TimeSplitters 3: Future Perfect - recenze
6/10
zdroj: tisková zpráva

TimeSplitters 3: Future Perfect - recenze

28. 4. 2005 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Třetí kapitola téhle FPS série se nedávno objevila na konzoli Playstation 2, kde vedle singleplayeru nabízí i robustní online multiplayer, takže to rozhodně vypadalo na docela zajímavé a hlavně docela dlouhé střílení.

Autor: Martin Kaller
Publikováno: 28.dubna 2005
Verze hry: prodávaná pro PS2
Doba recenzování: 3 dny

Obrázek zdroj: tisková zpráva
Tvůrci série TimeSplitters jsou Free Radical Design, což je parta lidí, co se svého času odtrhla od vývojářské skupiny Rare, která má za sebou "kultovní" hitovky pro N64 GoldenEye a Perfect Dark. Oba zmiňované klenoty minulosti jsou zcela jistě hodně kvalitní, ale rozhodně nejsou nedotknutelné a bez chyb, přičemž do tohoto adresáře patří zejména komplikované ovládání. Gamepad samozřejmě nebyla a stále není nejideálnější volba, nicméně dnes už existují hry, na které se dá pohlížet mnohem laskavějším okem.

Zpět k TimeSplitterům, na nichž je nicméně vidět rukopis Rare, resp. skutečnost, že Free Radical mají v tomto žánru dobré zkušenosti. První díl pro PS2 se sice až tak nepovedl, ale střílet si ve více lidech najednou je vždycky docela zábavné, takže proč ne. Dvojka konečně vyžehlila singleplayerovou část (resp. oproti prvnímu dílu zcela jistě), takže se nyní můžeme směle kouknout, s čím na trh přispěchala trojka s podtitulem Future Perfect.

 Ztraceno v překladu
Pokud budu hodně přísný a jako že budu, nějak nevím, kvůli čemu si trojku vlastně kupovat. Ano, má to stále svůj nezaměnitelný styl a humor, díky čemuž se vám nejednou na tváři objeví ta charakteristická jizva, které lidé říkají úsměv. Má to příjemný spád a dynamiku, různorodá herní prostředí a náplň, kooperativní multiplayer a v neposlední řadě online dispozice, kde si nemusíte vystačit s navrženými mapami, ale v editoru si vytvořit zcela nové. Jenomže většina vyřčeného už tady byla, pohříchu včetně chyb, které se vás neustále otírají nejenom v singleplayerové misi.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
za típnutí obrázků z hraní na PS2 děkujeme Bludrovi

Příběhové pozadí zůstalo ve známých intencích, opětovně bojujete proti tajemné rase TimeSplitterů, kteří chtějí anihilovat lidskou rasu. Nejsou příliš inteligentní i z toho důvodu, že je očividné, že při troše trpělivosti a čekání by se to obešlo i bez boje; lidé se s gustem sobě vlastním likvidují sami, ale to je trochu jiná kapitola pro trochu jiné povídání.

Hlavní hrdina Cortez (tentokrát si pro sebe utrhl veškerou pozornost na postu ústředního protagonisty) musí tedy opět zachránit lidstvo a pořádně natrhnout kaďák TimeSpliterům, čemuž se děje v několika misích zasazených do různých časových rovin, které se pak od sebe liší architekturou lokace, úkoly a v neposledku i zbraňovým arzenálem, který je příjemně různorodý.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva  Bohatá nabídka
Vedle nehorázné střelnice, jež se tady často strhne, se párkrát dočkáte i lehkých stealth manévrů a co hlavně, pravidelně potkáváte nějaká NPC, co dokáží přiložit svůj kvér k dílu. To je určitě pěkné, stejně co kooperativní mód, kde se ve splitscreenu protloukáte Story módem s kamarádem ve zbrani. Má to však malou chybku na kráse. Zatímco např. v Halo lze do rozehrané kampaně jednoduše přispěchat a participovat zapojením druhého ovladače, tady si to musíte odkroutit pěkně od začátku.

V bohaté nabídce herních módů je Story, Arcade, Challenge a Network. Story nabízí jízdu skrze třináct misí, přičemž začínáte vždy od nuly. V Arcade se mj. dočkáte režimů Deathmatch, Elimination, Assault či Vampire, v němž se klesající hodnota života obnovuje likvidací nepřátel. Vedle zcela příkladně řešeného a skutečně přebohatého nastavení všech možných parametrů hry s účastí vaší maličkosti na jedné a vybraných botů na druhé straně – tady je dobře patrný vliv Perfect Dark, se akce pochopitelně může účastnit až čtveřice kamarádů! V Challenge je pak k vidění série vpravdě bizarních úkolů, mezi což patří např. řízení malé mechanické kočky na čas po střeše budovy.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Nevidím zlo, neslyším zlo
Grafické zpracování je slušné, až na pár obrazů ale rozhodně nečekejte nic extra pokrokového, nicméně hodí se říci pár slov k interakci. Vedle takového klasického vysypávání skla, efektních otisků kulek na zdi, krvavých cákanců po odstřelených oponentech a občasnému využívání dopravních prostředků, které způsobuje tu již jednou viděnou jizvu na tváři, ale nyní vyhlíží hodně kysele, se připravte na možnosti připomínající známé Half-Life 2.

