zavřít

The Abbey (Hříšné opatství) - recenze

Vychází na platformách: PC

Verdikt: Není to adventura, která by udělala díru do světa. Díky kreslené grafice, dobrému ozvučení, klasické hratelnosti a v nespolední řadě i perfektní lokalizaci přesto stojí za pozornost. Raději si ale před koupí promyslete, zda jste připraveni na kapku ubíjející kvanta rozhovorů a neměnné prostředí středověkého opatství.

Hodnocení redakce 7/10

Jak hodnotíme
The Abbey: Hříšné opatství

6. 5. 2009 00:00 - Recenze autor: Redakce Games.cz Komentáře: 0

Zkušení španělští tvůrci rozehrávají na středověkém opatství adventurní a také dost ukecané drama. Stojí za vraždami ďábel, mnich anebo všudypřítomný zahradník?

Autor: Martin Holas
Publikováno: 6.května 2009
Verze hry: review/česká/finální
Doba recenzování: pár týdnů


Zkušení španělští tvůrci rozehrávají na středověkém opatství adventurní drama. Stojí za vraždami ďábel, mnich anebo všudypřítomný zahradník?


Když jsem poprvé uviděl mudrujícího mnicha Leonarda a jeho mladičkého učedníka Bruna, jak si to na koníkovi a mule mašírují horským terénem k děsivě vyhlížející siluetě středověkého opatství, začínal ve mně hlodat červ pochybností. Tohle přece odněkud znám! A když první kapky příběhu dopadly na jejich zmořené tváře, při pohledu na vnitřní prostory jeviště nadcházejícího dramatu, bylo jasno úplně. Ničím nezastíraná inspirace slavným románem Umberta Eca, v Česku známým jako Jméno růže, je potenciálním esem v rukávu Hříšného opatství.

 Letní salát místo bifteku
I když jak se to vezme... Pro znalce zmíněného díla může jít i o poměrně slušné zklamání. Tvůrci zvolili rozhodně dosti brutální způsob přeměny knihy do světa virtuálna. Jednoduše vypíchli největší špeky, dějové zvraty a mezníky, načež zahodili vše ostatní. Takto vypreparované torzo následně bez servítek položili jakožto nosné pilíře příběhu hry. Ne, to kecám. Takto vypreparované torzo následně bez servítek položili jako příběh hry. To už by pravdě mohlo být blíže.



Samo o sobě to pochopitelně nestačilo, a když autoři zjistili, že jejich potomek trpí oproti předloze zhoubnou plytkostí, překvapivě nízkým vzrůstem a ještě o píď menším objemem, zbývalo jen jediné. Buď vzít pytel vaty a celé to s ním pěkně vystlat, jak se to jen tak mimochodem podařilo sice dobré, ale neskutečně utahané filmové adaptaci se Seanem Connerym, anebo kompletně prošpikovat vlastními nápady a výmysly. Tušíte správně, The Abbey je tím druhým případem.

 Pravá láska pro vás?
Nechápejte mě ovšem špatně, The Abbey rozhodně není špatnou hrou. Pouze je na místě si ujasnit, co od ní očekavát, a co naopak ne. Hodnotné doplnění předlohy trochou interakce? To určitě ne. The Abbey si nejspíše užijí jedinci hledající zábavnější formu výpisků do povinné četby nebo ještě lépe považující Jméno růže za název nové deathmetalové kapely. Ti jediní budou během hraní ušetření neustálému srovnávání, které, ruku na srdce, zpravidla nehraje moc ve prospěch The Abbey. Ti jediní si naplno užijí ryzí adventurní jádro.

Jádro ryzí nejryzejší, a také velmi kontroverzní. The Abbey by bylo možné zaškatulkovat jako konverzační adventuru (uf, až se jednou pustím do tvorby stromu adventurních podžánrů, stěna a zbytek života mi asi stačit nebude). Už vidím zděšení na vašich tvářích a nechápavý výraz v očích, pro jistotu si to tedy definičně rozeberme slůvko po slůvku.


 A jako ADVENTURA
Adventura je divná hra, kde myš neslouží k určení směru proudu kulek, ani ke komandování hejna červených paňáců proti hejnu modrých na druhé straně kopce, alébrž k pozornému průzkumu okolí, pokud možno logickému kombinování desítek předmětů a vymáhání důležitých indicií z postav všude kolem. The Abbey definici splňuje do puntíku.

Obtížnost hry není příliš velká a spíše se vleče dálnicí průměrnosti. Předkládané hádanky mě ničím nepřekvapovaly, na logický puzzlík narazíte snad jen jednou. Na druhou stranu kombinace předmětů ani neurážely a hraní ubíhalo sympatickým tempem k úspěšnému konci.

