Star Wars: The Old Republic - recenze

PC

Recenzovaná verze: PC

Vychází na platformách: PC

Verdikt: Velmi podařené MMORPG, které není bez chyb, ale žádný z jejích klíčových prvků není vadný či špatný. Naopak, to, oč se hra opírá, funguje skvěle. Výjimečnost jí ale zajišťuje „kampaňová“ část, která může úspěšně suplovat klasický singleplayer.

Objednat na JRC.cz

Hodnocení redakce 9/10

Jak hodnotíme

metacritic 85/100

27. 1. 2012 v 23:30 - Recenze Autor: Aleš Smutný Komentáře: 0

Tak jak to je? Je Star Wars: The Old Republic revoluční? Evoluční? Devoluční? Luční? Odpověď na tuhle otázku si budete muset zjistit sami, protože jestli něco není jednoduché, či spíše, jestli něco je prakticky nemožné, pak je to zhodnotit univerzálně něco: a) tak rozmanitého, b) tak dynamicky se vyvíjejícího, c) tak mohutného, jako MMORPG. Počitadlo čistého času, který jsem v tomto světě strávil, je ale momentálně někde za 140 hodinami a určitě na této metě neskončí.

Star Wars: The Old Republic - recenze

Je tedy nejvyšší čas nějak shrnout všechny ty dojmy, zážitky, nářky, výtky a připomínky do jednoho kusu textu s oficiálním štemplem recenze. Budiž vám tedy uklidněním, že tohle není dojmologie z prvních dnů hry, ale spíše krev, pot a slzy, které jsem nasbíral během více než měsíce, kdy jsem k jiné hře prakticky nečuchnul a snažil se prozkoumat všechny aspekty hry z různých úhlů pohledu.

Třetí KotOR? Víceméně...

Nejdříve si shrňme úplné základy, o kterých jste asi četli bezpočtukrát. Při tvorbě postavy máte k dispozici první rozhodnutí, zda Impérium, nebo Republiku. Ačkoliv se díky počítání bodů pro světlou a temnou stranu můžete během hry profilovat jako hodní i zlí v rámci obou frakcí, k té hlavní politické příslušnosti jste už připoutáni napořád. Takže je třeba volit dobře.

Jde veskrze jen o to, z jakého úhlu pohledu se na celý galaktický konflikt budete dívat. Povolání samotná jsou zrcadlová, takže na každé straně najdete to samé, jen v obráceném gardu: Jedi a Sith, Knight a Warrior, Trooper a Bounty Hunter, atd.

I schopnosti jsou většinou zrcadlové, či velmi podobné, což samozřejmě nahrává kompetitivnímu PvP. Každé povolání má několik ras pro ně vyhrazených. Po desáté úrovni, kam se dostanete, než byste očkem mrkli, si pak vybere advanced class, v mém případě to byl za pašeráka gunslinger, tedy pistolník - v rámci MMO hantýrky ranged DPS.

Tohle všechno je samozřejmě pěkné, ale důležitější je samotné zpracování příběhu. A jak už bylo několikrát opakováno, příběh je to, co v rámci MMORPG žánru odlišuje SWTOR od zbytku pelotonu. Ne, že by ostatní MMO neměly příběh, ale upřímně, pokud zrovna nejdete na Antharase, tak beze slitování odkliknete, kolik že to chce NPC zabít fluorescenčních opiček. Hlavní je váš rozvoj.

To ale u SWTOR nehrozí. Z příběhu Old Republic by bez problémů vyžilo několik hutných RPG či adventur. A když to přeženu, tak můžete klidně zahodit ostatní hry, příběh SWTOR vás totiž pohltí na několik dalších let. Pokud vám někdo tvrdí, že je to úplně to samé jako v ostatních MMO, nevěřte mu. Nebo ne úplně.

Ano, velká část úkolů je o „jdi do A, zabij Z a přitom můžeš pro bonusové zkušenosti pobít třeba dvacet Fň“. Ano, systém soubojů funguje stylem, že označíte nepřítele a pak volíte typy útoků, takže je spíše sekvenční, než jakkoliv akční. Alespoň tu ale nenajdete profláknutý automatický útok a pohyb v prostoru má v boji také svou nezanedbatelnou roli - ať už jde o kryt pro pašeráka nebo nutnost cíl vidět, případně být za protivníkem pro použití schopnosti.

