Star Wars: Republic Commando - recenze
9/10
zdroj: tisková zpráva

Star Wars: Republic Commando - recenze

6. 3. 2005 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Co takhle se vykašlat na všechny Jedi, světelné meče či Sílu a podívat se na Hvězdné války z pohledu skrz přilbu vojáka elitního komanda? Pojďte se v první české recenzi přesvědčit, že i takto může vzniknout výborná hra.

Autor: Frix
Publikováno: 6.března 2005
První česká recenze této hry zdroj: tisková zpráva Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 5 dnů


Obrázek zdroj: tisková zpráva Udělám vám všem hned ze začátku jednu velkou službu – přeskočím tisíckrát omleté historky o tom, jak se zvyšuje nebo snižuje frekvence vycházejících her na motivy Star Wars a jak kolísá jejich úroveň kvality. Pokud byste u nich zkusili najít nějakou spojnici, po chvílí uvažování vyvstane jediná možnost - skrytá a přitom tak jasná. Ať už je to pilot X-Wingu nebo Tie Fighteru, Kyle Katarn, Dash Rendar, Obi-Wan Kenobi nebo kdokoliv jiný, kromě SW: Battlefront jsme se ve hrách s tématikou Hvězdných válek obvykle ocitli v roli někoho výjimečného. Republic Commando (dále jen RC) na to ale jde z opačné strany - nejenže jste vojákem, jedním z tisíců sobě podobných, tentokrát se totiž stanete dokonce klonem!

 Klonové války, jak se patří
Dějově je RC zasazené do mezi druhou a třetí epizodu, kde se vžijete do pozice vůdce elitní klonové jednotky. Ano, působí to trochu divně, ale šikne se hodit za hlavu poučky, které možná o klonování znáte. Vedle běžných klonů existují ještě jakési speciální druhy, které mají v boji lepší výsledky a právě z nich jsou tvořeny elitní čtyřčlenné týmy, z nichž jednomu budete velet.

Jak trefně poznamenal Lukáš Codr v prvních dojmech, RC je tak trochu ospravedlněním se za minimální ukázky klonových válek ve druhé epizodě Star Wars na stříbrném plátně, kde bylo lákavé téma masivního konfliktu hodně odfláknuté. Paradoxně je ze hry díky zobrazení normálních vojáků cítit daleko lidštější atmosféra, než je tomu u filmů. Ostatně, za dohrání RC budou natěšení fanoušci jaksepatří odměněni odhalením jednoho podstatného příběhového dílku z nadcházející třetí epizody, který zde samozřejmě prozrazovat nebudu.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

 Čtyři mušketýři
Pomineme celkem zjevný dějový lapsus s elitními klonovými jednotkami, jedná se v každém případě o ústupek v zájmu lepší hratelnosti a příběhové různorodosti. Již jsem zmínil čtyřčlenný tým - v našem případě se jedná o výsadek s kódovým označením Delta, kde hlavní postava má označení 38, zbylí vojáci pak 07, 40 a 62. Pokud bych chtěl vyvolat dojem, že jde o extrémně suše podané archetypické pojetí slova klon, předchozí věta by nepochybně stačila.

Jak příjemně překvapující je pak zjištění, že klony mají ve skutečnosti výrazně pojaté osobnosti, které sice sdílí stejný přihlouplý akcent, avšak jinak jde o různé lidi s různými schopnostmi i náladami. Dalo by se dokonce říci, že nátura postav je daleko znatelnější, než u seriózně braných týmových FPS. Klony mají vedle čísel také přezdívky, v našem případě je to Sev, Fixer a Scorch.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Sev je drsný sniper s ledově chladným charakterem, z něhož si zbylí dva kolegové často utahují. Fixer dovede v rychlosti otevírat zamčené dveře, prolamovat bezpečnostní systémy, jednoduše řečeno je to hacker. Nakonec Scorch je vedle demolicí také odborníkem na suchý humor, jeho hlášky vám jistě také utkví v paměti. Je to příjemně uvolňující, když vám těsně před smrtí ještě stihne zaznít v uších „Šéfe, teď neumírejte, prostě není zrovna vhodná doba!“, zatímco se kolem sápou Geonosianské příšery.

