Knights of the Temple - recenze
7/10
zdroj: tisková zpráva

Knights of the Temple - recenze

13. 4. 2004 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Řád rytířů Templářů je opředen bájnými legendami, které se staly námětem pro third-person akcí Knights of the Temple. Ta se od Enclave liší nejen zasazením do středověku nebo realistickými šermířskými souboji.

Autor: David Ducháček
Publikováno: 13.dubna 2004
Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 1,5 týdne


Obrázek zdroj: tisková zpráva Uplynul rok od doby, co přišla firma Starbreeze Studios s Enclave. Tomuto akčnímu fantasy nářezu nechyběl spád, precizní zpracování, ani dostatek tupoučkých bytostí stvořených k naplátkování. Enclave sice zdaleka nedosahovalo kvalit svých brutálnějších předků (Rune, Blade of Darkness), ale i přesto si ho herní masa poměrně oblíbila. Starbreeze se zjevně nechtělo podruhé smočit ve stejném bazénu, a možná právě proto přešli z „čisté“ fantasy do temného středověku v Knights of the Temple: Infernal Crusade (dále už jen KOTT). Nevím, zdali je od vydavatele TDK moudré přicházet s další akční mlátičkou ve středověkém stylu, když od vydání jejich Conana neuplynul ani měsíc. Hodnocení špatné marketingové strategie však není účelem této recenze.

 Středověkým rytířem
Příběh KOTT je prostý, možná až příliš, ale to asi nikomu nevadí. Učený a nepříliš pohledný hlavní hrdina Paul se stále nemůže vzpamatovat ze svého smutného životního osudu. Zemřel mu totiž otec, nefalšovaný křižácký drsoň epického rozměru. Udatný, leč mladičký Paul se rozhodl následovat smutný osud svého otce a rovněž se připojil do cechu rytířského.

Po několika běžných domovních prohlídkách dostal první (a vlastně i poslední) úkol. Úkladný a cynický arcibiskup jednoho pochmurného odpoledne unesl jakousi slečnu Adélku s mulderovskými schopnostmi. Nerad bych to rozebíral, zůstal bych u toho, že byla talentovaná v duševní oblasti. Tato dívka měla „jisté“ dovednosti, kterých chtěl nepřítulný arcibiskup zneužít k ovládnutí všech zvířat a zotročení lidí (nebo naopak?). A to mu přece nemůže jen tak projít...

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

 Herní princip
KOTT je prachobyčejná third-person řezničina s realistickými souboji (tedy až na duchy) a inteligentně se chovající kamerou. Jestli jste viděli Enclave, máte pravděpodobně velmi přesnou představu, jak se bude hrát KOTT. Jen si odmyslete pár detailů a přeneste se do jiného období. Cíl hry je prostý - probít se zástupem odpůrců, násilníků a otravů až k nejdrsnějšími arcibiskupovi, jehož krví poskvrněné tlapky čekají ve 29. levelu s unesenou sličnou Adélkou. Takový akční nářez v gotické podobě tu už nějaký ten pátek nebyl.
Zvětšit zdroj: tisková zpráva
Několikrát vás hra nepochybně naštve zapeklitou či primitivní hádankou - stane se tak zhruba pětkrát či šestkrát. Řešením obvykle bývá buď systém „chaos“ nebo náhoda. Když obě možnosti selžou, zapojte šediváka a ono to nakonec nějak dopadne. Není třeba se něčeho bát, pokusů je dost a KOTT se automaticky sám ukládá na několika místech (checkpointech) v úrovních, jejichž délka málokdy přesahuje půl hodinku lidského času. Máte tedy dost pokusů na smrt.

 Realistické souboje
Doba snadných soubojů z Enclave už dávno pominula. Tvůrci trochu podumali a předkládají nám bojový systém, který i přes zjevné úpravy připomíná Conana. Stojí-li za tím náhoda, promyšlená špionáž v Cauldronu ze strany Starbreeze nebo stejný vydavatel (TDK), necháme osudu. Každopádně zapomeňte na Blade of Darkness nebo Rune, protože vývojáři KOTT si s pohybovými variacemi hodně vyhráli.

