Joint Task Force - recenze a videa
8/10
zdroj: tisková zpráva

Joint Task Force - recenze a videa

25. 9. 2006 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Ať už budou teroristé mávat klacíky nebo atomovkou, válka proti nim zůstane pořád stejná. V teple domova vám naštěstí bude hrozit jen poté, až vám tato moderní RTS vyrazí dech svou grafikou a strhujícím tempem.

Autor: Martin Holas
Publikováno: 25.září 2006
Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 5 dnů

Ať už se lidstvo bude mezi sebou vybíjet klacíky nebo atomovkou, válka zůstane pořád stejná. Hnusná a nemilosrdná na vlastní kůži, příjemná a zábavná v teple domova u počítače, kde vám jediné nebezpečí začne hrozit, až vám Joint Task Force vyrazí dech svou skvělou grafikou a strhujícím herním tempem.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Začátkem prázdnin jsme dostali možnost zakusit spravedlivého boje proti terorismu v celkem slušné realtimovce War on Terror. Záplava otravných bugů v tomto případě bohužel spláchla hratelnost kamsi do ne moc voňavých hlubin, ale vzhledem k atraktivnímu námětu bylo jasné, že se brzy dočkáme něčeho podobného. A hle, ani jsme nestačili lapit druhý dech a už se na nás vyřítil další zástupce RTS žánru, koncepčně i tematicky zcela identický. Výhoda Joint Task Force oproti výše jmenované herce je ovšem nezpochybnitelná. Černý kůň podzimní strategické scény je zkrátka ve formě a pro jeden z cenných kovů si cválá na jistotu.

 Rambo a Taťka Šmoula v maskáčích
Jako většina dobrých příběhů, i ten v Joint Task Force má svého hrdinu. Není jím nikdo jiný než major O´Connel alias typický US Army klaďas s červeným baretem zarostlým do hlavy a kapánek nepříjemnější minulostí. Sekunduje mu potom obtloustlý generál Cleveland s otcovskými sklony, který má zjevně neodbytný pocit, že být v armádě znamená neustále řvát. Samotné události ve hře, promítající osud protiteroristické ultramoderní organizace JTF s těmito dvěma postavami v čele, lehce vyvolávají vzpomínky na úsměvnou parodii Team America, i když se samozřejmě snaží tvářit co nejvážněji (a o to úsměvněji to pak chvílemi vyznívá).

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

I přes svou neoriginalitu funguje děj jako základní kámen pro kampaň rozkouskovanou do dvaceti operací více než dobře. Zázračných megazvratů se přesto nedočkáte a, řečeno bez obalu, pouze létáte jako hejno lidožravých kobylek z kontinentu na kontinent zabíjet teroristické zlouny. Přinejmenším je tímto alespoň zajištěna variabilita prostředí, které se mění zpravidla každé tři nebo čtyři mise. Příběh je vyprávěn klasickou formou dialogů, renderovaných animací a za zmínku stojí především velmi časté ingame vstupy z celosvětového zpravodajství, zaníceně komentující vaše akce. Výborný nápad oživuje neustálé boje a často i hráče doslova a do písmene frustruje, jak investigativní novináři kritizují každou civilní ztrátu, zatímco vy potíte v tancích krev.

 Nekončící akce po celém světě
Zvětšit zdroj: tisková zpráva První velkou pochvalu musím nasměrovat k brilantnímu designu misí. Nevyvracím přitom, že v několika případech vzdoušek zasmrádne hodně trapnými, mnohokrát protřepanými kulisami (eskortování osvobozených zajatců na stadion v somálském Mogadishu nebo noční přepadovka teroristy obsazené ropné plošiny s nastraženými bombami). Těchto pár ušlápnutí naštěstí autoři stonásobně vynahradili zbytkem. Během každé operace se vám postupně na mapě otevírají další a další lokace a s nimi i nemalý počet povinných i nepovinných úkolů.

