Autor: Michal Jonáš Publikováno: 30. června 2010 | Verze: PC/anglická/finální Doba recenzování: pár dnů |
vlastní obrázky z hraní Sniper míchá oboje. Jednou se na člunu vylodíte u vrtné plošiny s malým týmem, kterou v klasických přestřelkách obsadíte, jenže v další misi už jste zase Lone Wolfem, a s hejkalem se potichu plížíte skrze nepřátelskou základnu hluboko v tropické džungli. Jen vy, váš dech a vaše puška. Prostě stereotyp zde není na místě, už jen proto, že jednou operujete zcela sami, podruhé vám pomáhá další tajný agent, nu a potřetí máte zase kolem sebe partičku ostrých chlapů. Přitom si dokonale užijete i zdejší zajímavé, ale hlavně překrásné prostředí tropického ostrova, které právě jako by z oka vypadlo zmíněné Crysis. Paní rozmanitost dávala plnými hrstmi i zde, pročež začínáte v úvodním výsadku na chemické továrně v přístavu u moře, abyste plynule navázali starodávnými ruinami v buši, odlehlými vojenskými základnami poblíž obrovských vodopádů a skončili třeba v tajném uranovém dole. Přitom vás spálí ostré sluníčko, to vzápětí vystřídá tropický liják a nechybí ani kradmé noční mise za svitu luny. Crysis hadr! Úzké kaňony s říčkami se zde snoubí se širokými údolími s průzračnými jezírky, v nichž lze plavat. Není zde nouze taktéž o časté vodopády, nebo pozůstatky dávných kultur v tajemných rozvalinách. A do toho industriální výdobytky diktátora, který profituje na ropě, nebo městečka a slumy, jako by z oka vypadly zanedbaným, ale romantickým jihoamerickým vesničkám. Jenže ta nejlepší věc je právě tady. Za ten přímo božský obrázek není třeba tvrdě platit ve valutách. Jinými slovy na solidní chod vám postačí naprosto průměrný stroj, jenž by Crysis neutáhl ani na vařenou nudli. Tak kupříkladu mi Sniper na testovací sestavě (C2D 3.0GHz, 3GB RAM, NX-260 896 MB) při všem na maximum a v rozlišení 1680x1050, jel naprosto plynule minimálně na 50 FPS. Jestli je domácí Chrome Engine 4 v něčem přeborník, je to bezpochyby perfektní optimalizace! Drobná snůška chyb Je ovšem pravda, že na absolutní špičku krapet ztrácí několika chybějícími prvky, jako jsou např. nezničitelná okna a osvětlení, občasné mizení mrtvol, či sporadické chybky v podobě prolínání textur objektů a postav, nebo levitování upuštěných zbraní ve vzduchu. Nicméně to není nic hrozného a pro výsledný zážitek, kdy stejně koukáte na každou novou oblast s otevřenou pusou, to ani nevadí. Na druhou stranu si lze všimnout i pár zajímavostí v prostředí. Tak třeba narazíte na vraky vypálených žigulíků, motory člunů se jmenují Nohda (ano, je to přesmyčka) a prostřelit lze alespoň plůtky a užší dřevěné stěny. Na nějakou příkladnou zničitelnost prostředí ale rychle zapomeňte. Zde jsou občas všeho všudy pouze obligátní výbušné sudy a kanystry, a kromě vozidel protivníka, do nichž nelze bohužel ani nasednout, již nic jiného k výbuchu nepřivedete. Taktický postup Sniper se tváří jako taktická střílečka, takže nemůže chybět jak poklek, tak i plazení (výklony ale chybí), obé s určitým účinkem na stupnici vašeho hluku a profilu, podle níž vás mohou nepřátelé zpozorovat. Je ale pravda, že na dvě vyšší z celkově tří obtížností jsou protivníci extrémně bystrozrací a naprosto nerealisticky vás odhalí klidně i na desítky metrů, i když v maskovacím mundůru ani neceknete. Na tu nejnižší je to zase ad absurdum na druhé straně, kdy vás někdy nevidí ani těsně před čelíčkem, ale stále je to méně frustrující. To se tvůrcům moc vybalancovat nepovedlo a beru to jako největší zápor jinak špičkové hry. Oni totiž protivníci nejsou žádná ořezávátka, a jakmile vás jeden zmerčí, velice přesně začnou pálit vaším směrem i jeho kolegové, přičemž část se rovnou rozběhne z několika stran přímo k vám. To pak kolikrát nestačíte ani vyměnit pušku za pistol a už v sobě máte půl kila olova. S injekcí do klidu Třetinu života si ale doplníte prostým vydýcháním, pro tu další část už si musíte píchnout uzdravovák, jenž se nachází poměrně často v lékárničkách, pověšených v domech. Však narazíte taktéž na tři desítky nepřátelských notebooků, které zde