Ačkoliv se Randal's Monday snaží servírovat chod o těch samých ingrediencích, z jakých byl ukuchtěný film, skřípe to ve hře na všech frontách. Mnohdy až křečovité hlášky a vykonstruované rádoby vtipné situace jsou přitom jen pomyslným plivancem do tváře Randalových pravověrných fanoušků. Randal's Monday měla být především pro ně, ale právě v tom selhává.
Když vtip přestává být vtipem
Tvůrci jako by zapomněli na to, že i hloupost, pokud má být vtipná, musí mít hlavu a patu a nesmí být jen blbostí vytrženou z kontextu a nesměřující odněkud někam. I absurdní vtip postavený na nízké inteligenci zúčastněných osob by měl pro diváka a hráče skrývat nějakou pointu.
Koukat se na to, jak z někoho padají ignorantské hlášky, pokud možno s co nejnechutnějším podtextem, není sama o sobě zábava. Když je scenárista bez ladu a skladu tahá jako kouzelník Pokustón náhodně z klobouku, zkrátka není to, co by normálně smýšlejícího člověka dokázalo zaujmout na déle než pár minut.
Nevtipnými vtipy je přitom hra zaplevelená až běda, takže když jednou za čas narazíte na něco smysluplného, dost možná si toho ani nevšimnete. Pro to, aby hra nezabředla do bídy a hráči během hraní neupadali do apatie, by přitom stačilo zredukovat počet křečovitě tlačených hlášek jen na ty kvalitnější. Dvojnásob zde platí, že méně znamená více.
zdroj: Archiv
Kde nic není, ani zábava nebere
Tvůrčí křeč se bohužel nepodepsala jen na nicneříkajících hláškách, ale i mdlém příběhu. Pojednává o záhadném prstenu, který lidi nevysvětlitelně přitahuje, a o neustále se opakujícím ránu, během něhož Randal a ostatní postavy zažívají s každým novým probuzením trošku jiné situace. Kvůli tom je ve hře jen velmi málo obrazovek a v podstatě se mění jenom vašeho úloha v nich.
Zdaleka nejhorší stran prostředí je ovšem nízká míra interaktivity. Předmětů k prozkoumání je však málo a k sebrání ještě méně. Randal používá stále ty samé otřepané fráze a tak se ze šmejdění, zábavného prvku většiny kvalitních adventur, stává umrtvující nuda. Navíc je hledání a obzvláště pak kombinování předmětů vysoce frustrující.
Randal's Monday se nevyhnuly obávané dětské nemoci včetně pixelhuntingu a nelogického kombinování předmětů. Odhadnout, kde máte jaké předměty hledat, a co po vás autoři vlastně chtějí (a jak toho nakonec dosáhnout), je nadlidský výkon. Tvůrci tento svůj poklesek nejspíše vytušili, takže do hry zasadili podrobnou nápovědu, ve které najdete postup popsaný doslova krok po kroku. Řekněte mi, kterého fanouška adventur bude hra s věčnou nápovědou bavit?
Randal's Monday se tak nakonec nehodí ani pro odrostlé fanoušky filmu Clerks, ani pro obvyklé adventurní publikum. Hra nemá spád a namísto zábavy vás jen frustruje. Navíc nefungují ani geekovské odkazy, protože už dávno nejsou jen záležitostí několika málo vyvolených.
