Kanadští vývojáři ze Slant Six Games zjevně neměli jasno, co chtějí udělat. Multiplayerovou kooperativní akci? Kampaňovou kooperativní akci? Příběhem poháněnou akci? Všechno dohromady? Zvolili třetí možnost a ve výsledku neudělali ani jedno pořádně. Celá hra působí, jako kdyby vývojáři neměli ani na jednu složku dost času a ve výsledku jsou všechny nějakým způsobem zparchaňtelé. Proč třeba k ryze multiplayerovému titulu cpát kampaň? Protože byste nemohli hru propagovat jako tu, kde můžete přepsat dějiny Resident Evil série. A proč tedy nemůžete kašlat na kompetitivní multiplayer a zamakat na kampani, aby vše fungovalo, jak má? Protože zadání od bossů z Japonska znělo jasně.
Bez kamarádů do kampaně nelez!
Jako první věc před případnou koupí zvažte, proč byste vlastně Raccoon City chtěli hrát a s kým. Pokud kvůli kampani a nemáte kamarády, kteří by vám v probíjení se městem pomohli, říkám na rovinu: ruce pryč. Kampaň bez dalších hráčů je doslova otřesná, zejména kvůli obrovské koncentraci designových chyb.
Ze všeho nejvíce vás bude v kampani trápit AI. Hrál jsem Resident Evil 5 a dobře jsem se bavil. Pravda, primárně proto, že to bylo s kolegou. Když jsem kontrolu nad druhou postavou zkusil přenechat AI, dokázala mě občas docela parádně vytočit. Přesto, proti zbytku vaší jednotky v Raccoon City je to ale výkřik moderní technologie koketující se Skynetem.
Vaši parťáci v Raccoon City jsou k ničemu. Tady je jasně vidět, že tvůrci neměli dost času či umu na AI pracovat a vaši zpropadení kamarádíčci tak dělají těžko uvěřitelné blbosti. Zasekávají se za překážkami v zacykleném pohybu, nestřílí, když by měli a vandrují všude možně, jen ne tam, kde je potřebujete, takže 90 % zranění rozdáváte za váš tým vy. S nadšením lobotomizované čivavy také vaši kámoši nabíhají do pastí, které jste sami pečlivě obešli a zřejmě ze zásady vás odmítají oživovat, což je absurdní.
Jak jsem se naučil nenávidět kryt
Dalším symptomem závažné nemoci je systém krytí. Raccoon City už se plně adaptovala na systém taktických stříleček (jeho tvůrci stojí za nepovedenými spin-offy SOCOMu), a tak se konečně můžete krýt. Tvůrci vám to však chtěli usnadnit, takže nemusíte pro vstup do krycího režimu nic mačkat. On to chytrý systém udělá za vás. Asi není nutné zdůrazňovat, co musí logicky následovat. Ano, frustrující chaos.
Prostě si běžíte, a když se otřete o kontaktní zónu nějaké překážky, tak šup, už jste v krytu. Skvělé. Co na tom, že jsem potřeboval stát a kropit blížící se zombíky - mazej do krytu a drž klapačku. Anebo se naopak kryt v řadě případů neaktivuje. Stojím u rohu a chci se krýt. Hra mi to nechce povolit. Vykouknu, chytnu pár ran, vrátím se, opět se zkusím „přilepit“ a opět vyjedu zpoza rohu. Skvělé. Ne, neděje se to pořád, ale stačí, aby se vám to stalo jednou za pár minut - v kampani, kde máte nulovou podporu AI parťáků, je taková situace totiž fatální.
Umění vzít velká jména a ukuchtit z nich plochý příběh
Další výtky už směřují obecně na kampaň a příběh. Tvůrci předpokládali, že všichni do jednoho na světě jsme zarytí fanoušci RESI série a i ty nejmenší detaily známe zpaměti. Valí na vás tunu informací bez jakéhokoli kontextu a vysvětlování. Hrál jsem většinu RESI her, ale všechny jemné nuance si prostě nepamatuji. Polovina důležitě se tvářících sdělení pro mě tedy postrádala onen „drtivý dopad“. Ale dobrá, to můžu brát za svůj problém, větší výhrady mám však ke zpracování příběhové složky.
Jak jsem psal na začátku, samotná myšlenka přepisování kánonu se mi líbí, ne však v takto odbyté podobě. Interakce s klasickými hrdiny a možnost je sundat nestačí k navození pocitu, že se účastníte něčeho výjimečného. Musí se pracovat s atmosférou, scénou a vyprávěním, což Raccoon City nedělá. Žádný pocit výjimečnosti se tedy nedostavil. Jako kdyby tvůrci předpokládali, že k tomu postačí už jen samotná možnost dělat něco, co je v jiných RESI titulech nepředstavitelné - zabíjet hrdiny.
