Need for Speed: Carbon - mega-recenze
7/10
zdroj: tisková zpráva

Need for Speed: Carbon - mega-recenze

11. 11. 2006 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Noční patch (modifikace, datadisk, booster pack... dosaďte si sami) pro Most Wanted se jmenuje Carbon. Zdá se vám to přehnané? EA evidentně mají jiný názor. Přesto není desáté NFS s jízdou v kaňonech tak špatné...

Autor: Marek Beniač
Publikováno: 11.listopadu 2006
Verze hry: prodávaná/česká/PC
Doba recenzování: 1 týden


Obrázek zdroj: tisková zpráva Není to Underground 3, ani druhý Most Wanted - dušoval se producent Steve Anthony, při pražské prezentaci hry. Ačkoliv jsem tenkrát mezi přítomnými kolegy žádný bleskový průzkum nedělal, vsadil bych se, že většina měla asi velmi podobný první dojem jako já. Totiž že Carbon bude spíše remix obou zmíněných značek, než „úplně nová“ odnož série. Carbon prostě není nic jiného, než noční verze loňského Most Wanted. Kdo opravdu věril v radikální změny a záplavu (přínosných) novinek, bude asi zklamán. A potěšeni nebudou ani fandové celé série, kteří ve skrytu duše doufali, že s jubilejním desátým dílem Need for Speed přijde něco úžasného, neřku-li revolučního.

Příběh aneb co jsem komu udělal?
Nebudeme chodit okolo horké kaše, příběh NFS Carbon je poměrně zoufalý a do jisté míry kopíruje dění z loňska. Tedy ne že bych zrovna od závodní hry čekal nějakou epickou ságu, ale scénáristi se tentokrát opravdu moc nevyznamenali. Náš bezejmenný hlavní hrdina se po událostech v Rockportu rozhodl vyklidit pole a zvolil návrat do Palmont City. Na obzoru se pomalu začínají rýsovat kontury potemnělého města, když ve zpětném zrcátku blesknou světla dalšího vozu. Nač to protahovat, je to Corvetta a za volantem nesedí nikdo jiný, než seržant Cross. Ten chlap si prostě nedá pokoj, takže pedál plynu jde znovu až na podlahu a honička po úbočí kaňonu začíná.

Hráč tak opět dostává do rukou modro-bílé BMW M3 GTR a opět se snaží zbavit dotěrného poldy. Jak předpokládám všichni vědí, náš chlapík beze jména a bez tváře má smůlu jako hrom. V Most Wanted přišel o svůj milovaný vůz prakticky v prvním závodě a horko-těžko ho pak dostával zpátky. Ve srovnání s Carbonem však o nic nešlo, tady totiž krásné BMW končí hned v prvních minutách dost nešťastně napasované pod návěsem, jehož uvolněný náklad následně dokoná dílo zkázy. Ještě že Palmont City – plné dávných kamarádů a přátel – je co by kamenem dohodil.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Šťastné shledání po letech se však nekoná, z nějakého (hráči v tu chvíli neznámého) důvodu se všichni chovají dost nepřátelsky a nejsou zrovna nadšeni z opětovného setkání. Co jsem komu udělal, napadne logicky každého, tím spíš, že ani (bývalá?) přítelkyně Nikki se nevrhá našemu řidiči do náručí, ale jde mu skoro po krku. Celá zápletka se odkrývá až s postupem v kariéře, kde díky ostatním řidičům získáváte další třípky do skládačky. Zdá se vám to originální? Mno hra v podstatě jen neustále přehrává uvodní intro, viděné pokaždé z perspektivy další osoby. A můžete si být jistí, že pozadí posledního závodu (resp. váš rychlý odjezd z města) bude odtajněno až v závěru. Zkrátka tak trochu seriál, přesto už od první chvíle stejně tušíte kdo, jak a proč.

 Palmont City ovládané gangy
Po nezbytném „filmovém“ úvodu a oplakání vraku vozu je třeba zvolit si další cestu. Carbon přispěchal s novinkou, podobě různých tříd autoparku a na začátku hry lze vybírat mezi americkými muscle cars, exotickými sportovními vozy či v návaznosti na Undergroundy zůstat věrný nějaké té ryze tuningové značce. Dál už všechno běží v zaběhnutých kolejích – máte k dispozici garáž, jenž slouží jako úkryt i dílna zároveň, máte hrstku peněz a ne zrovna super auto do začátku. Po městě je možno již tradičně zcela volně jezdit, což se hodí k zisku informací (poznáte jednotlivé čtvrti, získáte přehled o vhodných trasách a šikovných zkratkách) jakožto i k zaznamenání lokací autosalonů a podobně.

