| Autor: David Ducháček Publikováno: 1.července 2004 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze hry: finální/anglická pro PCDoba recenzování: 5 dnů |
Děj The Suffering je v počátcích mírně nejasný, takže se vyplatí bedlivě sledovat, co se vlastně děje a hlavně si zapnout titulky. Torque, mužný drsňák od pohledu se dostal za mříže za odporný čin - zavraždil vlastní ženu a svoje děti. Tak zní oficiální rozsudek. Ale jaká je skutečnost? Co je to za člověka, který se dokáže během několika vteřin proměnit v soptící neovladatelnou zrůdu? Že by nepodařený výsledek nějakého vědeckého experimentu? 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek • Atmosféra Shadowmana s prvky Max Payne? Věřte nebo ne, ale podobný pocit mne při hraní The Suffering (dále už jen TS) opravdu provázel, i když má Shadowman jiné prostředí, o Paynovi nemluvě. TS je velmi akční survival hororová záležitost z pohledu třetí osoby. V devíti úrovních se utkáte s pekelnou kurantní lůzou všeho druhu. Nenechte se zmást zvláštním číslováním kapitol (je jich celkem dvacet). TS rozhodě není tupou akcí nebo sobotním intermezzem mezi čajovými dýchánky. Bez drobného přemýšlení hru nikdy nepokoříte. 
zdroj:
tisková zpráva
Některé mechanismy jsou poměrně primitivní - například uvolnění zarážky zpod kola atd. Jindy přichází na řadu drobná inspirace Half-Lifem - přesouvání beden, uzavírání kohoutků, ovládání jeřábu atd. Akce tedy TS jasně dominuje, ovšem za výrazného přispění příběhu a mini-puzzlů ve stylu Resident Evila. I přesto je The TS zábavnějším titulem než dílko Capcomu. Stačí si jen matně vzpomenout na systém ukládání a už mi naskakuje husí kůže. S tím je konec, neboť v TS lze díkybohu ukládat kdykoliv. A kdybyste náhodou zapomněli, v menu se dají aktivovat automatické checkpointy, které budou ve stěžejních situacích ukládat za vás. Maxe Payna zase připomíná TS stylem vyprávění příběhu a zpomalenými sekvencemi - tzv. flashbacky. Během nich se obraz skoro zastaví a nabídne vám prolínačku ve formě vzpomínky, předtuchy nebo vize. Popisuje se to obtížně, leč vypadá a hlavně funguje to bezvadně. Máte k dispozici i přehledné mapy, ale kvůli lineárnímu designu úrovní jsem jejich služeb nikdy nevyužil. Častěji určitě upotřebíte početně omezené světlice a baterku. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Zajímavým způsobem je vyřešena koexistence vašeho drsnějšího „já“. Když se vám podaří zabít někoho, kdo nebyl k likvidaci přímo předurčen (např. bachař s altruistickými sklony), váš vnitřní hlas vám vynadá. Jindy se zase vyloženě nabízí možnost někoho surově ubít (v kůži zrůdy) a temný hlas vás přímo burcuje k akci. Ideální je, když se oba hlasy objeví zároveň, pak nevíte co udělat. Následkem vašeho chování bude vývoj buď směrem k lepšímu já nebo k jeho opaku - to poznáte až na samotném konci hry. • Bestiář na úrovni 
zdroj:
tisková zpráva
Prvotní protivníci (tzv. slayeři) mají místo končetin ocelové nože a jejich tělo připomíná několikanásobně vyvrhnutou a notně opotřebovanou mumii. Jsou mrštní a často překvapují nevypočitatelným útokem ze stropu - dokážou totiž hbitě šplhat po čemkoli. Jejich hlavní zbraň je však zároveň nevýhodou, protože podle cinkajících ocelových nožek už z dálky tušíte, kdo se blíží a máte čas se připravit.Další a asi nejodpornější bestie zvaná mainliner sestává z vysušeného a pokrouceného těla se spoustou injekcí v kůži a kyselinou místo krve. Injekce