považovat
použití Half-Life enginu, který je sice fajn, ale svoje léta už má za
sebou. Gearbox s ním má sice velké zkušenosti a jádro enginu je od původní
verze k nepoznání, přesto... Člověku na mysl přijde, z jakého důvodu asi
EA nezadali tvorbu Nightfire jinému týmu při použití licence Q3A enginu,
na kterém byl stvořen například Medal of Honor a sklidil velký úspěch.
Bůh ví...
Přesto se ještě u vizuálního provedení dá mluvit o kvalitě, na rozdíl
od jiných částí hry. Grafika má sice po většinu hry na čele napsáno '1998',
v určitých okamžicích však prostředí vypadá vcelku hezky. Ani ne tak kvůli
detailům nebo počtu polygonů, spíše k sobě jednotlivé prvky dobře ladí
a zapadají. Zvuk je snad jediná stránka hra, které nemohu nic vážnějšího
vytknout. Snad by jen mohl být zvuk střelby autentičtější, ale jinak má
výbornou úroveň. Multiplayer je přítomen v módech Deathmatch, Team Deathmatch
a CTF, speciální mapy jsou pouze dvě. Ne, ani kvůli multiplayeru si Nightfire
nepořizujte.
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů
Pokud to náhodou nevíte, autoři Nightfire v současné době konvertují Xboxový
bestseller Halo
pro PC, dále je tu Counter-Strike:
Condition Zero, který počtem odkladů brzo překoná takové rekordmany
jako je Heart of Darkness, a menší obnos bych vsadil i na skutečnost,
že má Gearbox na starost konverzi Tony Hawka 4 na osobní počítače. Mno.
Docela slušný nával na vývojářský tým menších rozměrů, co říkáte?
• Příliš uspěchané
dílo?
V tom právě vidím zakopaného psa - Nightfire byl zřejmě dělán strašlivě
ve spěchu, aby stihl vyjít současně s premiérou nového Bonda v kinech.
Možná je lepší přetrpět dvojleté odkládání CS: CZ než dostat Nightfire,
který byl podle všeho ukuchtěn za méně než rok. Samo za sebe hovoří naše
interview
s Randy Pitchfordem z Gearboxu, které pochází z letošního dubna a ve kterém
se o Nigtfire zmiňoval jen velmi ostýchavě.
 Na konec si
nemohu odpustit rýpnutí - No One Lives Forever je z velké části parodií
na bondovky a člověk by tak čekal, že skutečná bond-hra se předvede v
minimálně stejně dobrém světle jako imitátoři. Chyba lávky. Mohu jen doporučit
oběma stranám barikády, aby se drželi jako správní ševci svého kopyta.
Bond do filmu, Cate Archer do her. Na druhou stranu, už máme vyzkoušeno
že Bond ve hrách na PC (na rozdíl např. od skvělého GoldenEye na Nintendu)
nefunguje. Co ale Cate Archer ve filmu...?
Stáhněte si: Demo,
Videa,
Trailer,
Event video,
Mise 1 a 4
intro videa, Cheaty
Související články: První
dojmy (10/2002), Preview
(9/2002), Novinky
|
