The Yawhg - recenze
7/10
zdroj: tisková zpráva

The Yawhg - recenze

25. 3. 2014 20:30 | Recenze | autor: Vilém Koubek |

Občas se vám dostane do rukou hra, o které byste rádi mluvili podrobně a dlouze, ale zároveň je vám jasné, že čím víc toho o ní prozradíte, tím slabší z ní pak budou mít hráči zážitek. Podobné hry obvykle všechno vsází na děj, a když už se o ní rozepisuju, asi vám nemusím říkat, že The Yawhg je jednou z nich.

Jenže poutavé vyprávění příběhu není vůbec snadné zařídit, a když z něj uděláte klíčový bod vlastního titulu, kráčíte po velmi tenkém ledě. Jestli pod vývojáři The Yawhg praskl a hra se proto zhroutila sama do sebe, se dozvíte v recenzi.

Šest týdnů

Yawhg přichází a nikdo o tom neví - samozřejmě krom vás. Vy na druhé straně nemáte absolutně ponětí, co nebo kdo to vlastně je, a proto ani netušíte, na co se máte připravit – takže na tom nejste o moc lépe. Důležité je, že Yawhg je tu za šest týdnů a na vašich bedrech spočívá úkol žít po tuto dobu v kůži čtyř hlavních hrdinů co možná nejefektivněji, aby, až se čas nachýlí... no však to znáte.

Yawhg zkrátka není nic dobrého a jeho příchod není důvodem k oslavám. Ve vašem nejlepším zájmu je tedy strávit zbývající čas pokud možno rozvíjením své osobnosti, abyste pak byli připraveni na cokoliv, co nastane.

Pokud z popisu začínáte pomalu cítit RPGčko, jste zatraceně blízko pravdě, ovšem skutečnost je taková, že The Yawhg je spíše interaktivní pohádka říznutá RPG prvky. Každý týden dostanete k dispozici mapu města, která je rozdělena do několika klíčových lokací, jako jsou hospoda, palác, nemocnice a podobně. Své vyvolené postavičce určíte, kde následující týden stráví a posléze také jakou pozici zastane. Pošlete-li ji například do hospody, může v ní pracovat jako barman nebo se celý týden opíjet do němoty.

V nemocnici můžete uklízet, případně ošetřovat pacienty a tak dále. Tak jako v reálném životě vás vykonávané činnosti i v The Yawhg obohacují a přidávají bodíky do klasických statistik, jako je síla, hbitost, inteligence a další. Čím víc bodů v dané vlastnosti máte, tím lepší výsledky podáváte při činnostech, které jsou na ní závislé.

...

Nevyzpytatelnost

Pouhým grindováním však The Yawhg nekončí a vedle bonusů pro jednotlivé vlastnosti vám v každé lokaci nadělí i náhodně generovanou událost, jejíž výsledek obvykle závisí na vašem rozhodnutí a má potenciál ovlivnit zbytek hry. Občas si správnou volbou dopomůžete k bohatství nebo bonusovým dovednostním bodům, jindy si „pořídíte“ špatnou charakterovou vlastnost nebo naopak o nějaké ty bodíky přijdete. Důležité je, že každá lokace má celou řadu mikropříběhů, z nichž hra při každé návštěvě náhodně vybírá, takže nikdy nevíte, co vás třeba v nemocnici v následujícím týdnu potká. Jednou řešíte invazi krys, jindy zaháníte duchy.

Dovednosti se zlepšují, váš charakter pěkně roste a pak přijde Yawhg. Příběh se zamotá, vyhrotí a vy ponesete následky veškerých svých rozhodnutí. Využili jste zbývající čas dobře? Jste schopni se s nově nastalou situací vyrovnat nebo jste celé týdny jen proseděli v hospodě? Hra počítá se vším, ráda na vás vybalí dalekosáhlé následky na první pohled jednoduchých či nedůležitých rozhodnutí a bez slitování vykreslí budoucnost přesně takovou, jakou si zasloužíte.

Dovypráví ji navíc obvykle až do konce, podobně jako například epilogy v prvních dvou Falloutech, kdy jste se dozvídali o tom, jak se nadále vyvíjel svět vzhledem k věcem, které jste v něm napáchali. Hře se skvěle daří vzbudit pocit, že opravdu záleží na každé volbě a nutí vás tedy přemýšlet nad tím, jak by se věci vyvíjely, kdybyste se rozhodli jinak. Rádi se proto vrátíte a zkusíte jiné volby, což je v podstatě to nejlepší, čeho může příběhová hra dosáhnout.

A to je všechno?

Svou propracovaností a faktem, že počítá snad skutečně se vším, si na vás hra opravdu získá a na malou chvíli vám dovolí prožít si vlastní pohádku nebo horor, přesně tak, jak byste chtěli. Problém však spočívá v tom, že to je v podstatě všechno. Ač se možná na první pohled hra zdá relativně komplikovaná a dlouhá, faktem je, že s ní do čtvrt hodiny skončíte.

A i když je díky množství mikropříběhů a jejich náhodnému použití The Yawhg parádně znovuhratelná, po prvním průchodu přichází o jistou část svého kouzla, protože už víte, co je to ten Yawhg a na co máte připravit postavy, než přijde.

Z celé hry vám tak zůstane hlavně kouzelný kreslený vizuál s nádherným hudebním doprovodem a hromada náhodných dobrodružství, která budete chtít zažít. A když si vezmete, že hratelnost má The Yawhg v podstatě na úrovni adventury, kdy jen volíte možnosti a sledujete, co se bude dít, asi vám dojde, že s ní desítky hodin zrovna nenahrajete. Dokonce by se dalo říct, že s ní strávíte času asi jako s průměrnou freewarovkou, což zrovna pro hru, která vás vyjde na devět eur, není nejlepší vizitka.

The Yawhg je hra, která všechno vsadila na interaktivní vyprávění příběhu a v tomto ohledu je vynikající. Navíc ho balí do skvělého audiovizuálního zpracování, a co se voleb týče, dovolí vám toho opravdu mnoho. Je však tak krátká, že za plnou cenu si ji koupí pouze opravdoví srdcaři srdcaři. Ostatní si ji zanesou do wishlistů a počkají na slevu – tahle interaktivní pohádka si pozornost zaslouží.

Verdikt:

Interaktivní příběh, který se při každém hraní vyvíjí jinak. Je krátký, nekompromisní, a pokud si na hrách ceníte právě schopnosti něco interaktivně vyprávět, neměli byste The Yawhg minout. S pořízením však počkejte na vhodnou slevu, protože The Yawhg je také hra zatraceně krátká.

Nejnovější články