| Autor: Leon Publikováno: 18.listopadu 2004 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze hry: finální/prodávaná pro PCDoba recenzování: 1 týden |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Nejprve si povíme něco o jednotlivých módech – jsou to Sprint, Circuit, Drag, Drift, Street-X, U.R.L. a Outrun. Oproti minulému dílu hry tak odpadl mód Knock out (což není žádná škoda), ale zase přibyly poslední tři vyjmenované. Někoho možná zklamu tím, když hned prozradím, že ani jeden mód není o honičkách s policisty. Vyberete-li si závod ve sprintu, čeká vás klasický závod městem, kdy jedete z místa A do místa B. Cílem je, jak jinak, vyhrát. Circuit se liší pouze tím, že trasa tvoří okruh a závod se jede na několik okruhů. Drag mód již známe z dřívějška – jde v něm o sprint na krátké trase, ve kterém je důležité správně manuálně řadit, využívat nitro a vyhnout se několika překážkám na trase. Také Drift není žádnou novinkou, a tak na vás opět čeká nekonečná jízda dlouhým kontrolovaným smykem, jehož délka a rychlost je patřičně bodovaná. Tento mód je tedy jediný, kde není důležité být první v cíli, ale nasbírat nejvíce bodů. Mimochodem, několik závodů v tomto módu se přesunulo ze speciálních okruhových tratí přímo na silnice nad město a mohu vám říci, že tyto závody patří mezi nejtěžší. Ono totiž provozovat dlouhé smyky na silnici, kde je normálně doprava, není žádná sranda. Můžete se smykem klouzat jak chcete, ale když před skončením smyku do něčeho narazíte, žádné body se vám nepřičtou. Takže to chce v prvním řadě naladit auto na tenhle typ závodu a pak to zkoušet, než vám to vyjde. 
zdroj:
tisková zpráva
• ... a pár nových Zbyly nám tři nové módy. Street-X je trochu nezáživné závodění na speciálních, velmi krátkých uzavřených okruzích, jinak na něm nic zvláštního není. Dalším je U.R.L., což je zkratka pro Underground Racing League, což se dá přeložit jako Liga undergroundového závodění. V ní závodí ti nejlepší z nejlepších, dalo by se říci, že jde o vybranou elitní soutěž. Soutěží se v ní na speciálně postavených závodních okruzích mimo město – buď přímo na letišti, nebo na závodním okruhu. U.R.L. je v pozdějších fázích hry sled jednotlivých závodů bodovaných formou turnaje. U.R.L. závody mně přišly jedny z nejjednodušších, a to ze dvou důvodů. Důležitým faktem je, že se jede na okruzích, kde není jiná doprava, čímž se eliminuje jedna z nejčastějších příčin neúspěchu v závodech – střet s autem, které nemá se závody nic společného. Druhým důvodem je, že se tyto závody jedou na stále stejných místech, a ač tratě jsou skoro pokaždé jiné (nebo se jedou obráceně), části tratí se stále opakují. Z toho vyplývá, že se to dá nacvičit a zapamatovat. V tom je zásadní rozdíl třeba od sprintů, kde totožnou trať prakticky nenajdete. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Zbývá nám ještě Outrun, což je dost odlišný mód, který je navíc zcela dobrovolný! Spočívá v tom, že si pojíždění po městě můžete zpestřit závodech s nějakým soupeřem s podobným autem. Takových se po městě potlouká spousta a jsou vidět na mapce. Stačí si takového potenciálního soupeře najít, dojet ho a vyzvat k závodu. V tom okamžiku se začíná závodit, trasa je libovolná a určuje ji ten, kdo vede. Vyhrává ten, kdo tomu druhému ujede o 1000 stop (vzdušnou čarou), což je něco málo přes 300 metrů. Odměnou za takto vyhraný závod jsou pak peníze. Outrun je docela těžký mód, protože protivníci jsou velice zdatní a jedinou šancí, jak vyhrát, je donutit protivníka k chybě. To může trvat minutu, ale třeba i desítky minut, to záleží na vašem umění a zvolené taktice. Ale jak jsem řekl, Outrun je mód hlavně pro zpestření, takže tak ho berte. Mně se velmi líbí, až mi je přijde líto, že se nejedou povinné závody i v tomto módu. • Focení 