Že Palmont City není co bývalo a že teď je ovládáno závodnickými gangy, vyplyne hned z úvodního filmečku. Mapa města je rozdělena na jednotlivá území, jejichž kontrola samozřejmě závisí na úspěších za volantem. Každý klan okupuje určité teritorium a dokud nebude poražen, dobrovolně se ho nevzdá. Při toulkách nočními ulicemi se stačí jen trochu zapomenout a už máte v patách ostražitého hlídače. Hele kámo, tohle je naše čtvrť, koukej se pakovat… ty i ten tvůj vrak. Cože? Že mi to nandáš? Vsadím tisíc babek, že u radnice budu dřív než ty. Zhruba takhle nějak to funguje, ale myslím, že jste v obraze. Při jízdě městem lze přijímat výzvy od konkurence nebo si na mapě najít pravidelné místo, na kterém si jednotlivé partičky závodníků dávají sraz a následně soupeří. Šikovným pomocníkem je znovu satelitní navigace GPS, jenž vás na metr přesně navede na startovní čáru, kdo nemá času nazbyt, může se mezi prodejnami, garáží a startérovým „Go“ přesouvat klidně teleportem.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Herních módů nám nějak ubývá…
Nedávno jsem spekuloval, jakých herních módů se dočkáme v plné hře. Díky demu a prohlášením tvůrců byl jistý pouze návrat Driftu a (pro někoho bohužel) absence Dragu. Jen připomínám, že Drag je ono rychlé měření sil, na relativně rovném úseku, s použitím manuální převodovky. Letos ne něj tedy nedojde. Pokud vynechám duely v kaňonech (ty rozebereme až za chvíli), zbývá nám tradiční okruhový závod (Circuit Race) ve středu města a moje úvahy nad z minulosti osvědčenými záležitostmi jako Lap Knockout, Sprint, Tollbooth, Speedtrap či Outrun. Nuže, jak moc jsem to trefil? Tak napůl ;) Sprint z bodu A do bodu B tu opravdu je a nechybí ani jízda kolem policejních radarů se "střádáním“ co nejvyšší naměřené rychlosti. S přimhouřením oka se vrátil i Tollbooth, ačkoliv budky na výběr mýtného zmizely (pročpak?) a nahradily je neviditelné kontrolní body/checkpointy.

A to je vše přátelé, nic dalšího už Carbon nenabízí. Jsem sám, kdo čekal nabídku pestřejší nebo je nás víc? Nebýt nebezpečných soubojů v kaňonu, není tu nic nového – jen staří známí pod novými jmény a chybějící Knockout, Drag a Outrun. Hra se tak stává dost monotónní a nedává hráči zrovna na výběr. Ať už se jede cokoliv, vždy jde o závod na uzavřené trati, čímž samozřejmě myslím „betonové koryto“ vytyčené plexisklovými zdmi s blikajícími obřími šipkami, jenž přehrazují okolní ulice. Uhnout není kam a občasné mini-zkratky, dovolující hráči střihnout zatáčku úzkým průjezdem, opravdu nepočítám. Nebýt výzev „u radnice budu první“ veškeré dění by probíhalo v improvizované bobové dráze, s okolní řídkou dopravou na rozptýlení. S takovýmhle přístupem se otevřené „fungující“ město jeví jako zbytečný luxus.

 Boj o území se rozhodne v kaňonu
Díky vítězstvím v závodech se části města postupně dostávají pod hráčovu kontrolu. Konkurenční gang pomalu ustupuje, k definitivnímu statusu dobyto (nebo snad pokryto?) je ovšem zapotřebí porazit také bosse. Ten vstupuje na scénu s tradičními siláckými řečmi až nakonec a pole hodlá vyklidit jedině za předpokladu, bude-li zesměšněn na domácí půdě. Finální zkoušky jsou hned dvě, nejdříve se koná velký závod skrz celou čtvrť a když se zadaří, přijde také pozvánka do kaňonu. Až v něm se určí definitivní král, což je vzhledem ke zrádnosti a náročnosti zdejších silnic rozhodně férová nabídka.

