Restaurant Empire CZ - recenze

Vychází na platformách: PC

Verdikt: Restaurant Empire je poměrně zajímá simulace řízení restaurace s průměrným až podprůměrných technickým zázemím, avšak výbornou českou podporou. Hru sráží některé zmiňované nedostatky a myslím, že pokud patříte mezi náročné tycoon-maniaky, mnoho originálního zde nenajdete. Záleží jen na vás, zda půjdete do klasické restaurace nebo zvolíte virtuální variantu a vyzkoušíte si pohled z „druhé strany“. Já jdu na snídani.

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

Objednat na JRC.cz - obchod plný zábavy

21. 7. 2003 v 00:00 - Recenze Autor: Redakce Games.cz Komentáře: 0

Jaké by to asi bylo stát se vedoucím restaurace, jehož denním chlebem je péče o hosty, příprava pokrmů, navrhování provozoven nebo dohled na číšníky a kuchaře? To zjistíte v recenzi české verze.

Restaurant Empire CZ - recenze

Autor: David Ducháček
Publikováno: 21.července 2003


Restaurant Empire vznikl pod tvůrčím dohledem jistého Trevora Chana. Pokud si myslíte, že jde o nějakého vzdáleného příbuzného Jackieho Chana, nemáte pravdu. Tito lidé spolu nemají vůbec nic společného. Trevor Chan je jedním z hlavních zakladatelů firmy Enlight Software, jenže kvalitních titulů tento tým moc nevytvořil. Postarší projekty typu Capitalism na sebe moc neupozornili a nebýt kvalitnějších Seven Kingdoms nebo Hotel Giant, dnešní recenze by mohla být hodně stručná. Historie ale vyjma zatvrzelých (pre)historických rýpálků hráče nezajímá. S čím tedy Trevor dnes přišel? To se můžeme pouze domnívat, neboť pana Chana v reálném světě zatím nikdo nespatřil. Zřejmě bude snazší zodpovědět otázku, zda vůbec ještě někam půjde (někdy) a právě to bude cílem této recenze české verze budovatelsko-ekonomické strategie Restaurant Empire.

 Čeština včetně dabingu
Jelikož se nepovažuji za excelentně anglicky hovořícího humanoida, přítomnost nativního jazyka mne velmi příjemně překvapila. U restauračního simulátoru jsou totiž české názvy položek, přísad a mučících nástrojů velmi podstatné, ba přímo stěžejní. Ale o tom až později, přátelé. Nejprve bych rád pochválil celkem solidní dabing, pokud uvažujeme v rámci počítačových titulů. Pochopitelně nechci srovnávat s Atlantis 2 či podobnými tituly, ale oproti takové Necromanii je herecké komando z Restaurant Empire (dále už jen RE) příjemným překvapením.

Jenže zádrhel je někde jinde. Mluvené slovo se objevuje jen sporadicky. Většinu příběhových textů budete muset pracně odklikat myšicí. Klikfest by mi tak nevadil, pokud by jeho výsledkem bylo něco efektnějšího než pouhé ukončení dialogu. Ve všech opačných případech mám jisté pochybnosti o lenosti tvůrců. Drobnou samolepkou na očních boltcích možná přivodí zmínka o kvalitě titulků. Až do této chvíle jsem osobně nebýval z překladů od CD Projektu zrovna nadšený. Netuším, zda tým prodělal nějaký jazykový (či jiný) upgrade, protože věty dávají smysl a znějí skutečně česky. Aneb, když se chce, tak to jde… někdy.



 Obnova rodinného podniku
RE nabízí dva odlišné herní režimy. Zatímco ten druhý hněte váš tvůrčí potenciál a staví vás do role „absolutního restauračního machírka“, první volba také není k zahození. Vaše rodina vás inspirovala a odmalička vedla k tomu, abyste se stali kuchařem. Vzorem byl váš strýc. Armando, jak se hlavní postava jmenuje, nikdy nepatřil mezi skromné chlapce. Nechtěl být obyčejným podavačem broskví, ale tím nejlepším kuchařem na světě. Alespoň tak to šašo Armand hrdě prohlašuje. Což o to, kuchař není vůbec špatný, ovšem podlé mého skromného názoru se měl místo zušlechťování pochutin věnovat studii filozofie nebo z něj mohl být přeborník ve stolním fotbale - jeho práce zápěstím je úžasná…..ehm.