Stejnou pravdou ale je, že koncept a styl jednotlivých úkolů se nijak nesnaží vzdálit od tradičních zvyklostí v RPG žánru a nejenom v něm. Cílem je dojít někam a zabít někoho. KotORy na tom byly úplně stejně a právě jim se The Old Republic silně přibližuje. Právě díky podání příběhu a možnostem, jak jej můžete ovlivňovat.

S tím souvisí i velmi časté vytváření altů hráči na vyšších levelech. Protože se příběhy jednotlivých stran i povolání hodně liší, má to ve SWTOR cenu – je to hodně, hodně velký impuls pro opakované hraní. Hrát třeba za pašeráka je, i přes některé sdílené questy, něco úplně, ale úplně jiného, než za Sithského inkvizitora. V tomhle tkví velká síla hry. Momentálně třeba vidím kolegy z gildy, že spíše, než grindování v endgame fázi rovnou sahají po altech a jedou další příběhy. Stojí to za to.

Váš ochočený Wookie

Pokud chcete hrát úplně sami a moc se nekmotřit s ostatními hráči, a pokud chcete tak trochu odlišný KotOR, pak klidně po Old Republic sáhněte. Díky systému příběhu a společníků budete mít ze SWTOR podobný pocit a díky odladění obtížnosti většiny základních úkolů pro dvoučlennou družinu (vy a společník) se můžete na ostatní vykašlat.

Jiné hráče budete možná potkávat, ale nemusíte se s nimi nějak zapojovat. Sice přijdete o většinu Heroic questů (které jsou nepovinné) a samozřejmě i PvP, tedy pokud zvolíte PvE server. V tom je bez diskusí SWTOR mezi ostatními MMORPG hrami výjimečná.

RPG feelingu napomáhají rozhovory a váš rozvoj na stupnici světlé a temné strany síly. Nečekejte nějaké radikální změny světa, to prostě není možné - v tomto je hra lineární, prostě jako KotOR. Systém by to samozřejmě ani neumožnil. Ale v rámci toho, co můžete měnit, je zahrnuta i vaše interakce se společníky. Opět si s nimi budujete vztahy, byť jsou nyní založeny na materiálnějším principu.

Pokud je s vámi někdo zadobře, spíše vám v jedné z crafting misí (o tom později) přinese něco pěkného. Ale i tak s nimi v rámci příběhu vyvíjíte vztahy: musíte si třeba vybrat mezi dvěma ženami, zda k jedné otevřete srdéčko a druhou pošlete štkát do kouta osamění. Tedy za někoho. Někdy. V tomto jde ale o klasiku BioWare v rámci vývoje virtuálních vztahů.

Loď i s chlapíkem zalitým v karbonitu

O tom, že SWTOR funguje jako kampaňové RPG, mě přesvědčilo to, jak jsem se do hry „zažral“. Roleplay mě zkrátka bavil. S radostí jsem hrál pašeráka, který jde v první řadě za zlatem, v druhé řadě za sukněmi a v třetí řadě i klidně spáchá něco dobrého – když z toho neplyne finanční ztráta. Pomáhal jsem tedy nalézt ztracené manžely, ale neměl jsem problém podrazit Republiku, když jsem cítil, že to tak sedne. Odpustím někomu, kdo mne podrazit musel a klidně popravím někoho, kdo mi vrazil kudlu do zad.

A tak se mi plní body na obě strany a jsem v závěrečném součtu spíše neutrální – a právě to mě baví. Kampaň opět hodně rozšiřuje universum Star Wars a nabízí spoustu mrknutí, vtípků i narážek. Pokud vám tedy někdo řekne „vždyť je to stejné jako jinde“, bohapustě lže. Neslibuji vám, že bude vše tak cizelované a vypointované jako v případě KotORů, pár limitů vyplývajících z MMO (ne, prostě nemůžete zničit planetu, po které běhají stovky jiných hráčů) tu prostě je. Ale, minimálně, co se příběhu pašeráka týká, vám mohu zaručit zábavu a ne jen odklikávání mlčenlivých řádků textu s úkoly.

