| Autor: Martin Zavřel Publikováno: 20.listopadu 2007 | Verze hry: review/PS3/anglická Doba recenzování: pár týdnů |
Pokud z Gears of War kape testosteron, pak z téhle hry kape krev, pot a sliny odplivujících si vrahounů. Tohle je dost možná nejvíce záporná hra po Manhuntu, byť tady jde o jiný druh násilí. A neříkejte mi, že po všech těch hrdinných vojácích z druhé světové nebo odvážných vesmírných mariňácích vás dávka něčeho takhle člověčensky syrového neláká. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Tak by šlo nazvat příběh dvojice nedobrovolných parťáků, tvořících antihrdiny příběhu hry. Kane je nelítostný vrahoun, který po velké společné akci nechal zbytek své zločinecké skupiny na místě chcípnout a utekl s penězi. Jenže skupina přezdívaná The7 žije a pro Kana si pošle do vězení, právě v den, kdy má být Kane za své zločiny popraven, takže se již smířil se svým osudem a kromě jiného konečně napsal vysvětlující dopis dceře Jenny, kterou 14 let neviděl. Bandu, která Kana osvobodí, vede psychopatický zabiják Lynch, jež byl The7 pověřen, aby na Kana dohlížel během toho, co spolu půjdou vyzvednout schované peníze. Jenže všechno se řádně zkomplikuje, do děje vstoupí maximálně brutální skupina unikátních žoldáků nebo drsná japonská mafie, dějiště se bude z divokých přestřelek v ulicích Los Angeles přesouvat do Tokia a zpět. Na scéně se bohužel objeví ztracená Kaneova žena i dcera, bude se umírat na všech stranách, bude se zrazovat, vraždit… prostě poteče krev, hodně krve. Ve snaze získat ztracené peníze vás čeká brutální bankovní přepadení, ještě brutálnější průlom jednoho z nejnebezpečnějších vězení nebo nelítostný útok na kancelářský mrakodrap plný nepřátel i civilistů. Než šílený kolotoč skončí, hráč se dostane také do Havany, kde právě probíhá civilní válka. Co původně začalo jako typický akční velkofilm z městského prostředí, to skončí jako špinavé a depresivní válečné drama v hluboké džungli, chybět nebudou ani tanky nebo ruské vrtulníky Hind. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Ústředním prvkem příběhu i hratelnosti zůstává celou dobu vztah dvojice hlavních postav. Nesnáší se nejhorším možným způsobem, ale bohužel jeden druhého čím dál více potřebují. Když se pak stane několik věcí, které donutí jednoho i druhého, aby svému parťákovi zachránil život, nebo lépe pochopil jeho minulost a důvody, začne vztah téhle dvojky nabírat netušené rozměry. Vše ale komplikuje Lynchova závislost na pilulkách, bez kterých pravidelně propadá paranoidním záchvatům násilí, kdy nekontrolovatelně postřílí všechny okolo sebe. Kaneovo slabé místo je zase reputace zrádce, který zradí vždycky všechny, za každé situace, nejhorším možným způsobem. 