zdroj:
tisková zpráva
K těmto klasickým módům bychom ještě mohli připočítat něco, čemu já sám říkám „focení“. Čas od času, zvláště po důkladném vylepšení auta, vám přijde nabídka na vyfocení vašeho vozu, ať už do časopisu nebo na obal DVD. To se pak vydáte na místo schůzky, kde je vám řečeno, kde a za jak dlouho musíte na focení být. V tom okamžiku vám začíná ubíhat čas a je jen na vás, jakou cestu zvolíte. Jezdit po paměti se nevyplácí, ale pokud zapnete GPS (viz níže), nemáte s včasným dojetím problém. Za focení se dostávají peníze, stoupá vám prestiž a také na to koukají sponzoři.• Kariéra a sponzoři Stavebním kamenem kariéry je totiž uzavírání sponzorských smluv a jejich plnění. Na začátku dostanete nabídku od nějakého sponzora a pokud ji podepíšete, zavazujete se v ní k vyhrání předepsaného počtu závodů, z nichž některé jsou sponzorované, tedy povinné. Teprve až splníte podmínky smlouvy, zpřístupní se vám další kus města, objeví se další sponzor nebo sponzoři a vy se zase zavazujete něco vyhrát. Jednoduchý, ale funkční model jinak jednoduše pojaté kariéry. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Celou hrou vás provází krásná Rachel v podání modelky Brooke Burke, která vás informuje o všem podstatném. Přiznám se, že jméno Brooke Burke mně ještě před týdnem nic neříkalo, ale jak jsem si zjistil, jedná se teď o jednu z nejžádanějších modelek v USA. Když jsem pak o víkendu v hypermarketu náhodou zahlédl listopadové číslo Playboye, na jehož titulní straně byla, pochopil jsem proč. Mrknul jsem i dovnitř a řeknu vám, že je to docela dobrá „kost“ :) Důležité, i když spíše z informativního hlediska, jsou i SMS zprávy na vašem mobilu. Na něj vám chodí upozornění na všechny novinky i rady, co a jak je dobré dělat (obdoba tutoriálu). Je vhodné si je pravidelně číst, nic byste pak neměli propásnout. • Město Bayview 
zdroj:
tisková zpráva
Příznivou zprávou je, že Bayview je několikrát větší než město z loňského dílu hry. Město je rozděleno na několik částí – centrum, velký přístav, letiště či prominentní předměstí na kopci za městem. Na začátku hry máte zpřístupněný jen střed města a teprve v dalším průběhu hry se vám, až dosáhnete patřičných úspěchů, postupně odkrývají další části města. Tvůrci hry si popustili uzdu fantazie, a tak ve městě najdete i všechny obvyklé stavby a objekty. Na druhou stranu je ale pravdou, že kromě poměrně řídké dopravy město nijak „nežije“. Nikde ani človíčka, no prostě nic, co by město více oživilo.Nemyslete si, že město poznáte během několika hodin. Jednak je to již zmíněnou rozsáhlostí, především ale množstvím ulic, obchvatů, nadjezdů, podjezdů či zkratek. Ke zlepšení orientace máte k dispozici mapku města, na které vidíte vše podstatné, nejenom samotný plán města. Na mapě se dále zobrazují všechny obchody a servisy, o kterých již víte, a (skoro) všechny momentálně dostupné závody. Můžete si tak sami naplánovat, kudy a kam se vydáte. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
K tomu, abyste se vždy dostali tam, kam chcete, vám může pomoci skvělá pomůcka ve formě systému GPS. Na mapě si můžete vybrat některý místo, kam chcete jet, zapnete si GPS na tuto pozici a od té doby vás tam šipka na obrazovce navádí tou nejlepší cestou. Nutno říci, že tento systém funguje velmi dobře, i když občas by se dala volit lepší cesta. GPS ve hře vás navádí cestou nejkratší, což ale bohatě stačí. Podstatné je, že se na ten systém můžete spolehnout, funguje opravdu dobře. Pro upřesnění jen uvedu, že GPS funguje jen při volném ježdění a při cestě „za focením“. Při klasických závodech vás tedy žádná šipka nenavádí, musíte se spolehnout jen na své oči a minimapu. 