 

 Široká škála zbraní
Od ostatních klonů odlišuje naši čtveřici vedle lepších schopností v boji také záležitost daleko pragmatičtější, totiž lepší zbraně. Běžní vojáci na vaší straně se během misí čas od času objeví na skriptovaných pozicích, většinou však slouží pouze jako jasné upozornění, kam máte směřovat svoje další kroky. Tomu se ostatně hra věnuje prakticky pořád. Pokud se řadíte k méně zkušeným hráčům, je možné zapnout tzv. taktický HUD, který decentně indikuje jednak pozici vašich parťáků, ale také směr k cíli a jeho vzdálenost v metrech.
Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva


Zpět však k arzenálu, který začíná standardní pistolí a útočnou puškou, avšak během hraní se objeví celá řada mnohem zajímavějších kousků. Vedle sniperky, granátometu, samopalu nebo bazuky jsou tu i výrazně originálnější zbraně, které seberete po padlých vetřelcích. Například hned zpočátku na Geonosis můžete mít v rukou úžasně mocný organický laser. Nechybí ani útok nablízko, který je zpracován velmi dobře a hlavně je účinný. Na nejslabší žoldáky nebo droidy se rozhodně vyplatí a dobrý pocit z ještě horké krve na přilbě je neoddiskutovatelný.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva  Překvapivě chytrá umělá inteligence
Pouhé zahrnutí parťáků však může jen stěží odlišit hru od kavalkády jiných stříleček na stejné bázi. V drtivé většině takových titulů však tvůrci pouze hodí vedle hráče několik neschopných figurek, které fungují pouze jako křoví, což bývá zásadní chyba. RC naštěstí funguje zcela opačně, kolegům můžete zadávat rozkazy skrze velmi intuitivní systém a především jsou sami o sobě opravdu schopní. Bez nadsázky má v sobě RC jednu z nejlepších umělých inteligencí za poslední dobu.

To bohužel ne vždy platí i o nepřátelích, kteří mají tendenci preferovat jednoduchou taktiku "běž-a-střílej". Každopádně jde o vítanou změnu oproti zaběhlému stylu retardovaných spolubojovníků, kteří dovedou i ze dvou metrů minout nepřítele brokovnicí.

Pokud se dá zadat rozkaz, zaměřovač se automaticky změní na tvar, který indikuje typ rozkazu a zmáčknutím univerzálního tlačítka vydáte rozkaz adekvátnímu vojákovi. Pokud je třeba vidět ideálně pozice pro snipera, naběhne Sev, když je nutné otevřít dveře, je tu Fixer, a v univerzálním případě léčivého terminálu se doběhne vyléčit ten, jehož zdraví je zrovna nejnižší. Některé úkoly, jako například odstřelování, by mohli umět spoluhráči provádět sami, na druhou stranu by si stejně dobře mohl hráč prostě uvařit kafe a jen sledovat na obrazovce boj, který se odehrává bez jeho zásahu.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva


RC ideálním způsobem trefuje na hlavičku zlatý střed, kompromis, který neuráží hráčovo IQ a přitom je skutečně zábavný. Tento systém podtrhuje herní linearitu, která je extrémně znatelná. Pokud se budete soustředit čistě na intenzivní požitek z hraní, ani vám to nepřijde na mysl, nečekejte však možnost se po úrovních toulat a zkoušet různé vlastní nápady. RD vážně odsýpá v hodně rychlém tempu.

 Podobnost čistě náhodná?
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Uživatelské rozhraní a řada vlastností je v RC viditelně „vypůjčená“ z podobných her, v čele s konzolovým hitem Halo (byť ovladatelná vozidla si zde neužijete). Ostatně RC se nijak neostýchá dát hráči najevo, že jde o hru primárně pro konzolový trh, překvapivě však na tom nejsou biti hráči na PC. O užitečném HUDu, který zjednodušuje průchod misemi, jsem se již zmiňoval, lze také zapnout pěkně provedené noční vidění.

Ještě větší podobnost však u RC vidím s Medal of Honor: Pacific Assault. Nejsou to pouze dynamické útoky zblízka, které byly u posledního dílu MoH také přítomny, mluvím především o systému léčení. Po vyčerpání posledního dílku zdraví padnete na zem, nenásleduje však okamžitá smrt, jen jakési delirium.

