Proteus - recenze

PC

Recenzovaná verze: PC

Vychází na platformách: PC

Verdikt: Nezávislý experiment, který se dokázal oprostit od žánrových škatulek a z grafické a zvukové prostoty vymodelovat zážitky, před kterými se nedá uniknout.

Objednat na JRC.cz

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

metacritic 71/100

4. 4. 2013 v 20:00 - Recenze Autor: Pavel Dobrovský Komentáře: 0

Jedno je jisté: ostrov Proteus se o vás nezajímá. Je mu úplně jedno, kdo jste, co děláte a kam jdete. Existuje v rozporu: jen sám pro sebe a pro všechny zároveň. Stojí mezi dimenzemi, časem i prostorem. Nejste v něm důležití, ale máte se od něj co naučit o hrách a možná sami o sobě. Stejně jako inteligentní oceán v Lemově Solaris vás jeho existence začne provokovat, budete se ho ptát, zkoumat a uplatňovat na něj logiku a dekonstrukci.

Proteus - recenze

Proteus vás nechá. Protože je mu to jedno. V Proteu se můžete k nepříčetnosti rozzuřit, ale také uklidnit a v bláhové naději, že ho konečně položíte na lopatky, se k němu vracet. Proteus jsou barvy, Proteus je hudba, Proteus je čas, Proteus je příroda, Proteus je postmoderní experiment.

Je v naší lidské přirozenosti popisovat věci slovy, abychom našli jejich význam. Tedy: v Proteus se hodinu pohybujete po neobydleném ostrově a pozorujete koloběh ročních dob. Můžete chodit a rozhlížet se, nic víc. Žádné střílení, hopsání, umírání, dokonce ani zrychlování pohybu - klávesa Shift slouží naopak ke zpomalení jako zlomyslný komentář zaběhnutých zvyklostí z FPS. Ostrov žije podle vlastních pravidel a kromě pozorování a plašení abstraktních zvířat se na něm vaše kroky nijak nepodepíšou. Stanete se pozorovatelem ostrova.

Ostrov včerejšího dne

Ostrov - slovo označující geologickou formaci, která je smyslově uchopitelná a vybízí k prozkoumání. Zároveň jde o zaklínadlo romantiků a eskapistů (společně se slovem „maják“). V Truman Show chtěl Jim Carrey uniknout na Fidži, protože to bylo místo na přesně opačné straně planety. Opačná strana, opačný svět, opačné hodnoty, opačný a lepší život. Ostrovy tyhle věci mají v sobě.

V Atlasu odlehlých ostrovů od Judith Schalanské se popisují místa, která jsou tak odlehlá až jejich romantika tluče na dveře pána boha a videoher. Vzpomeňte si na příklady: Dear Esther, Far Cry 3, Myst, Secret of Monkey Island - obsahují ostrovy, bez kterých by to nešlo, protože věci na nich mohou být jinak, než ve zbytku světa.

Na herních ostrovech jsme vždy hybateli událostí - krajina čeká na naše akce, aby nám řekla víc o hře, ve které se nachází. Proteus na něco podobného kašle. Můžete stát pod stromy jako vystřiženými z dob šestnáctibitů a pozorovat jak kapky deště s jemným cinkotem dopadají na zem. Od menhiru na kopci se můžete dívat, jak les přikrývá modrý samet noci.

Můžete se divit zvířatům, která před vámi utíkají za doprovodu xylofonu, nebo obcházet jediný srub na ostrově a přemýšlet, kdo v něm žil, kam vede prošlapaná cesta, a proč se kolem blízkých skal ozývá temné dunění, jako by na obzoru byla apokalypsa. Vaše myšlenky vyletí jako ptáci do prostoru nad ostrovem a rozpustí se jako Ikarova křídla pod sluncem.

...

Stejná řeka, stejné chyby

Do Protea jsem se vrátil již čtyřikrát. První dva vstupy se nesly v duchu naštvanosti. Další experiment, nadával jsem, kterým si nezávislí hipsteři dokazují, že jsou děsně intelektuální a ze své pozice mohou kritizovat současnou herní produkci. Po třetí jsem si uvědomil, že ostrovu je úplně jedno, co si o něm myslím. Začal jsem si užívat barvy, zvuky, klid i pomalost a hledat mystérium, které tu je skryté.

Cestování. Objevování. Prozkoumávání podle svého vlastního rytmu a nálady. Únos intelektuálními teroristy, infikování novými myšlenkami, cílené přehlížení sjednocujících prvků a zkoumání detailů a anomálií. Takové je cestování, kdy se v džungli jiné kultury snažíte najít smysl a odnést si co nejvíce. A to samé může vytrysknout z monitoru při hraní Protea.

Po každém spuštění je ostrov jiný, ale přitom stejný, protože na něm najdete ty samé stromy, ty samé slepice (nebo co to je) nebo sovu sněžnou, která za měsíčních nocí jako duch přelétá mezi stromy. Konfigurace stromů, menhirů, krtinců, hrobů, údolí a kopců je pokaždé jiná. Pakliže se chcete radovat z objevování, pak můžete.

Barevná muzyka

A pak je tu hudba. Tedy zvuky. Ne, vlastně je to hudební krajina složená ze zvuků, stejně jako je osázená stromy, rostlinami a zvířaty. I ta nejmenší věc má svůj rytmus, tón a nahodilost s jakou se objevuje. Dohromady skládá příroda elektronickou symfonii života, kterou (opět) nemusíte poslouchat, ale dokáže vám učarovat. Brian Eno, zakladatel ambientu, by se tu cítil jako doma.

Okamžik, kdy jsem se dostal do transu a uvěřil v Protea, souvisel právě se zvuky. Stál jsem na vysokém kopci a zíral do krajiny. Kolem svištěl vítr a šumělo moře. Pak jsem se spustil z kopce a vešel do lesa, vybuchla kolem mě atomová bomba zvuků. Jako bych se vnořil do hudební polévky a život poustevníka na nejvyšší hoře se změnil v pestrobarevný život. A pak už jsem se musel vracet.

Pojďme rychle srovnat dva tituly. Před mnoha měsíci vyšel relaxační software Nature Treks. Jeho pointa byla jednoduchá: couráte se po lese v hyperrealistické grafice a sbíráte kuličky, aby se alespoň něco dělo, zatímco k tomu hraje relaxační hudba. Fungovalo to skvěle, dokonce to byla víc hra než Proteus.

V zásadě jsou oba tituly podobné, jenže tam, kde Nature Treks nabízel omezenost a danost simulované reality, tam Proteus pracuje s možnostmi herního média a tím dokáže vybudit mnohem větší pocit uvolněnosti, zvědavosti (narazíte na spoustu anomálií jako ze S.T.A.L.K.E.R.) a zamilovanosti do digitálního světa. Proteus namísto toho simuluje abstrakci, svět s hranatou stylovou grafikou, krajinu vytrženou ze snu.

Přišli jste si pro zážitek

Proteus není hra. Je to nehra. Ničeho zásadního v jeho krajině nedosáhnete a nezaradujete se z vítězství. Jenže nebýt her, tak by autoři nikdy nezačali tímto způsobem zkoumat potenciál herního média a nepřišli by s Proteus. Je to tedy NEhra, která hraje ve vaší hlavě a provokuje vás interpretačními možnostmi. A až vás omrzí? Jí to mrzet nebude.

P.S. Pakliže vás naštvala tato recenze nebo naše video, tak vás naštve i Proteus. Zahrajte si ho.

Tagy: Indie hudba barvy experiment relaxační

Zdroj: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.