Armand se z toulky po exotických krajinách vrací do Francie za svým strýčkem, konkrétně do restaurace Treize á table. Záhy však zjistí strašlivou věc. Kuchyň zeje prázdnotou. Tady něco nebude v pořádku, pomyslí si. Strýček už nemohl dále konkurovat úhlavnímu nepříteli - obrovské korporací pod názvem Omnifood, což je taková obdoba McDonalda, pouze s tím rozdílem, že namísto neonů McDonald spatříte Omnifood. Mladý a ziskuchtivý Armad má plnou hlavu těch nejšílenějších nápadů a jedním z nich je sen mít vlastní restauraci - řidit personál, ujídat ze své vlastní kuchyně a soupeřit s ostatními kuchtíky o místo u sporáku. Váš příbuzný není zase tak hloupý, jak vypadá. Nejdřív si vás vyzkouší a když ho přesvědčíte o svých kvalitách, máte vyhráno a objekt bude váš.

 Pestrý jídelníček není to nejdůležitejší
Pokud se často stravujete v kvalitních restauracích, jistě víte stejně jako Armand, že samotná rozmanitost jídel málokterého labužníka ohromí. Čím se liší špičková a nalijme si čistého lihu, drahá restaurace od sumerského spáleniště 7. kmenové skupiny? Správně, liší se počtem unikátních ingrediencí a dokonalými postupy. Armand zvládá svoje řemeslo obstojně, jenže na začátku hry má plno problémů. Zákazníci si stěžují na nedostatečnou kvalitu jídla, mrzkou obsluhu, vystydlou polévku, nefunkční kanalizační systém atd. A aby toho nebylo málo, začnou si všichni stěžovat na nízký komfort sedacích souprav a intenzitu osvětlení - oslepující taktika se zřejmě minula účinkem. Ani opačná strategie není dobrá, jelikož strávníci začnou reptat a nepřečtou si ani jídelní lístek, což je v restauraci vada dosti podstatná.


Dobře si zapamatujte, že hostům a nadřízenému musíte vyjít vždy vstříc, no a jelikož nadřízeného nemáte (vy jste šéfem), musíte se snažit maximálně uspokojovat své hosty - po všech stránkách. Dobrým pomocníkem je „virtuální kniha stížnosti“, která v počátečních fázích hry doslova přetéká stížnostmi. Rychlost donášení jídla lze svým způsobem vyřešit dokoupením výtahu na jídlo či vhodným rozmístěním stolů co nejblíže kuchyně. Však vy už si poradíte. Stěžují-li si vaši zákazníci na nedostatečnou kvalitu jídla, máte v podstatě 2 možnosti - a) snížit cenu pokrmu b) snažit se zvýšit jakost přísad (mnohdy nemožné, ale účinné).

 Co lze upravit a co nikoliv?
Záleží, jaký režim zvolíte. Pokud začnete řekněme adventure režimem, připravte se na osmnáct různě náročných misí. První dvě vám formou tutoriálu vysvětlují jednotlivé prvky restaurace a naučí vás vše podstatné - jak připravovat jídla, sestavovat jídelníčky, manipulovat vybavením a zkrášlovat váš podnik, jakým způsobem ovlivňovat spokojenost zákazníků a dosahovat co nejvyššího zisku. Je toho zkrátka spousta. Těm, kteří mají za sebou spousty hodin z The Sims nebo nějakého tycoonu, nebude ani RE činit velké potíže.