Po designové stránce mi jen trochu vadilo nedostatečné využití prostoru ke spolupráci obou hlavních postav, což mohlo být případně základem zajímavějších hádanek. Bruno se za vámi celou dobu vleče jako smrad, ruku k dílu nepřiloží a když už náhodou, tak jen v nějaké primitivní záležitosti jako odlákání pozornosti strážného.


Velmi často viděnou designérskou chybou je i značně okaté rozkouskování postupu hrou do striktně ohraničených úseků. Za následek to pak má to, že dějově extrémně důležitý zvrat (tj. to, co je důležité) často čeká na dokončení banality typu sebrání stébla trávy na druhém konci opatství (tj. to, co by mohlo ještě počkat).

 K jako KONVERZAČNÍ
Hříšné opatství je skutečně hříšně ukecané. Zbožňuji ve hrách kvanta dialogů, rád se opájím doprovodnými textíky, které dodávají prostředí plastičnosti a uvěřitelnosti. U komerčních propadáků typu Planescape Torment a jemu podobných slohových zvráceností vlhnu rozkoší. Nejinak tomu bylo u The Abbey, přesto i já už ke konci cítil jistou míru únavy. Závěrečné čtvrthodinové vystoupení a la Hercule Poirot jsem už dá se říci protrpěl.

Lze předpokládat, že v běžné populaci je roztroušeno spíše minimum individuí s podobnou čtenářskou úchylkou a méně odolné jedince texty umoří ještě dříve. V polovině hry? Na konci první kapitoly? Je to škoda, protože dialogy jsou celkem zajímavé a čtivé. Pouze jich je zkrátka příliš a postupně se čím dál více utápí samy v sobě.



Dvojnásobná škoda je to pak v souvislosti s jedinečným překladem z pera páně Petra Ticháčka. Inteligentní obraty, minimum chyb, zážitek první jakosti. Po mých posledních zkušenostech s lokalizovaným Samem & Maxem, kde se první kruté boty objevují už v intru, se jedná o příjemné osvěžení a vrhá paprsky optimismu pro změnu i někam jinam než na dvorek CD Projektu.

 Strohý život božího služebníka
Ohledně designu je na The Abbey zajímavá ještě jedna věc. A sice, že se celá hra odehrává v jediné lokalitě. Nepodíváte se tak do Antarktidy, ztracených chrámů v džungli, nepotřesete si ploutví s Cthulhu ve starobylém podmořském městě, ba ani na pouť nazpět časem se nevydáte. Jedny hradby a pár budov uvnitř nich, to jest vše. Co víc, hned od začátku máte přístup do drtivé většiny prostor (kostel, zahrada, kuchyně, hřbitov,...) a jen ty nejpikantnější jako pokladnice nebo vyšší patra knihovny zůstávají vašim zvědavým očím prozatím ukryty.

Tento nezvyklý koncept dovoluje autorům zaměřit svoji pozornost do jednoho místa a řádně prokreslit herní svět. Na druhou stranu to s sebou přináší i jistá negativa. Hráči navyklí na hratelnost připomínající listování katalogem leteckých zájezdů budou nejspíše trochu zklamáni tím, že jim nejsou předhazovány žádná nová pozadí. Hrozbu vizuálního stereotypu se částečně podařilo odvrátit různými variacemi počasí a denních dob (ne, počasí není dynamické). V jedné kapitole na hřbitově romanticky zapadá slunce, zatímco jindy se střetnete s mlhou či strašidelnou noční atmosférou.


další obrázky v galerii

 Kreslený ráj to na pohled
Grafika celkově patří k trumfům hry. Pěkná, kreslená pozadí, asi nikdy nebudou z kurzu. Ztvárnění silně připomíná klasické „disneyovky.“ Na rozdíl od nich se naštěstí zuby nehty brání přehnané infantilnosti, což dává ruku v ruce s dlouhými rozhovory tušit, že na malé děti produkt cílený rozhodně není. Překvapivě dobře dopadlo i jindy problémové začlenění 3D postav do prostředí. Pouze jejich animacím by trochu života neublížilo, toporná zombie chůze se k vymítačům ďábla zas až tolik nehodí.

Příjemně dopadlo i ozvučení, hodinový soundtrack ostatně nahrál filharmonický orchestr z Prahy, a to dopadne špatně málokdy. Kvalita dabingu už hapruje více, od solidně namluveného Leonarda po mladého učedníka Bruna, který vám svojí přehnaně strojenou nesmělostí dozajista začne brzy lézt na nervy.


starší trailer

Stáhněte si: Patche pro mezinárodní verze, Soundtrack

Související články: Novinky

 
Martin Holas
autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-)



 
 
Martin Holas

Kupte na Xzone.cz

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.