Bojových manévrů je zde obrovské množství. Začínáte s několika obyčejnými, ale účinnými údery, jejichž počet se bude postupně rozšiřovat tréninkem (resp. zabíjením). Možná vás trochu zklame, že není možné regulovat, kterým kombům se budete „učit“. Vše je automatické, hra vás pouze v daném okamžiku upozorní, co jste získali. Kdybyste tuto hlášku přehlédli, nebo ignorovali jako já, kdykoli se můžete podívat do menu schopností, co váš chrabrý rytíř umí a na jaké úrovni.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Počáteční boje asi budete zvládat v naprosté pohodě. Jenže v následujících misích začne přituhovat a párkrát se možná dostanete i do velkých problémů. Ale není třeba zoufat - díky vhodné strategii se můžete vyhnout řadě smrtelných problémů. Rytíř má totiž pěknou řádku speciálních úderů, kterými může odrazit celý houf nepřátel – např. 360° otočku. A v obklíčení bude váš hrdina skoro pořád. Tomu lze zabránit rychlými úskoky a krytím, jehož účinnost je překvapivě obrovská (aktivuje se stiskem jedné klávesy). Krytí však využívají i protivníci.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Slabší nepřátele v rukou naivně třímají dřevěný štít a doufají, že je ochrání. Mýlka chlapci. Dlouhý železný meč či palice vše rozdrtí během pár vteřin a pak už je snadné útočníka zmasakrovat. Horší je, že v pozdějších fázích se objevují těžkooděnci v měděném brnění, s kterými už to tak snadné není, zvlášť, když se výborně kryjí. Preciznost vašich úderů a realističnost pohybů rozhodně není náhodná a spolupráce tvůrců s profesionálním šermířským týmem je evidentní. Jenže není to trochu zbytečná investice do titulu s minimální znovuhratelností, navíc bez multiplayeru?

KOTT má k brutalitě či realističnosti (záleží na vás) Severance daleko, ale dětem školního věku bych tuto hru rozhodně nedoporučoval. Z protivníků odpadávají flákance krve a budete-li šikovní, může se vám povést i dokončovací dorážka – brutální propíchnutí téměř zdechlého jedince mečem, useknutí krčku sekerou či něco podobného. Ještě, že si potom hrdina neotírá zbraně do svého pláště.

 Rytíři, mniši a zrůdy pekelné
Designéři hry překvapivě nepodlehli tlaku některých dotěrných jedinců, manifestujících za spousty rozličných potvor, a tak se musíte spokojit zhruba s desítkou různých monster. Část nepřátel je lidské rasy – opilí mniši (bojí se útočit a proto vás zastrašují rituálními dobovými tanci), tataříci s šavlemi, žoldáci nebo rytíři všeho druhu. V pokročilejší fázi KOTT začnou humanoidy stále častěji nahrazovat různé jiné (dokonalejší) zmrzačené formy života. Nejprve přichází duchové padlých, či zneuznaných vojáků a mnichů.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Nakonec se dostanete do finálních úrovní, kde vás čeká procházka peklem delší, než jste čekali. Konvence se hroutí a na scéně se objevují plazící se polorozložené mršiny s dlouhými jazyky, jimž zdatně sekundují levitující hlavy dštící firebally. A aby toho nebylo málo, jsou tu ještě golemové s meči. Nejsilnějšími potvorami jsou pak zhruba dvoumetrové bestie s hlavou připomínající mumii kříženou s upírem, které bojují holýma rukama! Co se týče bossů, není situace nijak slavná. S výjimkou arcibiskupa (finální záporňák) nic podobného nepotkáte. Jsou jen slabší a silnější jedinci. Finální souboj vám asi dá docela zabrat, ale nevím, jestli to absenci více bossů dostatečně vyvažuje.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva  Zbraně, zbroj a magie
Smrtící KOTT arzenál není nijak zvlášť rozsáhlý. Starbreeze šlo opět cestou maximálního zjednodušování - k dispozici jsou čtyři základní zbraně meč, sekera, palice a luk. Zdá se vám to málo? Máte pravdu, je to trochu skromný výběr. Autoři nám sice od každého kusu nabízejí tucet i víc variant, jenže to je jen chabá náplast množstevního nedostatku.

Nepovím vám ani, jaká zbraň je nejlepší, protože tu nic takového neexistuje. Když už se vám podaří najít starodávný super meč ukovaný v těch nejtemnějších pecích za ďábelské asistence, zanedlouho se objeví posvátná zlatá palice s ještě větší silou atd. Takhle to jde až donekonečna. Musíte pouze vhodně volit zbraně podle charakteru nepřátel - palici na silné obrněnce, dlouhé meče na rytířské souboje, luk… však uvidíte :)

Odlišnou kapitolkou je vaše zbroj. Začínáte v košili a gaťkách a postupně se oblékáte do stále kvalitněji tepané zbroje, seslané nejspíš z nebes, protože vážně netuším, kde ji hrdina vzal. Z mrtvých nepřátel určitě ne, ti se svého šatstva nevzdávají ani posmrtně. Alespoň, že z nich tu a tam vypadne nějaká použitelná zbraň.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Slovo magie v nadpisu odstavce není úplně zbytečně. Nečekejte žádné vrhání fireballů, levitaci nebo převtělování. Rytíř by se k takovým ubohým kněžským trikům nikdy nesnížil. Nicméně matka Magie ho obdarovala čtyřmi důležitými kouzly – léčivým kouzlem, obrannou aurou nebo magickým šťouchancem do země. Využití snad vysvětlovat nemusím. Energie nutná k použití kouzla se sama doplňuje podle počtu zabitých stvůrek, z nichž některé působí jako ztělesněná demence v posledním stádiu.