Druhá volba je podstatně zajímavější. Stačí si zvolit počáteční sumu (maximum je 5 miliónů dolarů, což není zlé), šéfkuchaře a název podniku a už to můžete rozjet ve velkém. Nejste nikým omezováni a dokonce můžete ovládat až tři restaurace najednou. To už je pěkný hardcore. Tu a tam se naskytne kuchařská soutěž, můžete trénovat svůj personál atd. Dohrání všech osmnácti misí může trvat pěkně dlouhou dobu, protože řízení restaurace(í) není žádná legrace. Různorodé, avšak poměrně originální scénáře zaberou pár hodin nebo i několik dní. Zpočátku děláte, co vám zadá strýček (vyděláte 30 tisíc dolarů za 3 měsíce), později posloucháte mafiánka Corleoneho a nakonec se vydáte vlastní cestou, bez jakýchkoliv závazků. Hezký sen, že?

Pokud nesplníte určitý limit (vyděláte málo peněz, neuspokojíte všechny touhy zákazníků atd), musíte začít misi znovu a to nepotěší. RE nepatří mezi snadné hry, má rozvinutý statistický systém a respektuje základní ekonomické ukazatele. Abych vám to trochu přiblížil. Stačí jeden neuvážený nákup a vaše restaurace půjde do konkurzu dřív, než se ohlédnete. Situaci pochopitelně značně ztěžuje počet restaurací, které postupně získáváte na „svou stranu“. V každém případě, vydělávání peněz v RE rozhodně není triviální. Plnění zákaznických snů je stále těžší, nákup a propagace také není zadarmo a speciální přísady jsou velmi drahé. Čas jde sice urychlit, ovšem na nejvyšší rychlost se hra z neznámých důvodů nepříjemně trhá (záměrně). Urychlovač je ale nezbytný, takže se ho nezříkejte a naučte se jej používat. Nic jiného vám totiž nezbývá.

Pozoruhodné je, že ačkoliv si tvůrci až nezdravě vyhráli s jídelníčkem a tvorbou přísad, jiné detaily jim unikly. Jídla se sice skládají ze spousty přísad, jenže pokud chcete snížit jeho cenu tím, že použijete méně kvalitní suroviny (od jedné hvězdičky do tří), opět zažijete klikfest. Přísady totiž musíte jednu podruhé měnit a až poté ji lze umístit do jídelního lístku. Děs! Unikátní či obzvlášť povedené recepty můžete duplikovat, čímž zabráníte jejich následnému zprznění. Vzhled jídelního lístku lze sice měnit, avšak význam mi jaksi unikl. Nezaregistroval jsem žádnou změnu k lepšímu ani horšímu, ať už byl lístek sebedokonalejší. Na druhou stranu, můžete měnit pouze styl písma a design lístku - využitelné jsou asi tak dvě varianty.

 Zařizování restaurace
O něco lépe je provedeno zařizování a výzdoba interiéru. Úspěšnost a vysoká návštěvnost restaurace závisí na vhodném umístění. Na samotě u lesa je sice krásně, ovšem příval zákazníků vaše dveře určitě nevysadí z pantů. Lepší bude dobře přístupná frekventovaná ulice s rozvinutou dopravní tepnou. Poté stačí zakoupit pozemek či přímo celou budovu - dvě patra jsou víc než dost, jak sami poznáte.


Zařizování restaurace je velmi důležité, věnujte mu maximální pozornost a nepodceňujte žádné drobnosti. Rozmístění stolů je menším rébusem - jak nacpat do místnosti co možná největší počet stolů, ale zároveň zajistit cirkulaci číšníků a neomezovat prostor konzumentů? Stoly lze natáčet a pokud se vám nebudou líbit či se nebudou hodit k ostatním sadám (není dobré kombinovat více stylů v rámci patra), stiskem tlačítka stůl pošlete na onen svět, přičemž peníze dostanete zpět. Asi nemá cenu zvlášť zdůrazňovat, že čím je zboží kvalitnější a přispívá ke zvýšení estetického dojmu, tím vyšší je jeho cena. Krom stolů a židliček, musíte postavit a vybavit kuchyň a zřídit WC (snadná záležitost). U kuchyně to také není složité, takže to nebudeme rozvádět. Hlavně nezapomeňte na recepční stolek, vhodné osvětlení a výzdobu pomocí obrazů květin, paravánů či urn. Člověk nikdy neví, co s ním vaše „bašta“ udělá.