jsou napuštěný jedem a nejsou zrovna zdraví prospěšné, stejně jako jejich posmrtná „šťáva“. Stejně jako jejich hloupější kolegové na sebe upozorňují charakteristickými zvuky a nápadně fosforeskujícím zbarvením. Krapet jinak vypadá marksman - obrovitá, zdánlivě lidská konstrukce s několika kulomety na zádech. Z dálky působí jako přerostlý dikobraz, ale věřte, že jde o klamný efekt. Až se budete procházet v jeskyních, sledujte na stropech krvavé prosákliny. Z nich se totiž tuze rád spouští nooseman - ošklivák bez půlky těla s velkou zálibou ve škrcení kolemjdoucích. V zemi se zase prohání burrower připomínající velkého červa s ocelovými chapadly. Možná nejsilnější, zato nejpomalejší ze všech, je těžkooděnec fester, vyzbrojen ocelovou koulí na řetězu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Pravou lahůdkou a zdaleka nejnebezpečnější havětí jsou nevinné malé holčičky, které se potulují kolem hřbitova. Ne náhodou. Kdysi byly upáleny a teď se mstí a to pořádně - jakmile vás spatří, promění se po chvilce v ohnivé bestie a začnou kolem vás vytvářet ohnivé kruhy. Dokonce i po smrti dokáží být kvůli svému resuscitačnímu popelu nebezpečné. • Výzbroj Bez pořádných zbraní by byl každý survival-horor krátkou hrou. Na začátku máte jen obyčejný vojenský nůž. Pak přichází první zlomový okamžik. Stačí zabít bachaře a rázem máte k dispozici revolver, Uděláte to? Nebo si počkáte na jinou příležitost? To už je na vás, revolver později stejně získáte a dokonce v double verzi. Stejně jako nepostradatelný tommygun - sympatický a přesný kulomet z Bloodu. Pro pohodlnou likvidaci a velkou popularitu tvůrci směle zařadili nesmrtelnou brokovnici. Bez ní snad už nelze hrát žádnou akční hru. 
zdroj:
tisková zpráva
Trochu netradičně se v pozdějších fázích objevuje plamenomet a sekera - ideální a v podstatě jediná zbraň proti festerům. Z větší vzdálenosti můžete sodomizovat atakující nepřátele granáty, TNT nebo je zapálit molotov koktejlem. Tím se nabídka palubních zbraní pomalu uzavírá. Žádná speciální mučidla TS nenabízí. Bezkonkurenčně nejsilnější zbraní jste paradoxně vy sami, respektive vaše méně lidská dočasná forma. Do ní se můžete převtělit vždy poté, co zabijete určitý počet protivníků - ukazatel v levém spodním rohu začne blikat.• Hutná atmosféra Bohatost prostředí a nápaditost misí nejsou v případě TS žádné alibistické řeči. Kdepak. Počáteční fáze ve vězení dávají tušit přímočarou a nudnou pouť uzavřenými prostorami, což je ale velký omyl. Drsné prostředí zamřížované cely navštívíte v průběhu hry ještě několikrát. Z věznice se dostanete na chvíli ven, kde vás budou v mlhách pronásledovat reflektory zmatených hlídačů, okusíte drsnou bitku ve sprše s kyselinotvornými bestiemi, na chvíli se podíváte na hřbitov, kde vás budou obtěžovat mladičké pyromanky, užijete si špetku drsné legrace v jeskyních, u majáku a na moment se zastavíte i u pobřeží ostrova Carnate. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Násilí je zobrazováno explicitně a nevybíravě - všude jsou krvavé stopy (c) Pixel Shader 2.0) od skomírajících bytostí nebo jejich zbytků, aby bylo všem jasné, jak hrozně trpěly. Procházka vězením je ukázkou všech způsobů, jak být umučen k smrti - lidé jsou „zmačkaní“ v koších, povalují se po stolech, podlahách, u stropu (?), přišpendleni na zdech, schoulení v koutech atd. Souboje nejsou zdaleka tak nechutné, jak tomu občas bývá u konkurence. Žádné nechutnosti s przněním mrtvých či živých nepřipadají v úvahu, vnitřnosti ani kousky masa z nepřátel neodpadávají, objevují se pouze krvavé fleky. Ale není náhoda, že v zahraničí se hra prodává pouze starším osmnácti let.