F.E.A.R. Perseus Mandate - recenze
5/10
zdroj: tisková zpráva

F.E.A.R. Perseus Mandate - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

9. 2. 2008 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Toužíte po tom zahrát si potřetí tu samou hru* a zaplatit za to vesměs odpovídající čtyři stovky? Klepete na správné dveře, opět vítejte v žánru "chodbových chodiček".

Autor: Martin Holas
Publikováno: 9.února 2008
Verze hry: finální/anglická/PC
Doba recenzování: 1 týden

Obrázek zdroj: tisková zpráva
Po vlažně přijatém F.E.A.R. Extraction Point máme před sebou již druhý datadisk od TimeGate Studios pro jednu z nejlepších FPS roku 2006. Stejný vývojářský tým, stejná hratelnost. A nejen hratelnost, ona vlastně zůstává celá hra i s chlupy a Perseus Mandate je tak přídavkem, o jehož přínosu by se dalo docela dobře pochybovat, rozdíly totiž budete hledat lupou.

 Paralelní historie
Příběh plynule nenavazuje na původní hru, ale vine se paralelně k ní. Zatímco ve F.E.A.R. jste se zhostili role člena elitní paravojenské jednotky, v Perseus Mandate se vžijete do kůže úplně jiného člena paravojenské jednotky s pořadovým číslem 2. Ne že by na tom záleželo. Pokud zásadně nečtete herní manuály, změnu odněkud někam ani nezaregistrujete. Díky nadměrnému požívání steroidů vám totiž podobně jako hrdinovi původní hry zakrněl jazyk a disponujete prakticky identickými zbraněmi, superreflexy, známými jako bullet-time, a bojujete proti těm samým protivníkům.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Koncept stejně jako v Extraction Pointu silně připomíná průchod jednou dlouhou chodbou, jehož jediným smysluplným cílem je dostat se z bodu A, kde vás helikoptéra vyložila, do bodu B, kde vás helikoptéra zase naloží. Snaha o odpoutání se od zmatených příběhových kořenů rodiče Perseus Mandate nikterak nepomohla, protože děj, ač by měl být pojat zbrusu nově, je odvyprávěn pro sérii tradičním, kolosálně zmateným způsobem. Hráči F.E.A.R.em dosud nepolíbení se ztratí, aniž by cokoliv chápat začali, zasvěcenější to po čase nejspíše vzdají taky a půjdou debatovat o pointě na diskuzní fóra s ostatními nadšenými fanoušky.

Dost možná to souvisí s vágním způsobem, s jakým autoři k řešení tohoto herního aspektu přistoupili. Na každém rohu naleznete telefon s krátkou zprávou nahranou na záznamníku anebo otevřený laptop s videem. Naskriptované události ve hře jsou neuvěřitelně neoriginální. Odposlouchávání pseudodůležitých rozhovorů za skleněnou stěnou jsme už viděli tolikrát, že to ani nestojí za zmínku, a vrcholem všeho jsou nesmrtelné „příběhové“ postavy a situace, kdy jste odříznuti od zbytku týmu náhlým uzavřením dveří, výbuchem anebo sesuvem půdy.

 Evergreen stereotypu
Design levelů se od minule zlepšil jen trochu. Už v recenzi na Extraction Point si kolega Pavel Oreški stěžoval na extrémní linearitu a nenápadité, šedé prostředí. Mně nezbývá, než udělat to samé a Perseus Mandate nenazvat střílečkou, ale „chodičkou“. Kanceláře, chodby, šachty, tunely a ještě jednou tunely. Nebudu daleko od pravdy, pokud řeknu, že jsem si připadal někdy jako křeček v jednom velkém nelogickém bludišti.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Sem tam se Perseus Mandate opravdu blýskne. Honička s raketovým mechem skrz kanceláře a hledání dostatečně silného kalibru na jeho zneškodnění byla bezvadná. Super byly i přestřelky na vlakovém nádraží, hororové pasáže v zapomenutých prostorách starého metra nebo příležitostné mezihry, během kterých kulometnou věží kosíte přibíhající posily nepřítele. To vše jsou však jen stopové úniky invence v jinak k uzoufání nudném prostředí.

Dalším problémem je fakt, že co působilo strašidelně kdysi, nyní se už jaksi míjí účinkem. Nové nápady lezou z autorů jako z chlupaté deky a bohužel hrátky se stíny, „děsivé“ postavy rozpadající se v prach, tajemné zvuky na pozadí a svítící oči ve tmě asi šokují už málokoho. Na dívenku Almu narazíte navíc jen epizodně a není tak žádné velké zlo na pozadí, kterého by se mělo cenu bát. Po pravdě, vzrušení jsem během hry zažil jen jednou, a sice ve chvíli, kdy se za mými zády zjevila zakrvácená postava. Jinak jsem pozoroval dění na obrazovce s jen velmi lehkým (ne)zaujetím. A to, když uvážíme, že jsem hrál v noci, není pro Perseus Mandate úplně dobrá vizitka.