 Personální změny a proměny číšníka v bezdomovce
Málem bych zapomněl na detail - otevírací dobu. Standardně je otevřeno do 22 hodin, ale v zájmu vyšších zisků doporučuji mít otevřeno ještě o něco déle. Peněz není nikdy dost. Velmi důležitými osobami jsou speciální zákazníci, na které vás upozorní váš „alarm“. U takového hosta se pak zobrazí buď červená (nemá čas) či zelená šipka (je v provozu). Dotěrný hnidopich vás zase bude často kritizovat a za nemalou sumu (v řádech desetitisíců dolarů) vám bude nabízet přísady či speciální recepty, které zvýši celkové hodnocení vaší restaurace. Může se však také stát, že se mu váš recept zalíbí a bude ochoten vám za něj zaplatit. Rozhodně neváhejte.

Funkční restaurační zařízení se (bohužel) neobejde bez příživníků - tzv. zaměstnanců. Vrchol platového i odpovědnostního žebříčku tvoří vaše maličkost, pod ni patři vrchní číšník + pár dalších, dva pomocníci (myjí nádobí, očumují u výtahu s jídlem) a recepční - s těmi jsou největší problémy, nestíhají, jsou neslušní a jejich morálka je příšerná. Možností je zoufale málo. Jejich plat můžete samozřejmě korigovat - zvýšení platu zvedne morálku a v případě hrubého porušení kázně se zaměstnancem vyrazte dveře. Mnohdy si však budete muset vybírat, zda vezmete drahou, výkonnou, ale drzou číšnici či uhlazeného, distingovaného číšníka-lenochoda. Schopnosti se sice postupem času zlepšují, ale na to bych být vámi nespoléhal.


další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů

 Je to vidlička nebo kaviárový toast?
Již z úvodního intra bylo zřetelně vidět, že se grafici z Enlightu líbivé grafické stezce širokým obloukem vyhnuli a vzali s sebou několik telegrafních sloupů. Něco podobného bych nečekal ani v dobách, kdy jsem Gapu (přerostlou ještěrku) považoval za krajně nebezpečného tvora! Postavy jsou nevýrazné, ošklivé, bez detailů, jsou si podobné jako asiat asiatovi a v řadě případů mají do lidského objektu dosti daleko. Nejsem tak naivní, abych vyžadoval tisíce různých postav, v dobových krojích, viditelným tetováním nad obočím, ale tohle je zase druhý extrém. Při maximálním zoomu sotva rozlišíte mrkvový salát od Gucciho kabelky - aneb ne všechno, co má nápisy, je jedlé. Škoda, a já se tak těšil na bezpečné civění do cizích talířů.

Strohé provedení bohužel nepostihlo jen postavy. Naopak, jako bledý mor se rozšířilo celým zbytkem hry. Jediné, co lze bez blbečkovsky posměšného úšklebku sledovat, jsou „venkovní záběry“ - chvilky, kdy společně s dotěrnou kamerou brouzdáte městy a hledáte živnou půdy pro vaši šlichtárnu. Domy se totiž vizuálně liší a hlavně podléhají národním zvyklostem - v Americe se staví přece jen trošku jinak než v Súdánu.

Asi největším zklamáním pro mne byly interiéry restaurací. Pominu fakt, že vybavení je z převážně většiny odporné a kýčovité. Jde o to, jestli vybrat hnusný obrázek nebo odpornou věc vytvářející světlo (zřejmě předchůdce louče). Je úžasné, když můžete stěny i podlahy oblékat do různých textur (zpravidla tří). Výsledek vás však moc nepotěší.

Stáhněte si: Demo, Patch pro anglickou verzi, Cheaty
Související články: První dojmy (4/2003), Novinky, Pizza Connection 2 recenze (2/2001)

David Ducháček
autorovi je 23 let, dříve psal pro GamePort a nyní působí i v Levelu, pracuje jako správce sítě, nejraději má akční hry všeho druhu a mezi jeho nejoblíbenější tituly patří Dungeon Master, Shadowman a Half-Life (všechny články autora)



 
 
David Ducháček

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.