zdroj:
tisková zpráva
Městské tratě (tedy pro Sprint a Circuit) jsou vytyčeny, stejně jako v minulém díle, bariérami s šipkami, takže je vyloučeno, abyste opustili předepsanou trať. Asi je škoda, že neexistuje jen varianta s checkpointy, což by znamenalo, že by si každý mohl zvolit svojí cestu městem. Nepochybuji, že by tyto závody přinesly další zábavu navíc. Jinak jsem ale s tratěmi spokojen, jsou poměrně rychlé, ale místy i technické. Z předešlých NFS jsme byli zvyklí na všelijaké zkratky, ať už více či méně schované. V posledním díle jich příliš není, jedná se spíše o „zkratky“ v podobě říznutí zatáčky. Pokud si vybavuji dobře, jedinou skutečnou zkratkou je průjezd jakýmsi velkým skleníkem, takže příznivci hledání zkratek si na své vůbec nepřijdou. • Auta a jejich vylaďování Jedním ze základních pilířů každé dobré závodní hry je nabídka soutěžních vozů. V NFSU2 jich najdete skoro třicet, konkrétně jsou to tyto: Acura RSX Type S, Audi A3, Audi TT, Cadillac Escalade, Ford Focus ZX3, Ford Mustang GT, Honda Civic Coupe, Hummer H2, Hyundai Tiburon GT, Infiniti G35, Lexus iS300, Lincoln Navigator, Mazda MX5, Mazda RX-7, Mazda RX-8, Mitsubishi 3000 GT, Mitsubishi Eclipse GSX, Mitsubishi Lancer EVO VIII, Nissan 240SX, Nissan 350Z, Nissan Sentra SE-R Spec V, Nissan Skyline R34 GTR, Peugeot 206 GTI, Pontiac GTO, Subaru WRX STI, Toyota Celica GTS, Toyota Corolla GTS, Toyota Supra, Volkswagen Golf GTI, Peugeot 106 a Opel Corsa. Samozřejmě, že všechna auta nejsou k dispozici hned od začátku, ale postupně se dostávají do obchodů, kde si je můžete koupit. Jenže když si koupíte auto, je to jen úvod, protože s ním se nedá prakticky závodit. Nastupuje zdlouhavá cesta vylepšování vozidla… 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Celý herní systém se tak prakticky točí kolem tuningu auta. Nejprve je třeba za vyhrané peníze zlepšit výkon vozu, abyste byli schopní vyhrávat další závody a tím financovat další vylepšení svého vozu. Pak nastupuje cesta ke zkrášlení auta, což je vyjádřeno jakýmsi bodovým hodnocením. Začnete tak nakupovat nové nárazníky, spoilery, zrcátka, světlomety, kapoty, prahy, kola a spoustu dalších doplňků. Se vším se pak můžete stavět v lakovně (tady se tomu vznešeně říká "grafické studio"), kde vám jsou schopní skoro všechno nastříkat a dále tak zvednout hodnotu vašeho vozu. Po pár závodech se dostanete k dalším (lepším) dílům, a tak si zase zajedete do servisu, abyste vylepšili výkon, v obchodu zase dokoupili nové díly, a tak stále dokola. Je opravdu neuvěřitelné, kolik možností modifikace nám tvůrci umožnili. Někdo z nich dokonce spočítal, že se formou všelijakého tuningu dá ve hře vytvořit 70 miliard modifikací. Předpokládám, že je v tom zahrnuto i stříkání dílů všemi možnými barvami, ale stejně je to úctyhodné číslo, nemyslíte? 