Přes speciální zařízení na vaší ruce je totiž možné manipulovat s některými předměty, takže si můžete například přitáhnout na dálku bednu a poté tuto odhodit směrem na nepřítele. Vychytávka to sice není ani zdaleka tak všeprostupující jako v případě uvedené hry od Valve, ale rozhodně potěší. Méně již nulový feedback při střelbě, díky čemuž např. nevíte, odkud vede nežádoucí pozornost.

Stran audio kulisy - vyjma docela povedených hudebních nástupů, příjemně podkreslujících atmosféru dané lokace, se nadějete hloupě odbytého ozvučení, z něhož vyčnívá jen namluvení postav a rachot střelby. Jinak tře Future Perfect takříkajíc bídu s nouzí a nebýt songů na pozadí, je hra vysloveně mrtvá a nehorázně sterilní. Na čemž se spolupodílí i jednotvárný design dané lokality, takže pravidelná změna prostředí je vlastně taková z nouze ctnost.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 …a přece se točí!
S ovládáním vcelku není problém. Cortez opět nedisponuje žádnými úchvatnými pohybovými kreacemi, počítaje v to skákání či vyhlížení zpoza rohu, čímž si tvůrci znovu ušetřili starosti. Ale s duem analogových páček se pracuje dobře. Samozřejmě, že myš+klávesnice je nedostižné kombo, ale ukazuje se, že jsou projekty, které si poradí i s nasazením gamepadu. Vedle TimeSpliterů do tohoto výčtu patří např. i Killzone, naopak Zvětšit zdroj: tisková zpráva hra, která je přes Dual Shock špatně hratelná, je Half-Life.

Pokud však HL budete na PS2 absolvovat s myší, hravě přebijete oba výše citované, o poznání mladší PS2 konkurenty. Killzone výrazně, byť se jedná o atmosférickou a docela dost kvalitně rozhýbanou střílečku (což je v tomto žánru málokdy vidět, většina FPS počínaje HL a konče zde recenzovanými TimeSplitery mají motion–capturing vlajícího prádla ve větru). A Future Perfect ještě výrazněji, anžto třetí kapitola téhle řady se vážně až tak úplně nepovedla. Resp. nenabízí nic extra nového. Navzdory oslavným hodnocením na GameRankings. Je to tak, rozhodně se nehodlám schovávat za názor většiny.

 Vrtěti psem
TimeSpliters 3 jsou ukrutně lineární a na příšerně malém prostoru stejně ukrutně předdefinovaní, takže náročnější hráče přestávají po chvíli bavit. Singleplayerová mise sic má některé klady a dobré nápady, ale rozhodně mezi ně nepatří design a koncepce, kde Free Radical s prominutím zaspali dobu. Uvedené se týká i inteligence nepřátel, která je místy vysloveně zoufalá a jedná se jen o narychlo najatý kompars, jimž patrně nikdo neřekl, jaká že to tu budou jatka a že na rozdíl od vás nemají v šuplíku schované Continue.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Z oči v očí stagnující hratelnosti a zjednodušeným mechanismům musím tím více ocenit FPS projekty jako je série Halo pro Xbox, kde díky umělé inteligenci máte aspoň pocit, že stojíte proti uvažujícímu nepříteli a nikoliv hromádce polygonů, jejíž poločas rozpadu je kratší, než vyslovení sprostého slova.

 Rekapitulace
Nesporným kladem TimeSplitters: Future Perfect je však bohatá a pestrá multiplayerová nadstavba, ať již pro čtyři hráče u jedné konzole, pro což je tady dostatek tradičních i méně tradičních herních módů, nebo skrze online. Je zřejmé, že díky tomuto atributu vám hra vydrží hodně dlouho.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Bezkrevná singlaplayerová kampaň je tedy znovu výrazně oživena, na druhou stranu pokud si přečtete recenzi na druhý díl zjistíte, že se tady až tak moc zásadního nezměnilo. Přesto vytahuje hra pro více hráčů TimSplittery z podprůměrnosti a nakonec se jedná o docela slušný titul, který pro hardcore fanoušky žánru může znamenat eventuální volbu.

Související články: TimeSplitters 2 recenze, Novinka

 
Martin Kaller
autorovi je už hodně přes třicet let, působil mimojiné několik let na herním serveru BonusWeb a specializuje se na konzole






 
 
Martin Kaller

Verdikt:

Arkádové povyražení, které v singlu nemá moc co nabídnout a prvotně stylová prezentace se napotřetí už notně třepí ve švech. Multiplayer tohle představení výrazně vytahuje z podprůměrných propadlin zapomnění, ale na víc, než na solidní a lehce nadprůměrnou FPS to nestačí.

Nejnovější články