Z velké části jde o klasické osvobozování zajatců, plošnou deratizaci či dobývání strategických pozic, ale setkáte se i s mnohem zajímavějšími kousky jako přesun přes řeku pomocí trajleru, evakuaci obyvatel ze zaplavené oblasti nebo eskortování televizní dodávky k místní TV stanici, aby mohla být odvysílána dezinformace o smrti vůdce vašich nepřátel. Návrh map vypadá neuvěřitelně konzistentně. Svých cílů přitom můžete dosáhnout bezpočtem různých způsobů a je radost na ně přicházet a sem tam si vylámat zuby na nečekané skupině nepřátelských tanků s podporou artilerie.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Členitý terén sebou přináší zvýšené uplatnění pěchoty, která v horách nebo městské zástavbě nabývá mnohem údernější síly než neohrabaná obrněná technika, zatímco právě tanky nacházejí své použití v přehledných rovinkách. Ano, samozřejmě by to tak mělo být, ale pravidlem to v žánru určitě nebývá, a proto považuji za více než správné toto považovat za velké plus. Důležitost artilerie byla navíc prozíravě odsunuta do ústraní, neboť jistě všichni moc dobře pamatujeme, jak snadno se například v Sudden Strike hratelnost zvrhla do boje právě o dalekonosné dělostřelectvo. Bohužel ne všude a ne vždy se úplně zadařilo, i v Joint Task Force se v některých misích taktický postup minimalizuje na nudný průchod mapou s jedním houfem sniperů a druhým pancéřované kavalerie, zvláště pokud jste líní se se hrou mazlit.

VIDEA Z HRANÍ VE VYSOKÉM ROZLIŠENÍ (6 MB/8 MB, XVID)
Přichystali jsme dvě ukázky přímo ze hry. V první z nich můžete být svědky pěchotního obsazení malého letiště kdesi v kolumbijské džungli a následného povolání kavalerie na vaši pomoc. V druhé pak uvidíte nepříliš rozumný postup ve sluncem zalité městské zástavbě, který posloužil spíše na demonstrování pořádné bitevní vřavy než recenzentova taktického umění. Třešničkou budiž závěr druhého videa, kdy pozornější z vás jistě odhalí úsměvný bug s troskami helikoptéry přišpendlenými ve vzduchu. Toto naštěstí ve hře tak často neuvidíte:-)

 Frčky pro odvážné
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Okrajově byly do hry namíchány i RPG prvky. Pokud se o své svěřence budete patřičně a s láskou starat, dostanete po každé úspěšné operaci možnost jednoho z nich povýšit na důstojníka (hrdinu, chcete-li). Ti se dají nejen přenášet mezi misemi, ale postupem času i získávají zajímavé bonusy navazující na jejich dosavadní profesi. Zkušený medik pak zvládá zručně obskakovat celou skupinu spolubojovníků, zatímco elitní příslušník odstřelovačů skolí kohokoliv jedinou ránou a je pro ostatní takřka neviditelný. K dispozi jsou dále rangeři, commandos, inženýři, piloti a řidiči, takže výběr a bohaté taktické možnosti tu skutečně jsou. Nijak zvlášť použitelnou zajímavostí k dobru budiž i to, že si z Joint Task Force můžete udělat i docela solidní akční hru - jakoukoliv jednotku lze ovládat pomocí klávesových šipek :-)

Přestože v Joint Task Force nefunguje nic podobného standardnímu surovinovému systému, těžbu ropy, dřeva a bůhví čeho nahrazují strategické body za úspěšně plněné úkoly (ano, přesně toto bylo použito i ve War on Terror). Hra je s jejich přidělováním možná až přehnaně štědrá, takže vás jejich nedostatek rozhodně trápit nebude, nicméně hlavní je, že lze po zabrání vhodné přistávací zóny jejich prostřednictvím přivolávat nové posily, satelitní průzkum mapy nebo třeba vzdušnou podporu - mimo jiné i zabijáky tanků A-10.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Realita jako v pohádce
Joint Task Force byla a stále je dávána do souvislosti s poměrně slušnou mírou realističnosti. Hned teď je třeba upozornit, že až tak horké to nebude a použitý model je koncipován spíše přiměřeně zdravě, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Je skvělé, že na tanky platí raketomet a naopak kulky se od pancíře jen zoufale odrážejí, ale tady realističnost celkem končí a hře se vnucuje spíše srovnání s Command & Conquer než s čímkoliv jiným. Naprosto výsměšně vypadají například sestřelené vrtulníky, které po dopadu nezpůsobují žádné poškození okolním jednotkám (a že jsem se napoprvé vcelku ulekl, když si to zčernalé torzo Hindu obloučkem zamířilo na bednu s municí ve chvíli, kdy si polovina pěchoty doplňovala zásoby). Podobných ústupků pro hratelnost by bylo možné vyjmenovat hodně.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva S očekávaným pohledem na realistické bojiště vůbec nekoresponduje ani umělá inteligence, resp. pathfinding jednotek. Joint Task Force právě na tento aspekt dojíždí ze všeho nejvíce. Pro větší tankovou skupinu se jakýkoliv průjezd užší zátočinou jeví jako extrémní úkol. Pokud stejně jako já čekáte, že se v takovém případě alespoň seřadí a husím pochodem budou pokračovat dál, nejspíše se během hry několikrát budete muset jít uklidnit ven na c..... A něco mi říká, že jakmile narazí v jedné z misí na horskou serpentinu, zajdou si na jedno i skalní nekuřáci. Změť obrněných kolosů, kdy jeden couvne, narazí do druhého, který se natočí a zatarasí cestu třetímu, jenž obratem začne couvat a zasekne se o překážku, by rozpálila do běla i jogínského velmistra, natož normálního člověka.

