| Autor: Michigan Publikováno: 6. dubna 2010 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze hry: opatchovaná/PC/anglickáDoba recenzování: pár týdnů |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Válka nesmrtelných Příběh vyprávěný intrem není nijak světoborný a spíše dokresluje situaci, v níž se záhy ocitnete. Na počátku všeho stála dávná rasa Eonianů, kteří se díky pokročilým technologiím stali skoro nesmrtelnými polobohy a díky tomu ovládli galaxii. Touha po moci a neustálé války mezi sebou však jejich impérium zničily. A to odnesla i většina dalších civilizací ve vesmíru. Eonianů přežila jen hrstka, ale dva z nich se ale s porážkou smířit nehodlali, a proto nyní opět usilují o znovuvybudování své říše. A k tomu jim dopomůžete vy, jako zástupci jedné z šesti menších ras snažících se obnovit svou zašlou slávu. Další střípky dřívějšího dění se budete dozvídat v průběhu hraní, když sem tam narazíte na nějaký artefakt nebo nezvyklou planetu. Některé tyto objevy mají jen informační charakter, ale jiné vám poskytnou cenné technologie, suroviny či lodě. Nesmrtelní vám navíc dávají různé úkoly, jež můžete i nemusíte plnit, ale každopádně se jejich prostřednictvím dozvíte o celém konfliktu něco víc. Ve finále vás čeká rozhodnutí, na kterou stranu se připojit, což se pak promítne i na zakončení hry. Můžete si ovšem jít i svou vlastní cestou a zničit vše, co se vám postaví do cesty. • Opravdu rozlehlý vesmír Nejdříve je nutné si vybrat rasu, s níž se následně ztotožníte. Z nevelké nabídky si můžete zvolit buď tradičně všestranné lidi, podmořské Tritony, jednohlasou Hordu, Megalanianské obchodníky, vzdělané Křišťálové duchy či tajemné Alkhity. Každý národ při osidlování neznámých světů odkrývá svou vlastní pohnutou historii a do vínku jsou mu rovněž dány čtyři (nepříliš důležité) schopnosti. Vyjma rozdílného designu vesmírných lodí, se ale jednotlivé rasy nijak zvlášť neliší. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Své tažení za ovládnutím vesmíru začínáte jen s malou planetkou, průzkumníkem a kolonizačním modulem. Příjemná je tu možnost si své jednotky pojmenovat. Pohybovat se budete po galaxii, jejíž rozlohu si určíte sami - na výběr je dostatek map různých velikostí, od 50 až po 5000 hvězd, což je vyzdvihováno jako jedna z hlavních předností. Je pravda, takový počet jinde nenajdete, ale na druhou stranu toto množství ovlivňuje i délku hry, která se po chvíli může stát repetetivní. Čím více je na mapě hvězd, tím delší je i v pozdějších fázích čekání, než hra zareaguje na odkliknutí kola. Scénáře si lze naštěstí můžete přizpůsobit a vygenerovat své vlastní, tedy pokud z nějakého důvodu nechcete využít ty předpřipravené. • Jednoduchá a fungující ekonomika Z mnoha podobných her asi znáte ten problém, kdy se po ovládnutí spousty planet v jejich záplavě téměř okamžitě ztratíte. Ne tak tady. Veškerý mikromanagement je totiž zúžen na volbu, k čemu bude ta která planeta sloužit - zdali bude generovat kredity, minerály, jídlo či další věci. Každý svět je přitom logicky vhodný k něčemu jinému. Po úvodním nastavení se pak o planetu až na výjimečné situace starat už nemusíte. O to větší důraz je ale kladen na správu celého impéria. Získané suroviny se samozřejmě dají využít i dál. Jejich přerozdělování funguje celkem dobře a často je proto nutné volit priority (dám raději více minerálů na rozvoj infrastruktury nebo je použiji k výrobě lodí?). Nejednou jich budete mít nedostatek, ale ten lze chytře vyřešit kolonizací dalších planet nebo změnou státního zřízení. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Nabízí se však i možnost využít specialistů, kteří se rekrutují z řad obyvatel. Tito vůdci poskytují bonus k odvětví, jemuž se věnují, což je jistě zajímavý koncept – nikdy jich totiž nebudete mít dostatek na to, abyste obsáhli všechno. Farmáři zvyšují množství vyrobeného jídla, doktoři přírůstek obyvatel, admirálové přesnost vašich lodí atd. Hra vám tak dává do ruky mocný nástroj, jak zachránit situaci v případě nouze. • Věda a výzkum Vývojový strom je rozdělen do dvanácti kategorií, které nabízejí dohromady zhruba stovku technologií. Může se to zdát hodně, ale faktem je, že většinu z nich vyzkoumáte poměrně záhy, což jde především proto, že se můžete soustředit i na několik z nich najednou. Objevením nové technologie si ale zpřístupníte pouze její první, slabou