Úzká cesta podél úbočí kaňonu opravdu nedává na výběr. Po levé straně nebezpečný skalní masiv, napravo chatrná svodidla lemující bezednou propast. Stačí jediná chyba, jediné pozdní zabrždění a duel – jenž pak můžeme opravdu označit otřepaným „na život a na smrt“ – končí. Závodí se dvoukolovým systémem a výsledek závisí jen na rychlosti, respektive na bodovém zisku. Jako první vyráží vstříc temné silnici vyzyvatel a hráč má za úkol držet se mu na dostřel. Během pronásledování nejsou dovoleny kontakty a zakázáno je také vytlačování – jinak přijde ke slovu penalizace. Čím blíž budete nárazníku soupeře a čím menší bude časový odstup mezi oběma vozy, tím větší jsou vaše šance v druhém kole.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

V něm se role pochopitelně změní a tempo jízdy bude nyní udávat hráč, jelikož posty pronásledovaného a pronásledovatele se otočí. Dosažené skóre se v reálném čase přepočítává, na konečný výsledek tedy není třeba čekat, naopak při nepříznivém průběhu je nutno často trápit pedál plynu ještě mnohem víc. Docela adrenalin. Kaňon duel se rozhodně povedl, je napínavý, nesmlouvavý a zároveň vyžaduje skutečné řidičské schopnosti. Na používání brzd a správné najíždění zatáček jsme při hraní NFS pomalu zapomínali. Výsledný dojem kazí jen rozbitná svodidla (nejsou všude, tudíž smrtících zatáček není nakonec tolik) a umělá inteligence protivníka, podporovaná funkcí catch-up. Počítač si prostě vypomáhá a snaží se dělat duel co nejtěsnější, takže situací za kterých by se dal předjet nebo naopak sám zachyboval a proletěl svodidly, je jako šafránu.

 Závodíme v týmu
Jeden řidič by jen těžko získal nadvládu nad celým městem. Carbon sice je pohádka, ale tak veliká zase ne. Při úspěšném tažení skrz čtvrti je proto zapotřebí budovat svůj tým. Z prvních informací to vypadalo na podstatnou novinku ve hře a nevyhnutelnou součást kariéry. Moje zážitky jsou nicméně takové, že parta je spíš na okrasu a do počtu. Za celou kariéru potkáte 6 (slovy šest) borců, kteří jsou ochotni přijmout členství ve vašem gangu. To je tedy něco! ;) Přicházejí samozřejmě postupně a aktivní může být vždy jen jeden, mnoho výhod, neřku-li taktizování proto nečekejte. Podle schopností se dělí na blokery, tahouny a skauty, přičemž záměrem patrně byla jejich kombinace podle okolností.

Pánové z EA měli asi v plánu nutit hráče střídat parťáky do různých závodů. Na okruhy třeba povolat blokera, jenž dokáže na požádání brzdit nebo rovnou sestřelit někoho z protivníků. Při závodech kolem policejních radarů se zase šikne tahoun. Předjede vás a díky slipstreamu vytáhne za svým nárazníkem na čelo celého startovního pole. A skaut? Ten zná dokonale město, takže jeho tipy na zkratky by mohly být užitečné. Že po chvíli sami víte kde se dá nahnat pár vteřin k dobru? Ale no tak, se skautem je to lepší, celou dobu vám huláká do vysílačky a zkratku ještě barevně znázorní. Neříkejte, že tím nejste ohromeni!

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Jak (doufám) vyplynulo z předchozích řádků, tým byl do Carbonu zařazen spíš jako pokus. Moje bláhové letní srovnání s Ford Street Racing tedy adresáta nenašlo – pokud byla u Fordů hra na spolupráci založena, tady by si absence parťáků možná nikdo ani nevšiml. Ano, asi pětkrát jsem byl rád, že jsem měl na trati bratra řidiče, jelikož závod se bere jako vítězný, i když vyhraje váš kolega. Každý z borců dokonce může najít uplatnění také v garáži. Krom závodních dovedností totiž disponují též schopnostmi typu kutil, mechanik nebo fabrikátor (hezký překlad). Jinak řečeno, někdo se "jako vyzná" takže zajistí slevu při nákupu aut a dílů. Jiný je "docela šikula" díky čemuž vám zpřístupní další možnosti při tuningu a támhle Samson má zase "kámoše u policie" a zajistí občas přimhouření očka u pánů v uniformě.