Pěchota už naštěstí podobným nešvarem tolik netrpí, ovšem i ta se mnohdy snaží hráče vytočit stupidním ignorováním překážek při střelbě. Ranger (v horším případě celá skupina) vypálí raketu a ta si buď najde cíl nebo budovu před ním, pokud nějaká je. Munice je omezená a v jistých situacích i relativně vzácná, proto musíte často ručně přesunout jednotky do pozice, ve které mají zaručeně volný výhled. Otravné. "Naštěstí" mozky nepřátel o moc taktů navíc nedostaly, proto ničím zvláštním nepřekvapí. Na frontální útok ještě schopni reagovat jsou (frontálním protiútokem), v nestandardních situacích, například proti taktice pozičního boje, se AI chová naprosto bezradně. Z toho mimo jiné jasně vyplývá, že Joint Task Force opravdu není zaměřen na hardcore stratégy.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

 Zlaté ručičky
Jestli je něco, čemu není v souvislosti s Joint Task Force co vytknout, pak je to grafika, která patří bez nadsázky k tomu nejlepšímu, co dnes RTS dokáže nabídnout. Perfektní modely a ohromující efekty udiví hráče stejně jako stupeň detailů. Věřím, že spousty malých příkras a "zbytečností" jako žirafy ve stepi nebo křídou namalovaný obrys člověka na ulici si většina lidí ani nevšimne. Přesto si lidé z Most Wanted Entertainment tu práci dali a patří jim za to neskonalý obdiv.

Okolní prostředí je k tomu všemu do značné míry zničitelné, ať už máme na mysli prosté budovy či jen projíždějící tank, který za sebou trhá sloupy elektrického vedení nebo požární hydranty. Hardwarová náročnost plně odpovídá tomu, co vidíte. Na mojí mašince Athlon 64 3500+, 2GB RAM a GF 7600GT vše fungovalo v rozlišení 1024x768 na maximalní detaily velmi slušně a pouze na objemnějších mapách už začínala hra dávat najevo, že ve vyšším rozlišení bude potřebovat cosi výkonnějšího.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Ani ozvučení vás nezklame. Zvuky patří do neurážejícího průměru, i když sem tam také překvapí. Majestátní přílet obřího transportního letadla dá hezky zabrat vašim bassům a už méně pěkně sousedům, hrajete-li v noci. Dabéři teatrálně přehrávají málokdy a s jejich výkonem by měl být spokojen skoro každý. Zato hudba je naprosto výtečná a nemohu se ubránit nadšení. V každém prostředí čeká unikátní hudební motiv a například příjemné brnkání na kytaru během misí v arabských státech bych s radostí poslouchal i samostatně. Takže kvízová otázka na závěr. Kde sakra seženu sountrack?? :-)

Stáhněte si: Demo, Trailery, Cheaty, Patch (200 MB)

Související články: Exkluzivní dojmy, Novinky...

Martin Holas
autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-)





 
 
Martin Holas

Verdikt:

Joint Task Force představuje intenzivní patnáctihodinový zážitek s perfektním technickým zpracováním a designem misí, ale bohužel i AI, která ma do dokonalosti daleko. Nicméně chlapci z Most Wanted Entertainment jsou perfekcionisté, o tom už teď není pochyb.

Nejnovější články