To není (narozdíl od MoH:PA) limitované časem, kdy se můžete rozhodnout pro nahrání poslední uložené pozice, nebo udělení příkazu spoluhráčům, aby se vás pokusili oživit, což však během boje představuje nemalý risk. Stejný systém platí i u kolegů, můžete dokonce přikázat jednomu klonovi, aby šel resuscitovat druhého. Efekt předsmrtné agonie je zpracovaný o poznání lépe, než tomu bylo u MoH:PA, oproti němu mi i připadl v RC mnohem vhodnější k adrenalinovému pojetí hry.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva


 Několik pih na kráse
Tím se však dostávám k jedné z mála znatelných chyb RC, totiž délce hry. Velký podíl na tom má vedle systému léčení také zmiňovaný HUD, který by dovedl k cíli snad i slepého. Pozici je možné uložit zcela libovolně, což ale rozhodně nepovažuji za chybu, na umělé protahování hratelnosti za cenu zoufalství není nikdo zvědavý. Na prostřední obtížnost je možné RC projít během zhruba 10 hodin, podobně jako u Max Payne je však každá minuta nabitá intenzivní akcí s výbornou atmosférou. O RC se nedá hovořit jako o snadné hře, některé části jsou naopak výzvou i pro zkušeného hráče.

Relativní krátkost alespoň částečně vynahrazuje různorodost prostředí, kde nechybí jak interiéry, tak venkovní lokace. Singleplayerová kampaň je rozdělena na tři části – Geonosis, vesmírná loď droidů a nakonec Kashyyyk. Během plnění řady misí vám ani nepřijde, že jdete po velmi jasně vyznačené cestě. Jak je vidět, i striktně lineární hra se dá udělat dobře.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva


Nejtěžší prohřešek RC se však skrývá v multiplayeru. Nabídka je omezená na Deathmatch, Team Deathmach, Capture the Flag a Assault. V nabídce je celkem 8 map, na kterých si může zahrát až 16 hráčů dohromady. Že je většina map jen předělanou verzí různých segmentů normálních misí, to by šlo ještě přehlédnout.

Daleko horší je to s absencí kooperativního módu pro více živých lidí, který přímo volá po zahrnutí. Je to obrovská škoda - nejspíš byli autoři nuceni hru vydat s určitým předstihem před nadcházejícím filmem a ve výsledku se do finální verze kooperace nedostala. Nenaplnit tak zřetelnou šanci se v tomto případě ale nedá omluvit ničím.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů


 Technické zpracování
Výrazně lépe dopadla technická stránka. Grafika vypadá opravdu pěkně a je znát, že musela stát hodně peněz, nehledě na licenci na Unreal engine 2.0 od Epicu a jeho notné vyšperkování. Detaily jsou viditelné na každém rohu, ať už jde o bojem zjizvené brnění vojáků nebo skvěle animované vetřelce na Geonosis. Hojného využití se dočkal Havok engine pro reálnou fyziku - droidům lze například ustřelit hlava, která za nimi ještě chvíli divoce skáče v roji jisker.

Líbilo se mi také prostředí, ať už jde o skalnatý Geonosis, vesmírnou loď, nebo zalesněný Kashyyyk. O to lépe tenhle grafický bonbónek chutná, když si uvědomíte, že RC běží velmi dobře i na starších počítačích. Kupříkladu GeForce4Ti zvládne tuhle hru rozhýbat na středních detailech a 1024x768 úplně bez problémů (ke spuštění jsou nutné pixel shadery, tudíž majitelé starších GeForce 4 MX mají smůlu).

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Zvukové efekty rovněž nesou stopy štědrého producenta, ať už to jsou hlasité, mocně znějící zbraně, nebo výtečný dabing. Hudba si, jak jinak, vypůjčuje většinu témat z všeobecně známých Star Wars klišé, během boje se přes veškerý hluk takřka nedá vnímat, ale ve chvílích klidu ji nelze neocenit. Rozhodně se jedná o příjemnou změnu oproti tradičním hudebním doprovodům k vojenským hrám.

Pokud si koupíte Star Wars: Republic Commando z internetového obchodu Tiscali GameShop, dostanete ke hře později exkluzivní češtinu zdarma.

Stáhněte si: Demo, Trailery, Videa, Soundtrack, Cheaty...

Související články: Dojmy (2/2005), Novinky

 
Frix  
autorovi je 19 let, píše pro Tiscali Games & Level a dlouhodobě žije ve Finsku, kde studuje helsinskou Open University of Economics; hraje akce všeho druhu, trpí úchylkou pro stealth žánr, GTA a Warrena Spectora (všechny články autora)  




 
 
 
Frix

Verdikt:

Možnost pro stvoření perfektního kooperativního multiplayeru sice zůstala nenaplněna, ale i tak představuje Republic Commando velmi kvalitní týmovou střílečku, která pádí dostihovým tempem a adrenalin žene hráči do žil pěkně pod tlakem. Xboxové Halo 2 je sice možná lepší, ale to zatím může být PCčkářům upřímně jedno.

Nejnovější články