Budete přemýšlet, rozhodovat se. Bude to RPG. A ohledně kvality příběhů jednotlivých povolání slyším stejnou chválu jako u pašeráka i na Imperiálního agenta a víceméně i Troopera. U Jedi i Sith Bounty Huntera je to sporné, byť Sithové bodují tím, že hraní za padouchy je větší odvaz.

Vyšňořte se, jak chcete, tohle je i o stylu

Jak už bylo ovšem řečeno, můžete být klidně hodným Sithem nebo Jediem na cestě k temné straně. Na vaši postavu to má různý vliv. Náchylnost k temné straně se projevuje na vašem fyzickém vzhledu, což je záležitost spíše kosmetická. Pak je tu ale vybavení, které vyžaduje určité body v rámci světlé či temné strany. Primárně se to týká krystalů do světelných mečů a blasterů. Padouši jsou červení a fialoví, hodňousové zelení a modří. Slíbeno je i rozšíření věcí pro ty neutrální z nás.

Předměty mají vždy několik stupňů vzácnosti, ale na vrcholu jsou ty typy, které jde osadit součástkami. Kupříkladu takovýto socketovatelný blaster se skládá z krystalu, hlavně, modu a vylepšení. Hlaveň určuje jeho míru poškození, takže můžete mít jeden blaster po všechny levely a postupně měnit součástky v něm. Je to vynikající funkce, protože si můžete sami nadiktovat, jak chcete vypadat.

To samé platí pro všechny součásti brnění. Když máte při tvorbě nebo lootu obzvlášť velké štěstí, může vám padnout kus vybavení se socketem navíc pro augment, který dává další body. A body je to, oč tu jde. Hlaveň nebo rukojeť meče určují jeho poškození (armoring u zbroje obranu), ostatní součástky pak vylepšují vaše hlavní vlastnosti.

Každé povolání má jednu, u pašeráka je to třeba cunning, která zvyšuje poškození technologickými vlastnostmi a spoustu dalších věcí. Je ale jen na vás, jak moc budete podporovat tuto hlavní schopnost a kolik dáte do sekundární. Právě ta druhá je čistě vaše volba. Někdo může jít do endurance, díky níž bude mít více životů, jiný vezme třeba presenci, která podpoří vlastnosti vašich společníků.

Součástky tak mohou mít třeba +X do cunning, +Y do endurance, a pak třeba ještě bonus pro critical rating. Když pak máte takto osaditelné všechny součásti výbavy, přináší to hodně velkou svobodu v tom, jak chcete postavu profilovat. Tento princip nahrává všem fintilům mezi námi. Nemusíte tahat jednu zbroj, která se vám nelíbí. Prostě to chce trpělivost a dost financí a časem najdete „ten svůj“ styl.

Problém jménem crafting

A jak se k předmětům dostat? Jednoduše, buď lootem, tedy obíráním padlých potvor, vyměňováním „commendations“ (o tom později) nebo craftingem. Nu a tady leží jeden z problémů hry a zároveň jeden z problémů, jak vlastně hodnotit MMO.

Crafting je systém výroby předmětů. Můžete mít maximálně tři schopnosti, z nichž jen jedna je výrobní. Ostatní slouží pro sběr surovin. Suroviny pak získáváte buď ve světě, kde se nachází body pro „vytěžení“ nebo posíláním společníků na mise. Kliknete, společník se rozloučí a za nějakou dobu se zjeví buď s požadovaným typem suroviny, s nějakým bonusem (když mu padne kritický úspěch), nebo s ničím (když naopak padne neúspěch). A ze surovin skládáte předměty, v tom se také zlepšujete a tím se zlepšuje to, co vyrábíte.

Můžete jít cestou cybertechu a dělat mody, armoring a další součástky, nebo můžete vyrábět zbroje, blastery, medpacky, stimulanty, krystaly do mečů... Je jen na vás, co si zvolíte. Ale nečekejte, že na všem vyděláte.

Problém s craftingem, jak jej teď vidím, spočívá v tom, že vynaložíte klidně i hodiny činnosti (vaší či společníků) a tisíce kreditů do něčeho, co seženete jinde jednodušeji a levněji. Neplatí to u všeho, kupříkladu Bio se svým vyráběním nekonečných medpacků je velmi užitečné. Ale za plnění úkolů a zabíjení potvor získáváte na planetách „commendace“, tedy tokeny, které pak vyměňujete za vybavení. A problém je v tom, že velmi často jde takto sehnat lepší vybavení, než si vyrobíte s plně vyexpeným skillem na crafting!