 Tuning a Autosculpt
Když už byla řeč o dílně a tuningu, zhodnoťme i tenhle aspekt Carbonu. Veškeré vylepšování a upravování vozu, se nese ve stejně zjednodušeném duchu jako v případě Most Wanted. Fandové především druhého Undergroundu si prosím připraví kapesníčky, z relativně omezené nabídky zdejších obchodů jim možná bude znovu do breku. Zapomeňte na nákup jednotlivých dílů, tady se hraje na balíčky, kity a pakety. Jaký chcete motor? Obyčejný, silniční nebo závodní? Totéž platí pro převodovku, podvozek, pneumatiky nebo třeba brzdy.

Vizuální upgrady jsou opět zastoupeny především jako „body kits“, extra nárazníky, prahy a vytažené blatníky se pořizují výhradně v sadách. Alespoň že ráfky, přítlačná křídla a kapoty se vstupy sání zůstaly zvlášť. Největší možnosti (co do četnosti) si zachovala autolakovna. Vůz je možno nastříkat asi milionem barev, zvolíte lak normální, matný, bombónový či snad metalízu? Tradičně lze tónovat také okna, měnit odstíny litých disků, dávat vinyly kam jen vás napadne, o samolepkách a barevných setech ani nemluvě.

Velkým tahákem hry je pochopitelně Autoscuplt. Technologie, použitá před časem u sportovních her EA Sports, díky níž jsme mohli modelovat tváře hokejistů, fotbalistů či basketbalistů, se nám vrací a tentokrát premiérově u závodní hry. Vytvarovat si podle libosti nárazníky, zadní křídlo nebo kola je lákavé a vypadá to úžasně. Viděli všichni videa? Otestovali všichni demo? Doufám že ano, o Autoscuplt bych mohl napsat samostatný článek – a tolik místa nemám. Menším kamenem úrazu se však znovu stalo zařazení do hry. Drtivá většina funkcí je zpočátku nepřístupná a odemykají se až díky bonusům nebo právě kolegům v týmu. Někoho možná bude bavit vracet se k vozům v garáži a radikálně měnit jejich vizáž, jiný Autoscuplt ani pořádně nevyužije.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Policie nespí, i když…
Protože Carbon neustále přirovnávám k noční verzi Most Wanted, slušelo by se trochu poreferovat o aktivitě policie. Desátý díl Need for Speed disponuje policejním sborem, jehož členové drží i noční služby. V Palmont City to zkrátka na rozdíl od obou undergroundových metropolí funguje. Na hlídkující sedany strážníků narazíte v kteroukoliv hodinu – přesnější časové informace nemám, nicméně Carbon nezná denní světlo, jak víme. Aktivita policistů byla utlumena, v porovnání s Rockportem by se zpočátku dokonce mohlo zdát, že poldové sedí někde u koblih. Se svými kolegy a protivníky jsem dlouho brázdil ulice města prakticky bez povšimnutí, o to větší bylo mé překvapení, když si jednoho závodu všiml tradiční vůz s majáky a černo-bílým zbarvením.

Mé první pronásledování trvalo takřka 12 minut, což je solidní výkon, na dřímající sbor v uniformách. Hra znovu rozlišuje takzvaný Heat-Meter, tedy úroveň s jakou hledá konkrétní vůz a později ve hře se situace ještě vyostří. Kdo bude chtít, zažije znovu honičky jak vystřižené z Most Wanted, kromě „tajných“ policejních vozů (jen s majáčkem za oknem) tu jsou i těžká SUV, zátarasy, pásy s hřeby a speciální rychlé Corvetty. Chybí jen vrtulník a překvapivě také seržant Cross. Ten vystupuje nečekaně jen v cut-scénách a spíše v epizodní roli – neustálé komolení jeho jména je zdrojem vtípků.