zdroj:
tisková zpráva
Do úplného závěru budete bez dechu hádat, zda se ti dva nakonec navzájem zabijí. A věřte mi, oba možné závěry hry jsou hodně překvapivé (nebojte, žádné primitivní Kane zabije Lynche nebo naopak, je to složitější a zajímavější)… a depresivní jako peklo. Musel jsem se smát, když jsem pozoroval fóra, kde zmatení hráči zkouší vymyslet všechno možné i nemožné, aby našli „ten dobrý konec, který tam přece někde nějak musí být, jako vždycky… ne?“ Ne. Celý příběh, jeho závěrečné vyznění - i myšlenky načrtnuté v jeho průběhu - vás donutí přemýšlet nad hodnotami jako jsou přátelství, důvěra, čest a podobně… z úplně jiného úhlu, než vám jej obvykle akční hry nebo filmy nastavují. Už kvůli tomu jde o mimořádný zážitek, který by si především přemýšlivější a náročnější hráči neměli nechat ujít. Bohužel singleplayer nenabízí možnost výběru postavy, takže jde hrát pouze z pohledu Kanea. • Standardní týmová akce Z herního hlediska je Kane a Lynch zcela tradiční akce z pohledu za zády vaší postavy (kamerou můžete libovolně otáčet, nejen během samotného hraní, ale většinou také během početných filmových sekvencí). Kromě běhání a střílení vás čekají také pasáže ve vozidlech (včetně kvalitní honičky s policisty skrz město i po dálnici za ním), ale nikdy nebudete řídit – jen střílet. Můžete nést zároveň jen jednu pistoli a jednu větší zbraň (samopaly, brokovnice, kulomety, granátomet, raketomet). Lze střílet „od boku“ nebo mnohem přesněji s podržením lehce zoomujícího tlačítka pro míření. Poměrně mě ale frustrovalo „kopání“ zbraní, když je prakticky nemožné cokoliv trefit při nepřetržité střelbě z automatických zbraní (je potřeba pálit v dávkách). Ano, vím, že v reálném světě to přesně tak funguje, ale zábavnosti hry to příliš neprospívá. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Když už kritizuji ovládání, zmíním se ještě o mírně zmateném systému přechodu do krytu, kdy se vaše postava nenalepí zády na zeď automaticky, ale pouze pokud se opřete o její okraj – nikoliv o střed, jako jsem zvyklý z jiných her. Standardně lze vykukovat se zbraní nebo střílet naslepo. Zdraví je znázorněno rudnoucím a houpajícím se obrazem, automaticky se obnoví po chvilce klidu. Pokud zemřete, může vás do určitého limitu přiběhnout váš AI parťák oživit adrenalinovou injekcí do srdce. Tyhle ale přežijete jen dvě za sebou během krátké doby, takže opatrně. Stejně tak můžete oživit i vaše padlé parťáky. Kromě Lynche budete velet také skupině (maximálně vás bude pět) již zmíněných extra-tvrdých žoldáků a ve výjimečných válečných pasážích u konce hry k tomu přibude ještě tým šestnácti spřátelených vojáků. 
zdroj:
tisková zpráva
Velení probíhá v praxi mačkáním jednoho ze tří tlačítek (na PS3 jsou to trojúhelník, čtvereček a kolečko) pro krytí, útok nebo následování. Zároveň můžete také (směrovou šipkou) vybírat, komu přesně pokyn dáváte. Jestliže přitom míříte na nějaké místo, pokusí se podle kontextu spojenec krýt tam nebo útočit tým směrem. Je to jednoduché a užitečné, některé herní situace se bez toho na vlastní pěst velmi těžko nebo zdlouhavě zvládají, nehledě na to, kterou ze tří obtížností hrajete. • Hloupý a zmatený Vzhledem k tomu, že prakticky celou hru bojujete proti organizovaným skupinám policistů, speciálních jednotek nebo mafiánů, hraje tu umělá inteligence velkou roli. Tím spíše, že jste vždy doprovázeni parťákem, v mnoha případech rovnou celou skupinou spojenců. AI samozřejmě ovlivňuje také zážitek z davového průlomu z vězení (desítky postav běžících v houfu s vámi) nebo střelby na diskotéce (stovky tančících nebo panikařících postav okolo vás). Bohužel, umělou inteligenci mohu označit přinejlepším za funkční. Vaši parťáci slouží spíše k rozptýlení nepřítele než jeho likvidaci a velmi často se mi stávalo, že protivníci pouze stáli na místě a stříleli na mě, nehledě na možnosti krytí, obkličování apod. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Určitě bych tedy neřekl, že jde o nějaký výrazný posun od Freedom Fighters, minulého týmově-akčního dílka stejných tvůrců. Na nějaký ten bug ve hře tak jako já určitě narazíte (například jsem potkal dva zaseknuté skripty, kvůli kterým jsem musel danou misi začínat znovu). Vše trochu to zachraňují skripty pro významnější události (SWAT jednotka prorážející výlohu, gang prorážející na lanech skleněnou stěnu mrakodrapu nebo postupující vojenské jednotky), ale celkově to je pouze rychlé postřílení mnoha panáků bez nějaké velké taktiky. Sporadické skripty (pěkné exploze budov apod.) spíše slouží trošku násilnému zavírání/otevírání další cesty. 