Prostě a jednoduše, většinou nejste za špičkový crafting odměněni ničím, co by si jiní nemohli stejně sehnat. Je to naprostý opak Lineage II, kde se dříve celá gilda měsíc snažila nasbírat materiál na jeden recept, a pak doufala, že bude mít s jeho 60% úspěšností štěstí. Tady si tak trochu vyrábíte pro sebe. Ano, je to radost, ale dá se říci, že je to časově a finančně zbytečné.

Díky tomu momentálně moc nefunguje galaktická tržnice. Málokdo vyrábí věci pro střední levely, v nabídce jsou obrovské mezery a ceny jsou silně nestabilní. Některé věci se zkrátka nevyplatí vyrábět, protože je seženete s menší snahou u in-game prodavače. Na druhou stranu se na celé craftování můžete vykašlat a absolutně o nic nepřijdete. Těch pár věcí, co vám nepadne z potvor nebo commendací buď oželíte, nebo časem nafarmíte. Tak si sami řekněte, zda je pro vás, podle mě hrubě nedořešené craftování, které bude potřebovat pořádnou úpravu, mínusem.

Vesmírné mise, či spíše mise pro nenáročné

Další část hry, která potřebuje nebo by si zasloužila změnu, jsou vesmírné mise. Situaci s nimi se věnuje otylý Jedi Karrull, k němuž vás tedy případně odkáži. Faktem je, že jde spíše o vizuálně hezkou minihru, v níž s lodičkou létáte po vytyčených kolejích. Sice z nich může plynout solidní přísun zkušeností a peněz, zvláště když děláte opakující se každodenní mise, ale osobně mne po chvíli tahle minihra přestala bavit.

Znám však lidi, které tato arkáda baví. Navíc se tu dají slušně udělat zkušenosti pro zkompletování levelu. BioWare prý navíc pracuje na kompletní předělávce těchto misí, dle čehož soudím, že tohle je spíše náhražka za skutečnou vesmírnou MMO, která se prostě nestihla udělat. Ale když už kritizuji a létám, tak mi nejde do hlavy, proč někdo nezkusil zkrátit to nekonečné bezcílné běhání?!

Pohyb po mapě je řešen pomocí taxíků, to je v pořádku. Stejně tak se jde jednou za půl hodiny teleportovat na jeden z odemčených uzlů nebo jednou za den na flotilu, což je uzlový bod veškerého dění. Po čase si odemknete celkem drahý (na tu dobu) speeder, který rychle jezdí po většině míst a usnadní pohyb... ale ne všude.

Pokud totiž s lodí přistanete někde na planetě, pravděpodobně vás čeká následující taneček. Ven z lodi – loading – ven z osobní sféry – loading – ven z přijímacích místností přístavu, kde se naprosto nic neděje, a které jsou občas absurdně dlouhé a nejde v nich aktivovat speeder! Vždyť je to stupidní! Kterého designéra napadlo, že pokaždé, když budu chtít odletět z Coruscantu vlastní lodí, musím běžet dvě minuty velkými sály? Je to sice zdánlivě malá věc, ale po čase vás to štve. Přitom by stačilo jednoduché tlačítko na teleport do vlastní lodě.

Společné zážitky, společná radost i starost

Flotila je centrálním uzlem veškerého dění. Najdete zde aukce, prodejce, PvP prodejce a hlavně nemalou část flashpointů, tedy speciálních questů, na které budete chodit ve více lidech. Jedná se tedy o malé a velmi zábavné raidy. Musím tvůrce skutečně pochválit za design většiny z nich. Jsou to mise, které jsou pro skupinku výzvou, ale ne frustrujícím raidem, na nějž potřebujete několik hodin.

Při dobrém složení party a slušném taktickém uvažování většinu z nich zvládnete, aniž byste se trýznili, ale zároveň se ani nenudíte. Takovéto mise jsou přístupné po všech světech. Mají velmi dobrý příběhový základ i průběh, nabízí solidní odměnu a samozřejmě trochu toho týmového hraní, které je kořením zážitku.