Ze hry nevypadly ani prvky jako Pursuit Breaker a Speedbreaker. Jejich využití je však pochopitelně menší, moje Gallardo s nímž jsem dojížděl kariéru například dosáhlo „jen“ úrovně hledanosti pět. Občasné sražení nějakého toho lešení nebo výbuch benzínové pumpy přesto přijde vhod, stejně jako zpomalení času – příhodné opět v ostrých zatáčkách a při prorážení zátarasů. Protipolicejní fígle, k nimž patřilo v Most Wanted přesedání z hledaného auta do něčeho méně nápadného či snad přelakování stávajícího plechového miláčka, jsem nicméně letos nepoužil ani jednou. Stejně tak mi nebyl jediný vůz zabaven, natož abych ho musel „vyplácet“ z policejního skladu. Zadržen a donucen k zaplacení pokuty jsem byl vlastně jednou jedinkrát a veškerou vinu svádím na prasklou pneumatiku. ;) Suma sumárum – policie v Palmont City je, skrýše a finty jak jí uniknout také, přesto i tady mám pocit, že ji tvůrci do hry zařadili „jen aby se neřeklo“.

 Fyzika a poškození
Série Need for Speed se vždy řadila k arkádovým závodům a nikdy neměla ambice cokoliv simulovat. Rozdíly v chování aut přesto byly (rok od roku) značné a není asi náhoda, že za jeden z nejlepších dílů je dodnes považován ten pátý, věnovaný automobilce Porsche. Jistě i díky realističtějšímu pojetí jízdy. V posledních letech převládá bohužel trend spíše opačný a Carbon z něj rozhodně nevybočuje. Oproti Most Wanted tu dozajista jsou patrné určité odlišnosti, ty však vyplývají především z různorodých tříd vozů. Muscle cars podle očekávání disponují přebytkem výkonu a neustále jdou velmi ochotně do smyku. Sporťáky řekněme sedí jako přibité a tunerům připočtěme k dobru řezání zatáček či elegantní drifty.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Přesto, kdybych na obrazovce před sebou neviděl zmítající a klouzající se auto, dost možná bych si myslel, že řídím motorový člun, vodní skůtr nebo alespoň vznášedlo. Hráčům, jenž zaznamenali logo NFS až s nástupem prvního Undergroundu možná podobná tvrzení přijdou přehnaná, ovšem pamětníci (dnes již) klasických dílů - kteří pamatují ještě auta snažící se chovat alespoň trochu reálně – se mnou patrně budou souhlasit. Tohle už pomalu volá po vlastní kategorii super-arkáda. Zvláštní kapitolu zasluhují také drifty. Před každým závodem, ať už se koná na speciálním okruhu nebo je v plánu smykovat po úbočí kaňonu, pravděpodobně někdo namydlí celou silnici, případně alespoň pneumatiky všech aut. Pointa mi dochází, je přeci řeč o driftu, tak to musí pořádně klouzat, no ne? Proč se ale hra v takové chvíli vytasí se speciální fyzikou vážně nechápu.

Carbon se pochopitelně zuby-nehty drží též nerozbitných aut. U Most Wanted to byla díky dramatickým honičkám s policí spíše nutnost, ale v Palmont City je relativní klid… takže? Ne asi to opravdu nejde, nehledejme licenční důvody ani drobné zvýšení nároků na hardware, na práci modelářů a nutnost vytvořit nějakou tu opravnu nebo mechanika. Už šest let nám musí v Need for Speed stačit jen ukrutně popraskaná čelní skla a brutálně poškrábané karoserie. Alespoň že ty policejní pásy s hřeby neprospívají pneumatikám, to pak člověk přehlédne i poletující okolní dopravu, odmrštěnou po nehodě v dál.

 Vyrobeno pro Xbox360 a následně downgradováno
Co se vizuální stránky týče, Carbon je Most Wanted v bledě modrém. A to prosím doslova! Jestliže Rockport byl oděn do hnědo-oranžových barev podzimu, noční Palmont City má namodralý nádech – samozřejmě s tím, že někdo otočil obrovským vypínačem a celé město tak ponořil do tmy. Na můj vkus možná do příliš černé tmy. Neonů znatelně ubylo, tudíž v okolí tratí není moc po čem koukat. I po roce bych dokázal popsat některá zákoutí a stavby v Rockportu, pár dnů po dohrání Carbonu ale stěží lovím v paměti, jaké budovy jsem to v Palmont City vlastně míjel.