• Důraz na detaily TS je po grafické stránce poměrně příjemným překvapením. Pochvalu určitě zasluhují komplexní a realistické úrovně plné fantasmagorických stvoření a netradičních předmětů doličných. Preciznost designerů je patrná v každém koutě věznice, ale i mimo ni. Tu spatříte ohnutou mříž, potrhanou vlajku, oprýskané zdi, plesnivé tapety, rozbité kusy nábytku atd. Zkrátka všechno nese stopy opotřebení, vězně nevyjímaje. Právě podobné grafické detaily dotváří dokonalou atmosféru a pocit beznadějného zoufalství. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Na druhou stranu TS obsahuje i malebné grafické skopičiny, sloužící snad k rozptýlení a oddechu - poletující listí, prázdné stránky deníku nadnášené věterem atd. I tak jsem za tyto podružné legrácky vděčný. Jejich animace je vynikající. Velmi solidně vypadají i výbuchy a další světelné efekty - střely z vašich zbraní, třísky z nábytku, elektrické výboje šimrající vašeho „kamaráda“ uvězněného v elektrickém křesle apod. • Speciální efekty a cutscény 
zdroj:
tisková zpráva
Samostatnou kapitolou jsou zpomalovačky ala Payne a využívání motion-blur efektu. Zpomalený režim přichází s každou vaší přeměnou na dravou bestii s ocelovým hákem - vaše Hydeovské alter-ego. Jako svalnatý kolos se pohybujete velmi rychle a nekompromisně likvidujete vše, co vám stojí v cestě. Věřte mi, že to má podobný efekt jako sledovat Godzillu v obýváku. Rozmazaný pohyb dodává hře komixový šmrnc, na což se dobře kouká a ještě lépe se to hraje.Autoři hry nám krom jiného, naservírovali řadu labužnických sekvencí, ve kterých chamraď z výzkumných pseudo-laboratoří úspěšně masakruje bachaře a zubožené zbytky přeživších vězňů. Vše přítom sledujete přímo v enginu hry. Málem bych zapomněl na zajímavý efekt „samozbrocení“. Vaše bílé a trochu špinavé tričko se během bojí postupně barví do červena, což vypadá cool. Divné je jen to, že se z neznámých důvodů automaticky čistí. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
15 dalších vytípaných obrázků z hraní jsme přidali do sekce screenshotůHru bohužel provází i pár nepříjemností. Věc, se kterou se možná někteří z vás nebudou chtít srovnat, je diskutabilní kvalita textur. Jsou místy nepříjemně rozmazané, jinde zase až zbytečně kvalitní, což je zvláštní. Něco podobného lze vysledovat i na postavách. Zatímco lidé působí jako laciné figurky z akčního pokračování stolní hry "Člověče, nezlob se", rozlícená monstra vypadají skvěle. Celkově vzato je grafika na konzolovou předělávku výborná a to je hlavní. • Ozvučení 
zdroj:
tisková zpráva
Ke zvukovým efektům bych měl pár výhrad. Skřeky příšerek a lidí jsou v pořádku, pěkně vás vyděsí. O něco slabší jsou zvuky zbraní - zejména tommygun zněl nepřirozeně. Nevím, zda-li to způsobuje moje zvuková karta (Audigy) nebo jsem jen dlouho neslyšel tommygun v akci :) Anglické mluvené dialogy nejsou špatné, jen je škoda, že asi nezbyly peníze na hlavního hrdinu - za celou hru chudák ani nemukne.
|
| David Ducháček | |
| autorovi je 23 let, dříve psal pro GamePort a nyní působí i v Levelu, pracuje jako správce sítě, nejraději má akční hry všeho druhu a mezi jeho nejoblíbenější tituly patří Dungeon Master, Shadowman a Half-Life (všechny články autora) |
