Super Street Fighter IV 3D Edition - recenze

3DS

Recenzovaná verze: 3DS

Vychází na platformách: 3DS

Verdikt: Více než jen obvyklý launchový titul, jehož kvality bezpochyby obstojí i v porovnání s klasickými díly SF série. Přímočará hratelnost a možnost volby zjednodušeného ovládání zpřístupňují hru širšímu publiku, aniž by to kazilo zážitek zkušeným harcovníkům, kteří se stejně vyřádí hlavně v perfektně navrženém online multiplayeru.

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

1. 4. 2011 16:30 - Recenze autor: Jan Vitík Komentáře: 0

Nintendo umí vystupňovat napětí a získat tím pozornost pro svůj nedávno vydaný hardware 3DS (článek, video). Leckdo pak v euforii snadno přehlédne nepříliš vysokou kvalitu launchových titulů. Občas se však i v této skupině objeví hra, která je něčím lepším, než jen učesaným a nepříliš trvanlivým doprovodem nového hardwaru. A právě to je případ kapesní verze nesmrtelné klasiky Super Street Fighter IV: 3D Edition.

Pochopitelně nešlo při převodu z „velkých“ konzolí zachovat naprosto všechny prvky, ale i tak se podařilo autorům naservírovat zábavnou mlátičku, vycházející z osvědčeného konceptu, kdy se dvě postavy mlátí hlava nehlava a používají všemožné i nemožné údery a komba. Jen je paradoxní, že prodej handheldu, který je výjimečný 3D zobrazením, doprovází žánr, který už z principu tak nějak nejlépe funguje ve 2D. Ale proč se v tom rýpat, důležité je, že je Street Fighter nejlépe vypadajícím launchovým titulem.

Kompromisy, které museli tvůrci při konverzi udělat, se nejvíce projevují hlavně na pozadích, která jsou statická a ne vždy absolutně krásná. Ale postavy a animace jejich pohybů jsou velmi solidní. Třetí rozměr nijak nepromlouvá do celkové hratelnosti a tudíž je jen na vás (a na vašich očích), jestli ho necháte zapnutý nebo si vystačíte s klasickým zobrazením (protože u hry lze strávit i hodiny).

Pokud bychom chtěli najít jednu věc, kterou se 3D Edition vyznačuje, byla by to snaha přiblížit hru co nejširší skupině lidí. Pravověrní hráči budou nejspíš remcat, že se teď každý dostane prakticky zadarmo ke složitým kombům, ale to je tak všechno, co s tím nadělají a navíc to není pravda.

Vybrat si můžete ze dvou druhů ovládacího schématu: Lite a Pro. K útokům se používá všech šest tlačítek na 3DS (tři údery a tři kopy), tedy včetně L a R umístěných vzadu. Ze začátku může dělat správný úchop trochu problémy, ale prsty si časem zvyknou. Vývojáře také napadl menší zlepšovák (najdete jej i v Dead or Alive Dimensions) v podobě rozdělení dotykového displeje na čtyři velká tlačítka.

Pokud si chcete usnadnit život, použijete nastavení ovládání na Lite, kdy lze na tato velká tlačítka předdefinovat komba a pak je jednoduše vyvolat, když se vám zvýrazní (při dostupnosti) na touchscreenu. Tento způsob hraní je rozhodně jednodušší, ale paradoxně neposkytuje žádnou velkou výhodu. Nejde jen o to kombo vyvolat, ale vyvolat jej ve správnou chvíli a na správném místě a s tím už vám hra nepomůže.

Druhé ovládací schéma určené pro profíky se naopak drží starého konceptu bez jednoduchých zkratek - všechna komba musíte poctivě namačkat, k čemuž se stejně brzy uchýlíte, protože to výrazně posiluje dojem ze hry. Problémy zezačátku také dělá analogový ovladač pohybu, který pro tento typ hry není právě nejpřesnější. Samozřejmě, že je zde alternativa v podobě klasického D-padu, ale ten je na novém 3DS umístěn příliš nízko, takže o pohodlném hraní nemůže být řeč.

Přístupnost hry podporuje i fakt, že všech 35 charakterů je odemčených od samého začátku a hráč si tak může libovolně vybrat svého oblíbence - ať už podle stylu boje nebo obyčejných sympatií. K dispozici je u každého několik sad alternativních oblečků, jejich barev a pestrý repertoár úderů. Nic vám tedy nebrání v tom spustit hru a naplno se hned pustit do mlácení soupeřů. Pokud se na to však hned necítíte, je zde varianta tréninkového módu, kde se na cvičebních panácích lze naučit jednotlivé pohyby.

Online multiplayer se povedl na výbornou, což není u platformy od Nintenda zrovna pravidlem. A opět jsme u té přímočarosti. Není problém si během několika vteřin najít soupeře a změřit síly s živým protivníkem. Samotné bitky jsou plynulé a během testování jsem neměl ani jednou problém s lagy. Vybrat protihráče lze buď úplně náhodně, nebo podle určitých kritérií jako například úroveň skillu, region nebo typ ovládání, které hráč používá.

Zajímavou funkcí je i StreetPass. Za body utržené při hraní si lze nakupovat figurky všech přítomných charakterů. Každá taková soška má své bojové statistiky a ze všech, které vlastníte, si poskládáte bojový tým. Posléze, když máte své 3DS v kapse nebo tašce a potkáte stejně vybaveného kolegu, utká se váš a jeho tým a to bez jakéhokoliv hráčova přičinění.

Výsledek je pak k přečtení po opětovném otevření handheldu. Jen se obávám, že tato lehce zbytečná, ale příjemná blbůstka nebude v českých podmínkách příliš využitelná, protože potkat člověka s DSkem v kapse není úplně jednoduché, natož aby tam měl ještě uspaného Street Fightera.

Podpora StreetPass je však jen příjemný doplňek už tak robustního základu, kterému nechybí nic z toho, co člověk od takové hry čeká: efektně prezentuje možnosti nového hardwaru, skvěle vypadá, výborně se hraje a nešetří obsahem ani herními prvky, což dokazuje plně funkční a zábavný multiplayer. S touhle hrou si dal někdo pořádnou práci, nic neuspěchal a je to vidět.

Tagy: bojovka 3D

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.