Autor: Levis Publikováno: 19.dubna 2002 |
Problém je v tom, že autoři zjevně nepochopili, proč to bylo v Diablu řešeno výběrem pouze jediné postavy - každému totiž do ruky padne jiný styl boje a jiný charakter. Kvůli snaze se něčím odlišit od Diabla tu tedy mapy musíte procházet postupně se všemi třemi postavami. Samozřejmě, že si oblíbíte jen jednu z nich (a to kdoví jestli vůbec), kterou budete preferovat před zbylými. Ale úkol musí splnit všechny tři postavy dohromady, není možné hrát celé NightStone jenom s jednou z nich a ostatní nevyužít. První úrovně a odlišnosti charakterů Začátek hry se nese v dalším nepříjemném zjištění - mapy jednotlivých lokací, u kterých začíná barbar, jsou téměř identické s těmi, u nichž je na začátku postavena lučištnice a kouzelnice (připadá mi, že hra je automaticky generuje); a postavy mají navíc stejné úkoly. Podobným trikem se práci navíc vyhli například autoři real-time strategie Dark Planet: Battle for Natrolis, kde měly být k dispozici tři „unikátní“ rasy - a výsledek? Každá měla skoro stejné mapy i úkoly.. přesně tu samou situaci zažijete bohužel i u Nightstone. TOHLE už by pomalu stálo za zamyšlení, kam komerční hry míří, protože takovéhle podvody bych očekával maximálně u freewarových her. Jediný rozdíl mezi všemi charaktery je styl, kterým bojují. Barbar samozřejmě vždy pouze na blízko, zbraněmi jako je meč nebo sekera (zajímavý poznatek - barbar v Nightstone nemá ani možnost se třeba vyučit v používání jiných zbraní, protože je nikde nenajde :), lučištnice bojuje samozřejmě jenom s lukem a šípy a kouzelnice používá hole. K ní se váže další zajímavá skutečnost; její kouzlení spočívá v tom, že z hole lítají ohnivé koule nebo blesky (záleží, jakou hůl právě používá), ale jiných kouzel bohužel ona ani jiné charaktery schopní nejsou. Zlaté Diablo. Chyby v hratelnosti Kromě toho je vidět, že nikdo v New Horizon Studios nevěnoval dostatek času betatestování, jinak by se snad mohly odstranit některé opravdu začátečnické chyby. Například - stejně jako v Diablu, i zde jsou po mapách náhodně rozmístěné sudy a bedny, ze kterých po jejich rozbití vyskočí například lahvička doplňující zdraví. Nechápu ale, proč by lučištnice nemohla sud rozstřelit z dálky - ona musí dojít až k němu, a teprve z bezprostřední blízkosti do něj střelit šíp. Další chyba se váže ke schovávání postav za skály, popř. jiné objekty. Hra je zpracována v klasickém isometrickém pohledu, známém například z Falloutu, Commandos apod., takže se často stává, že se jakákoliv postava schová za některou z budov nebo jiných objektů a není vidět. V případě Diabla to bylo elegantně řešené tím, že se onen objekt zprůhlednil, takže bylo vidět, co se za ním skrývá. V Nightstone bohužel zprůhlední jenom vaše postava, takže samozřejmě neodhadnete pozici vašich protivníků, ale mnohdy bohužel ani tu svojí. Doplňky Ke hře je přidán i hudební doprovod, který se zdá zpočátku docela zajímavý, ale s přibývajícími hodinami se stále opakuje a opakuje, a pak už je vlastně jenom na obtíž. A kromě toho je dost nevýrazný narozdíl od toho, kterým se pyšní Diablo. Aby se neřeklo, že hra je jenom o vraždění zlých monster a nemá jiného ducha, načrtli autoři několik směšných příběhů a uložili je do knih, které po svém putování můžete najít. Žádný význam tu bohužel nevidím, protože atmosféru příběhy nemají a jen tak si je číst určitě nebudete. Hrdina má za opaskem místo na několik lahviček, které mu doplní zdraví, manu nebo staminu, tři základní prvky, které tvořily význam Diabla, a jejichž zpracování v Nightstone je znovu velice podprůměrné. Lahvičky jsou stejně jako v již tolikrát zmiňovném titulu od Blizzardu několika druhů (liší se však jenom v procentech, kolik zdraví vám přidají). Novinkou je tzv. „otázníková lahvička“, u níž neznáte účinek, a která někdy vyhojí všechny rány a doplní staminu i manu, a někdy naopak všechny srazí dolů. Úpadek do stereotypu Jestliže se zpočátku zdál Nightstone trochu nadprůměrný, s přibývajícím odehraným časem hra ještě více stagnuje a upadá do stereotypu neznalých rozměrů. Mapy se v podstatě stále střídají, stejně jako protivníci, a jediné, co se mění (k horšímu) je dojem ze hry. Nightstone prostě nemá žádné kouzlo, nic, co by vás chytlo a u hry udrželo. Je to podle mého názoru sprostý plagiát již mnohokrát okopírované hry, který nabízí stále tolik zábavy a nových objevů, že není jediný důvod proč se od ní odvracet. Diablo II je král, kterého ještě stále nikdo (kromě Dungeon Siege ve 3D) nesesadil z trůnu akčních „klikacích“ RPG, a pokud budou jeho klony i nadále vypadat takto, tak na trůně pravděpodobně zůstane navěky. Stáhněte si: Trailer (2,5 MB), Cheaty Související články: Dungeon Siege recenze (duben 2002), Diablo II recenze (červen 2000), Diablo II: Lord of Destruction recenze (červenec 2001) |
Levis připravil: jd |