Na technické stránce lze vyzdvihnout detailnější modely aut, solidní textury… někomu se možná zalíbí i zmodernizovaný nános efektů. Blýskající se silnice ani mazlavý motion blur si grafici z EA neodpustili, stejně jako „zářící“ vozy, jenž skoro působí dojmem hraček, zabalených v plastové fólii. Nároky na výkon počítače pochopitelně lehce narostly a odezvy hráčů (viz naše novinka) se různí. Zásadní vliv na framerate mají ale zdá se shadery. Umí-li vaše karta „jen“ verzi 2.0, mnohé efekty ani nepůjdou zapnout. Na druhou stranu, tohle může být i dobrá zpráva – s maximálním nastavením grafiky totiž vypadá Carbon trochu jako pojízdný cirkus, možná i díky všudypřítomným pastelovým barvám.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky si můžete prohlédnout v naší galerii

Na ozvučení (a soundtracku zvlášť) nebývá u NFS většinou co hanět. U Carbonu bych si ale trochu rýpnul. Motory znějí znovu parádně a „vžum“ efekty při těsných průjezdech kolem překážek vtáhnou do víru dění. Atmosféru honiček zase vylepší rádiová komunikace z policejních vysílaček, ale co ta muzika? Hodně skladeb je tentokrát instrumentálních (nic nenamítám) avšak vlastní soundtrack byl násilně rozsekán na tři díly – ano, podle vozů ve kterých sedíte. Tunerům vyhrává hip-hop, ze sportovních aut se linou elekto-beaty a borci v muscle kárách ujíždějí zásadně na rocku. Počet tracků je tím omezen a hudba se brzy oposlouchá (tím spíš, že pár skladeb známe už z Most Wanted). Jednoznačné plus však posílám skladateli rytmů, jenž podkreslují duely v kaňonu a vytvářejí skvělý náboj a atmosféru.

 Výteční soupeři
Hra je dost krátká (kariéru stihnete ani ne za víkend) a obtížnost (zvlášť u soubojů s bossy) mohla být i vyšší. A několik módů pro singleplayer a již tradiční soubor výzev to věru nezachrání. Pokud máte solidní připojení k internetu, můžete si gratulovat – multiplayer je všudypřítomný (zjevně díky verzi pro Xbox360) a nabídne dokonce i pár nových herních módů. Minimálně Knock-out, ve kterém se vypadnuvší řidič přemění na policistu, vypadá slibně.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Letos vůbec poprvé u nás nový Need for Speed vychází v oficiální české lokalizaci. Díky množství vzkazů od parťáků a obsáhlé nabídce některých menu se překlad rozhodně hodí, kdo nerozumí ideálně mluvenému slovu, uvítá též titulky u videosekvencí. Ačkoliv CZ texty nejsou bez chyb a některé výrazy (zvlášť u tuningu) nevypadají v češtině dobře, musím ocenit snahu i použitý hovorový styl, jenž sedne k pouličním závodníkům.

Stáhněte si: Demo, Videa, Trailery, Cheaty...

Související články: Dojmy z dema, Dojmy z prezentace, Preview, Novinky, NFS: Most Wanted recenze, NFS: Underground 2 recenze, NFS: Underground recenze

Marek Beniač
autorovi je 27 let, dříve psal pro GamePort, pracuje v IT, nejraději má hry sportovní a závodní, případně akce všeho druhu, ostatní žánry ale též vyloženě nezavrhuje






 
 
Marek Beniač

Verdikt:

Časté odkazy na Most Wanted značí jediné – Carbon je spíš jeho datadiskem, než novým a plnohodnotným pokračováním celé série. Opěvované novinky zrovna moc nezabodovaly (snad až na závody v kaňonech) a zatím se spíše snaží o vyšlapání cestičky do budoucna. Kdo tedy ocení Carbon? Na příznivce Most Wanted je tu moc velká tma a laxní policie, pro tunery (vyznávající U1 a U2) zase málo dílů k nákupu. Fandy prvních pěti pokračování patrně desátý díl vůbec nezajímá… no snad zabere alespoň u diváků Rychle a zběsile. Ale co, desátý Need for Speed byl zjevně navržen jako zábavné chvilkové arkádové poježdění, pro široké masy. A to s přimhouřením obou očí splňuje. Chtít od něj víc, to by rozhodně bylo bláhové.

Nejnovější články