Uncharted: Golden Abyss - recenze

VITA

Recenzovaná verze: VITA

Vychází na platformách: VITA

Verdikt: Velmi dobrá akční adventure s pestrou a zábavnou hratelností, která však nudí postavami i scénářem a přehání to s využitím nových funkcí handheldu PS Vita. Naštěstí je nemusíte používat v plné míře, a když odklikáte dialogy, tak vám nic nezabrání v tom, abyste si užili spoustu výborných akčních pasáží v parádní grafice.

Hodnocení redakce 7/10

Jak hodnotíme

metacritic 80/100

Objednat na JRC.cz - obchod plný zábavy

20. 2. 2012 v 20:30 - Recenze Autor: Petr Poláček Komentáře: 0

Ach ty videoherní paradoxy. Série Uncharted se na PS3 rozvíjí díl od dílu ve stále filmovější herní zážitek, od kterého čekáte, až konečně přeteče i na velké filmové plátno a ona jako na potvoru nakonec přistane na malém displeji handheldu PS Vita. Není to a priori špatný tah. Podpořit rozjezd nové herní mašinky kapesní adaptací jedné z nejoblíbenější PlayStation značek současnosti dává z marketingového hlediska smysl. Zvlášť, když jedním z hlavním prodejních artiklů PS Vita je výkon, který se dá na líbivé produkci Uncharted her krásně demonstrovat.

Uncharted: Golden Abyss - recenze

Dává to ale smysl pro hru samotnou a její koncept, který nepoužívá složité herní mechanismy, ale vsází především na plynulé tempo, přesně naskriptované situace, monumentální akční scény a výrazné postavy? Tady už si moc jistý nejsem a tvůrci ze studia Bend můj dojem potvrzují hrou samotnou. Aniž by to možná sami tušili, staví před hráče další videoherní paradox: zatímco Uncharted hry na PS3 se díl po dílu zbavovaly přebytečných herních mechanismů a naučily se pracovat s takřka filmovým tempem hratelnosti i příběhu, Golden Abyss naopak herní prvky přidává nad rámec nutnosti, tempo narušuje a ve výsledku působí (až na absenci multiplayeru, kterou se marně snaží nahradit směna náhodně získaných odměn mezi hráči) mnohem komplexněji. A není to v každém ohledu ku prospěchu věci, jak bychom snad čekali – další videoherní paradox.

Uncharted: Golden Abyss se rozjíždí slibně přímo v akci, a když vás během počáteční hodinky zasype svým trefnými hláškami Nathan Drake dabovaný Nolanem Northem (stejně jako v PS3 dílech) prokřupete si s nadšením prsty s vyhlídkou na dlouhé, napínavé a dramatické dobrodružství, ze kterého vás vyruší maximálně nutnost zapojit PSV do zásuvky, aby přestalo blikat to červené hladové oko. Super. Jenže za další dvě hodinky už budete přesně vědět, oč jde, uzívaně se budete dívat na hodinky při každém dalším totálně plochém dialogu a hlavně budete prosit Vitu, aby už vám nepředhazovala skládací puzzle a raději vás zase nechala střílet do nepřátel a hopsat po útesech, protože to je prostě zábavné.

Jestli kapesnímu Uncharted nelze něco upřít, pak je to délka hry – více než 12 hodin (+- můj čas) je krásný výkon nejenom na handheldovou hru, ale na akční adventure obecně bez rozdílu platformy. Namluvení od původních dabérů je také v pořádku, ale scénáři chybí obvyklé propriety z velkých Uncharted titulů.

Nathan je alespoň vzdáleně vtipný jako vždy, ale postavy, které jej zatáhnou do honby za ztracenou historií a spoustou zlata odhadnete po pár vteřinách a nečekejte, že si pro vás překvapí ve zbytku hry nějaké šokující odhalení. Pár zvratů, které by neprošly ani v prvním ročníku filmařské mateřinky vás z příběhové letargie nevytrhne, čímž Golden Abyss přichází o jeden z pilířů přitažlivosti konzolové série.

Jen tak tak si navíc hra udržuje další styčný prvek, kterým jsou monumentální scény, jež nabízí podívanou, jakou obvykle disponují hollywoodské popcornové špektákly Michaela Baye. Těžko říci, jestli je to kvůli výkonu PS Vita nebo menšímu displeji, na kterém i ty nejskvělejší akční scény nevypadají tak efektně, jako na velké televizi, ale Golden Abyss je mnohem komornější a v některých okamžicích i vyloženě suchá hra. Nebojím se říci, že řadu potenciálně grandiózních momentů hra odbude lakonickým výbuchem typu „vesnický ohňostroj na silvestra“  - udělá to „puf“ a jde se dál kalit. Naštěstí se to obejde bez ranní opice - naopak se ráno probudíte do úplně jiné reality jménem hratelnost.