zdroj:
tisková zpráva
• Šílený a ošklivý Po prvním spuštění hry na PS3 mě omráčila odpudivost prostředí. Všechno bylo jaksi prázdné, jednoduché a nebarevné. V jednom z rozhovorů s tvůrci jsem četl, že uměleckým záměrem pro první misi (pěšky u benzínky u výpadovky) bylo navození dojmu opuštěnosti a prázdnoty. To je bohužel trochu nešťastný záměr pro úvodní sekvenci díla, obzvláště když tomu napomáhají sporadické textury bez detailů a celková absence výraznějších speciálních efektů (střelba, krev, exploze, kouř). Na několika vzácných místech je možné rozstřílet sloupy nebo rohy budov, ale využití tohoto efektu není konzistentní napříč hrou. Jediným světlým místem jsou postavy, ale to také platí spíše po stránce proporcí a animací, než po stránce úrovně detailů či grafické kvality. Během hraní se naštěstí můj dojem párkrát zlepšil. Nejsilnějším zážitkem byla podzemní diskotéka, kde v téměř naprosté tmě mezi laserovými paprsky stroboskopů tančí stovky lidí, mezi nimiž se budete prodírat a následně bojovat s ochrankou – přesně jako ve filmu Collateral. Špatná není ani pasáž v džungli, ne ani tak kvůli stromům apod. jako spíše kvůli pěkně řešenému horizontu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Jako old-gen Z šestnácti úrovní hry, které mi zabraly deset hodin čisté hrací doby, umí zhruba polovina po vizuální stránce alespoň něčím zaujmout. Celkově se však připravte na to, že tahle hra je škaredá, technicky zastaralá a silně připomínající starší Hitmany, Second Sight a obecně hry z PS2. Kupodivu mi to ale po úvodním šoku postupně přestalo vadit, jak jsem se stále hlouběji ponořoval do sílící akce a ďábelsky se rozjíždějícího příběhu. Nic to ale nemění na názoru, že hra je dokonalou ukázkou toho, jak by next-gen hra neměla vypadat. Jestliže tvůrci toužili po dosažení nějakého komiksového stylu, měli jej dotáhnout. Těžko říct, zda výtvarný styl hry vyplynul ze záměru tvůrců o komiksově zjednodušené pojetí, z nedostatku času na vývoj hry, nedostatku kvalitních lidí nebo z technických omezení jejich vlastního engine. Na jedničku se ovšem podařilo zvládnout zvukovou stránku věci. O výrazně elektronickou hudbu se postaral slavný dánský skladatel herní hudby Jesper Kyd (série Hitman, Freedom Fighters, Splinter Cell, Assassins Creed). Skladby přechází z pochmurných kousků do vysoce agresivních kytarových a bubnových vypalovaček. Hudbě sekunduje špičkový dabing, díky kterému působí výrazné hlavní postavy ještě živelněji a přesvědčivěji. Obzvláště podrážděné sekýrování a nadávání „chytráka“ Lynche mi vždycky dokázalo roztáhnout úsměv od ucha k uchu, byť se to nikdy nezvrhne do klišé rádoby vtipných karikatur z béčkových filmů. Navzdory přemíře násilí Kane i Lynch zůstávají zcela uvěřitelnými a velice lidskými postavami. Zvukové efekty jsou na solidní úrovni. 