Větší verze flashpointů, zvané operations, jsou určeny pro 16 hráčů na vysokých levelech a odpovídajícím způsobem se v nich zvyšuje obtížnost. Tohle je momentálně páteř týmového multiplayeru SWTOR. Je to prvek zábavný a obtížnost se liší kus od kusu, takže některé jsou pohodové, další třeba velmi náročné. Ale to se naučíte poznávat sami.

Samozřejmě platí, že gilda, kde jsou všichni na mikrofonu, má asi tak o 400 % větší šance na úspěch, než náhodní hráči. Neznamená to však, že byste měli náhodné skupinky zavrhnout, občas se sejde skvělá parta a flashpointy jde zvládat i s nimi. Tady vstupuje do hry další prvek, social pointy, za něž jde opět získávat speciální vybavení.

V rámci dialogů ve flashpointech totiž každý volí za sebe a vyhraje jen jedna možnost. Pokud se do ní „trefíte“, dostanete víc social pointů. I díky tomu má cenu tyto mise opakovat (ano, jsou opakovatelné), protože můžete chtít konečně vidět „ten svůj“ výsledek. Roleplay je v takové chvíli samozřejmě na místě.

Asi nezapomenu na chvíli, kdy jsme po splnění úkolu vše hlásili admirálce Shen. Se mnou byli tři Jediové, vážní a ctnostní a já uprostřed mrtvol Sithů přes holo s danou vojandou bohapustě flirtuji. Mimochodem, flirtu a sexu je tu dost, jen žádný neuvidíte. A pokud jste Jediové, prý ho tolik není. Holt bojovní mniši.

Jdi libovlnou cestou, překážky zde nejsou

Co ale miluji na SWTOR opravdu se zápalem, je možnost svobody v tom, kde expíte. Třeba vás na chvíli kampaň otráví nebo prostě propadnete PvP ve formě warzón, a tam klidně můžete dojet až na finální padesátý level. Opravdu jsem neměl problém se zapomenout, a tak jsem třeba pět levelů udělal jen ve warzonách. Skýtá to malou nevýhodu/výhodu.

Když se pak vrátíte do kampaně, můžete být nadlevelovaní, takže vám při velkém rozdílu budou padat minimální XP za splnění úkolů. Na druhou stranu, takhle jde vyřešit úkol, na který ještě nemáte. Nemusíte jen strojově grindovat moby a čekat na level. Vrhněte se do PvP nebo klidně i na ty vesmírné mise a půjde to rychleji. Je to jen na vás a hlavně – PvP vás odmění i pro PvE.

Co se týče warzón, poprosím vás o přečtení tohoto článku, který jsem věnoval jen tomuto typu PvP. Od doby napsání se prakticky nic nezměnilo, kromě asi tří patchů, které opět o něco vylepšily odezvu schopností a pár bugů. Každopádně, při PvP získáváte jak body valoru (užitečné pro vybavení), tak warzone commendace, které pak směňujete za vybavení. Což je skvělé a díky tomu vás PvP nijak nelimituje.

Dokonce platí, že některé nejlepší sety dostanete jen z PvP. Ale ne všechny. Je tu celá škála dalších commendací, které pak vedou k těm nejlepším kusům „PvP vybavení“, kdy warzone měníte za mercenary, pak získáváte centurion, champion...atd. Jednoduše řečeno, na kampaň se nejde úplně vykašlat (neměli byste loď, nové společníky), ale pokud chcete dělat jen arénové PvP a příběhem prosvištět, máte tu možnost.

Pravda, je tu pořád pár problémů, třeba s notorickými „čekači“. To je speciální typ idiotského hráče, který chce XP a valor za nic a přitom vám zkazí hru. Takový člověk s vámi vleze do warzóny, někde se schová a nic nedělá. Nejspíše si u toho čte. A nakonec dostane body. Ne tolik jako aktivní hráči, ale dost na to, aby se mu to vyplatilo. Tým samozřejmě má o jednoho člena v reálu méně. Takové hráče je třeba hlásit a s sebou je nebrat.