 Modernizace arzenálu
Jistým přínosem datadisku jsou nové zbraně. Bleskomet a granátomet bohužel prakticky nevyužijete kvůli drastickému nedostatku munice, přestože se jedná o poměrně zajímavé nástroje a větší prostor by si rozhodně zasloužily. Nakonec tedy zbývá snad jen nový samopal s infračerveným hledím, do něhož je nábojů sice dostatek (vzhledem k hojnému využívání této zbraně protivníky), nicméně další standardní „flinta“ do F.E.A.R.u mnoho nové hratelnosti nepřidává.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Do příběhu byla zamotána nová sekce žoldáků, kteří tak rozšiřují původní frakce Fettelových klonů a ATC jednotek. Za zmínku stojí hlavně nový protivník jménem Nightcrawler, elitní voják bez žádné zásadnější slabiny, který zvláště ve dvojici nebo trojici je pro hráče skutečně úctyhodným a rovnocenným sokem. Je extrémně hbitý, používá nejlepší zbraně včetně granátů a především vydrží prakticky stejně jako střední mech. Smrtící kombinace.

 Nečekaně vysoká obtížnost
Je škoda, že co se týče obtížnosti, autoři nevykročili směrem zdokonalování umělé inteligence. Ta je sice pořád výtečná, vojáci kooperují a snaží se vám vpadnout do zad, případně zariskovat a zaútočit přímo, ale svoje mezery stále má. Místo toho byla kvalita AI nahrazena buď kvantitou nepřátel a jejich zdraví, anebo kvalitou jejich výzbroje – mnohem častěji narazíte na vojáky ozbrojené nějakou tou těžkou artilerií. Alespoň že jednotlivé stupně obtížnosti byly navrženy velmi dobře. Na své si díky desítkám lékarniček přijdou jak sváteční hráči, tak staří harcovníci, kteří čekají od hry nějakou tu výzvu.

Přes všechnu tu neoriginalitu a minimální přidanou hodnotu se ale hraje F.E.A.R. pořád stejně dobře. Jen ta délka mohla být vyšší, s velkým optimismem odhaduji herní dobu na 6-7 hodin na střední obtížnost (pro srovnání zhruba stejně jako v případě Extraction Pointu). Autoři si toho byli patrně vědomi, a tak na závěr zařadili ještě něco bonusových „nepříběhových“ map naplněných nepřáteli, které ale tak jako tak na více než hodinku zábavy nevydrží (konkrétně jsem každé z nich věnoval cca 15 minut).

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii

 Doba cválá kupředu
Ohromným šokem pro mě bylo grafické zpracování. Toto jsme před necelými třemi roky považovali za špičku moderních technologií? Nechce se to až věřit, jak rychle se v dnešní době z labutě stane ošklivé káčátko, Perseus Mandate je tomu však neodbytným pomníkem. Engine nezvládá ani jednoduché exteriéry, které vypadají neskutečně krabicově. Interiéry už jsou o něco lepší. Je znát, že F.E.A.R. si je jistý v kramflecích hlavně v nich. Neostré textury přesto vypadají místy značně pateticky a jakoby byly pokaždé rády, že se můžou schovat do rozmazaného závoje bullet-timu.

Závěrem se ještě sluší dodat, že Perseus Mandate je datadiskem samostatně spustitelným. Takový krok vstříc se jistě cení, přesto je to výhoda poměrně pochybná, neboť potenciální kupci starý F.E.A.R. už mají a pro nováčky bude lepší pořídit si edici F.E.A.R. Gold, obsahující původní hru včetně prvního datadisku. Obludné rozměry, nárokující si celých 8 GB místa na disku, jsou pak jen poplatné tomuto rozmaru autorů. Dalo by se poradit, ať si raději počkáte na Project Origin, na druhou stranu, Perseus Mandate je u nás momentálně zlevněn na výhodných 399 Kč.

zdroj: Archiv


F.E.A.R. Perseus Mandate gameplay video

Stáhněte si: Demo, Trailery

Související články: Novinky, F.E.A.R. Extraction Point recenze, F.E.A.R. CZ recenze

 
Martin Holas
autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-)






 
 
Martin Holas
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Asi nejprůměrnější datadisk (ačkoli samostatný), co jsem v posledních třech letech hrál. Pomineme-li zastaralejší engine, není nic výrazného, co by se dalo vytknout, ale ani pochválit.

Nejnovější články