po vzoru Modern Warfare nejenže slouží jako sběratelský materiál, ale skrývají taktéž něco tajné korespondence místního režimu. Pro ty nejbystřejší z vás tvůrci schovali do hry ještě exotické papoušky a visuté vedení, když obé je záhodno rozstřelit. Pozabíjet můžete ještě kvokající slepice a krávy, nicméně za ně kromě hrsti peří a jednoho „BÚÚÚ“ nic nedostanete. K tomu získáte do rukou standardní odstřelovačskou výbavu v podobě tlumené pistole a kvarteta pušek. Začínáte s AS-50, ale můžete vzít zavděk i MSG-90, SR-25, nebo SVD Dragunov. V akčních pasážích ve stylu Modern Warfare a podobných zase chytnete klasické automaty M-4, USAS, MD-97, nebo AK-74. Solidní arzenál, jenž lze sbírat i po padlých, doplňují ještě granáty, dálkové nálože, miny Claymore a dokonce i házecí nožíky. Vy si klidně můžete ostřelovačku vyměnit třeba za jeden z automatů a pojmout postup jako přímočarou akci, ale na vyšší obtížnosti, a mnohdy ani na tu nejnižší, moc daleko nedojdete, protože nepřátelští vojáci jsou velice přesní a jejich kulky účinné. Jasný příklon k obezřetnému postupu velmi kvituji. Však ono to kradmé plížení, kdy musíte dobře přemýšlet, v jakém pořadí na dálku odpravíte stráže, je samo o sobě napínavé a zábavné. A párkrát se postavíte za lafetovaný kulomet, s nímž si rychlé akce ostatně užijete ažaž. Kulka dovnitř - mozek ven! I když zabíjet každého není nutné, to křupnutí a sprška krve z hlavy je dobrá odměna, nota bene když při opravdu pěkně mířených vás hra navíc odmění efektním zpomaleným záběrem na letící a rotující kulku, kterak se zabodne do hlavy oběti a ta již po smrti padá k zemi. A dokonce lze odstřelit i helmu. Hra dokáže omezeně simulovat fyziku a balistiku střelby, což je nejvíce patrné na dva vyšší stupínky, kdy vám zmizí plovoucí kolečko, jako pomůcka označující přesný bod střely. Na něj má totiž vliv jak směr a síla větru indikovaná grafem u horního okraje, tak i vzdálenost cíle a hlavně váš dech. Pokud chcete neuváženě střílet skrze hledáček s trojím zoomem hned po sprintu nebo běhu, ukazatel tepu vám dá na vědomí vysokou hodnotu nad 100 úderů, přičemž muška je tak hodně splašená. Stačí být chvíli v klidu a tep vám klesne na doporučených 80-90, přičemž v tom už se nechá přesně mířit i bez chvilkového zpomalení času, jež zde supluje zadržený dech. Ani pokud se prozradíte, tak není vše ztraceno, protože díky volnému ukládání se lze pohodlně jistit a navíc si hra sama ukládá postup automaticky do checkpointů, takže ani zapomnětliví nemusí opakovat znovu a znovu dlouhé části hry. Ta vám přitom předkládá 16 úrovní ve 4 aktech, včetně úvodního tutoriálu základů ostřelovače, jež jsem dokončil za 11 hodin na prostřední obtížnost, a to jsem se moc necoural a nic nesbíral, zato jsem se často kochal okolím. další obrázky v galerii Třetina pěkně do hlavy Pro ilustraci jsem za tu dobu oplýval pouze 30% přesností, celkem jsem pozabíjel přes 1000 nepřátel a rozdal jim přes 300 headshotů. Ano, i když se to z toho vůbec nezdá, Sniper je opravdu taktická střílečka. K dobru si pak můžete střihnout jakoukoli absolvovanou misi znovu, nebo si dát zápas v multiplayeru, který je ale spíše jednoduššího střihu. Přes LAN a internet nabízí tři režimy DM, TDM a doprovod VIP na třech mapách až pro tucet hráčů. Je tak možná trochu škoda, že ve hře není žádná kooperace, ale v osamocení je postup zase o to napínavější, tak to jako velký zápor nevidím. Sniper mě tudíž velice příjemně překvapil a rozhodně má ve FPS žánru co nabídnout, ať už je to znamenitá grafika, drobný důraz na fyziku střelby, nebo rozmanité střídání stylu hry v atraktivních exteriérech. Když si k tomu připočtete, že na našem trhu hra bude stát pouze doporučených 599,- (vychází i na Xbox 360 za 899,-) a obsáhne české titulky, tak opravdu není co řešit! Související články: Novinky |
Michal Jonáš | |
autorovi je 30 let, pracuje jako IT specialista v právní firmě a herní novinařině se věnuje skoro 10 let v mnoha internetových i tištěných médiích; vede si www.gamesblog.cz; mezi jeho záliby patří modelářství a deskové hry |