úroveň. Následný rozvoj tedy probíhá ve znamení zvyšování účinnosti jednotlivých oborů, a to po malých částech v řádech několika procent. Jednoduše - chcete-li poznat rozdíl, musíte vše zkoumat znovu a znovu, stále dokola. V porovnání třeba s Galactic Civilizations 2 je tento přístup velmi mělký a ani v nejmenším nenavozuje dojem pokroku. Spíše jde o to, zda zrovna potřebujete lepší lasery nebo bonus k obchodování. • Předem rozhodnuté boje Než vyrazíte do boje, musíte si své plavidla navrhnout a poskládat z dostupných částí, jako jsou motory, štíty či elektronika. Na výběr jsou také čtyři typy zbraní - energetické, plasmové, explozivní a antihmotové - ale v ničem zásadním se neliší; záleží vlastně jen na vás, které budete preferovat. V menu designu mi trochu vadil nepřítomný popis vybavení lodí, kdy je neustále nutné přepínat na obrazovku výzkumu, abyste zjistili, k čemu ta či ona součástka slouží. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Boje samotné jsou zcela neinteraktivní a výsledek se vždycky dozvíte předem. Častokrát je prohrajete a ani se nedozvíte proč. Jediné, co v nich lze ovlivnit, je taktika, kterou budou vaše plavidla používat. Výsledek, ale stejně v 99% případů záleží hlavně na statistikách vaší flotily. Záznam střetnutí si tedy můžete přehrát alespoň zpětně, ale je spíše jen na okrasu, špatnou strategii z něj stejně nepoznáte. • Umělá (ne)inteligence Protivníci se v Lost Empire chovají celkem logicky – zabírání území, výzkum a boj jim docela i jdou. O jejich diplomacii se toho ale už mnoho pozitivního říci nedá. Většina národů vám totiž neustále pouze vyhrožuje a jen zřídka se k něčemu odhodlá. Na vzájemně výhodné nabídky přitom kývnou málokdy. Častokrát jsem se také setkal s případy, kdy na mě zaútočil můj spojenec nebo mi naopak daroval peníze můj nepřítel. V tomto ohledu je vše dle mého dosti náhodné a nepomohou ani vyšší stupně obtížnosti. Tyto problémy se samozřejmě netýkají multiplayeru, kde se proti sobě může postavit až šest soupeřů. Vzhledem k celkovému pojetí ale hra po síti nejspíš moc táhnout nebude, hlavně kvůli obrovskému úsilí, jež je nutné vyvinout jen na to, abyste protivníka na veliké mapě vůbec objevili. Na překážku může být i hrací doba, která se lehce vyšplhá na mnoho desítek hodin. • Nenáročné zpracování Zpracování je na první pohled sice minimalistické, ale pro žánr dostačující. Mapa systému je dvourozměrná, přehledná a výhled se dá odzoomovat od jedné planety až na celou galaxii. Boje jsou naopak plně v 3D, ale samotné lodě detaily zrovna neoplývají. Hardwarové nároky na dnešní dobu snad už nižší být nemohly - je vyžadován pouze 1GHz procesor, 512RAM a GeForce 4. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky v galerii Po hudební stránce na mě dýchla atmosféra z dob dávno minulých, kdy hry doprovázely pouze skladby v modech. Melodie mají převážně ambientní charakter a vcelku se jim daří navodit tu správnou atmosféru. Jejich pojetí ale určitě nemusí sednout každému. Zvuky a další efekty ale nemá cenu moc zmiňovat, neboť jsou klasické a podobné jste už určitě někde slyšeli. • Problémy se nevyhnuly Asi nelze očekávat, že by takhle složitá hra byla bez chyb. Původní verze například často zamrzala a padala při změně rozlišení či zapnutí antialiasingu. Po patchi 1.04 je už vůči těmto problémům téměř odolná, nicméně stále se v době hraní našla spousta dalších. Namátkou zmíním mizení vyrobené lodě, občasné zastavení průzkumných jednotek či možnost skoupit za určitých podmínek protivníkovy planety za směšnou cenu. Nepotěšila mě ani nutnost instalovat .NET Framework SP1 a XNA, aby hra šla vůbec spustit. Sem tam se také projevuje nevyváženost - třeba planetární štíty jsou v kombinaci s vesmírnými děly natolik silné, že pak daný systém skoro nejde dobýt. Větší informovanost o tom, jak se jednotlivé herní prvky vzájemně ovlivňují, by také jistě neškodila. • Jen pro pamětníky? Lost Empires: Immortals je ve všech ohledech cílené hlavně na zkušené hráče a o zaujmutí nováčků se ani nesnaží. Těm bych doporučil spíše Sins of a Solar Empire, které je širokému publiku velmi přístupné. Všichni ostatní se po naučení základních principů dočkají solidní tahové strategie s celkem přívětivým ovládáním. Po týdnu hraní jedné obrovské mapy ale nejspíše zábavu vystřídá nuda. Stáhněte si: Trailery Související články: Novinky |
| Michigan | |