Pokud neumíte vyprávět, dokážete udělat nudu i z prvotřídního thrilleru. A vůbec nepomáhá fakt, že ačkoliv jsou jednotliví členové USS týmu sympaticky archetypální (záškodník Vector, odstřelovač Spectre, demoliční expert Beltway apod.), jejich osobnostní hloubka je nulová. Prázdné dialogy, mizivá interakce skutečného významu, to jsou hlavní trumfy Raccoon City. Nenajdete tu nic, co by utáhlo příběhovou část, od níž si logicky fandové série slibovali mnohé.
Je tu tma, bububu!
Tvůrci měli pocit, že když bude něco temné, bude to i strašidelné. Jinak řečeno, snažili se z této ryzí střílečky udělat survival horor tím, že všechno zahalili temnotou. Přitom v samotné hře během pěti minut zastřelíte dvacet generických chlapíků s puškami, tucet zombií a občas nějakého toho typického RESI potvoráka. V ruce přitom máte hřmící automaty a brokovnice, které žerou jeden zásobník po druhém, což není obvyklá výbava hrdinů v survival hrách.
Zkrátka tu došlo k adaptaci RESI značky na čistý akční styl, tak proč by se měla hra tvářit, že se jedná o survival horor?! Nemá k tomu důvod, pokud se tvůrci nebáli, že by za to dostali od hráčů nabančeno a nesnaží se je tedy opít rohlíkem. Výsledkem této šarády je pouze fakt, že je všechno tmavé, navíc tím „špatným“ způsobem. Tma sama o sobě strach nepřivolá, jen kvůli ní blbě vidíte.
zdroj: Archiv
Druhý způsob, kterým se chtěli tvůrci přiblížit atmosféře ostatních RESI her, je snaha o to, abyste měli nedostatek nábojů. Dělají to ale prazvláštně. Monstra spolykají šílené množství nábojů a to včetně zombií. Pravda, zčásti za to může haprující systém zásahových zón, kdy jsem viděl zombii, jak ustála deset ran z docela dobré brokovnice do hlavy.
Není však žádný problém do průměrného monstra naplácat desítky nábojů, než se konečně odporoučí k zem, což působí nadmíru podivně. Mám pocit, že hraju Komando, ale někdo se nepochopitelně rozhodl z něj udělat survival hru tím, že do plejády chrličů kulek nedodá dost munice. Jakkoli je to nelogické a otravné, není to hlavní problém této hry, ten se nachází jinde.
Multiplayer, měl to být multiplayer
Kampaň, která vám vydrží na zhruba pět hodin (a to jsem louda) má cenu absolvovat jenom s bandou kamarádů, protože v partě se skoro všechno hraje líp a je vám fuk, že příběh by nezaujal ani cvičenou opici. Přesto jsem přesvědčen, že se autoři měli na kampaň úplně vykašlat a zaměřit se na výhradně na multiplayer, který je o dost zábavnější.
Tedy, není to nějaký zázrak, ale proti mizérii z kampaně se ve hře více hráčů můžete docela bavit - když překousnete již zmíněné nedostatky. Zde se proti sobě staví dva týmy, které se mlátí navzájem a ještě jim do toho zasahují potvory. Samozřejmě je tu systém levelů, kdy se vám odemykají nové věci, ale nějak rušivě to nepůsobí a sedne to do celkového konceptu.
Raccoon City nabízí solidní zásobu map a čtyři módy, které jsou pouhými odnožemi tradičních variant, ale v rámci konceptu kompetitivního hraní s třetí stranou (monstra) vše funguje - nebýt již zmíněných mizérií v čele se systémem zbraní a někdy i amatérským designem levelů. Mapy samotné nejsou špatné, ale tvůrci vám s velkou oblibou kladou do cesty nesmyslné neviditelné zdi, kdy třeba zcela nelogicky a neočekávaně nepřeskočíte půlmetrovou díru.
Kde se to jenom zvrtlo?
Navzdory těmto chybám si ale při správné konstelaci spoluhráčů užijete solidní adrenalinovou zábavu, přičemž nejvíce této vzácné komodity poskytuje mód Survivor - oba týmy se v Horde módu ženou za záchranným vrtulníkem, který má omezený počet míst. V takových chvílích, kdy je hraní evidentně zábavné, jste si stoprocentně jistí, že tvůrci s kampaní jen ztráceli čas, místo aby makali na bezchybné multiplayerové akci á la Left4Dead. Potenciál by byl, ale vůle holt scházela.
Operation Raccoon City tak přinesla obrovské zklamání. Hra nemá dostatečný drajv, nedokáže vás k sobě přitáhnout příběhem, a když už byste si mohli užívat trochu toho nekonečného střílení bez většího přemýšlení, neustále zakopáváte o designové a technické chyby a nedodělky. Netvrdím, že si v multiplayeru s kamarády nemůžete užít pár opravdu zábavných chvilek a přitom překousnout i systémové lapsy, ale tohle zvládnou i jiné hry a mnohem lépe. Operation Raccoon City působí jako ambiciózní, ale značně nešikovná pijavice, která se sice přisála na krk oblíbené série, ale nedokáže z ní stejně dostat ani kapku životadárné krve.