V arénách huj, ve světě fuj

Co se týče světového PvP, je tu pořádný kus práce, který musí BioWare odvést. Momentálně totiž moc nefunguje. Klíčovým bodem světového, tedy počty neomezeného, PvP měla být planeta Ilum. Jenže, co se stane, když je hráčů jedné strany výrazně víc, než druhých? Jatka. Chvíli to vypadalo tak, že jste vylezli z republikového kempu a do tří sekund zemřeli. Prostě problém.

Navíc to vypadá, že engine není na velké počty hráčů vyladěný a FPS klesá do hlubin Sarlaccova chřtánu. Tohle je momentálně největší problém, který bude muset BioWare řešit, protože tak hra ztrácí část svého endgame obsahu. To je logicky špatně. Warzóny jsou sice zábavné, ale i když budou přibývat nové, je třeba mít funkční i tu část, kde se do sebe pouštíte hromadně. A úpravy enginu nebudou vůbec snadné.

Co naopak bude jednoduché, to je úprava UI. To je teď neobratné a ve spojení s některými funkcemi vysloveně k naštvání. Velkému naštvání. Když máte otevřenou galaktickou aukci, konečně se skrz nepovedený filtr proklikáte k tomu, co chcete a pak vám společník, jenž se navrátil z mise, celou tu tabulku shodí, tak to byste vraždili.

Silnice ve výstavbě, připravte se na jízdu

Jestli o BioWare nejde něco říci, pak to, že by se nesnažili. Naopak. Reagují velmi pružně na vývoj situace a vydávají patche, které buď dané problémy řeší, nebo naopak zmírňují, pokud jde o složitější záležitosti. Pokud si vezmeme, že je hra venku něco málo přes měsíc, tak už těch oprav a změn k lepšímu bylo uděláno dost. Chtělo by to ještě vylepšit zaměřování, protože občas je peklo v PvP rotovat cíle přes Tab.

Naopak je skvělé, že ve hře není auto útok, ale musíte jednotlivé akce pečlivě volit. Stejně v PvP není na spamování základní schopnosti čas, vše vězí v kombech. Neznamená to však, že mohou tvůrci usnout s klidem a pohodlím na vavřínech. Kdepak, je třeba se stále snažit nejen o nápravu, ale i vývoj hry.

Endgame obsah tu je v rámci PvP warzón, ne moc fungujícího otevřeného PvP a pak flashpointů a operací (plus hardcore flashpointů). To ale nebude stačit navždy, bude to chtít další a další mise, operace i bonusy. Prostě vše, co už teď BioWare slibuje a k čemu už nějaké novinky vydal.

Růžové vyhlídky

Jak hodnotit tohle MMORPG? Je pro vás užitečný crafting důležitý? Je pro vás důležité PvP? Otevřené PvP? To všechno si musíte rozhodnout sami, to za vás prostě nemůžu udělat ani já, ani to číslo u recenze. Já mohu říct, že se u SWTOR skvěle bavím. Bavím se dokonce i ve chvílích, když mě hra něčím rozčiluje. Někdy jsem ji naštvaně zavřel, ale pak jsem se zas těšil, až bude chvilka a znovu ji zapnu. A byl jsem rád, že se mohu věnovat, čemu chci. Fintit si postavu, vybírat třeba jeden z možných titulů, které si můžete odemknout a dát před jméno.

Navíc jsem potkal velmi, velmi málo bugů a považte, ani jednou jsem se nezaseknul do textury! Nicméně i to se může stát, prostě jsem měl štěstí. O kvalitách hry ale vypovídá ještě jedna věc - hru po dopsání recenze neopustím a budu v ní pokračovat dál. Hra se vyvíjí a sledovat ji tak budu nejenom já, ale celá redakce. Samozřejmě, nemusí se vyvíjet jen k lepšímu - takových projektů, které ztroskotaly na špatných designérských úpravách, už jsme viděli spoustu (zdravím Star Wars Galaxies).

Zatím však SWTOR představuje desítky a desítky hodin zábavy, při které nejste odkázáni jen na své živé spoluhráče, ale klidně se můžete ponořit do světa Star Wars sami a nechat výkřiky „Tank LFG Athiss“ za sebou. Mimochodem, když se prý vyspíte se svou sithskou otrokyní, začne si hvízdat imperiální pochod... Jak milý anachronismus, a jak charakteristická věc pro styl téhle hry.

Tagy: online RPG star wars

Zdroj: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.