Přestřelky jsou sice jako obvykle skriptované, ale nechybí jim adrenalinový náboj, daný mimo jiné i perfektním ozvučením a chováním zbraní a fungujícím systémem krytí, díky němuž si akci můžete rozplánovat a mít radost z toho, že se vám plán daří plnit. Stealth sice mechanismy občas haprují kvůli hloupé AI, ale zejména v pozdějších fázích hry se dostanete do situací, kdy je přesila příliš velká a jinak než potichu se dál nedostanete. Rozhodně jsem si stealth užil více, než ve velkých Uncharted titulech, což je plus pro tvůrce kapesní verze.

Při šplhání a hopsání po útesech a budovách se budete, stejně jako v konzolových hrách kochat nádherně zpracovanou scenérií i animacemi postav, abyste hned nato museli tasit zbraň a střílet dotírající rabiáty. Srdce buší, když se jednou rukou držíte na malé plošince nad obrovským útesem a snažíte se strefit toho vola nad vámi do hlavy. Hlavním úspěchem designérů je však kombinace těchto základních herních činností do celistvých segmentů, kterým nechybí spád a tempo podobné konzolovým titulům. Škoda, že to pak naruší nudná kecací část, do které už jsem se opřel, potažmo nevyžádané minihry využívající možností handheldu PS Vita.

Zapojení kamerky, dotykového ovládání a gyroskopu nelze paušálně kritizovat. Třeba ovládání přesunu Nathana po útesech je bezchybné – načrtnete prstem trasu a chlapec už leze sám. Moc herní tahle činnost sice není, ale občas to využijete a funguje to skvěle. Lezení na laně šmrdláním na zadní straně handheldu je ale zcela zbytečné a nepřesné, stejně jako kácení bambusových výhonků, které zakrývají skryté kouty. Zatímco vy musíte prstem po displeji přejet třikrát, Nathan stojí, nic nedělá a zareaguje až ve chvíli, když všechny tři tahy provedete. Jaký je rozdíl mezi tímto a mačkáním tlačítek během Quick Time Eventů, na to se mě neptejte, nemám páru, ale zážitek ze hry to nijak nezlepšuje.

Oprašování předmětů šmrdláním po displeji je napoprvé efektní, později už otravné, protože to neplní žádnou herní funkci, stejně jako čištění jiných předmětů, které musíte zároveň na dotykové plošce vzadu otáčet. Golden Abyss zjevně plní roli modelky, prezentačního titulu, který chtě nechtě musíte využívat všech možností handheldu, i když to nedává vždy smysl a někdy to může být i mírně otravné. Naštěstí na vás tyto úkoly neskáčou za každým rohem, i když zhruba ve třetině hry už jsem měl chuť vývojáře zfackovat za to, že mi pod nos naprali během dvou hodin snad čtyřikrát, pětkrát skládačku nějakého roztrhaného dokumentu. Vraždit málo, naštěstí se pak umoudřili.

Pohled na hry, které nový herní hardware doprovázejí na trh, bývá obvykle méně kritický, protože ještě není na dané platformě s čím srovnávat. V případě Golden Abyss však je s čím srovnávat a je to riziko, které si na sebe vzala Sony zcela vědomě. Ten risk, že vezme konzolovou hru, co stojí na monumentálních scénách, vyšperkované grafice i propracovaném scénáři a přepracuje ji na handheld, kde lze obtížné replikovat ty samé kvality, tu byl od začátku a nakonec se projevil. Ne na té grafice a hratelnosti, ale na scénáři, dialozích a postavách.

Vývojáři ze studia Bend ale přesto prokázali, že s portovnám konzolových titulů na menší formáty mají dostatek zkušeností, a co ztratili na produkčních kvalitách, nahnali samotnou hratelností a pestrostí obsahu. I proto je Uncharted: Golden Abyss hrou, kterou bez okolků čerstvým majitelům PS Vita odporučím. Jen pozor na to, že to ani zdaleka není ta samá šarže, jako na konzolích.

Tagy: akční adventura

Zdroj: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.