zdroj:
tisková zpráva
• Nalajnovaný zločin Tvůrci hru přirovnávají k akčním velkofilmům o divokých bankovních loupežích. Během prvních hodin budete mít pocit, že přesně o to ve hře také jde. Jedna z úvodních misí obnáší infiltraci banky včetně všech klišé jako jsou dobývání trezoru výbušninami, přestřelky s bezpečnostní agenturou banky v jejím velíně, hlídání či popravy rukojmích v hlavní hale pro zákazníky a finální bitvy se speciální jednotkou SWAT. V žádné z těchto situací nemáte vyloženě svobodu vybrat si jednu nebo druhou cestu (kdyby šlo o další díl série Hitman, určitě by se to dalo celé udělat kradmo bez jediného výstřelu). Můžete ovšem částečně ovlivnit jak daleko dojdete, než se nevyhnutelný poplach spustí nebo ve které fázi začnete střílet rukojmí. Hra je hodně lineární, ale v některých momentech lze mírně improvizovat nebo volit mezi útěkem / bojem do posledního (uniformovaného) muže. Jak už jsem zmiňoval, později ve hře dojde k několika velkým zvratům a přesunům po kontinentech (docela mě bavilo, jak Lynch vždy po příletu do nové lokace nadával na nepohodlné letadlo). Příběh hezky drží pohromadě a solidně šlape, díky čemuž jsem si užil opravdu celou hru navzdory všem těm nedodělkům, designovým přešlapům nebo bugům. Je to docela zajímavé, co je člověk ochotný hře odpustit, když má dostatečný „drive“ (v tomto případě jednoznačně díky atmosféře, postavám, příběhu a jeho divokým zvratům) a nefrustruje nějakými mimořádně těžkými pasážemi. A Kane a Lynch není hrou, kterou byste měli po dohrání odložit, protože... 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
starší obrázky z této hry si prohlédněte v galerii• Křehké spojenectví Se svým divokým pojetím výbušného vztahu dvojice antihrdinů je hra naprosto jasným kandidátem na kooperativní režim pro dva hráče. Ten tu opravdu existuje, byť bohužel není online, což je vedle takového Halo 3 či Gears of War velký zápor. Budete se tedy muset spokojit s vertikálně rozpůlenou obrazovkou a váš „parťák“ bude muset sedět na gauči vedle vás. Odměnou vám bude solidně promyšlený a pestrý zážitek, který často obnáší úplné rozdělení se, krytí jeden druhého odstřelovačkou z dálky nebo naprosto specifické role (jeden nese tělo klíčové osoby, zatímco druhý mu hlídá záda). Projít si příběhem ve dvou je navíc silným zážitkem díky možnosti rozebírat se spoluhráčem herní události – je o čem mluvit. S kolegou Jarkem Kolářem jsme původně chtěli jen vyzkoušet pouze jednu úroveň kooperativně z čistě profesního zájmu, ale po zhruba hodině a pěti projitých úrovních (hra je ve dvou jednodušší a rychlejší) jsme se museli vyloženě nutit ji vypnout. Museli jsme uznat, že navzdory všem možným neduhům a nedodělkům je to prostě zábavná jízda, která slušně šlape a obzvláště při hraní ve dvou má rozhodně něco do sebe. Třešničkou na dortu jsou Lynchovy záchvaty, doprovázené rozmazáváním obrazu a nekontrolovatelnou střelbou na všechny strany. Mimochodem, aniž bych chtěl prozrazovat příliš, podobné záchvaty v druhé polovině hry čekají i Kanea. Bohužel singleplayer nenabízí možnost výběru postavy pro jednoho hráče, takže normálně jde hrát pouze z pohledu Kanea. 
zdroj:
tisková zpráva
Kompetitivní online multiplayer zde naštěstí je, pod názvem Fragile Alliance. Má podobu několika samostatných misí (přepadení banky nebo mafiánského drogového doupěte). Do akce jdete jako skupina zločinců a minimálně občas musíte spolupracovat a pomáhat si. Jakmile ale máte uloupené peníze nebo drogy, můžete se rozhodnout, že svého parťáka nebo parťáky již nepotřebujete, zabít je a vzít si jejich podíl. Nejen že budete mít ve výsledné tabulce více bodů, ale za peníze si do dalšího kola budete moci nakoupit lepší vybavení. Zabití hráči se okamžitě vrací do hry v roli SWAT jednotek a mají tak šanci se pomstít. Témata spolupráce, nedůvěry, zrady a pomsty jsou tak perfektně promítnutá nejen do příběhu hlavní kampaně, ale také do tohoto online módu. Jde o hodně zábavnou záležitost, obzvláště pokud třeba začnete taktizovat a dělat kooperativní spojenectví dvou a více zrádců proti zbytku vašeho týmu.zdroj: Archiv Kane and Lynch Dead Men GC trailer - stažitelná verze (32 MB, 1280x720)Stáhněte si: Ukázky hudby, Trailery, Videa... Související články: Dojmy z GC, Dojmy ze SCORE, Novinky, Vše o sérii Hitman |
| Martin Zavřel | |
| autorovi je 28 let, pracuje v Illusion Softworks, založil a sedm let vedl konzolovou sekci Doupěte; nejraději má akční/RPG/hororové/příběhové hry; neobejde se bez kvalitní filmové a herní hudby, relaxuje při tenisu, cestování, plavání a na srazech brněnských Otaku |