zdroj:
tisková zpráva
Nádherné je také pozorovat, jak se auto v garáži mění, když na něj nasadíte nějaký nový díl. Okamžitě tak vidíte, jestli se to na vaše auto hodí, či ne. Tím, že takhle auto neustále vylepšujete, tak k němu získáváte jakýsi osobní vztah a neradi ho pak měníte za jiné. Naopak, stále čekáte, kdy se zase objeví něco nového. Já jsem si za ten týden hraní takhle krásně vyšperkoval hned dvě taková auta – Hyundai a Audi TT, což ostatně i vidíte na okolních obrázcích. Tuningová stránka hry je tak (opět) výborná. • Vylepšené chování vozidel Příjemně mě také překvapilo chování vozidla. NFSU2 je sice stále arkáda (ostatně ani nechce být simulátorem), ale chování vozu se výrazně zlepšilo. Konečně je cítit váha vozu, což je poznat v rychlých táhlých zatáčkách, kde vás to výrazně vynáší. To je velký rozdíl od loňska, kdy se jezdilo skoro jak po kolejích. Chce to tedy trochu jiný styl jízdy, ale velmi rychle se na to zvykne a pak už jsem z toho měl jen dobrý pocit. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Velmi podstatný vliv na chování vozu má také nastavení. Nejlepší je, když si auto necháte nastavit v dílně na určitý typ závodu a s tímto nastavením pak objedete několik závodů stejného typu. Rozdíl v nastavení pro některé závody není velký, ale třeba nastavení pro Drift je zcela jiné. Bez tohoto vyladění nejdou prakticky splnit některé závody a postoupit tak dále ve hře. Pro maximalisty je k dispozici i možnost nastavit si spoustu věcí sám. Rozdíl je také v tom, zda řídíte auto bez jakéhokoliv tuningu, nebo vysoce vylepšený vůz. Ten rozdíl je opravdu velký, dokonce tak velký, že zpočátku vám hraní může připadat i ne moc zábavné. Jenže jak stále na voze něco vylepšujete, zvyšujete i výkon a hned je ta jízda o něčem jiném. To si ale musíte chvíli počkat... K dobrému pocitu z jízdy přispívá i dobře nastavené ovládání, takže NFSU2 se dá naprosto v pohodě hrát na klávesnici. To je v dnešní době u závodních her skoro rarita, ale je to tak. Samozřejmě, že volant je volant, ale i na klávesnici se to dá úplně v pohodě hrát. 
zdroj:
tisková zpráva
• Model poškození a obtížnost Žádný pokrok se ale od loňska (bohužel) nekonal na poli poškození vozidla. Auta jsou tak dál nerozbitná, což sice přispívá k arkádovému pojetí, kde je důležitější akce než skutečná simulace, ale pravdou je, že bych model poškození vozidla přivítal. Sice by to s největší pravděpodobností znamenalo zásah do samotné podstaty hry, protože by se nějakým způsobem muselo eliminovat velké množství střetů a nárazů, po kterých by šlo auto leda tak do šrotu. Jenže snížení počtu kolizí by zase znamenalo bezpečnější styl jízdy, a tím pádem i hra by nebyla tak akční. Otázkou je, jak by se to projevilo na hratelnosti. Troufám si tvrdit, že podobné dilema mají i vývojáři. Zatím jim vychází, že je lepší oželet model poškození. Zapomenout bych neměl ještě na obtížnost hry a s tím spojenou umělou inteligenci protivníků. Hra nabízí tři základní obtížnosti, já sám hrál na tu prostřední, která mně velmi vyhovovala. Na tuto obtížnost jsem většinu závodů vyhrál napoprvé či napodruhé, jen cca 20% závodů jsem hrál vícekrát (nejčastěji trochu nevyzpytatelný Drag nebo Drift z kopce). To je myslím takový akorát poměr, takže jsem byl spokojen. Pro hraní nové kariéry bych ale asi již zkusil tu nejtěžší obtížnost, protože již docela znám město a zvyknul jsem si na jízdní vlastnosti aut. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Jak je to s hratelností? Můžeme o hře psát všelijaká fakta, nejdůležitější na ní ale stejně je, jak se vlastně hraje, respektive jak nás baví. V tomto bodě mohu opět říci, že jsem příjemně překvapen. Od „Porsche“ jsem každý rok čekal, kdy mě NFS série, kterou hraji od jejího prvního dílu, začne znovu bavit. Až letos jsem se konečně dočkal! Po těch letech jsem zase seděl u NFS dlouho do noci a hrál stále dál a dál, tuningoval (fuj, to je výraz) každou kravinu či si jen tak jezdil po městě a hrál Outrun. 