 Solidní grafika
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Vizuální zpracování hry je alespoň pro mne překvapením. Jelikož mám Enclave dobře usazeno v paměti, mohu se nad grafickými výtvory z KOTT jen velmi těžko rozplývat. Abyste to nepochopili špatně - grafika KOTT je slušná, rozhodně však ne špičková. Proč? KOTT se odehrává převážně v interiérech, což je určitě škoda a podle mne mu to nejen z grafického hlediska hodně uškodilo. Tu a tam sice nakouknete na nádvoří, proběhnete kolem přístaviště s podivně vyhlížející vodní hladinou (další minus pro hodnocení), ale tím vaše procházka na denním světle pomalu končí. Převládají temné kobky, gotické hrady či zříceniny s povedenou architekturou a vše uzavírá peklo.

Grafici z KOTT jsou stejně jako celý tým veselá kopa lidí (viz. Credits), jenže na hře si možná mohli dát trochu víc záležet - některé efekty jsou dost laciné a ošklivé. Zato s animací je to jiné. Pohyby postav jsou precizní a velmi realistické. Nevadilo mi ani filmové zpomalení obrazu v momentě, kdy hrdinu dostali. Bylo to celkem cool a jelikož jsem moc neumíral, docela jsem si tuhle sekvenci oblíbil.

Za chybu musím považovat to, že vám hra nic nedovolí – nemůžete nikam spadnout ani si poskočit, protože to hrdina vůbec neumí (White Man Can't Jump). Celkově je ovládání trošku zmatené, ale naštěstí lze pohodlně přenastavit. Kvůli současně vycházejícím konzolovým verzím se v KOTT dá používat jen klávesnice, ale to se bohužel poslední dobou stalo standardem. Vývojářům by se jednoduše nevyplatilo upravovat design celé hry pro využití myši jen v PC verzi. Z jejich hlediska je obvykle lepším (levnějším) řešením udělat univerzální ovládání pro všechny platformy současně.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
Zvětšit zdroj: tisková zpráva 12 dalších vytípaných obrázků z hraní jsme přidali do sekce screenshotů

 Hudební a zvukový doprovod
Zajištění hudby obvykle leží na bedrech nejméně využitého člena týmu. V ideálním případě (když není nikdo vhodný po ruce) se projekt přenechá pravému hudebníkovi a právě tak se stalo v případě KOTT, jehož soundtrack zplodila skupinka Within Temptation. Jde o relativně mladou partu předvádějící gotický rock, což se jevilo jako téměř ideální volba.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Ženské vokály hrající chvíli před vaší smrtí jsou krásné a hlavní motiv rovněž ujde, i když není zrovna moc originální. Ale proč takových skladeb nemohlo být více? Perfektně padnoucí gregoriánské chorály se ozývají jen sporadicky. Místo toho neustále vybuchuje kratičký bojový motiv. Zvuky jsou však naprosto v pořádku, řinčení ocele přivádí všechny do …. no, vždyť vy víte kam, po zásahu to začvachtá a víc toho asi nemůžeme chtít.

Stáhněte si: Trailery, Cheaty...

Související články: Novinky, Enclave recenze, Conan recenze, Blade of Darkness recenze, Rune recenze

 
David Ducháček
autorovi je 23 let, dříve psal pro GamePort a nyní působí i v Levelu, pracuje jako správce sítě, nejraději má akční hry všeho druhu a mezi jeho nejoblíbenější tituly patří Dungeon Master, Shadowman a Half-Life (všechny články autora)



 
 
David Ducháček

Verdikt:

Knights of the Temple nejsou přímým nástupcem Enclave a to je možná škoda, jelikož jeho kvalit celkově nedosahuje. Má velmi pěkně zpracované souboje, slušnou grafiku a atmosféru, jenže to samo o sobě rozhodně nestačí. Ve hře chybí multiplayer, objevují se v ní technické nesmysly a celkově je relativně krátká (cca 8-10 hodin).

Nejnovější články