zdroj:
tisková zpráva
Když tak nad tím přemýšlím, podstatná změna je právě ta volnost v počínání. To je to, co mně chybělo. Neříkám, že se NFSU2 nedá nic vytknout (viz výše), ale to se dá překousnout, pokud hra baví. Navíc tahle hra nejen pobaví, ale skutečně baví dlouho. Jen dohrání kariéry vám zabere hezkých pár desítek hodin čistého času, pak můžete začít od začátku s úplně jiným vozem, k tomu je tu multiplayer. Zkrátka hratelnost NFS je zase tam, kde kdysi byla. Možná se mnou nesouhlasíte, částečně z nostalgie ke starým dílům, ale NFSU2 je určitě nejlepší díl za několik posledních let.• Vizuální zpracování Grafická stránka hry je celkem hezká na oči, ale také poměrně náročná na výkon počítače. Auta jsou vymodelována velmi přesně, skoro do nejmenších detailů, tady všechna čest. Okolní prostředí už žádný zázrak není, mnoho detailů nikde není, je to zachraňováno spíše texturami a množstvím grafických efektů, hlavně pomocí světel a odlesků. Třeba auta představující veřejnou dopravou jsou hodně zjednodušená, jde vlastně jen o takové krabičky. Při té rychlosti to ale je ale celkem jedno, příliš to nepostřehnete. Důležité je, že celkově hra docela hezky vypadá. Horší je, že je to poměrně náročné na výkon počítače, proto se hodí, že si můžete mnoho grafických detailů navolit. Na lesklou vozovku si pamatujeme již z minulého dílu, to byla asi vůbec první věc, kterou jsem vypnul. Pak jsem také hodně stáhnul detaily okolí (pro hraní nepotřebné) a několik dalších věcí, až mi to nakonec na mé konfiguraci AMD 2500+ Barton, 768 MB RAM a přetaktovaná GeForce 5700 chodilo plynule v rozlišení 1024x768. Pravda, nakonec jsem oželel i AA, protože jsem dal přednost maximální plynulosti, která je pro hraní podstatně důležitější, než hezký vzhled. Z toho si tedy můžete udělat představu, jak asi bude hra běhat vám. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Příjemnou zprávou je i to, že se konečně zase vrátila funkce Replay, tedy zpětné přehrání vaší jízdy. To byla v minulém díle zcela nesmyslně vypuštěno, teď to tedy nechybí. Série NFS vždy vynikala vynikajícími hudební soundtracky a nejinak je tomu i tentokrát. Osobně jsem přivítal větší příklon k „tvrdší“ muzice, protože techno tedy opravdu nemusím (viz tabulka, thx Gamesweb.sk). Mimochodem, hry NFS jsou jedny z mála, kde nevypínám hudbu. K těmhle závodům mi to prostě sedne. • Závěr 
zdroj:
tisková zpráva
Když bych měl teď v několika málo větách shrnout vše, co jsem napsal výše, musím konstatovat, že NFSU2 mě příjemně překvapil. Největší zásluhu na tom má volnost pohybu po městě a s tím zdokonalená hratelnost. Ovšem i v několika dalších směrech se autoři poučili z chyb minulých dílů, a tak hra jako celek nabízí výbornou zábavu. A o tu jde vždy v první řadě.Pouze na internetovém obchodu Tiscali GameShop dostanete při nákupu NFS: Underground 2 jako dárek zdarma plnou verzi závodní hry Ford Racing 2 v češtině. Stáhněte si: Demo, Patch, Trailery, Videa, Cheaty... Související články: Dojmy z dema, Preview, Novinky |
| Leon | |
| autorovi je 26 let, pracuje v zahraniční firmě, specializuje se na akční a závodní hry nebo simulátory a netradičně pojaté strategie (všechny články autora) |
